Program Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny

Program Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny (POPFK) je národní dotační program MŽP podporující investiční i neinvestiční záměry,  realizované jako adaptační opatření zmírňující dopady klimatické změny na vodní, lesní i mimolesní ekosystémy. Agentuře ochrany přírody a krajiny České republiky a správám národních parků umožňuje realizovat opatření vyplývající z plánů péče o zvláště chráněná území (ZCHÚ), ze souhrnu doporučených opatření pro ptačí oblasti (PO), záchranných programů a programů péče pro zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů. V neposlední řadě slouží k financování monitoringu a podkladových materiálů (studií).

Program se dělí na šest podprogramů, ve kterých lze realizovat jednoleté i víceleté akce s možnou dotací až do výše 100 % celkových nákladů. Žadateli u Podprogramu 115 174 – 6 mohou být fyzické a právnické osoby, obecně prospěšné organizace, územní samosprávné celky (obce a kraje), občanská sdružení, svazky obcí, příspěvkové organizace, organizační složky státu, státní organizace a státní podniky. U zbývajících podprogramů pouze AOPK ČR nebo správa NP. Opatření lze realizovat na celém území ČR.

Podprogram 115 172 – Podpora péče o ZCHÚ, PO, EVL

Podprogram slouží k financování specifických opatření ve vztahu k ZCHÚ, PO a evropsky významných lokalit (EVL) jako jsou managementová opatření v souladu s dokumentacemi upravující péči o tato území (plán péče, soubor doporučených opatření), značení hranic, příprava plánovacích dokumentů či zajištění provozu návštěvnických středisek.

Podprogram 115 173 – Podpora záchranných programů a programů péče

Podprogram slouží k financování opatření zaměřených na podporu některých zvláště chráněných druhů a činností spojených s přípravou nových záchranných programů přijatých MŽP.

Podprogram 115 174 – Podpora adaptace vodních ekosystémů

Podprogram slouží k financování opatření zaměřených na zpomalení odtoku srážkové vody z krajiny, zlepšení infiltrace do podzemní části a na omezení negativních dopadů zvýšeného výskytu extrémních klimatických jevů.

Podprogram 115 175 – Podpora adaptace nelesních ekosystémů

Podprogram slouží k financování opatření zaměřených na tvorbu a obnovu ekostabilizačních prvků v krajině, obnovu vegetačního krytu, péčí o dřeviny, omezování fragmentace krajiny a podporu migrační prostupnosti krajiny nebo likvidaci invazních druhů.

Podprogram 115 176 – Podpora adaptace lesních ekosystémů

Podprogram slouží k financování opatření v lesích České republiky v souvislosti s postupující změnou klimatických podmínek. Zaměřuje se na zlepšování druhové, věkové a prostorové skladby lesních porostů včetně likvidace invazních druhů, ponechání dřevní hmoty v lese a ponechání výstavků stanovištně původních dřevin na dožití po těžbě. Dále je z podprogramu možné financovat zpracování lesních hospodářských plánů pro hospodářskou úpravu lesa nepasečných forem hospodaření v národních parcích a jejich ochranných pásmech.

Podprogram 115 177 – Odborná podpora a monitoring

Podprogram slouží k financování zpracování odborných studií, monitoringu a vyhodnocování opatření krajinotvorných programů a stavu předmětů ochrany ZCHÚ a PO z hlediska kvality, efektů a přínosů ve vazbě na realizovaná opatření.

Úloha AOPK ČR

Na zajištění programu POPFK se AOPK ČR spolupodílí s příslušnými odbory MŽP.

U podprogramů 115 174 až 6 prostřednictvím svých regionálních pracovišť AOPK ČR zajišťuje příjem žádostí a jejich posouzení z hlediska naplňování cílů programu. AOPK ČR následně MŽP doporučí opatření vhodná k realizaci.

U podprogramů 115 172, 3 a 7 AOPK ČR zajišťuje prostřednictvím externích zhotovitelů managementová opatření v rámci předem přiděleného finančního limitu.

Příklady realizovaných opatření

Liniová výsadba převážně ovocných dřevin v k.ú. Vinaře

Realizací akce zde došlo k vytvoření ekostabilizačního prvku - liniových výsadeb mezi velkými celky zemědělské půdy. Opatření má zároveň efekt protierozní (větrná eroze) a zlepšuje retenci vody v krajině (zlepšení zasakování). Vznikem nových stanoviť pro druhy rostlin a živočichů vázaných na zeleň, došlo k posílení biodiverzity.

Extenzivní pastva ovcemi ve VKP Střelnice

VKP Střelnice je součástí Ptačí oblasti Doupovské hory a navazuje na NPR Úhošť. VKP Střelnice je významná lokalita, kterou tvoří úzkolisté stepní trávníky, společenstva skalních stepí a nízké keře s výskytem řady zvláště chráněných druhů rostlin např.: kozinec cizrnový, koniklec luční, záraza hřebíčková, plamének přímý, kozinec bezlodyžný, locika prutnatá, bělozářka větvitá, kavyl Ivanův, hrachor bezlistý a šanta panonská. Extenzivní pasta ovcí, kterou byly tyto lokality obhospodařovány nejen v dobách minulých, ale i v posledních letech v rámci Programu obnovy přirozených funkcí krajiny, je vhodným a přínosným managementovým opatřením, které přispívá k udržení a rozšíření výše uvedených rostlinných druhů a k udržení kulturního stavu krajiny a systému ekologické stability.

Realizace záchranného programu sysla obecného  

Sysel obecný (Spermophilus citellus) je evropský druh hlodavce, který je v současnosti rozšířen ve střední a jihovýchodní Evropě. Dle studie studie z 50. let 20. století byl tento hlodavec považován za hospodářského škůdce a byl cíleně huben. Přibližně od počátku 60. let nastal pozvolný pokles jeho početnosti a v polovině 90. let 20. století byl výskyt sysla obecného zjištěn pouze na 37 lokalitách. Vzhledem k tomuto nepříznivému stavu je sysel obecný zařazen na seznam zvláště chráněných druhů do kategorie „kriticky ohrožený“. V současné době je v ČR známo 32 lokalit výskytu s necelými 4000 kusů, většinou se jedná o letištní plochy. Management dle Záchranného programu o sysla obecného spočívá v pravidelném kosení na nízkou výšku travního drnu.

Rekonstrukce vodní nádrže v PR Uherčická louka

Na lokalitě PR Uherčická louka v okrese Znojmo byla v rámci akce opravena hráz, vybudováno výpustní zařízení, bezpečnostní přeliv, proběhlo odbahnění, úprava břehů a litorálu. K zajištění vhodných podmínek pro rozmnožování je nutné udržovat hladiny vodních ploch bez zastínění vegetací, upravit režim hospodaření v rybnících, vytvořit mělkou část se submerzní a litorální vegetací a zachovat pozvolné sklony břehů. Pro obojživelníky se v místě celkově zlepšily podmínky pro rozmnožování, zlepšila se možnost komunikace s okolními populacemi a byla zachována nezbytná potravní nabídka.