AOPK ČR >> Bystřina - Lužní potok
AOPK ČR - RP SCHKO Slavkovský les Seznam lokalit

Národní přírodní památka Bystřina - Lužní potok

Bystřina - Lužní potok

Předmět ochrany

Za národní přírodní památku se vyhlašuje přírodní útvar, určený k ochraně a) travinných a mokřadních ekosystémů luk a pastvin, smilkových trávníků, slatinných a přechodových rašelinišť a rákosin a vegetace vysokých ostřic, b) lesních ekosystémů mokřadních vrbin, lužních lesů, smrčin a pramenišť, c) biotopů vzácných a ohrožených druhů živočichů perlorodky říční (Margaritifera margaritifera), mihule potoční (Lampetra planeri) a hnědáska chrastavcového (Euphydryas aurinia), včetně jejich populací, d) systému oligotrofních tekoucích vod sestávajícího z vodních toků Lužního potoka, Rokytnice a Bystřiny, včetně přítoků, pramenišť a přilehlých břehových pozemků.

Základní údaje

Rozloha 468,37 ha
Nadmořská výška 538 - 684 m
Území je zvláště chráněno od 14. 12. 1989
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP SCHKO Slavkovský les
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Bystřina - Lužní potok

Geologie

Geologické podloží tvoří v největší části území nepravidelně páskovaný chloriticko-sericitický fylit s hojnými čočkami bílého křemene či albitu prvohorního stáří. U Rokytnice se vyskytují nepravidelně páskované fylitické břidlice a rovnoploše břidličnatý chloriticko-sericitický fylit, rovněž prvohorního stáří. Podél toků jsou uloženy kvartérní fluviální písčitojílovité nebo hlinitojílovité náplavy s úlomky hornin a svahové usazeniny všech typů - místy i slatiny a rašeliny. Nejčastějším typem půd jsou hnědé půdy silně kyselé uložené a hnědé půdy podzolované, podél toků se nivních nekarbonátových uloženinách vyskytuje glej, který je v pramenné oblasti Lužního potoka vystřídám pseudoglejem.

Flóra

Aktuální vegetace vytváří mozaiku ze zbytků údolního luhu, biotopů pcháčových luk, nevápnitých mechových slatinišť a fragmetů horských smilkových luk. Nivní bylinná stanoviště postupně zarůstají náletem dřevin (smrk, bříza, krušina olšová, vrba). Místy do národní přírodní rezervace a hlavně do jejího ochranného pásma zasahují pastviny a kosené louky. Na mnoha místech dosahují až k břehu toků lesy. Lesní porosty jsou tvořeny hlavně výsadbami smrku ztepilého.  Významný je ale i podíl pionýrských a náletových dřevin (Betula pendula, Salix caprea, Sorbus aucuparia aj.)  

Z hlediska výskytu vzácných a ohrožených druhů jsou významná přechodová a nevápnitá rašeliniště, v nichž se vyskytují např. rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia), všivec lesní (Pedicularis sylvatica), klikva bahenní (Oxycoccus palustris), prstnatec májový (Dactylorhiza majalis) či vrba plazivá (Salix repens).

Fauna

Oligotrofní vodní toky hostí jednu z posledních významných populací perlorodky říční v České republice. O kvalitě místních vod svědčí výskyt dalších vzácných druhů ryb jako např. mihule potoční (Lampetra planeri), vranka obecná (Cottus gobio) či střevle potoční (Phoxinus phoxinus). V tůních a prameništích se vzácně vyskytuje čolek horský, malé populace zde mají i skokan zelený (Rana cl. esculenta) a skokan krátkonohý (Rana lessonae). V sušších či nekosených lučních porostech je poměrně rozšířená ještěrka živorodá (Zootoca vivipara), objevuje se i zmije obecná (Vipera berus).

Rozlehlé lesní porosty skýtají vhodný prostor pro mnohé druhy ptáků. Z dravců jsou to např. jestřáb lesní (Accipiter gentilis), ze sov kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum) a výr velký (Bubo bubo), z ostatních významných např. krkavec velký (Corvus corax) nebo ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes). Extenzivně obhospodařované nivní louky s čertkusem lučním hostí populaci evropsky významného druhu hnědáska chrastavcového.

Způsoby péče o území

Opatření prováděná na území národní přírodní rezervace jsou směřována na podporu populací perlorodky říční a hnědáska chrastavcového. Vzhledem ke komplikovanému životnímu cyklu obou druhů jsou tato opatření poměrně různorodá, v konečném důsledku jsou však přínosná pro řadu dalších vzácných a chráněných druhů rostlin a živočichů.

Základní péče o hlavní tok Bystřiny, Lužního potoka a Rokytnice spočívá v udržování vysokého stupně meadrování toku, tedy zejména ve stabilizaci meandrů např. haťováním, dřevěnou palisádou s vysypáním kamenivem. Součástí péče je i čištění toků od padlých kmenů a odstraňování zátarasů. Pro zlepšení potravní situace hlavně nejmladších ročníků perlorodek je zapotřebí revitalizovat pramenné oblasti všech hlavních toků. Trvalým úkolem zůstává péče o odchovné prvky a potravní stružky.

Vzhledem k dlouhodobé absenci hospodaření v území je hlavním cílem zastavení sukcesních procesů a udržení stávajícího bezlesí. Lesní porosty kolem vodních toků a kolem pramenišť budou postupně prosvětlovány. Současně bude prováděna změna druhového složení, horizontální a vertikální struktury lesních porostů s cílem navození přirozeného vývojového cyklu.

Louky s výskytem hnědáska chrastavcového jsou mozaikově paseny alternativně koseny. Management se provádí v červnu v době letu imág, případně v září s tím, že jsou ze seče vynechána místa s hnízdy housenek.

Víte že

...perlorodka říční je nejdéle žijící živočich v naší přírodě? Dožívá se až 140 let, přičemž její délka je tou dobou 9 – 14 cm.

MZCHU v okolí

Fotogalerie

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště

Fotogalerie AOPK ČR

Fotogalerie AOPK ČR

 

 

 

 

 

 

Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt