Kamenná slunce
Kamenná slunce (stepping stone)
Bezlesý pahorek nad mělkým údolím Hnojnického potoka jihovýchodně od obce Hnojnice s pozůstatky malotěžebních aktivit (zemník na cihlářskou hlínu) skrývá skutečnou zajímavost – tzv. kamenná slunce. Jedná se o tzv. maarovou strukturu, tj. útvar vzniklý explozí žhavého magmatu a následným mísením s okolními horninami. Výbuchem žhavého magmatu vzniklo trychtýřovité hrdlo, které bylo postupně zaplňováno sopečnými vyvrženinami (sopečnými pumami) a úlomky ze stěn hrdla. Chladné jílovité úlomky se staly centry chladnutí pro své okolí. To se v důsledku smršťování paprskovitě rozpraskalo. Povrchová část hrdla byla následně odkryta činností vody.
Na těžbou narušených částech svahů pahorku na přelomu května a června nalezneme stepní rostliny, jako např. len rakouský, bělozářku liliovitou, kozinec bezlodyžný nebo třeba kozinec rakouský.
Na tomto plošně nepatrném území se zachovala významná fauna teplomilných a suchomilných bezobratlých, která je velmi podobná fauně Oblíku. Ze vzácných zástupců hmyzu zde nalezneme např. kobylku Tettigonia caudata, z brouků střevlíky Notiophilus laticollis a Masoreus wetterhallii a v Čechách velmi vzácného drabčíka Dolicaon biguttulus. Přilehlé křoviny v nivě Hnojnického potoka jsou hnízdištěm slavíka obecného. Z živočichů žijících na Kamenných sluncí můžeme jmenovat motýla modráska východního, z ptáků např. strnada lučního či křepelku polní, ze savců např. křečka polního.
Území je hojně využíváno pro vědeckovýzkumné a osvětové účely.
Cílem projektu LIFE+ je udržet Kamenná slunce jako stepní lokality, proto hlavním managementem zde je odstraňování případného nežádoucího náletu křovin a pastva.
Pro příznivce technických památek je v přilehlém lesíku k nahlédnutí chátrající cylindrická cihlářská pec.