AOPK ČR >> O AOPK ČR >> AOPK ČR informuje >> Nedaleko České Kamenice srazilo auto vlčici

Nedaleko České Kamenice srazilo auto vlčici

Nedaleko České Kamenice srazilo auto vlčici

20.2.2019

Protože se objevilo podezření na prašivinu, byla převezena na Státní veterinární ústav v Praze, kde ve spolupráci s vědci z České zemědělské univerzity proběhne pitva.

Budou provedeny i genetické analýzy a prověří se, zda zvíře skutečně trpělo prašivinou, testy též prověří možnost nákazy vzteklinou.

„Víme, že prašivina se u některých vlků v sousedním Sasku objevila, podezření jsme měli i u dvou jedinců v Lužických horách. Zdrojem nákazy mohou být zejména lišky či kopytníci, kteří tímto onemocněním běžně trpí. Vlci, u kterých se tato nemoc projevila, nevykazovali změny v chování vůči lidem. Toto onemocnění nemusí nutně znamenat smrt nakažených zvířat, mnohdy se se z něj sama dostanou,“ konstatuje Aleš Vorel z České zemědělské univerzity, Fakulty životního prostředí, který se výzkumu vlků v regionu věnuje v rámci projektu OWAD [1] a který byl i u včerejšího nálezu.

„Jsme zvědaví na výsledky genetické analýzy. O vlcích z celé oblasti už je k dispozici řada údajů, mělo by se dát zjistit, odkud přesně k nám vlčice přišla. To, že jsme v kontaktu s německými partnery projektu, nám umožňuje rychlou výměnu informací a zkušeností. Právě od nich třeba víme, že případné onemocnění prašivinou neznamená změny v chování vůči lidem,“ dodává Tomáš Jůnek z České zemědělské univerzity, Fakulty životního prostředí, který projekt OWAD koordinuje. Samice byla přejetá na rozhraní dvou stálých výskytů vlků mezi národním parkem České Švýcarsko a chráněnou krajinnou oblastí Lužické hory.

V posledních letech se prašivina zkoumala především u vlků v Yellowstonu, Skandinávii a na Pyrenejském poloostrově. Výzkumy ukázaly, že pokud je ve smečce jedinec s touto nemocí, ostatní zvířata se nakazit nemusí, promořenost je v rámci smeček velmi variabilní. Vlci s touto chorobou se během dne pohybují méně, než zdraví jedinci. „Přítomnost tohoto parazita je i v našich středoevropských podmínkách běžná, například u našich lišek se vyskytuje u 10-20 % zvířat. Stejně tak tomu může být i u vlků,“ dodává Vorel. Prašivina z vlků je – stejně jako z lišek – přenosná na člověka, ale jde o v přírodě běžné onemocnění psovitých šelem.

Poznámky:

[1] Projekt Objektivní akceptace vlka v člověkem pozměněné příhraniční krajině (OWAD) byl podpořen Evropskou unií prostřednictvím Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci Programu přeshraniční spolupráce Česká republika - Svobodný stát Sasko 2014-2020.

Hlavním nositelem je Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), kromě vědců z Fakulty životního prostředí ČZU se na projektu z české strany podílí Ministerstvo životního prostředí ČR (MŽP) a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), která má klíčovou úlohu při práci s veřejností – spravuje například webové stránky www.navratvlku.cz, které poskytují aktuální informace o vlcích, preventivních opatřeních na ochranu stád a možnostech podpory chovatelů. Za německou stranu je projektovým partnerem Senckenbergská přírodovědná společnost zastoupená Muzeem pro přírodovědu ve Zhořelci (Museum Görlitz).

Foto Aleš Vorel, ČZU a OWAD

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt