AOPK ČR >> Červené blato
AOPK ČR - RP Jižní Čechy Seznam lokalit

Národní přírodní rezervace Červené blato

Červené blato

Předmět ochrany

Přirozené lesní porosty tvořené především blatkovými a rašelinnými bory; společenstva otevřených vrchovišť; populace vzácných a ohrožených druhů rostlin borovice blatky a rojovníku bahenního, včetně jejich biotopů

Základní údaje

Rozloha 403,58 ha
Nadmořská výška 465 - 475 m
Území je zvláště chráněno od 8. 5. 1974
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP Jižní Čechy
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Červené blato

Geologie

Podloží tvoří bělošedé kaolinické pískovce a slepence, rudočervené a bělošedé jílovce, jílovité pískovce a prachovce svrchnokřídového stáří o mocnosti až 150-300 m reprezentující svrchní oddíl klikovského souvrství (turon - campan). Ty jsou lokálně překryté šedými a šedozelenými třetihorními jíly mydlovarského souvrství (neogén). Na křídové a neogenní vrstvy nasedá rozsáhlé holocenní ložisko oligotrofní rašeliny. Rašeliniště má mírně klenutý tvar a svažuje se od jihozápadu k severovýchodu. Maximální mocnost rašeliny dosahuje 7,6 m, průměrná mocnost 3 m. Celé území je protknuto množstvím kanálů, které rašeliniště odvodňují jihozápadním směrem Borskou stokou a severovýchodním směrem Podřezanskou stokou.

Letecký pohled na vytěženou část národní přírodní rezervace Červené blato.NPR Červené blato, foto RNDr. Jan Ševčík

Flóra

Přirozenými společenstvy submontánního borového rašeliniště (Pino rotundatae-Sphagnetum) jsou reliktní porosty borovice blatky (Pinus rotundata). Vtroušena je krušina olšová (Frangula alnus) a bříza bělokorá (Betula pendula). Vícepatrové společenstvo je nápadné bohatými porosty rojovníku bahenního (Ledum palustre) a vřesovcovitých rostlin. Převládá borůvka černá (Vaccinium myrtillus), vlochyně bahenní (Vaccinium uliginosum) a kyhanka sivolistá (Andromeda polifolia). Roste zde i kapraď osténkatá (Dryopteris carthusiana), ostřice šedavá (Carex canescens) nebo ptačinec dlouholistý (Stellaria longifolia). V mechovém patře dominují suchomilnější mechorosty - rašeliník prostřední (Sphagnum magellanicum), travník Schreberův(Pleurozium schreberi), rokytník skvělý (Hylocomium splendens), na rozloženém trusu zvěře vzácně roste volatka baňatá(Splachnum ampullaceum). Vyskytuje se tu játrovka rohozec trojlaločný (Bazzania trilobata), řada lišejníků - borku blatek pokrývá místy citrónově zbarvený pachouleček žlutý (Chaenotheca chrysocephala) nebo světle zelená terčovka rozestřená(Parmeliopsis ambigua). Druhotnými společenstvy jsou sukcesní stádia po vypíchané rašelině, z vyšších rostlin je hojně zastoupen suchopýr pochvatý (Eriophorum vaginatum) a klikva bahenní (Oxycoccus palustris), vzácněji rosnatka okrouhlolistá(Drosera rotundifolia). Mechové patro rašeliniště se skládá hlavně z rašeliníků s velkou vodní jímavostí - rašeliníku křivolistého(Sphagnum recurvum),  r. ostrolistého (S. acutifolium) a  r. bodlavého (S. cuspidatum). Na suchá narušená místa proniká z obvodových částí rašeliniště bezkolenec modrý (Molinia caerulea agg.), borovice lesní (Pinus sylvestris) a smrk ztepilý (Picea abies). Na  rašeliništi roste řada hub, byl zaznamenán výskyt vzácných chorošů - Antrodia flavescens, zubatečku zavěšeného (Irpicodon pendulus), lupenité houby kožnatky (Dermocybe sphagnogena) nebo šafránky ozdobné (Tricholomopsis decora).

Na Třeboňsku se nachází největší populace rojovníku bahenního v České republice.Rojovník bahenní, foto Ing. Josef Hlásek

Fauna

Rozsáhlý blatkový bor Červeného blata je významný především faunou bezobratlých. Z vážek byl prokázán výskyt šídla rašelinného (Aeschna subarctica) či vážky tmavoskrvnné (Leucorrhinia rubicunda). Detailně je prozkoumána fauna motýlů. Z téměř 600 zjištěných druhů motýlů je nejnápadnější bohatý výskyt velkých píďalek borůvkových (Arichanna melanaria), ale nejcennější jsou populace chladnomilných druhů. Na rojovník je vázaný podkopníček (Lyonetia ledi), pouzdrovníček (Coleophora ledi), píďalička rojovníková (Eupithecia gelidata) nebo obaleč (Olethreustes lediana) či řada dalších vázaných na vřesovcovité rostliny. Pozoruhodný je rovněž výskyt populace drobnušky (Nola aerugula) nebo bourovce cesmínového(Phyllodesna ilicifolia). Borovice blatka je hostitelskou dřevinou řady druhů brouků, například vzácných krasců Dicercaamphibia Phaenops formaneki ssp. bohemica. Ze střevlíkovitých zjištěn vzácný druh severského původu Leisteus terminatus a tyrfobion Agonum ericeti. Z pavouků jsou mimo jiné významné nálezy Porrhomma pygmaeum, Lepthyphantes nodifer aHaplodrassus soerenseni. Celkem byl zjištěn výskyt 67 druhů obratlovců, z toho 5 druhů obojživelníků, 3 druhy plazů, 51 druhů ptáků a 12 druhů savců. Hojná je ještěrka živorodá (Lacerta vivipara) a zmije obecná (Vipera berus), hnízdí čáp černý(Ciconia nigra), jestřáb lesní (Accipiter gentilis), kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum), v blízkosti zaplavených vytěžených ploch vodouš kropenatý (Tringa ochropus), jeřábek lesní (Tetrastes bonasia) a další.

Kovařík Ampedus tristis žije na území chráněné krajinné oblasti pouze v rezervaci Červené blatoKovařík Ampedus tristis, foto Ing. Josef Hlásek

Omezení pro návštěvníky

Území rezervace je přístupné jen po naučné stezce, která byla zřízena v roce 1983. V rámci řízené péče o rezervaci dochází ke zpomalování odtoku a zaslepování starých odvodňovacích stok, které byly zřízeny před vyhlášením rezervace a dosud ovlivňují vodní režim. Lokalita jedlouhodobě monitorována z hlediska vodního režimu a jeho narušení.

Přirozenou obnovou po těžbě rašeliny vzniká pestré přírodní prostředí.NPR Červené blato, foto RNDr. Jan Ševčík

Víte že

Recentní vývoj vrchoviště je poznamenaný melioračními zásahy z let 1810-1812, které měly přispět ke zvýšení produkce lesních porostů na rašelinách. Po odvodnění byla část území ponechána píchané těžbě rašeliny, která ustala až po roce 1910, kdy byla zrušena sklárna v Jiříkově údolí. První ochrana rašelinného komplexu Červené blato z  r.1953 se týkala území o rozloze 39,4 ha. V r.1973 byla rezervace rozšířena na 333,37 ha. V roce 2012 byla rezervace rozšířena, celková plocha národní přírodní rezervace Červené blato je 103,58 ha.

Území leží v chráněné krajinné oblasti Třeboňsko

MZCHU v okolí

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt