AOPK ČR >> O AOPK ČR >> AOPK ČR informuje >> Vydra a bobr do pasti, vlci jsou uměle vypouštěni

Vydra a bobr do pasti, vlci jsou uměle vypouštěni

Vydra a bobr do pasti, vlci jsou uměle vypouštěni

13.12.2018

Tvrzení Českomoravské myslivecké jednoty o vlcích, vydře a bobrovi jsou přinejmenším zavádějící.

 

 

 

Pár poznámek k vlkovi:

  • Celkové škody vyplacené chovatelům ve výši 788 000 Kč v roce 2017 jsou ve srovnání se škodami způsobovanými přemnoženou spárkatou zvěří na lesních porostech a zemědělských kulturách opravdu zanedbatelné. Odhadují se ročně na několik miliard korun.
  • Program péče o vlka, který AOPK ČR připravila, se nyní diskutuje s různými zájmovými skupinami. Je mezi nimi i Českomoravská myslivecká jednota. S podivem jsme si tedy vyslechli tvrzení, že tento program péče neobsahuje žádné návrhy opatření na prevenci proti škodám způsobeným vlky.
  • Program péče ve skutečnosti navrhuje hned několik opatření na státem financovanou prevenci proti útokům vlků na hospodářská zvířata a také výrazné zjednodušení procesu vyplácení škod. Především financování prevence, tedy elektrických ohradníků a pasteveckých psů, a poskytnutí plateb na pokrytí zvýšených nákladů na organizaci pastvy v územích s výskytem vlka jsou důležitými návrhy. Jejich realizace bude záležet především na dohodě mezi ministerstvy zemědělství a životního prostředí. Program péče o vlka tyto platby pro chovatele navrhuje.
  • I když AOPK ČR zveřejňuje ověřené a nestranné informace o výskytu vlků na www.navratvlku.cz, neustále se opakují zavádějící informace o organizovaném vypouštění vlků ze zajetí. K žádnému vypouštění vlků státní orgány ochrany přírody v České republice nikdy nevydaly souhlas. Existují domněnky, že ve dvou ojedinělých letošních případech (u vlčice v Krkonoších a u vlka v Polsku u hranic s Ukrajinou) šlo právě o nelegálně vypuštěné jedince. Zmíněný program péče požaduje zavedení přísné evidence případných chovů vlka v zajetí. Samotnou podstatou ilegální činnosti je však bohužel fakt, že se cíleně odehrává bez vědomí úřadů.
  • Právě jedinec, který s největší pravděpodobností pocházel ze zajetí (svědčí o tom obroušené a poškozené drápy, typické pro psy chované v kotci na betonové podlaze) stojí za letošním útokem na člověka v Polsku. Další nahlášený útok před několika dny v Dolním Sasku vlka jako původce útoku nepotvrdil, žádný ze 7 sebraných vzorků vlčí DNA neobsahovalo.
  • Většina vlčích smeček, které mají své teritorium na území České republiky, pochází ze středoevropské nížinné populace vlků v Polsku a Německu (výjimkou je oblast Beskyd a Šumavy). Tato nížinná populace vlka je zvyklá se pohybovat i v hustě osídlené krajině. Pozorování vlků i ve dne a v blízkosti obcí (jejich teritorium na ně totiž mnohdy bezprostředně navazuje) není výjimkou. Vlci si i přesto zachovávají respekt před člověkem a kontaktu s ním se vyhýbají.

Pár poznámek k bobrovi:

  • Program péče o bobra evropského existuje již od r. 2013, kdy byl schválen MŽP po dohodě s MZe. Není tedy třeba volat po „nutnosti jeho včasného nastavení“. Rozděluje ČR do tří zón, ve kterých se liší míra zájmu na ochraně tohoto druhu v závislosti na míře rizika vzniku závažných škod. Zvažuje se tu rizikovost výskytu bobra a míra škod, které jeho životní projevy mohou způsobit.
  • Vymezení zóny C (13 % území ČR) není výsledkem „ideologické ochrany“, ale racionální úvahy. V zóně C je výskyt bobrů nežádoucí a měli by být cíleně loveni. Důvodem k vymezení zóny C byla prevence vzniku závažných hospodářských škod a ochrana bezpečnosti obyvatel. Je třeba konstatovat, že tato zóna byla v době schválení programu v r. 2013 bez výskytu bobrů. V zóně C má tedy být bobr při každém výskytu cíleně loven.
  • Myslivci však bohužel bobra neloví, ač mohou. Míra odlovu je nedostatečná. Od roku 2016 bylo uloveno jen 16 bobrů na 8 lokalitách. Přičemž na území s povoleným odlovem se bobr vyskytuje na minimálně 19 lokalitách a jde uvažovat o počtu minimálně 80-100 zvířat.
  • Možné je lovit i v zóně B, pokud jsou k tomu důvody, tedy riziko vzniku škod značného rozsahu a ohrožení bezpečnosti obyvatel. Proto je v posledních letech povolován odlov bobrů na rybnících v zóně B. Meziročně dochází k nárůstu počtu lokalit v zóně B, na kterých je odlov povolován.
  • Ano, bobři nemohou žít všude. Proto je v Jižních Čechách a v mnoha dalších územích jejich lov povolen.  Jejich eliminaci je ale potřeba provádět humánně. Bobra je možné lovit palnou zbraní či odchytávat do živochytných pastí. Existují živochytné pasti, které byly vymyšleny přímo na odlov bobrů v Německu. Jsou bezpečné pro jakékoliv zvíře, které je v nich odchyceno.

Pár poznámek k vydře:

  • Předně je třeba rozlišovat ryby v rybářských revírech a ryby v chovných zařízeních. V rybářských revírech ryby (byť vypuštěné rybářským sdružením) nikomu nepatří, proto zde nelze vyčíslovat škodu.  Množství vydrou ulovených ryb v rybářských revírech se přesně zjistit nedá, nicméně rybáři udávaná čísla jsou nadsazená. Nezvažují se totiž zdaleka všechny faktory, které úbytek ryb (resp. neschopnost jejich přirozené reprodukce – hlavně v případě pstruhových toků) mohou způsobovat a často způsobují. Jde například o nevhodné technické úpravy toků, místní znečištění, stále větší sucho a zhoršené průtokové poměry a v neposlední řadě i o vlastní způsob obhospodařování toků (např. odběr generačních ryb, nevhodný genetický původ vysazovaných ryb, vysazování nepůvodních druhů ryb).
  • V případě rybníků se škody způsobené vydrou hradí, aktuálně ročně jde cca o  15-20 mil. Kč. Míru jiných negativních vlivů, především sucha, kvality vody, chybně nastavených obsádek apod, lze obtížně zjistit a proto i skutečnou výši škod je obtížné vyčíslit.
  • Ano, populace vydry u nás od konce 20. století postupně narůstá, což se projevuje především opětovným šířením do oblastí, kde ji lidé v minulosti vyhubili. Její hustoty však odpovídají danému typu prostředí (vyšší v nížinných rybníkářských oblastech, nižší na podhorských a horských tocích s minimem rybníků) a v trvale osídlených a sledovaných oblastech se nemění). Poslední údaje z celostátního mapování (2016) už prokázaly mj. i lokální pokles obsazeného areálu ve východních Čechách.
  • Ano, některé státy již k určité regulaci vyder přistoupily, nicméně jde o rozhodnutí značně kontroverzní. V žádném případě se nejedná o lov do smrtících pastí ani o plošné povolení (např. v Rakousku – střílení velmi omezeného počtu jedinců v určitém období roku + živochytné pasti, jen ve vybraných malých oblastech Horního a Dolního Rakouska a Korutan).

Autor úvodního snímku: L. Vogeltanz.

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt