AOPK ČR >> Upolíny u Kamenice
AOPK ČR - RP Východní Čechy Seznam lokalit

Přírodní památka Upolíny u Kamenice

Upolíny u Kamenice

Předmět ochrany

Slatinné a vlhké pcháčové louky s výskytem mnoha ohrožených rostlinných druhů, zvláště vrby borůvkovité (Salix myrtilloides), která se zde vyskytuje na jenom ze dvou známých míst v ČR.

Základní údaje

Rozloha 1,98 ha
Nadmořská výška 560 - 568 m
Území je zvláště chráněno od 22. 1. 1996
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP Východní Čechy
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Upolíny u Kamenice

Geologie

Geologické podložíje tvořeno horminami  železnohorského plutonického komplexu, kde základem je světle šedý granodiorit (zjednodušeně jemnozrnná žula) vzniklá koncem prvohor. Tuto horninu můžeme potkat všude okolo například v blízkých Petrkovských lomech a na výsypkách jižně od přírodní památky.  Hornina vznikala v období variského vrásnění na konci prvohor. Tyto horniny jsou v přírodní památce převrstveny nezpevněnými sedimenty čtvrtohorního stáří. Podél bezejmenného toku se nachází převážně písek, v menší míře pak štěrk a hlína. Ke změnám dochází i v současné době, příkladem je již neexistující tůň, která byla zcela zaplněna písčitým sedimentem.  Dále od toku se nachází písčitohlinitý až hlinitopísčitý sediment, místy se hromadí humolit.

Podél potoka se vytvořily hydromorfní půdy. Jedná se o glejovou půdu, půdu občas zcela prosycenou vodou. Ve vyšších partiích přírodní památky na gleje navazuje půdní typ pseudoglej. To je půda, kde se se zamokření střídá se silným vysušením.

Flóra

Z botanického hlediska je nejvýznamnější výskyt kriticky ohroženého druhu vrby borůvkovité (Salix myrtilloides). V současnosti je to jediné známé naleziště tohoto druhu ve východních Čechách. Nejcennější  jsou společenstva sekundárního bezlesí, která se zde různě prolínají v závislosti na podmáčenosti stanoviště a dostupnosti živin. Plošně největší zastoupení v PP mají nevápnitá slatiniště asociace Caricetum nigrae a vlhkých pcháčových luk asociace Angelico sylvestris-Cirsietum oleracei. V terénu je často problematické tyto dvě jednotky od sebe odlišit vlivem velmi pozvolného přechodu na vlhkostním gradientu. Díky prolínání těchto jednotek jsou luční společenstva v PP druhově velice bohatá, protože se zde potkávají druhy obou jednotek. Vysoká hodnota chráněného území je rovněž dána výskytem mnoha vzácných druhů, jako např.:oměj pestrý (Aconitum variegatum), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis), upolín nejvyšší (Trollius altissimus), kosatec sibiřský (Iris sibirica), ostřice rusá (Carex flava), o. Hartmanova (C. hartmanii), zábělník bahenní (Potentilla palustris), škarda měkká  čertkusolistá (Crepis mollis hieracioides), vrbovka bahenní (Epilobium palustre), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), hadí mord nízký (Scorzonera humilis), starček potoční (Tephroseris crispa), kozlík dvoudomý (Valeriana dioica).

Fauna

Ze zoologického hlediska má PP význam především pro živočichy vázané na vodní tok a přilehlá mokřadní společenstva a vrbiny. Rovněž malá rozloha území nedovoluje živočichům s většími prostorovými nároky obývat tento prostor. Ze vzácnějších druhů se zde můžeme setkat s mihulí potoční (Lampetra planeri), mníkem jednovousým (Lota lota), užovkou obojkovou (Natrix natrix), ještěrkou živorodou (Zootoca vivipara), skokanem hnědým (Rana temporaria), hnědáskem (Melitaea diamina), ohniváčkem modrolemým (Lycaena hippothoe), perleťovcem kopřivovým (Brenthis ino), batolcem duhovým (Apatura iris), hnízdí zde ťuhýk obecný (Lanius collurio) a bramborníček hnědý (Saxicola rubetra).

Způsoby péče o území

Hlavním cílen péče o přírodní památku je zachování druhové pestrosti stávajících společenstev slatinišť, rašelinišť a pcháčových luk, zlepšení stavu degradovaných tužebníkových luk, zvětšení plochy sekundárního bezlesí vyřezávkami náletových dřevin a obnova druhově bohatých společenstev na těchto plochách. V dohledné budoucnosti se plánuje revitalizace regulovaného potoka, jejímž prostřednictvím by se výrazně zlepšil vodní režim na lokalitě a došlo by k vytvoření vhodnějších biotpů pro ryby.

Omezení pro návštěvníky

Lokalita, zvláště lesy v ochranném pásmu, jsou příležitostně využívány místními obyvateli v rámci krátkodobé rekreace, především při sběru hub. Přímo přes PP nevede žádná turisticky značená cesta. Nejbližší trasou je naučná cyklostezka Magma přibližně 80 metrů severně od přírodní památky po silnici III. třídy a nejbližší turisticky značená cesta je  cca 100 m  jižně  po lesní cestě mezi obcí Trhová Kamenice a místní částí Petrkov. Přímo na jižní hranici přírodní památky vede cesta, která byla v minulosti využívána jako přístupová cesta k petrkovským lomům. Omezení pro návštěvníky vyplývá ze zákonu č. 114/1992 Sb. § 36 odst. (2) – změna nebo poškozování přírodní památky nebo její hospodářské využívání vedoucí k jejímu poškození jsou zakázány - zákaz táboření a rozdělávání ohně mimo místa vyhrazená.

Pouze s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody – AOPK ČR, SCHKO Železné hory – lze vstupovat do prostoru chráněného území nebo narušovat vegetační kryt.

Území leží v chráněné krajinné oblasti Železné hory

MZCHU v okolí

Fotogalerie

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště

Fotogalerie AOPK ČR

Fotogalerie AOPK ČR

 

 

 

 

 

 

Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt