AOPK ČR >> Mořská transgrese
AOPK ČR - RP Východní Čechy Seznam lokalit

Přírodní památka Mořská transgrese

Mořská transgrese

Předmět ochrany

Geologické vrstvy, dokládající svrchnokřídovou záplavu - transgresi moře přes sedimenty triasu, odkryté ve stěně bývalého lomu a rostlinná i živočišná společenstva přírodě blízkého lesa na suťovém svahu

Základní údaje

Rozloha 0,85 ha
Nadmořská výška 500 - 530 m
Území je zvláště chráněno od 5. 6. 2008
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP Východní Čechy
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Mořská transgrese

Geologie

V blízkosti obce Bohdašín na Broumovsku se už někdy na začátku 19. století, tedy v době, kdy vznikalo mnoho kamenných broumovských statků, lámal kámen v jednom z malých lomů. V několika vrstvách jsou v jeho skalní stěně uloženy stopy několika dávných období, kdy zdejší krajina vypadala úplně jinak. Tři vrstvy odlišných hornin ve stěně lomu zachycují geologický jev – mořskou transgresi na zvětralý suchozemský povrch. Před 150 miliony let křídové moře zalilo souš. Zaplavilo o 150 mil. let starší triasové říční usazeniny. Sílu záplavy dokládá vrstva slepence s valouny, mocná 20–30 cm, vzniklá v příbojové zóně. Nad ní se usadily lavice jemnozrnných pískovců postupně se prohlubujícího moře, to je třetí vrstva profilu.

Nejnižší viditelná vrstva pochází z nejstaršího druhohorního období, zvaného trias, které začalo před 251 mil. let a trvalo asi 50 mil. let. Tato vrstva je tvořena usazenými horninami, které s sebou nesla řeka. V místech, kde se nacházíme, zřejmě výrazně zpomalila svůj proud. Možná se zde vytvořilo průtočné jezero. Stejně jako řeky dnešní v něm i ta pradávná při zpomalení svého proudu ukládala mnoho materiálu. Časem se z něj vytvořily světle šedé, místy až rezavé jemnozrnné křemenné pískovce, které nejsou příliš odolné vůči zvětrávání. Nalezneme v nich valouny bílého, ale i růžového až červeného křemene. Některé jsou tvořeny minerály zvanými živce. Jejich název pochází od schopnosti obohacovat půdu o látky prospívající rostlinám. Neklidné období na konci triasu způsobilo konec ukládání této vrstvy a také pokles zdejší krajiny, kterou zatopilo moře.

Druhá zřetelná vrstva pochází z počátku posledního druhohorního období, zvaného křída, před 145 mil. lety. Na počátku tohoto období moře zaplavilo celou oblast vnitrosudetské pávne. Moře sem tehdy doslova vpadlo a přinášelo s sebou vše, co mu stálo v cestě. Vrstva vzniklá v příbojové zóně to dokazuje. Obsahuje velké valouny. Přicházející voda s sebou strhávala kameny, které cestou opracovala do krásně kulatého tvaru. Postupně se usazovaly a vyplňovaly nerovnosti a malé erozní rýhy z předešlého období.

Později v období křídy se moře rozlilo po celém území vnitrosudetské pánve a uklidnilo se. Začala se usazovat další vrstva, tentokrát z mnohem jemnějších částic. Řeky vlévající se do křídového moře přinášely různě velký a těžký materiál. Ten se zde postupně usazoval. Nejprve klesly větší úlomky hornin. Dále od pobřeží se usazovala menší zrna a vznikla tak vrstva křídových pískovců. V přírodní památce Mořská trangrese tato vrstva není nijak silná. Z její mocnosti na Broumovských stěnách či v Adršpašsko-teplických skalách se ale tají dech. Po uložení vrstvy jemnozrnného materiálu moře opět ustoupilo a naše oblast se stala trvale souší. Na vrstvu pískovců, která tak vznikla, začala působit erozní síla větru, vody a ledu a vznikla skalní města, ale to už je jiný příběh.

Flóra

Z hlediska dochovanosti přírodního prostředí je nejcennější bučina na strmém svahu nad lomem. Buk lesní tu vtroušeně doplňuje javor klen, javor mléč, zmrk ztepilý, bříza bělokorá a jeřáb ptačí. V bylinném patře najdeme acidofilní druhy jako brusnici borůvku a jemnolistou trávu metličku křivolakou i druhy květnatých bučin, např. bíle kvetoucí svízel vonný nebo prudce jedovaté vraní oko čtyřlisté. Dno bývalého lomu v současnosti pokrývají náletové dřeviny, ruderální druhy bylin jako kopřiva dvoudomá, bršlice kozí noha a pcháč oset, ale i vlhkomilné druhy pcháčových luk – pcháč zelinný, blatouch bahenní, kuklík potoční aj. Vlastní stěna lomu je téměř holá, místy porostlá mechorosty a náletovými dřevinami.

Fauna

Z větších savců sem občas zavítají běžné druhy jako srnec obecný, zajíc polní a prase divoké, které někdy využívá podmáčené plochy na dně lomu jako kaliště. Dále se tu můžeme setkat s některými druhy šelem (liška, lasice, kuna). Z ptáků zde zhnízdí zejména pěvci. Díky vhodné druhové skladbě je však při zachování starých listnáčů možno do budoucna očekávat i výskyt vzácnějších druhů ptáků vázaných na doupné stromy –  šplhavců a sov. Vlhká stanoviště obývají obojživelníci, kteří využívají k rozmnožování nedaleké tůně na přítoku Bohdašínského potoka. Kaskáda tůní je citlivě provedeným revitalizačním opatřením, které velice kladně ovlivnilo biotu přírodní památky i celého údolí, v kterém se nachází.

Způsoby péče o území

Principy péče a ochrany vycházejí především z cíle zachovat unikátní geologický profil v lomové stěně. Ochrana odkryvu ve stěně má přednost před ostatními zájmy ochrany přírody. Proto správce území pravdelně odstraňuje dřeviny z horní hrany lomu, aby ji svými kořeny nerozrušovaly. Na dně lůmku se každoročně kosí a uklízí travní porost, aby profil nezarůstal buření.

Bučina je ve velmi dobrém stavu, proto se v ní lesnicky téměř nezasahuje a staré listnáče se ponechávají až do úplného rozpadu.

 

Omezení pro návštěvníky

Vstup do přírodní památky není nijak omezen.

Víte že

 ... slovo transgrese znamená záplavu souše po zvýšení mořské hladiny?

 

transgrese

 

Území leží v chráněné krajinné oblasti Broumovsko

MZCHU v okolí

Fotogalerie

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště

Fotogalerie AOPK ČR

Fotogalerie AOPK ČR

 

 

 

 

 

 

Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt