AOPK ČR >> Zbrašovské aragonitové jeskyně
AOPK ČR - RP Olomoucko Seznam lokalit

Národní přírodní památka Zbrašovské aragonitové jeskyně

Předmět ochrany

Krasové území s komplexem Zbrašovských aragonitových jeskyní se všemi podzemními a povrchovými krasovými jevy, včetně výplně jeskyní, přírodních společenstev v jeskyních a přirozené hlubinné vývěry oxidu uhličitého.

Základní údaje

Rozloha 7,74 ha
Nadmořská výška 250 - 310 m
Území je zvláště chráněno od 28. 3. 2003
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP Olomoucko
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Zbrašovské aragonitové jeskyně

Geologie

Lokalita je součástí geomorfologického celku Podbeskydská pahorkatina, podcelku Maleník. Což je členitá vrchovina budovaná kulmskými drobami, pískovci a břidlicemi, devonskými vápenci a miocenními sedimenty. Krasové území se systémem Zbrašovských aragonitových jeskyní je vytvořeno v devonských vápencích a je unikátní ukázkou hydrotermálního krasu, jedinou svého druhu na území ČR. Vlivem specifické geneze a mikroklimatu jsou zde zachovány jedinečné jeskynní výplně a v evropském měřítku unikátní typy krasových útvarů. V území jsou povrchové i podzemní krasové jevy, dosud neodkryté podzemní prostory, zdrojnice uhličitých minerálních vod a hlubinné vývěry oxidu uhličitého. Jedinečnost území vtiskl složitý geologický vývoj, kdy se na tvorbě jeskynních prostor podílely kromě běžných srážkových vod také hlubinné vývěry teplých uhličitých minerálek. Unikátní výzdobu jeskyní tvoří především minerál aragonit a raftové, dříve gejzírové stalagmity, dalším jedinečným typem hydrotermálních sintrů jsou pak kulovité povlaky zvané koblihy tvořené páskovanými sintry. Poměrně nedávno byl v jeskyních výplních objeven i malachit. Vývěry oxidu uhličitého (CO2) do níže položených partií jeskyní vytvářejícími tzv. plynová jezera, a přispívají k celoroční stálé teplotě ovzduší okolo 14,5 °C. Kromě systému Zbrašovských aragonitových jeskyní se v území vyskytuje několik menších jeskyní jako Průvanová, Průchodní, Netopýří a řada dalších drobných krasových jevů. Existenci dosud neznámých podzemních prostor v NPP a okolí lze odvodit z četných ventarol. V území a jeho ochranném pásmu jsou známy rovněž „divoké“ vývěry CO2. Celková délka zatím objeveného systému Zbrašovských aragonitových jeskyní činí 1 435 m a z toho je 375 m zpřístupněno veřejnosti.

Flóra

Dle mapy potenciální přirozené vegetace je lokalita řazena do karpatských ostřicových dubohabřin a lipových dubohabřin. Ale podle mapování v rámci aktualizace mapování biotopů Natury 2000 na svazích převažují společenstva suťových lesů v mozaice se štěrbinovou vegetací vápnitých skal a drolin. Na mírnějších svazích se objevují karpatské dubohabřin, místy s přechody do porostů s charakterem květnatých bučin resp. vápnomilných bučin Celkově ve stromovém patře převládá dub zimní a javor mléč, jako příměs jsou dále významné lípy srdčité a velkolisté, jasan ztepilý, habr obecný, méně pak javor klen a javor babyka, jednotlivě nebo skupinkovitě vtroušeně se objevují buk lesní, jedle bělokorá, smrk ztepilý nebo třešeň ptačí a borovice lesní. Z introdukovaných a geograficky nepůvodních druhů se objevuje trnovník akát a modřín opadavý a jednotlivě se vyskytující borovice vejmutovka. Zcela ojediněle v podúrovňovém patře roste jeřáb břek. Keřové patře vyrváří líska obecná, hlohy, brslen evropský, ptačí zob obecný, zimolez obecný, trnka obecná, růže šípková, bez černý, svída krvavá a dřišťál obecný. Spontánně se zde zmlazuje tis červený, ale jeho původ je patrně v parkových lázeňského areálu. Bylinné patro je druhově bohaté, tvořené běžnými i vzácnějšími druhy rostlin vázaných na lesní prostředí a vápencové podloží s typicky vyvinutým jarním aspektem bylin lesního podrostu. Zdejší specifické prostředí vytváří vhodné podmínky pro existenci a vývoj řady významných a ohrožených druhů rostlin, např. osladiče přehlíženého, lilie zlatohlavé, sveřepu větevnatého, či kerblíku lesklého. V rámci lichenologického inventarizačního průzkumu bylo zaznamenáno 71 druhů lišejníků a to ze skupin saxikolních (skalních) 45 %, epifytických 44 % a terikolních (zemních) 11 %. Nalezeno bylo i 7 ohrožených druhů (Acrocordia gemmata, Bagliettoa parmigerella, Melanelixia subaurifera, Phaesophyscia endophoenicea, Physcia stellaris, Placopyrenium fuscellum, Verrucaria caerulea). V povrchové části NPP bylo zjištěno relativně málo druhů hub (47), což je způsobeno skalnatým terénem a mělkou vysýchavou půdou nepříznivou pro terestrické druhy hub. Oproti tomu na návštěvní trase ZAJ bylo identifikováno přes 50 druhů mikroskopických hub a několik druhů bakterií, především na aragonitové výzdobě a skalních stěnách podél návštěvní trasy.

Fauna

V nadzemní části NPP se vyskytují druhy typické pro nížinné listnaté lesní porosty. Mezi bezobratlými obyvateli se jeví jako druhově nejhojněší skupina motýli. Zatím zde bylo zaznamenáno 186 druhů včetně chráněných otakárka fenyklového, batolce duhového a batolce červeného. Poněkud kuriozně byl prokázán výskyt slepýše křehkého, který propadl Objevným komínem na návštěvnickou trasu. Z významnějších ptačích druhů lze zmínit hnízdící krahujce obecného a lejska šedého. Poměrně hojní zde jsou i dva zvláště chráněné druhy savců veverka nobecná a plch velký. I když by bylo možné očekávat, že rozsáhlý podzemní systém bude sídlem početné populace letounů tak jich v ZAJ příliš nenajdeme. Zimování netopýrů a vrápenců zde brání příliš vysoká teplota. Zřejmě tomu tak nebylo vždy, neboť podle dobových záznamů z období mezi objevením jeskyní a jejich zpřístupnběnbím veřejnosti, nacházeli první průzkumníci v určitých částech jeskyně silnou vrstvu netopýřího trusu a také přímo pozorovali až 80 zvířat najednou. V současnosti tedy letouni zavítají na lokalitu zejména v období přeletů (jaro, podzim) pouze ojediněle. I tak je výčet dosud zjištěných 6 druhů poměrně zajímavý: netopýr večerní, netopýr hvízdavý, netopýr parkový, netopýr černý, netopýr dlouhouchý a nejhojnější vrápenec malý, který obývá i bývalou kotelnu lázní v sousedství jeskyní. Velmi zajímavé výsledky přinesly biospeologické průzkumy zaměřené na bezobratlé živočichy v jeskyním systému. Byly zde nalezeny zajímavé druhy z několika taxonomických skupin: brouků 11 druhů, chvostoskoků 12 druhů, suchozemských stejnonožců 4 druhy, mnohonožek 13 druhů, stonožek 5 druhů atd. K nejzajímavějším patří nálezy mnohonožek druhů Brachychaeteuma bradae a Geoglomeris subterannea jejichž výskyt byl poprvé v ČR prokázán právě na této lokalitě. Navíc druhá jmenovaná zde dosahuje východní hranice svého areálu. Unikátní je rovněž výskyt brouka drabčíka Bryaxis frivaldszkyi, který zde žije na jediné lokalitě v ČR.

Způsoby péče o území

V nadzemní části NPP se vyskytují druhy typické pro nížinné listnaté lesní porosty. Mezi bezobratlými obyvateli se jeví jako druhově nejhojněší skupina motýli. Zatím zde bylo zaznamenáno 186 druhů včetně chráněných otakárka fenyklového, batolce duhového a batolce červeného. Poněkud kuriozně byl prokázán výskyt slepýše křehkého, který propadl Objevným komínem na návštěvnickou trasu. Z významnějších ptačích druhů lze zmínit hnízdící krahujce obecného a lejska šedého. Poměrně hojní zde jsou i dva zvláště chráněné druhy savců veverka nobecná a plch velký. I když by bylo možné očekávat, že rozsáhlý podzemní systém bude sídlem početné populace letounů tak jich v ZAJ příliš nenajdeme. Zimování netopýrů a vrápenců zde brání příliš vysoká teplota. Zřejmě tomu tak nebylo vždy, neboť podle dobových záznamů z období mezi objevením jeskyní a jejich zpřístupnběnbím veřejnosti, nacházeli první průzkumníci v určitých částech jeskyně silnou vrstvu netopýřího trusu a také přímo pozorovali až 80 zvířat najednou. V současnosti tedy letouni zavítají na lokalitu zejména v období přeletů (jaro, podzim) pouze ojediněle. I tak je výčet dosud zjištěných 6 druhů poměrně zajímavý: netopýr večerní, netopýr hvízdavý, netopýr parkový, netopýr černý, netopýr dlouhouchý a nejhojnější vrápenec malý, který obývá i bývalou kotelnu lázní v sousedství jeskyní. Velmi zajímavé výsledky přinesly biospeologické průzkumy zaměřené na bezobratlé živočichy v jeskyním systému. Byly zde nalezeny zajímavé druhy z několika taxonomických skupin: brouků 11 druhů, chvostoskoků 12 druhů, suchozemských stejnonožců 4 druhy, mnohonožek 13 druhů, stonožek 5 druhů atd. K nejzajímavějším patří nálezy mnohonožek druhů Brachychaeteuma bradae a Geoglomeris subterannea jejichž výskyt byl poprvé v ČR prokázán právě na této lokalitě. Navíc druhá jmenovaná zde doisahuje východní hranice svého areálu. Unikátní je rovněž výskyt brouka drabčíka Bryaxis frivaldszkyi, který zde žije na jediné lokalitě v ČR.

Omezení pro návštěvníky

Návštěvníci se mohou po území NPP pohybovat po dvou turisticky značených trasách (červená a zelená), přičemž zelená trasa vede po břehu Bečvy a lemuje hranici NPP. V případě návštěvy Zbrašovských aragonitových jeskyní se pak musí řídit jejich návštěvním řádem.

Víte že

… Zbrašovské aragonitové jeskyně jsou s průměrnou teplotou 14,5 °C (s rozmezím 12-16 °C) nejteplejší zpřístupněnou jeskyní v České republice? … horké plyny, které pronikají z nitra Země, můžete pozorovat na nábřeží v lázních Teplice nad Bečvou, kde ze stovek průduchů čeří hladinu řeky Bečvy četnými bublinkami? … Zbrašovské aragonitové jeskyně byly objeveny na přelomu let 1912 a 1913 a veřejnosti byly zpřístupněny v roce 1926?

MZCHU v okolí

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště

Fotogalerie AOPK ČR

Fotogalerie AOPK ČR

 

 

 

 

 

 

Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt