EVL Bílé Stráně u Litoměřic

Záhlaví_WEB_01


 

 

Bílé Stráně

 

Bílé stráně u Litoměřic

Území evropsky významné lokality se skládá ze čtyř disjunktních (nespojitých) lokalit: vrcholek Satan u obce Žitenice; bílé stráně severně od Pokratic zahrnující národní přírodní památku Bílé stráně; bílé stráně u Knoblošky a u obce Malíč 2 km Z od Litoměřic. Všechny tyto dílčí lokality mají společný znak – jedná se o výchozy slínovců a jílovitých vápenců s kamenitými půdami bohatými na karbonáty se západní až jihozápadní orientací. Svahy jsou zdaleka rozpoznatelné právě díky bílé barvě vápenců a opuk, která prosvítá pod řídce zapojenou vegetací, na prudkých svazích s drobnými sesuvy může vegetace chybět úplně. Lokalita je významná přítomností teplomilných trávníků s typickou ukázkou rostlinných a živočišných společenstev tzv. bílých strání s výskytem mnoha významných druhů. Cílem ochrany jsou stanoviště: Polopřirozené suché trávníky a facie křovin na vápnitých podložích (Festuco-Brometalia) 6210* s význačným nalezištěm vstavačovitých - prioritní biotop; dále Pionýrská vegetace silikátových skal (Sedo-Scleranthion, Sedo albi-Veronicion dillenii) 8230 a Smíšené jasanovo-olšové lužní lesy temperátní a boreální Evropy (Alno-Padion, Alnion incanae, Salicion albae) 91E0*. Na lokalitě se dále vyskytuje Chasmofytická vegetace silikátových skalnatých svahů 8220, Kontinentální opadavé křoviny40A0*, Dubohabřiny asociace Galio-Carpinetum 9170, Eurosibiřské stepní doubravy 91I0 a Panonské šipákové doubravy 91H0*.

Na lokalitě dominuje společenstvo svazu Bromion erecti s velkým počtem druhů, z nichž někteří zde mají jedno z mála nalezišť v ČR, jiní se zde vyskytují na okraji areálu svého rozšíření. Tím je daný výskyt vysokého počtu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů  jako jsou např. střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus), vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), tořič hmyzonosný (Ophrys insectifera), vstavač nachový (Orchis purpurea), pětiprstka žežulník (Gymnadenia conopsea), bradáček vejčitý (Listera ovata), třemdava bílá (Dictamnus albus), plamének přímý (Clematis recta), sasanka lesní (Anemone sylvestris), medovník meduňkolistý (Melittis melissophyllum), len žlutý (Linum flavum), len tenkolistý (Linum tenuifolium), hořec křížatý (Gentiana cruciata), koulenka prodloužená (Globularia punctata). Na nejsušších místech, zejména kolem skalních výchozů Tři vršky na Knoblošce, můžeme nalézt další teplomilné druhy: kavyl vláskovitý (Stipa capillata), kavyl Ivanův (Stipa pennata), koniklec luční český (Pulsatilla pratensis subsp. bohemica) a hvězdnici zlatovlásek (Aster linosyris). Lokalita je velmi významná i entomologicky, z brouků jsou významní mj. zrnokaz Bruchidius pauper, nosatčík Apion flavimanum, dřepčík Aphthona atrovirens aj., z motýlů jsou významní mj. přástevník kostivalový (Callimorpha quadripunctaria), modrásek hořcový (Maculinea alcon), rovněž malakofauna je pozoruhodná: skelnatka zemní (Oxychilus inopinatus), páskovka žíhaná (Cepaea vindobonensis) aj., z plazů je významná např. zmije obecná (Vipera berus), z ptáků např. cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides) a strakapoud malý (Dendrocopos minor).

Lokalita je ohrožena ústupem tradičního hospodaření, jehož náhrada nyní spočívá ve výřezu zmlazujících křovin a náletových dřevin s ponecháním solitérních dřevin (např. ovocné stromy, duby) a v následné pastvě a kosení. Potenciál pro výskyt významných biotopů na dílčích lokalitách poskytují ještě velké plochy zarostlé křovinami a náletovými dřevinami, které po odstranění a následném zavedení pastvy či kosení, mohou poskytnout nová útočiště významným druhům rostlin a živočichů.

 

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt