AOPK ČR >> Jeskyně Na Pomezí
AOPK ČR - RP Olomoucko Seznam lokalit

Národní přírodní památka Jeskyně Na Pomezí

Předmět ochrany

Komplex jeskyní Na Pomezí se všemi podzemními a povrchovými krasovými jevy, včetně výplní jeskyní a přírodních společenstev v jeskyních, fragmenty květnatých bučin a suťových lesů a luční společenstva s výskytem vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů, typy přírodních stanovišť a druhy, pro které byla jiným právním předpisem vyhlášena EVL Rychlebské hory - Sokolský hřbet a které se nacházejí na území NPP

Základní údaje

Rozloha 20,60 ha
Nadmořská výška 520 - 650 m
Území je zvláště chráněno od 25. 5. 1965
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP Olomoucko
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Jeskyně Na Pomezí

Geologie

Geologický podklad území tvoří vnitřní pruh krystalických vápenců (mramorů) skupiny Branné, středně až svrchně devonského stáří. Spolupůsobením periglaciálních a krasotvorných procesů se zde během čtvrtohor vyvinula jednotná jeskynní soustava s vertikálními i horizontálními prostorami, která se svým charakterem podobá krasovým jevům vzniklým ve velehorských či subarktických oblastech. Jedná se o nejrozsáhlejší  jeskynní systém vzniklý rozpouštěním mramoru v rámci české republiky. Díky čistému vápenci se zde vyvinula poměrně bohatá krápníková a sintrová výzdoba. Celý systém tvoří tři úseky. První je úsek propasťovitých jeskyní Rasovna, Komínová, Netopýrka a jiné vertikální jeskyně odkryté a následně zaniklé při těžbě v lomech (např. jeskyně Zasypaná). Druhým úsekem jsou veřejnosti zpřístupněné jeskyně Na Pomezí. Výzkumy bylo prokázáno, že horizontální etáže těchto jeskyní jsou propojeny s propasťovitými jeskyněmi prvního úseku. Třetí úsek je znám zatím jen částečně a přísluší k němu jeskyně Liščí díra, Bezejmenná jeskyně a v roce 2000 objevená Nová jeskyně. Dosud bylo objeveno cca 1000 m chodeb, z nichž je 530 m zpřístupněno veřejnosti. Povrchové krasové jevy jsou v území vyvinuty poměrně řídce. Patří k nim mělké závrty, nedokonale vyvinuté škrapy, propadání periodického potoka (tzv. Smrčnické propadání) s menším poloslepým údolím a vakovité vývěrové údolíčko s velmi vydatným krasovým pramenem.

Flóra

Lesní porosty jsou v ZCHÚ z velké části silně pozměněné a většinu území pokrývá stanovištně nevhodný smrkový porost se slabou příměsí javoru klenu (Acer pseudoplatanus) a buku lesního (Fagus sylvatica). Ve východní části území se zachovaly fragmenty vápnomilných  bučin (podsv. Cephalanthero-Fagenion) a suťových lesů (sv. Tilio-Acerion) s výstupy vápencových skal (převážně se společenstvy sv. Cystopteridion).

V jižní části chráněného území navazuje na lesní porosty louka (převážně sv. Arrhenatherion, lokálně i méně typicky vyvinutá společenstva sv. Polygono-Trisetion) s četnými prameništi (sv. Calthion a společenstva přechodná mezi sv. Cardamino-Montion a Caricion fuscae) a výskytem vstavačovitých. V sušších, zejména okrajových partiích, přechází louka ke krátkostébelným porostům (sv. Violion caninae). Na louce je několik remízků, ve kterých rostou jehličnaté i listnaté dřeviny - smrk ztepilý (Picea abies), javor klen (Acer pseudoplatanus), jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), buk lesní (Fagus sylvatica), bříza bělokorá (Betula pendula) aj. Podél pramenné stružky, zejména v dolní části, roste vrba popelavá (Salix cinerea), vrba slezská (Salix silesiaca) a vrba jíva (Salix caprea).

Území je bryologicky relativně bohaté. Zajímavější mechorosty byly nalezeny na lesnatých severovýchodních, východních a jihovýchodních svazích s výchozy vápencových skal. Šest z aktuálně zjištěných druhů je uvedeno v některé z kategorií ohrožení podle tzv. červeného seznamu a další dva druhy jsou v kategorii taxonů vyžadujících pozornost. Nejvýznamnějším z nalezených mechů je bezesporu šikoušek zelený (Buxbaumia viridis). Jde o silně ohrožený druh bryoflóry ČR, který je rovněž uvedený v evropské červené knize  a také v příloze II. Směrnice Rady 92/43/EHS o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin.

Fauna

Jeskyně jsou významným zimovištěm letounů. Od počátku sčítání letounů (r. 1955) bylo v území zaznamenáno 13 druhů, k nejvýznamnějším patří zimující vrápenec malý (Rhinolophus hipposideros) a netopýr velký (Myotis myotis). Z faunistického hlediska je dále významná vlhká louka na jihu území s výskytem denních motýlů – např. perleťovce kopřivového (Brenthis ino), ohniváčka modrolemého (Lycaena hippothoe) a okáče třeslicovitého (Coenomympha glycerion). Z lokality byl také uváděn (1985) kriticky ohrožený jasoň dymnivkový (Parnassius mnemosyne). Při výzkumu arachnofauny v letech 1990-1992 bylo v jeskyních uloveno 63 psychrofilních a synantropních druhů pavouků, k nejvýznamnějším z nich patří především 3 reliktní druhy: pokoutník Tegenaria silvestris, Gonatium rubellum a Neriene emphana (Majkus 1993). Z dalších významnějších druhů fauny se v území vyskytuje čolek horský (Triturus alpestris). V roce 2004 zde proběhl podrobný ornitologický inventarizační průzkum (Koutný 2004), při kterém bylo zaznamenáno na 31 druhů ptáků, z čehož 2 druhy, krkavec velký (Corvus corax) a lejsek šedý (Muscicapa striata), jsou chráněny legislativou ČR.

Způsoby péče o území

Louky jsou každoročně mozaikovitě sečeny.

Aktuální informace o jeskyni najdete na internetových stránkách správy jeskyní:

http://www.jeskynecr.cz/cz/jeskyne/jeskyne-na-pomezi/

Víte že

…se jedná o nejrozsáhlejší jeskynní systém vytvořený v krystalických vápencích v rámci ČR?

...dosud bylo objeveno asi 1,8 km chodeb, z nichž 390 m tvoří návštěvnickou trasu?

MZCHU v okolí

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt