AOPK ČR >> Zlatý kůň
AOPK ČR - RP Střední Čechy Seznam lokalit

Národní přírodní památka Zlatý kůň

Zlatý kůň

Předmět ochrany

Ochrana Koněpruských krápníkových jeskyní a jiných krasových jevů jako jedněch z geologicky nejstarších v Evropě, s fosilními zbytky zvířat a člověka z mladšího pleistocenu a s archeologickými i historickými nálezy.

Základní údaje

Rozloha 37,35 ha
Nadmořská výška 405 - 475 m
Území je zvláště chráněno od 20. 3. 1973
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP Střední Čechy
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Zlatý kůň

Geologie

Devonské vápence poskytují doklady o existenci korálového útesu s dobře zachovalými fosilními pozůstatky nesmírně bohaté tropické mořské fauny, což činí území Zlatého koně mezinárodně známou paleontologickou lokalitou. Ve vápencích Zlatého koně vznikl během třetihor a čtvrtohor největší známý jeskynní systém v Českém krasu – Koněpruské jeskyně.

Následkem pohybu kontinentů se dostal Český masív v době spodního devonu před zhruba 400 milióny lety do rovníkové zóny. Během stupně prag se v oblasti dnešních Koněprus vyvíjel na zvedajícím se dně pánve vápencový útesový komplex dosahující až k mořské hladině. 

Devon koněpruské oblasti je pro svou velmi bohatou faunu světově známou lokalitou. Koňepruské vápence obsahují více než 500 známých druhů zkamenělin. Mezi nejhojnější patří lilijice, ramenonožci, mechovky, koráli, stromatopory, plži, mlži, hlavonožci a časté jsou i zbytky vápnitých řas. Trilobiti jsou vzácnější.

Ve vápencích Zlatého koně vznikl během třetihor a čtvrtohor největší známý jeskynní systém v Českém krasu – Koněpruské jeskyně. Jeskyně se vyvinuly ve třech úrovních, s výškovým rozsahem 70 m, z nichž střední a svrchní je zpřístupněno pro veřejnost. Morfologie jeskyní je závislá na stavbě vápenců, ve kterých vznikly. Střední patro vzniklo při hranici koněpruských a suchomastských vápenců a tvoří jej široké tunelovité chodby. Spodní patro vzniklo pouze v homogenních koněpruských vápencích a jsou pro něj charakteristické úzké a vysoké kaňonovité chodby. Jeskyně byly objeveny v roce 1950 po odstřelu v přiléhajím Houbově lomu.

Flóra

Většinu území pokrývá nelesní suchomilná vegetace suchých trávníků. Na skalách s nejmělčí půdou roste pionýrská vegetace krátkověkých efemér (jednoletek) a sukulentů s lomikamenem trojprstým, osívkou kulatoplodou, plevelem okoličnatým, tolicí nejmenší a tučnolistými rozchodníky. Jižní svahy s kamenitou a mělkou půdou pokrývají druhově bohaté kostřavové suché trávníky s kostřavou walliskou a kostřavou žlábkatou, ostřicí nízkou, koniklecem lučním, mochnou písečnou, trýzelem škardolistým, mateřídouškou časnou, ožankou kalamandrou, čistcem vzpřímeným a locikou vytrvalou.

Na hlubší půdě se vyvinuly širokolisté trávníky s dominantním sveřepem vzpřímeným a válečkou prapořitou. Zapojené porosty travin oživuje bělozářka větevnatá, pcháč bezlodyžný, devaterník velkokvětý, hlaváč bledožlutý, šalvěj luční a černýš rolní.  Severní svah porůstá dubohabřina s bohatým bylinným patrem. Kromě běžných druhů jaterníku podléšky, hrachoru jarního a bažanky vytrvalé zde rostou i dva druhy orchidejí – hlístník hnízdák a okrotice bílá. Zvláštní biotopy představují zdejší převážně opuštěné lomy různého stáří, které jsou dobrým studijním objektem průběhu primární antropogenní sukcese (osidlování a vývoje vegetece).

Od přelomu devatenáctého a dvacátého století byly na opouštěné pastviny vysazovány dřeviny cizokrajného původu – borovice černá původem z Balkánu a akát ze Severní Ameriky za účelem tzv. zušlechtění neplodných půd.

Fauna

Z měkkýšů zde žije v rámci ČR vzácná, ale na vápencových skalách v CHKO Český kras poměrně běžná, ovsenka skalní (Chondrina avenacea), a endemická vřetenka lesklá (Bulgarica nitidosa), kterou lze spatřit pouze v Českém krasu a na Křivoklátsku. 

Původnost zdejšího stepního ekosystému dokazuje přítomnost mnohých vzácných druhů brouků zejména z čeledi mandelinkovití a nosatcovití, z nichž lze zmínit např. krytonosce Ceutorhynchus coerulescens či listopase angreštového (Barypeithes mollicomus). Z denních motýlů se zde vyskytuje stále bohatá populace okáče metlicového (Hipparchia semele) a nedávno zde ještě přežívala jedna z posledních populací okáče skalního (Chazara briseis), který odtud však v posledních letech už úplně vymizel. Zdejší xerotermní stepi hostí nejen vzácné druhy modrásků, soumračníků, oba druhy našich otakárků, ale i mnohé zástupce nočních motýlů. Bohatá je i arachnofauna. Zaznamenán zde byl např. stepník rudý (Eresus kollari).

Z plazů byla potvrzena ještěrka obecná (Lacerta agilis), slepýš křehký (Anguis fragilis) a užovka hladká (Coronella austriaca).

Z ptáků jsou nejvýznamnějšími druhy bezlesé krajiny pěnice vlašská (Sylvia nisoria), ťuhýk obecný (Lannius collorio) a skřivan lesní (Lullula arborea).

Zlatý kůň je významnou lokalitou netopýrů, jedná se především o Koněpruské jeskyně a jeskyně Nová propast, které jsou jako zimoviště využívány vrápencem malým, netopýrem velkým a dalšími dvanácti druhy netopýrů.

V letech 1989–1990 byl na této lokalitě učiněn pokus o vytvoření kolonie sysla obecného (Spermophilus citellus), avšak neúspěšně.

Způsoby péče o území

Dvě třetiny plochy Zlatého koně - jižní svah a vrcholová plošina - sloužily až do poloviny dvacátého století jako pastviny. Díky změně využívání krajiny a obživy obyvatel pastva v zásadě zcela zanikla. Bez pastvy se zejména trávníky na hlubší půdě nejprve zahušťují dominantními travinami (kromě sveřepu, válečky a kostřavy žlábkaté také expanzivním ovsíkem) a posléze zarůstají dřevinami (křovinami typu trnka a svída krvavá, náletem jasanu). Díky tomu z trávníků zmizí konkurenčně slabé druhy rostlin, které jsou mnohdy vzácné a ohrožené v celé České republice nebo Evropě (typickým příkladem je koniklec luční).

Vysazené i náletové dřeviny jsou za účelem zachování trávníků postupně vyřezávány. Plochy pod vyřezanými hustými křovinami velmi rychle osídlily druhy okolního trávníku.  V roce 2005 byla obnovena pastva smíšeným stádem ovcí a koz. Kozy jsou důležité pro spásání dřevin, především při rašení pupenů na jaře. Pro sledování vlivu pastvy byla založena soustava trvalých monitorovacíh ploch ve dvojicích – pasená plocha a plocha kontrolní, nepasená, zakrytá klecí. Monitoring prokázal zlepšení kvality pasených ploch.

Při pastvě je nutné zachovat mozaiku různě intenzivně spasených ploch s porosty živných rostlin významných druhů (motýlů, rostlinožravých brouků, ploštic aj.). Podobně při asanaci náletových dřevin je na stepních plochách nutné ponechat solitérní keře či stromy (hloh, skalník, dub atd., včetně odumřelých) jako úkryt a místo k vývoji a odpočinku - například dřevožijného hmyzu či ptáků.

Omezení pro návštěvníky

Zlatý kůň je hojně navštěvován především návštěvníky Koněpruských jeskyní, které byly zpřístupněny již roku 1959.

Na povrchu, v návaznosti na východ z jeskyní, je zřízena naučná stezka Zlatý kůň se 7 informačními tabulemi, která je dvouokruhová a umožňuje prohlídku opuštěných lomů a bezlesí (nelesních travinných biotopů) na vrcholu a jižním úbočí kopce.Vrchol Zlatého koně skýtá jedinečný rozhled do krajiny Českého krasu. Při rekonstrukci stezky byly obnoveny cedule s popisy výhledů. V Houbově lomu je dále umístěna zastávka č. 15 geologické naučné stezky.

Vliv silné návštěvnosti Koněpruských jeskyní se na povrchu projevuje prakticky pouze v okolí provozní budovy Koněpruských jeskyní a dále ve vrcholové části Zlatého koně v návaznosti na trasu naučné stezky od východu z Koněpruských jeskyní, tj. v prostoru zastávek č. 1 až 5, kam zavítá významná část návštěvníků. Ani na těchto plochách však zvýšená návštěvnost nemá významnější negativní vliv, neboť se zde vyskytují suché trávníky, kterým mírný až střední sešlap nevadí. Sešlap je naopak pozitivní, neboť částečně nahrazuje dlouhá desetiletí chybějící pastvu dobytka. V další části naučné stezky (zastávky č. 5 až 7) je vliv návštěvnosti slabý až zanedbatelný.

Územím NPP prochází žlutě značená turistická trasa Popovice – Srbsko.

Pro motorizované návštěvníky jeskyní byla zřízena dvě oddělená parkoviště. Jedno pro osobní dopravu, druhé pro vozidla hromadné dopravy.

V území není dovoleno rozdělávat ohně a tábořit. Vjezd motorových vozidel je pouze na povolení.

Území leží v chráněné krajinné oblasti Český kras

Přílohy

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt