Druhy

Colias myrmidone – žluťásek barvoměnný

V ČR téměř vymizelý druh, který byl 2 roky z našeho území nezvěstný. V současnosti pouze v Bílých Karpatech. V roce 2009 opět potvrzen na dvou lokalitách - jedna v EVL Bílé Karpaty a jedna v EVL Čertoryje. Jeho abundance jsou však velmi nízké, na hranici detekovatelnosti. Je nutné zajistit odpovídající stav biotopů a jejich management. Dá se předpokládat, že po zajištění odpovídající péče se druh může opět rozšířit z blízkých lokalit v SR, kde má dosud životaschopné populace.

 

Parnassius mnemosyne – jasoň dymnivkový                                  

V ČR velmi rychle mizící druh vyžadující kromě živné rostliny (dymnivka) světlé a řídké listnaté lesy, světlé prosluněné lemy atd. a zároveň dostatečné množství nektaru pro imaga. V Čechách druh vymizel již zcela, na Moravě se dosud vyskytuje v Jeseníkách, Litovelském Pomoraví, Milovickém lese, Beskydech a v okolí Brna. V Bílých Karpatech se nachází asi 6 známých lokalit v EVL Bílé Karpaty a 7-9 lokalit na Jižním Valašsku (zde se nachází i jedna velmi silná populace), mimo tato území pak další 2 lokality. 

 

Maculinea arion – modrásek černoskvrnný

Velmi rychle mizící druh. Historicky patřil k jedněm z nejhojnějších motýlů. Dramaticky ustoupil s úbytkem pastvy, zalesňováním a zarůstáním lokalit. Recentně se v ČR nachází velmi vzácně a ostrůvkovitě. Pouze oblast Valašska, kde se nejdéle udržela pastva, hostí relativně dostatek lokalit s výskytem. Druh zde funguje v rámci metapopulace. V rámci Bílých Karpat je jediným místem výskytu Jižní Valašsko, kde je recentně potvrzeno 6 lokalit s velmi nízkými abundancemi. Druh klade vajíčka na mateřídoušku, jeho housenky jsou myrmekofilní (zejména u mravence Myrmica sabuleti). Striktně vyžaduje místa pasená či jinak narušovaná, s dostatkem nektaru a závětřím. Největších abundancí dosahuje na lokalitách, které jsou 3-4 roky nepaseny. Následně vlivem zarůstání se abundance snižují.

 

Maculinea nausithous – modrásek bahenní                                                              

Druh mezofilních luk, ale i příkopů silnic atd. Vajíčka klade na krvavec toten. V Bílých Karpatech dosud relativně rozšířený druh, často společně s následujícím. Housenky jsou myrmekofilní. Výskyt na Jižním Valašsku znám z cca 15 lokalit, z EVL Bílé Karpaty z cca 20 lokalit a z EVL Čertoryje z cca 5 lokalit. Na většině lokalit v jednotlivých kusech až desítkách jedinců.

 

Maculinea teleius – modrásek očkovaný

Druh mezofilních, ale i sušších luk. Oproti M. nausithous je více náročný na biotop. Vajíčka klade na krvavec toten. V Bílých Karpatech dosud relativně rozšířený druh, často společně s předchozím. Housenky jsou myrmekofilní. Výskyt na Jižním Valašsku znám z cca 20 lokalit, z EVL Bílé Karpaty z cca 20 lokalit a z EVL Čertoryje z cca 6 lokalit. Na většině lokalit v jednotlivých kusech až desítkách jedinců.

 

Maculinea alcon – modrásek hořcový                     

Obývá suché a výhřevné křovinaté stráně s nezapojeným drnem, často na bazickém podloží. Především extenzívní pastviny, v současnosti také tankodromy ve vojenských prostorech. V ČR velmi lokální, známo jen několik populací v českém a moravském termofytiku. Recentně zjištěn na Kokořínsku, Litoměřicku, v bývalém vojenském výcvikovém prostoru Mladá-Milovice, na Znojemsku, ve Ždánickém lese vrších a v Bílých Karpatech. V EVL  Čertoryje cca 2 lokality, v EVL Bílé Karpaty cca 5 lokalit, další 2-3 lokality v severní části CHKO.

 

Lycaena dispar – ohniváček černočárný

Všeobecně rozšířený druh, obývá spíše ruderály, ale i mezofilní louky. Vývoj na šťovících. Druh vyžaduje spíše pozdější sukcesní stadia. Pro přežití je nutné dodržovat zásady mozaikovitosti údržby krajiny.

 

Eriogaster catax – bourovec trnkový

Bourovec trnkový u nás v minulosti žil v řídkých teplých listnatých lesích v nížinách a pahorkatinách. Tyto tzv. nízké a střední lesy byly obhospodařovány většinou výmladkovým způsobem, případně se v nich pásl dobytek. Tento typ hospodaření se dosud uchoval např. v jižním Bavorsku, kde bourovec trnkový tyto biotopy stále obývá. Se změnou typu hospodaření na vysokokmenné lesy u nás druh výrazně ustoupil. Dnes je vázán především na xerotermní stráně s roztroušenými křovinami, případně křovinaté meze a remízky. Druh vytváří lokální izolované populace, což je dáno především malou pohyblivostí samic.

Výskyt druhu v České republice byl vždy omezen na teplé nížiny a pahorkatiny. Z Čech existují pouze historické údaje o výskytu v okolí Prahy, na Křivoklátsku a v okolí České Skalice. V současné době je považován za druh v Čechách vyhynulý. Na Moravě byl v minulosti rozšířenější, od jižní a jihovýchodní Moravy až po severní Moravu a Slezsko. V severní části území však vymizel již během první poloviny 20. století. V současné době je znám pouze z jižní části Bílých Karpat, okolí Břeclavi, Uherského Brodu, okolí Mikulova a nově z Národního parku Podyjí.

Ústup druhu v minulosti byl způsoben především přechodem od pařezinového hospodaření na vysokokmenné. V současné době je druh ohrožen likvidací rozptýlené zeleně, zalesňováním a chemizací. Protože jeho výskyt v krajině je závislý na sukcesně nestálých křovitých stanovištích, populace početně slábnou s rostoucím zapojením křovin a postupnou přeměnou společenstva křovin na zapojený mladý les. Opačným extrémem je plošné vyřezávání křovin v rámci péče o chráněná území.

Pro přežití je nezbytné zajištění osluněných solitérních hlohů, jejich skupinek či pásů křovin, na které dopadá slunce, a zároveň se nacházejí v závětří. Při ořezech hrází je třeba se vyvarovat míst, kde se nahází housenky.

V EVL Bílé Karpaty jsou cca 4 lokality, v EVL Čertoryje lokality dvě.

 

Calimorpha quadripunctaria – přástevník kostivalový                     

Všeobecně rozšířený druh pasek, lesostepí a stepních strání, ale i v průsecích kolem lesních cest, pod elektrickým vedením atp. Imaga nejčastěji sají nektar na sadci konopáči. V současnosti jako takový zřejmě ohrožen není, někdy hromadně. Pro přežití je nutné dodržovat zásady mozaikovitosti údržby krajiny.

V České republice se přástevník kostivalový vyskytuje v nižších a středních polohách. V minulosti byl dost rozšířený, dnes je lokálně hojný převážně v termofytiku, především v okolí Prahy, v kaňonu Berounky, v Českém krasu, Českém středohoří, na Moravě především v Moravském krasu, na Pálavě a v NP Podyjí. Vymizel naopak ze západních a východních Čech a z větší části Českomoravské vrchoviny. Z projektového území je dosud známo několik lokalit. EVL Bílé Karpaty je cca 20 lokalit, v EVL Čertoryje lokalit 5. na jižním Valašsku, cca 20 lokalit.

 


 

Parnassius mnemosyne - jasoň chochlačkový

Početnosť populácie tohto druhu v projektovom území na Slovensku klesá, aj keď v porovnaní s ČR je tu situácia priaznivejšia.

 

Parnassius apollo - jasoň červenooký

Na území Slovenska je druh kriticky ohrozený. Na jeho záchranu je potrebné okamžite realizovať menežmentové opatrenia.

 

Maculinea arion - modráčik čiernoškvrnný

Napriek dlhodobému poklesu početnosti druhu v projektovom území na Slovensku je tu situácia lepšia ako v ČR.

 

Maculinea nausithous - modráčik bahniskový

Na Slovensku početnosť druhu sice pomaly ale zato dlhodobo kleasá. Napriek tomu tu tento druh nie je tak výrazne ohrozený ako v ČR.

 

Maculinea teleius - modráčik krvavcový

Aj početnosť tohto druhu na Slovensku dlhodobo klesá, aj keď je stále vyššia ako v ČR.

 

Eriogaster catax - priadkovec trnkový

Na území Slovenska je početnosť druhu vyššia ako v ČR. Je tu predpoklad, že pri zabezpečení vhodných menežmentových opatrení a posilnení populácií druhu na Slovensku, jedince zo Slovenska samovoľne osídlia vhodné biotopy na českej strane projektového územia.

 

Callimorpha (=Euplagia) quadripunctaria - spriadač kostihojový

V slovenskej časti projektového územia je populácia početnejšia a miera ohrozenia druhu nižšia ako v ČR.

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt