AOPK ČR >> Karlštejn
AOPK ČR - RP Střední Čechy Seznam lokalit

Národní přírodní rezervace Karlštejn

Karlštejn

Předmět ochrany

Nejtypičtější a nejrozsáhlejší ukázka přírody Českého krasu

Základní údaje

Rozloha 1 556,20 ha
Nadmořská výška 215 - 440 m
Území je zvláště chráněno od 26. 4. 1955
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP Střední Čechy
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Karlštejn

Geologie

Celé území tvoří prvohorní horniny z období siluru a devonu o stáří přibližně 400 miliónů let.

Je tu možné sledovat profil geologickými vrstvami od spodního siluru až do středního devonu. Horninové soubory mají složitou vrásovou stavbu jež se na povrchu projevuje zejména výraznou morfologií v kaňonovitém údolí potoka Kačáku mezi Svatým Janem pod Skalou a Berounkou. Údolí tu tvoří několik výrazných meandrů s nápadnými skalními stěnami.

Na jihovýchodním okraji rezervace začíná vrstevní sled hranicí mezi silurským a devonským útvarem nejlépe odkrytou na Budňanské skále v Karlštejně, která je označena bronzovými deskami. Vrstvy tvrdých krinoidových vápenců tu tvoří výraznou vrásu ve tvaru písmene M. Směrem k severozápadu pak následují další postupně se střídající synklinální a antiklinální struktury.

V údolí Berounky od Lištice po lom Alkazar je významný profil vulkanickou facií siluru (podmořské lávy – diabasy) v oblasti Svatojánského vulkanického centra s několika bohatými paleontologickými nalezišti.

V krasových depresích jsou místy (např. v lomech Na Stydlých vodách) zachovány i stopy po mladší mořské sedimentaci druhohorního křídového útvaru.

V nejmladším čtvrtohor – holocénu se z krasových pramenů a potoků usazuje pěnovec vytvářející kaskády jako například na Bubovických vodopádech. Ve Svatém Janu pod Skalou pramen usadil mohutnou pěnovcovou kupu v níž pak vznikla jeskyně s legendární poustevnou svatého Ivana.

Krasovění se, kromě kaňonů Kačáku a Berounky, projevuje nejvíce výskytem podzemních krasových kapes (dutiny vyplněné zvětralinami – jílem), které můžeme sledovat např. v lomech na Stydlých vodách. Na území rezervace je evidováno přes 100 jeskyní v minulosti často využíváných pravěkými lidmi.

Národní přírodní rezervace Karlštejn byla pro svůj celoevropský význam oceněna v roce 2000 prestižním Diplomem Rady Evropy.

Flóra

Rozlehlé území NPR je z největší části pokryté dubohabřinami. Ty byly po staletí obhospodařovány jako pařeziny, což podpořilo habr, ale umožnilo zachování bohatého bylinného patra podléškami, prvosenkou jarní a nápadným vstavačem nachovým. V polohách s hlubšími půdami rostou mochnové doubravy s převahou dubu zimního.

Na jižních a západních svazích kopců se uplatňují rozvolněné teplomilné doubravy s dubem pýřitým, většinou v bizarních zakrslých tvarech, který je doprovázen řadou keřů jako je dřín, jeřáb muk a skalník celokrajný. Význačným druhem je hrachor chlumní, chrpa chlumní a sasanka lesní. Ze vstavačovitých se tu vyskytuje rudohlávek jehlancovitý, který v Čechách roste jenom tady. Nedávno byl odtud popsán endemický jeřáb krasový. Na některých jižních svazích, např. na Doutnáči a Velké hoře, kde těsně pod povrchem leží plotny vápenců, a kde je nejvyšší oslunění a nedostatek vláhy, se vytvořily lesostepi a skalní stepi s kostřavou walliskou, kavyly a třemdavou bílou. Zde roste velká skupina vzácných teplomilných druhů, např. kavyly, bělozářky a vzácný včelník rakouský.

Severně orientované srázy roklí a skály osidlují chladnomilné trávníky s pěchavou vápnomilnou, lomikamenem vždyživým a penízkem horským. V podobných polohách rostou též suťové lesy s lípou a javorem a s nitrofilními druhy, k nimž přistupuje i vzácný oměj vlčí. Na hlubších půdách severních svahů nalezneme vápnomilné bučiny s okroticí červenou.

Místy se ještě vyskytují v minulosti vysázené nepůvodní dřeviny, zejména smrk v údolních polohách a akát a borovice černá na jižních svazích.

Z NPR Karlštejn bylo popsáno mnoho druhů vzácných hub. Vyskytují se tu např. vzácné lanýže (l. letní a ryšavý), které tvoří plodnice pod zemí.

Fauna

Území rezervace je z hlediska bezobratlých dobře prozkoumané a na biodiverzitu velmi bohaté. Z měkkýšů se zde vyskytují vzácní litobiontní plži, závornatky atd. V okolí potoků se vyskytuje atraktivní slimáčnice průhledná (Eucobresia diaphana) nebo chlupatka česká (Trichia unidentata bohemica), která je endemitem údolí Berounky.

Stepi obývá řada vzácných pavouků, ploskoroh pestrý (Ascalaphus macaronius) a řada reliktních druhů brouků. Naproti tomu jiné druhy brouků, např. některé mandelinky, zde dokazují svým výskytem kontinuálnost listnatého lesa. Z řádu brouků stojí za zmínku rozhodně chráněný roháč obecný (Lucanus cervus) a stepní chrobák Sisyphus schaefferi.

Motýli jsou zde zastoupeni jak mnoha nočními motýly, tak četnými druhy drobných motýlků, tzv. mikrolepidopterou, např. vzpřímenka Parornix szoecsi, která má zde jediný nález v rámci celé republiky. Z nápadných denních motýlů lze zmínit batolce duhového (Apatura iris), batolce červeného (Apatura ilia), bělopáska dvouřadého (Limenitis camilla) a bělopáska topolového (Limenitis populi).

Z obojživelníků tu žije čolek velký (Triturus cristatus), čolek obecný (Triturus vulgaris), vzácně čolek horský (Triturus alpestris), dále skokan skřehotavý (Rana ridibunda), skokan štíhlý (Rana dalmatina) a další. Podél potoků lze spatřit mloka skvrnitého (Salamandra salamandra). Z plazů je zde hojná užovka hladká (Coronella austriaca) a užovka podplamatá (Natrix tessellata).

Z hnízdících ptáků zde žije např. pěnice vlašská (Sylvia nisoria), ledňáček říční (Alcedo atthis), lelek lesní (Caprimulgus europaeus), jestřáb lesní (Accipter gentilis) a výr velký (Bubo bubo). Ze savců jsou nejvýznamnější letouni, kteří zde mají významná zimoviště.

Způsoby péče o území

Nejcennější části území, skalní stepi, lesostepi a skalní společenstva, je třeba chránit před zarůstáním náletovými dřevinami (svída, ptačí zob, trnka, jasan) a hromaděním biomasy. Proto jsou zde pravidelně tyto dřeviny vyřezávány a vybrané stepní trávníky spásány smíšeným stádem ovcí a koz. Přednostně jsou odstraňovány dříve vysazované cizokrajné invazní druhy jako je akát a borovice černá.

Na lesostepích a v teplomilných doubravách je postupně rozvolňováno stromové patro aby byl dostatek světla pro přežití vzácného bylinného podrostu. V dubohabřinách a doubravách se také plánuje obnovení výmladkového hospodaření (tzv. pařeziny) pro podporu vzácných rostlinných i živočišných druhů vázaných na tento dřive běžný hospodářský způsob.

Ostatní lesní porosty jsou postupně přizpůsobovány přírodě blízké skladbě dřevin likvidací zbytků smrkových monokultur a porostů borovice černé. V bučinách a suťových lesích se prakticky nehospodaří a jsou ponechávány be zásahů. V všech lesích je ponecháván určitý podíl mrtvého dřeva ve formě jak stojících souší tak padlých kmenů, které je důležité pro přežívání mnoha druhů zejména bezobratlých živočichů.

Část území NPR, vrch Doutnáč, o rozloze 67 ha byl vybrán pro svou ucelenost a přesto velkou rozmanitost stanovištních podmínek jako tzv. bezzásahová oblast. Zdejší lesy a stepi jsou ponechány od roku 2004 k samovolnému vývoji bez úmyslných zásahů lesníků a také bez ochranářského managementu.

Omezení pro návštěvníky

V území platí zákonný zákaz vstupu mimo vyznačené (turistické a naučné stezky) a veřejné cesty, zákaz táboření a rozdělávání ohňů a zákaz vjezdu motorových vozidel. Není dovoleno trhat rostliny, sbírat houby a zkameněliny ani chytat živočichy. Všechny tyto zákazy je nutné dodržovat pro uchování jedinečné přírody v hustě obydlené a silně navštěvované turisticky atraktivní oblasti.

Přírodu rezervace Vám nejlépe přiblíží okružní naučná stezka vedoucí ze Srbska nebo Karlštejna přes Bubovické vodopády do Svatého Jana pod Skalou a podle Kačáku zpět do Srbska. Na ní navazuje kratší okružní naučná stezka Svatojánský okruh zpřístupňuje okolí Sv. Jana pod Skalou s vyhlídkou U Kříže a skanzenem Solvayovy lomy. Tyto stezky však nejsou vhodné pro cyklisty, kterým lze doporučit trasy údolím Berounky a Kačáku ze Srbsko do Berouna nebo Sv. Jana, žlutě značenou trasu z Karlštejna přes Malou Ameriku do Mořiny nebo Srbska anebo z Bubovic do skanzenu Solvayovy lomy.

Celou rezervací prochází páteřní červeně značená turistická stezka z Berouna přes Sv. Jan, Bubovické vodopády a Karlštejn do Mořinky.

Automobil je nutné zanechat na parkovištích v okrajových obcích, tj. v Karlštejně, Srbsku, Hostimi, Svatém Janu nebo v Bubovicích a do rezervace pokračovat pěšky.

Horolezecká činnost je povolena pouze na vybraných skalách v údolí Berounky u Srbska, v údolí Kačáku u Sv. Jana a v některých lomech.

Území leží v chráněné krajinné oblasti Český kras

Přílohy

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště

Fotogalerie AOPK ČR

Fotogalerie AOPK ČR

 

 

 

 

 

 

Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt