AOPK ČR >> Krvavý a Kačležský rybník
AOPK ČR - RP Jižní Čechy Seznam lokalit

Národní přírodní památka Krvavý a Kačležský rybník

Předmět ochrany

Přirozené lesní porosty tvořené společenstvy mokřadních olšin a mokřadních vrbin; mokřady tvořené společenstvy přechodových rašelinišť, pobřežních rákosin a vysokých ostřic obnažených den letněných rybníků a vlhkých písků a společenstvy makrofytní vegetace vodních nádrží; travní porosty tvořené společenstvy bezkolencových luk, vysokobylinných vlhkých lad, ostřicových porostů a smilkových trávníků; společenstvo hnízdících vodních a mokřadních druhů ptáků vázané na rybniční biotopy; populace vzácných a ohrožených druhů rostlin kapraď hřebenitá, leknín bělostný, všivec lesní a ostřice plstnatoplodá, včetně jejich biotopů, a populace vzácných a ohrožených druhů živočichů škeble rybničná, sekavec písečný, skokan ostronosý, skokan krátkonohý a vydra říční, včetně jejich biotopů.

Základní údaje

Rozloha 408,07 ha
Nadmořská výška 532 - 560 m
Území je zvláště chráněno od 29. 11. 1994
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP Jižní Čechy
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Krvavý a Kačležský rybník

Geologie

Jádro území tvoří rybníky Krvavý (127 ha) a Kačležský (176 ha) se zachovanými plošně významnými litorálními rákosinami a s přilehlými mokřadními a rašelinnými loukami. Rybníky leží v protáhlé terénní sníženině směru SV–JZ, jíž napříč probíhá rozvodí mezi povodím Hamerského potoka (přítok Nežárky) a Koštěnického potoka (přítok Lužnice). Nadmořská výška území je 530–545 metrů.

Horninovým podkladem je středně zrnitá dvojslídná žula číměřského typu. Dno sníženiny je překryté pleistocénními a holocénními deluviálními hlinitými písky a písčitými hlínami. Na jihozápadním a severovýchodním břehu Kačležského rybníka, mezi oběma rybníky a východně od Krvavého rybníka vznikla rašelinná ložiska. V půdním pokryvu převažuje glej typický a glej organozemní.

Flóra

V litorálu rybníků jsou zachovány poměrně rozsáhlé rákosiny. Nejrozsáhlejší jsou porosty rákosu obecného při východním břehu Krvavého rybníka a porosty zblochanu vodního a kamyšníku přímořského v severní a severovýchodní části Kačležského rybníka. Ve vnějším litorálu Kačležského rybníka jsou místy vyvinuty porosty vysokých ostřic s dominantní ostřicí štíhlou (Carex acuta), místy se vyskytují skřípina kořenující (Scirpus radicans) a bahnička bradavkatá (Eleocharis mamillata), v jeho okrajovém vodním sloupci rostou bublinatka jižní (Utricularia australis) a rdest ostrolistý (Potamogeton acutifolius).

Významné je i společenstvo obnaženého dna, ve kterém se vyskytuje například bezosetka štětinatá (Isolepis setacea), myší ocásek nejmenší (Myosurus minimus), nebo velmi vzácná sítina rybniční (Juncus taenageia).

Významným druhem na lučním rašeliništi východně od Krvavého rybníka je kapraď hřebenitá (Dryopteris cristata). Na vlhkých a rašelinných loukách rostou mimo jiné psineček psí (Agrostis canina), ostřice ježatá (Carex echinata), o. plstnatoplodá (C. lasiocarpa),o. zobánkatá (C. rostrata), o. Hartmanova (C. hartmanii), o. skloněná (C. demissa), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium), s. pochvatý (E. vaginatum), vachta trojlistá (Menyanthes trifoliata), mochna bahenní (Potentilla palustris), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), tolije bahenní (Parnassia palustris), vrba rozmarýnolistá (Salix rosmarinifolia), jetel kaštanový (Chrysaspis spadicea), ptačinec dlouholistý (Stellaria longifolia), starček potoční (Tephroseris crispa), pupečník obecný (Hydrocotyle vulgaris), čertkus luční (Succisa pratensis), olešník kmínolistý (Selinum carvifolia), starček vodní (Senecio aquaticus),bezkolenec modrý (Molinia caerulea) a chrpa luční (Jacea pratensis). Na rašelinných prameništích se velmi vzácně objevuje suchopýrek alpský (Trichophorum alpinum).

V lokalitě bylo zaznamenáno i několik vzácných druhů hub. Nejvýznamnější je pravidelný výskyt václavky bažinné (Armillaria ectypa). Významnými druhy mykoflóry jsou i barevné výrazně červené voskovky v. lišková (Hygrocybe cantharellus) a v. bažinná (Hygrocybe helobia), nebo naopak skrytě rostoucí jazourek srstnatý (Trichoglossum hirsutum).

Fauna

Na rozsáhlé a stanovištně pestré rybniční biotopy je vázáno široké spektrum hnízdících vodních a mokřadních ptáků. Hnízdí zde mimo jiné hohol severní (Bucephala clangula), čírka modrá (Anas querquedula), lžičák pestrý (Anas clypeata), chřástal vodní (Rallus aquaticus), vodouš rudonohý (Tringa totanus), bekasina otavní (Gallinago gallinago), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides), slavík modráček (Luscinia svecica) a v některých letech i sýkořice vousatá (Panurus biarmicus). Na ostrově Kačležského rybníku hnízdí již řadu let orel mořský (Haliaeetus albicilla). V podzimním období je NPP významným shromaždištěm a tahovou zastávkou především různých druhů kachen.

V Kačležském rybníce a jeho přítoku Koštěnickém potoku žije trvalá a početná populace vzácného sekavce (Cobitis sp.). Pestrá je též fauna obojživelníků a plazů. Žije tu blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus), kuňka obecná (Bombina bombina), skokan ostronosý (Rana arvalis), skokan krátkonohý (Pelophylax lessonae), rosnička zelená (Hyla arborea), čolek velký (Triturus cristatus), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), zmije obecná (Vipera berus), užovka obojková (Natrix natrix) a další druhy. Běžná je vydra říční (Lutra lutra).  Nejen v soustavě malých rybníčků SZ od Kačležského rybníka žijí početné populace vážek, potápníků, obojživelníků, hořavky duhové a škeble rybničná.

NPP se vyznačuje bohatou faunou vážek. Ze zjištěných 35 druhů je nejvýznamnější nález šidélka jarního (Coenagrion lunulatum) a stálá populace vážky jasnoskvrnné (Leucorrhinia pectoralis). Významný je i výskyt některých druhů brouků, např. podhorského krasce (Agrilus betuleti) a vlhkomilných střevlíků (Bembidion humerale), (Leistus terminatus), (Chlaenius tristis). Na rákosiny je vázaný brouk stehenáč Oedemera croceicollis a v rámci jižních Čech jsou velmi významné nálezy majky Meloe rugosus, potápníka Cybister lateralimarginalis, Colymbetes striatus, nebo vodomila černolesklého (Hydrophilus atterimus).

Z motýlů patří mezi chráněné druhy například bělopásek tavolníkový (Neptis rivularis), nebo „naturový“ ohniváček černoskvrnný (Lycaena dispar). Typickým mokřadním druhem je i saranče mokřadní (Stethophyma grossum).

Způsoby péče o území

Velkou plochu NPP zaujímají rybníky Krvavý, Kačležský a 8 rybníčků SZ od Kačležského rybníka. Na rybnících probíhá exstenzivní rybářské hospodaření s cílem udržení či zlepšení stavu přírodních společenstev a populací živočišných druhů na ně vázaných. Výše rybí obsádky je závislá na průhlednosti vody, která by do konce června neměla klesnout pod 50 cm. Dalším významným ukazatelem je výskyt hrubého zooplanktunu v jarním období a středního v letním období.

Péče o významnější rostlinná společenstva zejména luční a rašelinná je zabezpečována navrženým managementem pravidelného kosení a odstraňováním biomasy z lokality na vybranných cennějších plochách v rámci NPP a jejího ochranného pásma. Dále na těchto lokalitách dochází nejméně ve dvouletých až tříletých intervalech k odstraňování zmlazení krušiny a dalších náletových dřevin.

 

Omezení pro návštěvníky

 V NPP Krvavý a Kačležský rybník není dovoleno bez souhlasu orgánu ochrany přírody rozdělávat oheň. V litorálních porostech hnízdí celá řada ptáků vázaných na mokřadní biotopy, s tím souvisí zákaz jejich rušení na hnízdištích.

MZCHU v okolí

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště

Fotogalerie AOPK ČR

Fotogalerie AOPK ČR

 

 

 

 

 

 

Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt