AOPK ČR >> Bedřichovka
AOPK ČR - RP Východní Čechy Seznam lokalit

Přírodní rezervace Bedřichovka

Bedřichovka

Předmět ochrany

Zachovat polokulturní částečně podmáčené louky, který byly v 70 letech vyňaty z velkoplošných meliorací jako zachovalá ukázka polokulturní květnaté horské louky. V rezervaci byly zjištěny tyto chráněné a ohrožené druhy: prstnatec májový, prvosenka vyšší, úpolín evropský, kozlík dvoudomý, růže alpská, bledule jarní. Zoologicky je rezervace zajímavá výskytem 67 druhů ptáků: např.: krahujec obecný, jestřáb lesní, čáp černý, moták pilich, hýl rudý, chřástal polní. Ze savců se vyskytuje silně ohrožený rejsek horský, z obojživelníků čolek horský a obecný, skokan hnědý a ostronosý, ropucha obecná, z plazů užovka obojková a zmije obecná.

Základní údaje

Rozloha 10,76 ha
Nadmořská výška 692 - 725 m
Území je zvláště chráněno od 1. 7. 1982
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP Východní Čechy
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Bedřichovka

Geologie

Území přírodní rezervace se nachází ve střední části Orlických hor v Orlickohorské brázdě. Geologický podklad lokality tvoří svrchnokřídové jílovce a slínovce. Území patří do pásma hnědozemních lesních půd.

Flóra

Lokalita luk na Bedřichovce je jednou z mála, která byla alespoň částečně ušetřena při velkoplošných melioracích a rekultivacích na Zaorlicku v 70. letech 20. století. Díky tomu je rezervace ostrovem druhově bohatých podmáčených lučních a ostřicových společenstev. Podél přirozeně meandrujícího pravostranného přítoku Divoké Orlice a odvodňovacích kanálů jsou vyvinuté břehové porosty tvořené vrbinami a olšinami. Velmi cenné vlhké pcháčové louky se zachovaly především v severovýchodní části rezervace, kde neproběhla úprava vodního toku. Roste zde velká populace chráněného žlutě kvetoucícho upolínu nejvyššího nebo vzácný jetel kaštanový. Drobnými růžovými kvítky zde kvete vrbovka bahenní. V nejvlhčím místě rezervace, v její jihozápadní části, kde vlhké pcháčové louky přecházejí do rašelinných luk roste chráněná orchidej prstnatec májový kvetoucí velkými fialově purpurovými nebo nachovými květy nebo vzácná ostřice rusá. V břehových porostech můžeme na jaře spatřit polštáře chráněných bledulí jarních nebo v letních měsících chráněnou prudce jedovatou statnou bylinu kýchavici bílou Lobelovu.

Fauna

Na území přírodní rezervace žije bohaté a druhově pestré společenstvo bezobratlých živočichů. Ze zástupců pavouků lze zmínit například vzácnější plachetnatky pavučenku bažinnou, plachetnatku růžkatou nebo pavučenku jarní. Po oblázcích štěrkových lavic při Divoké Orlici pobíhá vzácný slíďák pobřežní. Velmi mimořádný a významný je výskyt kovaříka Zorochros flavipes, který je dle červeného seznamu bezobratlých kriticky ohroženým druhem. Tento kovařík se u nás vyskytuje jen na nejzachovalejších biotopech štěrkových lavic podhorských a horských toků v Krkonoších, Jeseníkách a Beskydech. Okraje luk a křovin osídluje vzácnější druh kovaříka Aplotarsus incanus. Na loukách s porosty krvavce totenu lze spatřit vzácnou zobonosku Auletobius sanguisorbae. Porosty rdesna hadího kořenu zase vyhledává vzácný krytonosec Rhinoncus henningsi. Z lokality je znám i výskyt ohroženého zlatohlávka tmavého. Velice významný je také výskyt silně ohroženého modráska bahenního. Za chladnějších letních dnů zde můžeme potkat vyhřívající se ještěrku živorodou a zmiji obecnou. Rezervace je rovněž významnou ornitologickou lokalitou. V ploše rezervace hnízdí například bramborníček hnědý, hýl rudý, linduška luční, lejsek šedý, ťuhýk obecný a chřástal polní. Za potravou sem pravidelně zalétává čáp černý. U břehů Divoké Orlice můžeme zahlédnout střemhlav do vody letícího ledňáčka říčního. Při svých toulkách podél Divoké Orlice přes území rezervace prochází vydra říční.

Způsoby péče o území

Cílem péče o území je udržení druhové pestrosti a rozmanitosti flóry a fauny. Zachování bezlesých biotopů a na ně vázaných pestrých společenstev rostlin a živočichů je podmíněno obhospodařováním. Od roku 1993 zde probíhá pravidelné mozaikovité kosení částí rezervace ruční nebo traktorovou sečí. Pokosená tráva se na místě usuší a odváží se suché seno. Kosení je tradiční způsob obhospodařování horských mezofilních a vlhkých pcháčových luk. Zachovává bezlesý ráz území a udržuje druhovou pestrost mezofilních a vlhkých luk, rovněž potlačuje konkurenčně silné druhy rostlin. Za účelem údržby bezlesého rázu lokality a prosvětlení porostů podél vodního toku probíhá v období vegetačního klidu vyřezávání náletových dřevin a následný úklid dřevní hmoty z plochy rezervace.

Omezení pro návštěvníky

Pokud budete vstupovat na území přírodní rezervace Bedřichovka a pozorovat místní krásu a pestrost flóry a fauny, chovejte se prosím šetrně. Nesbírejte a neodchytávejte zdejší rostliny a živočichy. Děkujeme.

Víte že

Na vlhkých loukách podél Divoké Orlice s výskytem krvavce totenu poletují chránění modrásci bahenní. Housenky těchto motýlů prodělávají část svého vývoje v mraveništích. Samice modráska naklade v červenci nebo srpnu několik vajíček na květ krvavce totenu. Čerstvě vylíhlé housenky pronikají květními obaly živné rostliny a 2 až 3 týdny se živí obsahem semeníku. Krátce po dosažení čtvrtého vývojového stupně svého larválního stádia se prokoušou ven a buď slezou nebo spadnou na zem, kde čekají na své nalezení dělnicí mravenců žahavých nebo mravenců drsných. Pokud je housenka mravenci nalezena a adoptována, je poté odnesena do hnízda a další vývoj motýla pak probíhá v mraveništi. V mraveništích se housenky nechávají krmit mravenci, při nedostatku potravy se chovají i jako predátoři a požírají larvy a kukly mravenců. V jednom velkém mraveništi mravenců žahavých může přežít i několik desítek housenek modráska bahenního. Pobyt v květu nemá pro housenky téměř žádný nutriční význam, protože přes 90 % své hmotnosti naberou až při pobytu v mraveništi. Po přezimování a dalším růstu se housenky motýlů počátkem léta zakuklí a stádium kukly pak trvá 4 až 6 týdnů. Dospělci po vykuklení okamžitě opouštějí hostitelské mraveniště a v přírodě se objevují od července nebo začátku srpna. Na rozdíl od drtivé většiny ostatních druhů modrásků, které si s mravenci v podstatě vyměňují služby (za ochranu jim poskytují výměšky medových žláz), tak housenky modrásků bahenních svým mravenčím hostitelům za péči a ochranu nic neposkytují. Tento vztah pak bývá označován jako parazitická myrmekofílie.

Území leží v chráněné krajinné oblasti Orlické hory

MZCHU v okolí

Fotogalerie

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt