AOPK ČR >> Územní ochrana >> Plánování péče

Plány péče

Plán péče o národní přírodní rezervaci, přírodní rezervaci, národní přírodní památku nebo přírodní památku a ochranné pásmo těchto zvláště chráněných území nebo o chráněnou krajinnou oblast (dále jen “plán péče”) je definován v §38, odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK) takto: "Plán péče je odborný a koncepční dokument ochrany přírody, který na základě údajů o dosavadním vývoji a současném stavu zvláště chráněného území navrhuje opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany ve zvláště chráněném území a na zabezpečení zvláště chráněného území před nepříznivými vlivy okolí v jeho ochranném pásmu."

Plány péče slouží jako podklad pro jiné druhy plánovacích dokumentů a pro rozhodování orgánů ochrany přírody. Nejsou závazné pro fyzické ani právnické osoby. Zpracování plánů péče zajišťují orgány ochrany přírody příslušné k vyhlášení zvláště chráněného území. Zpracování plánů péče o chráněné krajinné oblasti (CHKO) a národní přírodní rezervace (NPR) a národní přírodní památky (NPP) zajišťuje tedy Ministerstvo životního prostředí (MŽP) prostřednictvím Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK ČR). Plány péče o maloplošná zvláště chráněná území nenárodních kategorií (PR a PP) na území CHKO zajišťují správy CHKO. Podrobnosti o obsahu plánů péče pro jednotlivé kategorie chráněných území uvádí vyhláška MŽP 45/2018 Sb. a dále rozpracovávají metodické pokyny MŽP zveřejněné ve Věstníku MŽP.

Postup projednání plánu péče je rovněž stanoven v §38 ZOPK. Oznámení o možnosti seznámit se s plánem péče je zveřejněno na portálu veřejné správy a na úředních deskách obcí. Orgán ochrany přírody plán péče schvaluje až po projednání a protokolárním vypořádání připomínek vlastníků, obcí a krajů. Plány péče se schvalují zpravidla na období 10 let a jejich realizaci zajišťují příslušné orgány ochrany přírody.

Koncepčním odborným dokumentem zpracovávaným pro národní parky jsou zásady péče o národní parky a jejich ochranná pásma (§ 38a ZOPK).

Souhrny doporučených opatření

Souhrny doporučených opatření (SDO) představují odborné koncepční dokumenty popisující ekologické nároky předmětů ochrany lokalit soustavy Natura 2000. Podávají informaci o stavu a ohrožení předmětů ochrany a definují vhodná opatření k udržení či zlepšení jejich stavu na konkrétních lokalitách. SDO jsou uveřejněna na stránkách digitálního registru Ústředního seznamu ochrany přírody.

Podle ZOPK je za zajištění zpracování SDO odpovědno Ministerstvo životního prostředí, které jejich zpracování pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR. SDO se zpracovávají pro všechny evropsky významné lokality (EVL), oproti tomu pro ptačí oblasti (PO) se SDO zpracovávají pouze v případě potřeby, přičemž platí, že v případech úplného překryvu PO se zvláště chráněným územím obvykle postačí řešení nároků předmětů ochrany v plánu péče či zásadách péče.

SDO mají doporučující charakter, nejsou pro fyzické ani právnické osoby právně závazné. Slouží jako odborný podklad pro realizaci péče, pro rozhodování orgánů ochrany přírody a přípravu jiných plánovacích dokumentů (plány péče o zvláště chráněné území, lesní hospodářské osnovy/plány atd.). Platnost samotných SDO není časově omezena. Dokumenty jsou aktualizovány v případě potřeby.

AOPK ČR připravila v rámci projektu „Příprava souhrnů doporučených opatření pro evropsky významné lokality v České republice“ (realizace 2011–2015, financováno Operačního programu Životní prostřední 2007–2013) SDO pro více než tisíc v té době existujících EVL. V souvislosti se dvěma novelizacemi národního seznamu v roce 2016 bylo nutné zahájit přípravu SDO pro 51 nově vyhlášených EVL a rovněž aktualizaci třetiny již zpracovaných SDO, jelikož novely přinesly i změny ve stávajících lokalitách – od změn ve vedení jejich hranic až po doplňování nových předmětů ochrany. Na těchto aktivitách pracuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v rámci navazujícího projektu „Zajištění plánovací dokumentace pro vybrané lokality národního významu v České republice“ (realizace 2016–2023, financováno z Operačního programu Životní prostředí 2014–2020). V rámci projektu jsou rovněž připravovány či aktualizovány SDO pro ptačí oblasti.

Inventarizační a odborné průzkumy

Podmínkou účinné péče o zvláště chráněná území je podrobná znalost všech jejich složek a faktorů prostředí, na nichž závisí existence předmětů ochrany. K tomu slouží jako nezbytný základ inventarizační průzkum, který se provádí především se zřetelem na hlavní (nejcennější) objekty, pro něž byla územní ochrana vyhlášena.

Nejnázornější a nejsnáze definovatelnou složkou je vegetace a flora, která současně odráží i stupeň přirozenosti ekosystému a čistoty jeho prostředí, proto se přednostně v chráněných územích provádějí průzkumy botanické. Inventarizační průzkumy jsou pouze orientační. Informující o charakteru jednotlivých složek území, jejich současném stavu a případně i tendenci jejich dalšího vývoje. Významnou jsou zejména výsledky odborných a vědeckých prací všech přírodovědných disciplin i aplikovaného výzkumu, pokud se vztahuje k využívání krajiny a přírodních zdrojů. Cenné jsou také některé grantové projekty, směrované přímo do ZCHÚ.

V posledních letech se jednalo například o projekt MŽP řešený AOPK ČR - Vliv hospodářských zásahů na změnu biologické diverzity ve zvláště chráněných územích. Zaměřil se na vyhodnocení zásahů, jimiž se dnes simuluje dřívější extenzivní hospodářská činnost jako je kosení, pastva, rybnikářství a jiné aktivity, v minulosti podmíňující vysokou organickou rozmanitost některých polopřirozených ekosystémů.

Zprávy o inventarizačních průzkumech, výsledné zprávy všech odborných prací, studií a dílčí i závěrečné zprávy řešených výzkumných projektů jsou uloženy v rezervačních knihách Ústředního seznamu ochrany přírody.


 

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště

Fotogalerie AOPK ČR

Fotogalerie AOPK ČR

 

 

 

 

 

 

Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt