Střevičník pantoflíček

Záhlaví_WEB_01


 

Střevíčník pantoflíček

Střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus)

 

Střevíčník roste obvykle ve světlých lesích a jejich lemech – v dubohabřinách, teplomilných doubravách, květnatých a okroticových bučinách, vzácně v i suťových lesích. Na Litoměřicku ho najdeme hlavně na bílých stráních.

Střevíčník je vytrvalá a dlouhověká bylina, která může žít i několik desítek let. Kvete v květnu a červnu, opylení obstarává hmyz (většinou samotářské včely). Rozmnožuje se buď generativně velmi drobnými semeny, která dozrávají v tobolkách, nebo vegetativně rozrůstáním trsů pomocí podzemních oddenků. Klíčení semen není možné bez přítomnosti symbiotických hub.

Druh je nejvíce ohrožen v lesních porostech, kde probíhá holosečný způsob hospodaření. Změna ekologických podmínek stanoviště nebo jeho destrukce již způsobila zánik mnoha lokalit v minulosti. Negativním faktorem je i vyšší stupeň zastínění nebo zalesnění nepůvodními dřevinami, který vede ke snížení počtu květonosných lodyh i snížení početnosti populace. Střevíčník je dekorativní rostlina a stále ještě mizí z přírody díky vyrýpávání trsů nebo oddenků. Nevyhovuje mu ani příliš časné nebo dvojí kosení luk. Rostliny mohou být poškozovány i okusem nebo hrabáním a rytím zvěře.

Management lokalit na lesních a lesostepních biotopech vyžaduje vesměs drobné probírky a prosvětlení stávajících porostů. V lesních porostech na místech výskytu střevíčníku není možné provádět holosečný způsob hospodaření. Luční porosty se musí kosit (až po dozrání semen) nebo extenzivně přepásat stádem ovcí. Stepním lokalitám také prospívá občasné sečení nebo jen odstranění stařiny. Na stanovištích zarůstajících dřevinami je třeba přiměřeně odstraňovat stromy a křoviny.

 

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt