AOPK ČR >> Čertova stěna-Luč
AOPK ČR - RP Jižní Čechy Seznam lokalit

Národní přírodní rezervace Čertova stěna-Luč

Předmět ochrany

Dochovalý zbytek přirozeného lesního porostu ponechaný samovolnému vývoji, který je tvořen reliktními acidofilními smrkovými a březovými bory, reliktními lišejníkovými a mechovými společenstvy nezazemněných sutí, fragmenty přírodě blízkého suťového a podsvahového smíšeného lesa a acidofilních svahových metlicových jedlin. Skalní útvary a kamenná moře jako reprezentativní ukázky periglaciální modelace terénu, zahrnující i část přirozeného koryta řeky Vltavy.

Základní údaje

Rozloha 132,62 ha
Nadmořská výška 600 - 933 m
Území je zvláště chráněno od 8. 2. 1935
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP Jižní Čechy
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Čertova stěna-Luč

Geologie

Do území spadá na levém břehu Vltavy jihovýchodní svah hory Luč, na pravém pak především skalní útvar Čertova stěna. Geologickým podkladem území je na většině plochy středně zrnitá až drobnozrnná žula eisgarnského typu, podloží hřbetu vybíhajícího severně od Čertovy stěny je tvořeno převážně pararulou. Na úpatí svahů jsou úzké pruhy převážně kamenitých a blokových sedimentů.

Charakter území je značně ovlivněn působením vody. Jedná se o hluboký říční kaňon, na jehož dně protéká řeka Vltava přirozeným balvanitým korytem, které je po celé délce vyplněno mohutnými žulovými balvany s typickými útvary – obřími hrnci. Tento úsek Vltavy je obecně znám jako Čertovy proudy. V současné době protéká řečištěm pouze malá část průtoku Vltavy, výše položená vodní nádrž Lipno je mj. využívána k výrobě elektrické energie, a tuto část toku obchází většina vody v uzavřeném potrubí elektrárny.

Druhým zásadním fenoménem, určujícím geomorfologický vzhled území, jsou mrazové jevy. Celé území NPR je velmi svažité a geomorfologicky členité a jsou v něm ukázkově vyvinuté skalní útvary dokládající periglaciální modelaci terénu – mrazové sruby, izolované skály (tory), skalní hradby a rozsáhlá balvanová moře. Nejznámější skalní útvar – Čertova stěna – je mohutná žulová skalní hradba, pod níž leží velké balvanové moře tvořené nakupenými obrovskými lavicovitými balvany o velikosti až 2x3 m. Velká kamenná moře se nacházejí rovněž na svazích hory Luč.

Popsanému charakteru reliéfu odpovídají také vytvořené typy půd. Půdním podkladem nezazemněných skalních útvarů jsou surové nevyvinuté půdy a ranker, na zazemněných svazích je vyvinuta kambizem dystrická s přechody ke kambizemi typické kyselé.

Flóra

Co se týká původního vegetačního pokryvu, leží rezervace v oblasti květnatých bučin, které jsou v tomto území hojně prostoupeny skalními reliktními bory a plochami přirozeného bezlesí.

Aktuální vegetace bezlesých ploch je tvořena reliktními lišejníkovými a mechovými společenstvy, se vzácnými a významnými druhy horských mechorostů.

Mezi zachovalá lesní stanoviště patří reliktní kyselé smrkové a březové bory. Ve stromovém patře převažuje borovice lesní nebo bříza pýřitá, přimíšeny jsou smrk ztepilý, jeřáb ptačí, lokálně bříza bělokorá. V neobvyklé nadmořské výšce 810 m zde vzácně roste rovněž dub zimní. Bylinné patro je velmi chudé. Významný je výskyt druhu vřesovce pleťového. Na vlhčích úpatích Čertovy stěny roste vzácně vlochyně.

Část východních svahů Luče pokrývají svahové metlicové jedliny. V důsledku hospodářského ovlivnění zde převažuje smrk ztepilý, hojná je však stále i jedle bělokorá (až 20 %), přimíšeny jsou buk, borovice, bříza pýřitá a bělokorá, javor klen.

Na úpatí svahů se dochovalo několik menších ploch přírodě blízkých porostů smíšeného suťového a podsvahového lesa. Stromové patro zde tvoří směs buku, smrku, borovice a jedle, vtroušena je bříza a dub zimní. V bylinném patře se kromě běžných acidofytů vyskytují i náročnější druhy bučin.

Koryto Vltavy je lemováno olší lepkavou a olší šedou, s příměsí vrby křehké a osiky.

Méně kamenitá stanoviště byla hospodářsky více využívána, a tak zde došlo k pozměnění druhové skladby, a nalezneme zde mozaiku polokulturních a kulturních, zejména smrkových, porostů.

V okrajových partiích rostou porosty náletových dřevin, zčásti na bývalých balvanitých pastvinách. Převažuje zde bříza a přimíšena je řada dalších dřevin (klen, jasan, jeřáb, smrk, olše, osika,…). Vyvinuté je keřové patro, ve kterém se kromě zmlazení stromů vyskytují i líska a krušina olšová. V bylinném patře se místy uplatňují jak lesní druhy, tak druhy bývalých pastvin. Hojná je kapradina hasivka orličí.

Fauna

V lesních porostech v rezervaci hnízdí především běžné lesní druhy ptáků, mezi nejpočetnější patří pěnkava obecná, červenka obecná, sýkora uhelníček a budníček menší. Pro porosty reliktních borů na skalních sutích je charakteristická přítomnost rehka zahradního. Rezervace je tradičním hnízdištěm výra velkého. Na náspu železniční trati při spodním okraji skalních sutí byla nalezena užovka hladká a ještěrka živorodá. Z plazů byli dále pozorováni užovka obojková a slepýš křehký.

Pro faunu bezobratlých je charakteristické, že se jedná především o chladnomilné druhy, mezi příslušníky hmyzu se uplatňuje řada bezkřídlých a krátkokřídlých forem.

Žijí tu podhorské a horské druhy brouků. Pavouk z čeledi slíďáků, Acantholycosa norvegica, specializovaný na horské sutě, se tu vyskytuje na nejníže položené lokalitě ve střední Evropě. Byla tu zkoumána i fauna stejnonožců, stonožek, mnohonožek (např. v republice jen z několika lokalit známý druh Listrocheiritium septentrionale), chvostoskoků, denních motýlů a mravenců.

Byly zde rovněž nalezeny ze zoologického hlediska významné nálezy některých druhů dvoukřídlých, nových pro území Čech - několik druhů tipliček, hrbilky, zajímavý je i zimní výskyt lanýžovky a bezkřídlých bahnomilek (pavoučnic), a na vřesovci žijícího druhu bejlomorky.

Způsoby péče o území

V přístupnějších partiích rezervace byly původní smíšené porosty postupně přeměněny na kulturní porosty s převahou smrku. Přirozená a přírodě blízká lesní společenstva se dochovala zejména na extrémních balvanitých sutích a kamenných mořích.

Lesnické hospodaření je vzhledem k obtížné přístupnosti území, i statutu národní přírodní rezervace v současnosti minimální. Naprostá většina porostů je ponechávána samovolnému vývoji. Část kulturních smrčin, zejména těch, které byly v minulosti oslabeny imisním zatížením papírny v Loučovicích, však vyžaduje určitou pěstební péči. Zásahy do těchto partií jsou i přes status NPR přípustné, a jsou i v zájmu ochrany porostů přírodě blízkých. Rovněž jsou v silněji změněných porostech žádoucí mírné zásahy, vedoucí k návratu přirozené dřevinné skladby, přirozenější struktury lesa a podpoře vtroušených druhů (vč. ochrany proti okusu zvěří).

V roce 1992 byl lesní porost v nově připojované části (v části po proudu od Čertovy stěny), zasažen požárem, který trval celkem 5 dnů. Plocha požářiště byla zčásti nově zalesněna (borovice, modřín), extrémní partie byly ponechány samovolné sukcesi.

V korytě Vltavy je v současné době udržován alespoň minimální asanační průtok vody. Po vybudování Lipenské přehrady byl tento průtok zásadním způsobem snížen, docházelo k postupnému zazemňování okrajových částí koryta a uchycování vlhkomilné nitrofilní vegetace. K zásadnějšímu „vypláchnutí“ došlo při povodních v r. 2002. V posledních letech byl asanační průtok vody zvýšen a situace se podstatně zlepšila. Vedle toho dochází k jednorázovým zvýšením průtoku v rámci sportovních akcí, kdy je do koryta puštěno více vody pro závody na divoké vodě.

Omezení pro návštěvníky

Dlouhodobým negativním jevem je poměrně vysoká návštěvnost vrcholové skalní hradby a kamenného moře Čertovy stěny a s ní spojené mírné, ale permanentní poškozování lesní i skalní vegetace (sešlap půdy a kořenového systému kulturních i reliktních borových porostů, narušování lišejníkových porostů na balvanech kamenného moře).

Rezervace byla donedávna přístupná pouze pěším turistům, a k většímu poškození přírody docházelo především na Čertově stěně (vyhlídkový bod na červeně značené turistické trase). Po vybudování cyklostezky úpatím Luče po levém břehu Vltavy se návštěvnost rezervace významně zvýšila a problémy se objevily také v dalších částech území. Dochází k častému vstupování návštěvníků do řečiště, slézání balvanitých sutí (na obou březích řeky), mrazové sruby a skály často slouží jako cvičné horolezecké stěny, zvýšilo se množství odpadků.

Z důvodů ochrany citlivých fenoménů národní přírodní rezervace před vlivem masivní návštěvnosti musela být ohrazena vrcholová vyhlídka na Čertově stěně, a usměrněn pohyb cyklistů v údolí. Cyklostezka je z velké části udržována v trase cesty nad železniční tratí. Pohyb cyklistů po pěšině podél řeky škodí cenným lesním porostům, a rovněž nežádoucím způsobem zvyšuje rušnost v těchto partiích a komplikuje pohyb pěším návštěvníkům. Ohleduplný návštěvník tohoto mimořádného přírodního území proto chápe a respektuje značení a příslušná technická opatření, která jsou zde v zájmu zachování vzácných přírodních fenoménů (kvůli kterým i on sám území navštívil), ale i ostatních návštěvníků.

Víte že

Vřesovec pleťový, ohrožený druh naší flóry, je blízce příbuzný vřesu obecnému, ale narozdíl od něj rozkvétá na prosluněných místech velmi brzo (březen – červen), někdy ještě zapadaný ve sněhu. Vřes naproti tomu kvete od července do září.

MZCHU v okolí

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt