Odkřoviňování

Odstraňování nežádoucího náletu křovin (odkřoviňování)

Na místech, kde je stepní porost dlouhodobě ponechán bez jakéhokoliv zásahu, dojde vlivem sukcese k rozšíření nejprve vyšších trav a posléze i křovin a dřevin. Výrazně se tak sníží biodiverzita. Aby bylo možné navázat na tradiční hospodaření v krajině, je nejprve potřeba odstranit nežádoucí nálet. Nejefektivnější je vytrhávání křovin i s jejich kořeny, což je však velice pracné, a proto se častěji přechází ke kácení dřevin těsně nad zemí a následné zavedení pastvy smíšeného stáda ovcí a koz, protože právě kozy jsou schopné zmlazující výhonky křovin a dřevin okusovat.

Ve slovnících pod pojmem sukcese najdeme většinou tyto výrazy: následnictví, nástupnictví, přejímání. V biologickém (ekologickém) slovníku je sukcese vysvětlena jako změny ve společenstvu, které prochází postupným vývojem od tzv. pionýrských společenstev až do závěrečného vývojového stupně, kterým je klimaxové stádium – nejstabilnější společenstvo. To se vyznačuje velkou druhovou pestrostí, složitými potravními řetězci a velkou odolností vůči rušivým vlivům.

Jednoduchým příkladem sukcese je zarůstání neudržované louky dřevinami, postupné osídlování opuštěných důlních hald rostlinami a živočichy po ukončení důlní činnosti nebo třeba zarůstání vypuštěného rybníka. Modelovým příkladem sukcese – postupného zarůstání, mohou být právě suché trávníky Lounského středohoří, kde historicky probíhala pastva ovcí, koz i skotu a kopce byly holé (vypasené). V devadesátých letech dvacátého století nastává konec intenzivní pastvy a výsledek sukcese můžeme vidět na všech vršcích této části Českého středohoří.

Ekologové rozumí sukcesí uspořádaný vývoj společenstva v čase, který zahrnuje spojitý proces kolonizace a vymírání populací ve společenstvu a tedy i postupnou směnu druhů. Je to proces, který probíhá léta až desetiletí. Nabízí se tedy otázka: Proč k tomuto jevu dochází? Každý druh má tendenci obsazovat nová území. Tento proces má několik fází. V první fázi dochází k uchycení druhu na stanovišti, ve druhé fázi se druh podílí na výstavbě společenstva. V této fázi dochází k proměně stanoviště a jeho abiotických podmínek (tepla, světla, živin, kyslíku, vody atd.). Půda se obohacuje o živiny, roste stupeň zastínění, klesá dostupnost vody. Stanoviště se stává vhodným i pro jiné druhy organismů. S tímto vývojem zároveň stoupají nároky na konkurenceschopnost. Ve třetí fázi druh ustupuje.

Takovýmto způsobem dochází k postupné výměně druhů na stanovišti. Společenstva sukcesně ranějších stádií jsou nahrazována společenstvy novými. Tento přirozený sled vzájemně se nahrazujících společenstev na stanovišti se nazývá sukcesní řada.

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt