EVL Holý Vrch u Hlinné

Záhlaví_WEB_01


 

Holý vrch u Hlinné

 

Holý vrch u Hlinné

Evropsky významná lokalita Holý vrch u Hlinné se nachází přibližně 4 km severně od Litoměřic. Je tvořena severozápadně probíhajícím obloukovým čedičovým masivem, jehož součásti jsou dominantní vrcholy Hradiště (545 m n m.) a Holého vrchu (Lysé hory; 574 m n. m.). Lokalita se skládá z mozaiky stepních a lesostepních stanovišť s občasnými výchozy skal s teplomilnou florou zastoupenou zejména populací koniklece otevřeného (Pulsatilla patens). Cílem ochrany jsou stanoviště: Kontinentální opadavé křoviny 40A0*, Panonské skalní trávníky (Stipo-Festucetalia pallentis) 6190, Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6210, Nížinné sečené louky (Alopecurus pratensis, Sanguisorba officinalis) 6510, Silikátové skalnaté svahy s chasmofytickou vegetací 8220 a Pionýrská vegetace silikátových skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-Veronicion dillenii) 8230.

Díky historickému využívání krajiny v okolí Hlinné, je lokalita charakteristická množstvím kamenných zídek a snosů, jež tvořily a stále tvoří hranice pozemků. Skály a kamenné snosy jsou vhodným stanovištěm např. pro tařici skalní (Aurinia saxatilis), tolitu lékařskou (Vincetoxicum hirundinaria), kostřavu sivou (Festuca pallens) či kostřavu walliskou (F. valesiaca). Jižní a jihozápadně orientované svahy a skály hostí již zmíněný, evropsky významný druh koniklec otevřený (Pulsatilla patens), dále koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp.bohemica) a jejich křížence koniklec Hackelův (Pulsatilla x hackelii). Lesním porostům dominuje lípa srdčitá (Tilia cordata), lípa velkolistá (T. platyphyllos), dub zimní (Quercus petraea), dub letní (Q. robur), dub pýřitý (Q. pubescens), dřín jarní (Cornus mas), v bylinném patře s lilií zlatohlavou (Lilium martagon), lipnicí hajní (Poa nemoralis) nebo medovníkem meduňkolistým (Melittis melissophyllum).

Průzkumy bezobratlých prováděné v okolí Hradiště pocházejí z přelomu šedesátých let 20. století, recentní průzkumy prozatím chybějí. K druhům, které zde můžeme v současnosti najít, patří např. krajník hnědý (Calosoma inquisitor), dřepčík (Longitarsus minusculus) a krytohlav (Cryptocephalus sp.), včela zednice (Osmia parietina). Z obratlovců jsou zde zastoupeni  obojživelníci - ropucha obecná (Bufo bufo), dále plazi jako např. zmije obecná (Vipera berus), užovka hladká (Coronella austriaca), ještěrka obecná (Lacerta agilis) a slepýš křehký (Anguis fragilis); ze zástupců ptactva můžeme uvést např. strnada lučního (Emberiza calandra), výra velkého (Bubo bubo), jestřába lesního (Accipiter gentilis), ťuhýka obecného (Lanius collurio) a pěnici vlašskou (Sylvia nisoria), ze savců např. veverku obecnou (Sciurus vulgaris) a plcha velkého (Glis glis).

Lokalita je ohrožena nejen zarůstáním křovinami a náletovými dřevinami, ale také hromaděním stařiny na neobhospodařovaných loukách a pastvinách. Změny v hospodaření a zejména absence pastvy v 90. letech dvacátého století způsobila značný pokles populace koniklece otevřeného (Pulsatilla patens). Postupné odstraňování křovin a náletových dřevin spolu s rozšířením stávající pastvy bude proto klíčové pro zachování a rozvoj stepních trávníků s koniklecem otevřeným a dalšími významnými druhy.

 

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt