AOPK ČR >> Údolí Doubravy
AOPK ČR - RP Východní Čechy Seznam lokalit

Přírodní rezervace Údolí Doubravy

Údolí Doubravy

Předmět ochrany

Přirozený tok řeky, která zde postupným prohlubováním řečiště v tvrdém rulovém podloží vytvořila kaňonovité údolí s řadou geomorfologicky význačných tvarů. Území je cenné i z hlediska výskytu řady chráněných a vzácných druhů rostlin a živočichů.

Základní údaje

Rozloha 93,18 ha
Nadmořská výška 450 - 546 m
Území je zvláště chráněno od 1. 6. 1986
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP Východní Čechy
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Údolí Doubravy

Geologie

Území rezervace se nachází mezi obcí Bílek a Horní Sokolovec nedaleko od Chotěboře v nadmořské výšce 446 – 538 m.n.m.

Od Bílku vytváří Doubrava údolí převážně v krystalických břidlicích v geologickém podloží, které je tvořeno rulami moldanubika. Ruly jsou v mmnoha místech narušeny puklinami. Moldanubikum řadíme do Českého masivu - krystalinikum a prevariské paleozoikum - kutnohorsko-svratecká oblast - kutnohorské krystalinikum. Střídají se zde různé typy rul až migmatitů. Převažující horninou je dvojslídná až muskovitická ortorula (tzv. bílecká rula), v níž vznikla většina skalních výchozů, menží zastoupení má biotitická pararula.

Ke geomorfologicky nejzajímavějším partiím horního a tředního toku Doubravy patří úseky se skalními výchozy. Pro blízkost a původně nepochybně větší rozsah svrchnokřídových sedimentů v tomto území lze většinu z nich považovat za epigenetické. Skalní výchozy krystalických hornin vystupují na údolních svazích jednak v místech, kde říční eroze protnula podél tektonických zón strukturní hřbety, jednak nad nárazovými břehy v zakleslých meandrech. Na modelaci skalních výchozů se vedle eroze uplatnily zejména kryogenní pochody, jejichž největší intenzita byla v pleistocénu. Recentní (respektive holocenní) jsou některé mikroformy (skalní dutiny, voštiny aj.) převážně chemického zvětrávání a odnosu a erozní tvary (např. obří hrnec).

Flóra

Zachovalá lesní společenstva lze přiřadit ke společenstvům suťových jedlin a suťových javořin. Na většině území, zejména pak na náhorních rovinách a v přístupnějších částech rezervace se jedná převážně o kulturní lesní porosty. Přírodě blízká společenstva se zde dochovala pouze ve faragmentech.

V podrostu suťových lesů roste mimo jiné např. zimolez černý (Lonicera nigra), růže převislá (Rosa pendulina), měsíčnice vytrvalá (Lunaria rediviva). U řeky se vyskytují bledule jarní (Leucorum vernum), violka bahenní (Viola palustris), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), prvosenka vyšší (Primula elatior), sedmikvítek evropský (Trientalis europaea) a jenokvítek velekvětý (Moneses uniflora). Hluboká inverzní údolí nabízejí řadu stanovišt vyhovujících mechorostům. Roste zde např. roženka dutolistá (Lejeunea cavifolia), pohárovec Mougeotův (Amphidium mougeotii) a kalaminka ztenčená (Anomodon attenuatus).  Na skalách zejména v okolí Sokolohradu jsou velmi nápadné povlaky žlutého lišejníku šálečky lesklé (Biatora lucida).

Fauna

V řece Doubravě se vyskytuje početná populace zvláště chráněné vranky obecné (Cottus gobio) a pstruha obecného (Salmo trutta m. fario), který je společně s vrankou dominantním druhem. Dále se v řece vyskytuje hrouzek obecný (Gobio gobio), mřenka mramorovaná (Barbatula barbatulus) a jelec tloušť (Leuciscus cephalus). Na území PR se nenachází žádné významnější trvalé vodní plochy s netekoucí vodou, proto se v rezervaci nevyskytuje mnoho obojživelníků. Z plazů v PR žije ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis). Ohledně ptačího společenstva je území PR chrakteristické nejnižší diverzitou i ornitologickou hodnotou území v CHKO Železné hory. Je to nejpravděpodobněji způsobeno uniformním smrkovým porostem a je málo diferencovaný i co do prostorové struktury. Ze vzácných druhů ptáků se zde vyskytuje např. holub doupňák (Columba oenas) nebo puštík obecný (Strix aluco). Na svazích údolí poblíž zříceniny hradu Sokolohrad pravidelně hnízdí výr velký (Bubo bubo) a kalous ušatý (Asio otus). Na řeku je svým výskytem vázán skorec vodní (Cinclus cinclus) či relativně silná populace konipase horského (Motacilla cinerea). V zimním období na řece loví i ledňáček říční (Alcedo atthis). Z chiropterologického hlediska je v PR významné především zimoviště netopýrů ve staré štole u Horního Sokolovce. Pravidelně ve štole zimuje vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros), netopýr velký (Myotis myotis) a netopýr vodní (Myotis daubentonii). Ze šelem (Carnivora) je na řeku Doubravu svým výskytem vázána vydra říční (Lutra lutra). Z brouků se na území vyskytují dva druhy zvláště chráněné, a to svižník polní (Cicindela campestris campestris) a svižník lesomil (Cicindela sylvicola), dva druhy ohrožené (EN) dle Červeného seznamu bezobratlých a to krytohlav (Cryptocephalus pusillus) a dřepčík (Chaetocnema conducta), a dva druhy se statusem zranitelný (VU) - kovařík Quasimus minutissimus; lesák Silvanoprus. Z dalších bezobratlých živočichů je nejvýznamnější silná, stabilní populace raka říčního (Astacus astacus).

Způsoby péče o území

V rámci péče o lesy se setkáváme s různými způsoby. V místech extrémních stanovišť nejsou prováděny žádné zásahy. Péče je cílena do kulturních smrkových či nepůvodních modřínových porostů, které jsou postupně přeměňovány na listnaté a smíšené lesy buku lesního (Fagus sylvatica), jedle bělokoré (Abies alba) či javoru klenu (Acer pseudoplatanus), ale i smrku ztepilého (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). V nepřístupných partiích je běžný výskyt dřeva ponechaného do fyzického rozpadu. Zlomené, vyvrácené či odumřelé stromy smrku se v podstatě zpracovávají bez omezení, k zetlení se ponechává maximum listnaté dřevní hmoty, případně.

Péče o vodní toky spočívá především v zajištění průtočnosti koryt odstraňováním padlých stromů, avšak s částečným ponecháním dřeva, které výrazně nezmění průtočnost. Musí být zachován přirozený charakter toků a nesmí se zřizovat migrační bariéry, což jsou podmínky pro zajištění přežití zvláště chráněných druhů živočichů žijících ve vodních prostředích. K podpoře živočichů vazaných na staré a odumírající stromy se z lesů neodstraňují tzv. doupné stromy a ponechávají se tedy vybrané stromy až do fyzického rozpadu. Struktura lesa se postupně upravuje k přírodě blízkému stavu.

Omezení pro návštěvníky

Území přírodní rezervace je turisticky velmi atraktivní a hojně využívané pro pěší turistiku. V minulosti bylo často využíváno trampy k přenocování, v současné době je táboření a rozdělávání ohňů na území rezervace zakázáno, přesto k němu zřejmě ojediněle dochází. Územím přírodní rezervace prochází červeně, modře i zeleně značené turistické stezky a naučná stezka Údolím Doubravy. Na území se nachází zřícenina hradu Sokolohrady (nazývaný též Sokolov). Území je k turistice využíváno zejména v měsících červenec a srpen, tedy mimo hlavní hnízdní období zvláště chráněných druhů ptáků. Přestože se jedná o turisticky velmi exponované území, nemá tato aktivita na předměty ochrany významný negativní vliv. Avšak pohyb veřejnosti je omezen pouze na vyznačené cesty.

Skalní stěny jsou místem občasného skalního lezení. Nejvyšší a v minulosti nejčastěji navštěvovaná skalní stěna je ta pod vyhlídkou na Sokolohradech. Lezení na této skále je nejpravděpodobnější příčinou, proč výr velký přemístil své obvyklé hnízdiště z této skály do jiné části rezervace. O existenci lezeckých cest napovídají pouze jistící prvky ve stěně a číslování u paty stěny, použití magnézia při lezení zde není možné. Rozšiřování stávajících horolezeckých cest je zakázáno.

V korytě řeky v údolí se v poslední době rozmohlo nežádoucí stavění „mužíků“, tedy na sebe do výšky vyskládaných plochých kamenů. Tato činnost mimo jiné ubírá úkrytové příležitosti místním vodním živočichům.

Území leží v chráněné krajinné oblasti Železné hory

MZCHU v okolí

Fotogalerie

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště

Fotogalerie AOPK ČR

Fotogalerie AOPK ČR

 

 

 

 

 

 

Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt