Pastva

Pastva

Stepní travinná a křovinná společenstva jsou přirozenou součástí krajiny Českého středohoří, hlavně jeho lounské části. Stejně tak, jako jinde, i zde však často vznikala nebo byla udržována přispěním člověka a bez jeho zásahů pozvolna mizí. Už v době před příchodem člověka byl vzájemný poměr lesa a bezlesí ovlivňován velkými stádovými býložravci. Člověk pak k udržování bezlesí přispíval sečí nebo pastvou hospodářských zvířat. Pastva je vůbec nejstarším typem obhospodařování travních porostů.

a mimo jiné má také krajinotvorný význam. Díky charakteristickému zemědělskému hospodaření a chovu hospodářských zvířat (nejenom ovcí, ale také koz a hovězího dobytka) vznikla krajina Lounského středohoří, typická svým rázem a bohatostí přírody.

Řada rostlinných druhů, dnes již chráněných zákonem, se v minulosti vyskytovala naprosto běžně na loukách, které byly obdělávány tradičním intenzivním způsobem, ke kterému chov ovcí, koz i skotu neodmyslitelně patřil. Na suchých teplomilných trávnících, využívaných po generace pouze intenzivní pastvou, se vytvořil typ vegetace snášející okus a sešlapávání zvířaty. Ovce a kozy, na rozdíl od skotu, vytvářejí svými končetinami optimální tlak na zapojený drn, citlivě ho tak rozrušují a dělají prostor pro vyklíčení a růst semen mnoha druhů vzácných rostlin. Kozy navíc velmi intenzivně spásají i listy náletových dřevin, které se jinak za léta neobhospodařování na okrajích pastvin silně rozrůstají.

Louky a pastviny s výskytem chráněných rostlin byly v posledních letech udržovány v kulturním stavu pouze kosením a dobytek se na tyto lokality prakticky nedostal. Při kosení a sklizni sena jsou z lokality stále odebírány živiny. Při pastvě zůstává většina živin prostřednictvím trusu na stanovišti a je dále přístupná pro rostliny. Také z tohoto důvodu je dnes již pohled na údržbu lučních porostů výrazně pozměněn.

Pro oblast Lounského středohoří je vyhovující postupné vypásání ploch na kopcích i pod nimi, a to vícehlavými stády čítajícími do 300 kusů (počet závisí na velikosti lokality) a ovčákem a ovčáckými psy. Nejedná se tedy o pastvu v ohradnících, ale pastvu ve volném prostranství. V jarních měsících je ideální pást smíšená stáda ovcí a koz na vrcholcích a stráních kopců a koncem června, kdy vegetace na kopcích v podstatě uschne, přehnat stáda na louky pod kopci, kde je větší půdní vlhkost i jiná druhová skladba travních společenstev a bohatší tráva vystačí i na seno pro krmení v zimních měsících.

Pastva je tedy významným způsobem managementu maloplošných lokalit s travinnými společenstvy. Její typ musí samozřejmě být dobře zvolen, úživnosti pastvin musí být přizpůsobena velikost stáda. Pastva je nejlepší způsob k udržování bezlesí, který obohacuje nejen danou lokalitu, ale také všechny, kteří se do kontaktu se stádem dostanou.

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt