AOPK ČR >> Stránská skála
AOPK ČR - RP Jižní Morava Seznam lokalit

Národní přírodní památka Stránská skála

Předmět ochrany

Izolovaný výchoz jurských vápenců, s četnými skalními stěnami a krasovými jevy včetně jeskyní; porosty travino-bylinné vegetace s dřevinami tvořené zejména společenstvy vápnitých nebo bazických skalních trávníků, panonských skalních trávníků, polopřirozených suchých trávníků a facií křovin na vápnitých podložích, subpanonských stepních trávníků a chasmofytické vegetace vápnitých skalnatých svahů; vzácné a ohrožené druhy rostlin, zejména populace druhů koniklec velkokvětý a lněnka rolní, včetně jejich biotopů; vzácné a ohrožené druhy živočichů, zejména populace druhů kudlanka nábožná, netopýr velký a vrápenec malý, včetně jejich biotopů

Základní údaje

Rozloha 15,54 ha
Nadmořská výška 250 - 310 m
Území je zvláště chráněno od 23. 3. 1978
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP Jižní Morava
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Stránská skála

Geologie

Vápence jurského stáří vznikly mořskou sedimentací, což dokládá množství nálezů fosilií mořských živočichů v této lokalitě. Samotná Stránská skála je jedním z izolovaných denudačních zbytků jurských vápenců, vystupujících nad tercierní a kvarterní sedimenty Dyjsko-svrateckého úvalu. Uprostřed masívu Stránské skály se nachází vrstva tzv. krinoidního vápence, tvořená téměř výhradně úlomky lilijic.

Významná je existence paleontologického a archeologického naleziště, krasových jevů, podzemních prostor. Stránská skála patří k nejbohatším nalezištím v Evropě co do množství nálezů fosilních pozůstatků živočichů z období asi před 700 tis. lety. Z období mladšího paleolitu až neolitu zde byly nalezeny doklady osídlení člověkem – jednoduché kamenné nástroje, stopy po těžbě rohovců.  Krasové jevy zde zastupuje systém Jezerní jeskyně – zčásti zatopené podzemní prostory bez krápníkové výzdoby, Medvědí jeskyně a dále řada menších dutin odkrytých v minulosti při těžbě vápence.

Flóra

Také z pohledu živé přírody patří Stránská skála mezi evropsky významné lokality a k botanicky nejzajímavějším a floristicky nejbohatším lokalitám na území města Brna. Představuje botanicky cenné území s výskytem xerotermních společenstev na vápencovém podkladě a na extrémních stanovištích skalních stěn. Jde o relikty společenstev s teplomilnými druhy z teplých období holocénu, které se rozšířily z prostoru středomoří. Významná je silná populace koniklece velkokvětého (Pulsatilla grandis), výskyt lomikamene trojprstého (Saxifraga tridactylites), kozince dánského (Astragalus danicus), kozince vičencovitého (Astragalus onobrychis), kavylu Ivanova (Stipa pennata), v několika jedincích se nepravidelně objevuje vstavač vojenský (Orchis militaris) nebo okratice bílá (Cephalanthera damasonium). Najdeme zde i několik vzácných druhů hub, např. na JZ stráních v suchých trávnících mezi mechy palečku zimní (Tulostoma brumale).

Fauna

Území má i nezanedbatelný zoologický význam. Z entomofauny lze zmínit výskyt kudlanky nábožné (Mantis religiosa), obou druhů otakárků – (Iphiclides podalirius, Papilio machaon). Z chráněných druhů obratlovců jsou potvrzeni např. užovka hladká (Coronella austriaca), ještěrka obecná (Lacerta agilis) a j. zelená (L. viridis), pěnice vlašská (Sylvia nisoria), ťuhýk obecný (Lanius collurio), žluva hajní (Oriolus oriolus), krutihlav obecný (Jynx torquilla), dudek chocholatý (Upupa epops). V jeskyních a štolách zimuje vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) a netopýr velký (Myotis myotis).

Způsoby péče o území

V současné době se na území NPP nenachází žádné ložisko nerostné suroviny. Jakákoliv těžba v současnosti i v budoucnosti by Stránskou skálu velmi poškodila. Přítomnost přírodních jeskyní malého rozsahu již dlouhodobě neláká speleology k dalšímu průzkumu, věnují se raději blízkému Moravskému krasu. Dvě hlavní jeskyně jsou zmapovány a další objevy se neočekávají. Rovněž historické podzemí, totiž štoly z  II. sv. války, je již prozkoumáno a další objevy se nepředpokládají. Ve štolách se nenachází žádné zařízení, jedná se o prázdné prostory.

Významnou sportovní činností na Stránské skále je horolezectví, které zde má velkou tradici. Vláda povolila Českému horolezeckému svazu (ČHS) výjimku ze zákazů uvedených v § 35 odst. 2 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny za účelem vystrojení horolezeckých cest na těchto terénech:

  • celé horní patro bývalého lomu,
  • prostřední lom dolního patra,
  • severní lom dolního patra

a za těchto podmínek:

    1. Při vystrojování cest nebude poškozován a úmyslně měněn povrch skal (betonováním či lepením).
    2. Úpravy a zpevňování přístupových horolezeckých cest a jejich zajištění proti erozi bude provádět ČHS na základě konzultací s AOPK ČR, Správou CHKO Moravský kras.
    3. ČHS zajistí 2x ročně úklid odpadků v místech využívaných k lezení.
    4. Za řádné značení horolezeckých terénů a údržbu horolezeckých zařízení včetně přístupových cest ke skalám odpovídá správce skal jmenovaný ČHS, který zároveň zajišťuje kontakt mezi ČHS a orgány a pracovišti ochrany přírody a odpovídá za stav informační tabule popisující omezení lezení z této výjimky plynoucí.

Obecně je Správou CHKO MK s ČHS dohodnuto nevystrojovat skály novými kotevními prvky, pouze vyměňovat staré, které na skalách zůstaly z minulosti. Cílem je zachovat současnou „čistotu“ skal nezaplněnou kovovými prvky. Proto se na Stránské skále neuplatňuje klasické postupové lezení, ale tzv. bouldering (volné lezení bez jištění v malé výšce). S ČHS je Správou CHKO MK dohodnuto, že Stránská skála zůstane lokalitou vyhrazenou právě jen pro bouldering.

Na Stránské skále se pod vedením AOPK ČR každoročně provádí činnosti k udržení nebo zlepšení stavu území a podpoře předmětů ochrany. Patří mezi ně zejména mozaikovité kosení trávníků, odstraňování pokosené hmoty a stařiny, extenzivní oplůtková pastva ovcí, redukce expanzivních dřevin dle aktuálního zarůstání náletem včetně zatírání pařízků herbicidem, likvidace populací invazních druhů rostlin. Dále také péče o ovocné dřeviny, sběr odpadků, pravidelné kontroly území pracovníky orgánů ochrany přírody a Stráže přírody a další pomocné práce.

Z negativních vlivů, které v lokalitě působí a proti kterým je třeba vynakládat mnoho úsilí, lze zmínit zejména rozrůstání expanzivních dřevin, rozšiřování nepůvodních či přímo invazních druhů rostlin z blízkých zahrádkářských kolonií (hraničí téměř s polovinou celk. délky hranice NPP), dále zabírání území NPP těmito objekty a s tím spojenou další činností. Místy se vyskytuje vandalismus. Opakovaně dochází k ukládání odpadů především rostlinného původu na území NPP z blízkých zahrádek a tím ohrožení území NPP v podobě šíření nepůvodních druhů rostlin.

NPP Stránská skála je dostupná i městskou hromadnou dopravou, což je výhodné i pro osvětovou činnost. Zvláště v jarních a letních měsících je s oblibou vyhledávána Brňany k procházkám a odpočinku nebo sem zavítají turisté, horolezci, děti a studenti nejen z Brna, či další lidé, hledající sportovní vyžití, rozhled na Brno a okolí z nejvyššího místa památky, nebo se zde věnují poznávání přírody a její ochraně. Území NPP zpřístupňuje několik neznačených ale také i nově značených cest a pěšin, které doporučujeme k pěšímu užívání. Za suchého počasí se však lidé pohybují po území zcela volně bez ohledu na pěšiny. Menší míra sešlapu však lokalitu neomezuje, ba dokonce místy působí pozitivně. Ale pokud by byla současná míra sešlapu zvyšována nebo významně soustředěna na ochranářsky citlivá místa, bylo by nutné přikročit k uzavírkám některých přístupových tras. I proto je při záměrech, pořádat zde větší hromadné akce, třeba žádat orgán ochrany přírody. Problémem jsou drobné odpadky rozptýlené mnohdy po celém území NPP a občasně se objevují i nepovolená ohniště.

Jakákoliv pomoc při uvedených aktivitách v ochraně této unikátní lokality je vítána. Každoročně je možné se po domluvě zapojit do několika akcí, které se zde konají, vč. zmíněného jarního sběru odpadků nebo pomoc při stabilnějším značení turistických stezek ve spolupráci s KČT.

Upozorňujeme majitele pozemků na této lokalitě, že v případě úvahy prodeje pozemků má předkupní právo na pozemcích v NPP a na pozemcích souvisejících s jeskyněmi orgán ochrany přírody - stát. Jeskyně při tom nejsou součástí pozemku a nejsou předmětem vlastnictví.

Vzhledem k probíhající pastvě ovcí v elektrických ohradnících prosíme návštěvníky, aby měli své psy na vodítkách.

Prosíme, své odpadky si z lokality odnášejte a nezakládejte zde ohniště bez povolení.

Děkujeme.

Subjekty, které se podílí na ochraně přírody NPP a EVL Stránská skála nebo k ní významně přispívají:

AOPK ČR, Rezekvítek z.s., KČT, ČHS, DPMB, Městská část Brno-Slatina, Tomáš Peslar aj.

Víte že

Stránská skála je dominantní vápencový útvar na jihovýchodním okraji brněnské městské aglomerace chráněný jako národní přírodní památka a také jako evropsky významná lokalita.

MZCHU v okolí

Fotogalerie

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště

Fotogalerie AOPK ČR

Fotogalerie AOPK ČR

 

 

 

 

 

 

Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt