AOPK ČR >> Návrat vlků

Návrat vlků

Vlk obecný je náš staronový soused

Udržuje přírodní rovnováhu a zdravé lesy

Vlci jsou pro krajinu důležití. Jsou výborní lovci a pomáhají regulovat zvěř v případě jejího přemnožení např. divoká prasata, která působí značné škody hospodářům. Ke své obživě si přednostně vybírají slabé a nemocné jedince. Dnes jsme svědky postupného přirozeného návratu vlka do České republiky.

Přichází k nám ze dvou směrů

Tato krásná šelma se dlouhodobě vyskytuje v Karpatech, zejména na Slovensku, východním Polsku a dalších karpatských zemích. Odtud k nám migrují jednotlivá zvířata především do oblasti Beskyd a Bílých Karpat (tzv. horská forma vlka). Druhá populace tohoto druhu (tzv. nížinná forma vlka) se od roku 2000 přirozeně rozšířila ze severovýchodního do západního Polska a postupem času osídlila  i oblast německé Lužice. V roce 2014/2015 byl potvrzen v celém Německu výskyt 31 rozmnožujících se smeček, z toho jen v Sasku 10 smeček. Odtud vlci přicházejí do severních a severozápadních Čech.

V posledních letech byl pozorován na řadě míst

V Čechách byl poslední vlk zastřelen roku 1874 na Šumavě. Na Moravě se vlci vyskytovali až do roku 1914 v Beskydech. Postupně se ale vracejí. Nejdříve se začali objevovat počátkem devadesátých let minulého století na moravsko-slovenském pomezí. Od roku 2014 se vlci rozmnožují na Dokesku v CHKO Kokořínsko – Máchův kraj. V roce 2016 byla pozorována smečka s mláďaty na Broumovsku. Výskyty jednotlivých vlků jsou potvrzeny také v pohraničních částech sudetských pohoří: na Šumavě, v Krušných horách, Jizerských horách, Krkonoších a v Jeseníkách.

Více najdete v Nálezové databázi ochrany přírody

Živí se převážně kopytníky

Vlk se dokáže velice dobře přizpůsobit širokému spektru potravy. V našich podmínkách se živí převážně kopytníky. Kořistí bývá srnec obecný, jelen lesní a prase divoké, které převažuje v potravě zejména během zimy. Reguluje tak nemocnou a velmi početnou vysokou a černou zvěř, která v současnosti působí značné škody na polích a brání přirozené obnově lesa. Vlk je také predátorem bobra evropského. Příležitostně ale nepohrdne ani drobnějšími obratlovci nebo mršinou. Výjimečně může docházet k útokům na hospodářská zvířata, zejména na ovce, kozy a telata.

Domácí zvířata je třeba zabezpečit

Důležitá jsou preventivní opatření. Zkušenosti z německé Lužice či Beskyd totiž ukazují, že škodám je možné s velkou účinností předcházet. Mezi osvědčené metody patří:

  • zabezpečení zvířat pevnou ohradou v kombinaci s elektrickým ohradníkem
  • zahánění domácích zvířat na noc do salaší či košárů, obehnaných ještě elektrickým ohradníkem. Pro zvýšení účinnosti lze okolo el. ohradníků ještě natáhnout lanko, na kterém jsou s rozestupem pověšeny červené vlající praporky tzv. zradidla
  • trvalá přítomnost pasteveckých psů, zejména pro stáda s větším počtem zvířat. Doporučuje se jeden pes na cca 100 ovcí. Pro velká stáda nad sto ovcí je však lepší mít psy dva, kteří jsou pak při případné obraně stáda sebevědomější. Pro menší chov poblíž místa bydliště je možnou alternativou pořízení osla, který často funguje jako alarm při blížícím se nebezpečí,

Informace o možnostech podpory preventivních opatření z Operačního programu Životní prostředí najdete zde.

Doporučení, jak zabezpečit svá stáda, jsou k dispozici v příručce Ochrana hospodářských zvířat před velkými šelmami.

Jak postupovat, pokud vlka uvidíte

V případě že jste pozorovali výskyt vlka, či měli na jeho výskyt podezření, sdělte to prosím příslušnému regionálnímu pracovišti AOPK ČR.

Pokud jste tak již dříve neučinili, realizujte bezodkladně preventivní opatření (viz výše).

Pro první rychlou pomoc při prevenci zapůjčuje zdarma Agentura ochrany přírody a krajiny ČR elektrické síťové ohradníky i s kombinovanými zdroji. Pokud jste chovatel v oblasti s výskytem vlka a máte o dočasnou zápůjčku zájem informujte se na následujících regionálních pracovištích AOPK ČR: RP Liberecko, RP Správa CHKO Kokořínsko – Máchův kraj, RP Východní Čechy a RP Správa CHKO Beskydy. Zde Vám jsou naši zoologové plně k dipozici.

Co dělat v případě škody na domácích zvířatech

Zákon č. 115/2000 Sb., umožňuje poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy, mezi které patří také vlk.

Konkrétně lze hradit škodu způsobenou zejména na:

  1. a) životě nebo zdraví fyzické osoby,
  2. b) vymezených domestikovaných zvířatech,
  3. c) psech sloužících k hlídání vybraných domestikovaných zvířat

Přitom musí být splněny tyto podmínky:

  • skot, kůň, osel a jejich kříženec, ovce, koza nebo prase byli v době vzniku škody umístěni v uzavřeném objektu nebo elektrickém ohradníku, nebo při jejich umístění v době vzniku škody mimo uzavřený objekt nebo el. ohradník byli pod přímým dohledem fyzické osoby nebo pasteveckého psa
  • hrabavá drůbež a vodní drůbež byla umístěna v době vzniku škody v uzavřeném objektu

Doporučený postup:

  • Uhynulá zvířata přikryjte (např. textilií, igelitem) a připevněte kolíky k zemi, aby se zabránilo přilákání menších masožravých predátorů. Přikryjte i případné otisky stop, aby byly zajištěny důkazy. Trus a případné chlupy je vhodné vložit do igelitového sáčku a uchovat v chladnu. Vše doporučujeme předem vyfotografovat.
  • Nahlaste škodu do 48h. Doporučujeme kontaktovat příslušné regionální pracoviště AOPK ČR. Zoolog státní ochrany přírody provede místní šetření a vyplní protokol, který zašle příslušnému krajskému úřadu.
  • Přivolejte veterinárního lékaře, který Vám vystaví protokol jako nezbytnou přílohu k žádosti o náhradu škody. Veterinář rovněž rozhodne o způsobu likvidace, o léčbě či případném utracení zvířat.
  • Zaslání žádosti příslušnému krajskému úřadu do 10 dnů.

Žádost by měla obsahovat:

Jméno a trvalé bydliště vlastníka, rodné číslo, číslo účtu, popis vzniklé škody a předmět škody.

Je nutné přiložit:

  1. a) doklad o vlastnickém vztahu k hospodářským zvířatům (stačí čestné prohlášení), b) napsat odhadovanou výši škody a vypsat jednotlivá zvířata (např. 1 jehně - 1 500 Kč), cena se uvažuje jako v místě obvyklá (dle ceníku Svazu chovatelů ovcí a koz)
  2. c) potvrzení (protokol) veterinárního lékaře o příčině úhynu/zranění zvířete

Aby chovatel nepřišel o dotaci za zaběhlý nebo jinak zmizelý kus domácího zvířete po prokazatelném útoku šelmy, je nutné hlásit tuto škodní událost na formuláři „Ohlášení vyšší moci výjimečných okolností“, který používá SZIF (zaběhlý kus se však neproplácí dle zákona č. 115/2000 Sb.).

Kontakty na regionální pracoviště AOPK ČR najdete zde

 

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt