AOPK ČR >> Územní ochrana >> Velkoplošná chráněná území

Velkoplošná chráněná území

Národní parky

Národní parky jsou rozsáhlá území s typickým reliéfem a geologickou stavbou a převažujícím výskytem přirozených nebo člověkem málo pozměněných ekosystémů, jedinečná a významná v národním či mezinárodním měřítku z hlediska ekologického, vědeckého, vzdělávacího nebo osvětového (§ 15 až 23 zákona č. 114/1992 Sb.). V České republice jsou čtyři národní parky (NP): Krkonošský NP, NP Šumava, NP České Švýcarsko a NP Podyjí. Národní parky a jejich ochranná pásma se vyhlašují zákonem č. 114/1992 Sb.. Státní správu na úseku ochrany přírody a krajiny zde vykonávají správy národních parků.

Území národních parků je členěno do čtyř zón odstupňované ochrany dle cílů ochrany a stavu ekosystémů (zóna přírodní, zóna přírodě blízká, zóna soustředěné péče o přírodu a zóna kulturní krajiny). Zákon stanoví základní ochranné podmínky národních parků, které jsou stanoveny pro celé území NP a pro území mimo zastavěná území a zastavitelné plochy obcí (§ 16 zákona č. 114/1992 Sb.) Základní ochranné podmínky nově neupravují režim vstupu osob na území národního parku. Regulace pohybu osob je nově řešena institutem klidových území národního parku (§ 17). Zákon dále stanoví bližší ochranné podmínky jednotlivých národních parků, vycházející ze specifických přírodních podmínek jednotlivých národních parků.

V následující tabulce najdete přehled národních parků a jejich rozlohu. Celkem se rozkládají na 1,51 % území ČR, tj. 119 500 ha.

Přehled a rozlohy národních parků

Národní park

Rok vyhlášení 

Rozloha v ha 

Krkonošský národní park

 1963

36 300 

Národní park Podyjí 

 1991

 6 300

Národní park Šumava

 1991

 69 000

Národní park České Švýcarsko 

 2000

 7 900

 

Chráněné krajinné oblasti

Chráněné krajinné oblasti jsou rozsáhlá území s harmonicky utvářenou krajinou, charakteristicky vyvinutým reliéfem, významným podílem přirozených ekosystémů lesních a trvalých travních porostů, s hojným zastoupením dřevin, popřípadě s dochovanými památkami historického osídlení. Jsou definovány v § 25-28 zákona. Ochrana těchto oblastí je odstupňována zpravidla do 4 zón, jimiž se určují limity hospodaření a jiného využívání přírodního potenciálu. Hospodářské využití se provádí s ohledem na zachování a podporu jejich ekologické funkce. Součástí první - nejpřísnější - zóny jsou zvláště chráněná území menší rozlohy – tzv. maloplošná zvláště chráněná území (MZCHÚ).

 

 

AOPK ČR vykonává správu na území 24 CHKO prostřednictvím svých regionálních pracovišť. O CHKO Šumava pečuje Správa NP a CHKO Šumava. Státní správu a péči o CHKO Labské pískovce vykonává Správa NP České Švýcarsko. Kromě správy vlastního území CHKO mají regionální pracoviště AOPK ČR ve své kompetenci také péči o MZCHÚ národních kategorií mimo území CHKO (s výjimkou území národních parků a vojenských újezdů).

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt