AOPK ČR >> Černé rokle
AOPK ČR - RP Střední Čechy Seznam lokalit

Národní přírodní památka Černé rokle

Černé rokle

Předmět ochrany

Jedinečné odkryté hraniční vrstvy mezi silurem a devonem, resp. mezi stupni Lochkov a Prag v naprosto konkordantním uložením s množstvím význačné fauny. Jsou zde rozšířena též významná rostlinná společenstva xerotermní povahy.

Základní údaje

Rozloha 12,83 ha
Nadmořská výška 230 - 330 m
Území je zvláště chráněno od 22. 9. 1970
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP Střední Čechy
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Černé rokle

Geologie

Geologický podklad území je velmi dobře odkryt ve dnes již opuštěných lomech i v přirozených skalních výchozech. Je tvořen spodnodevonskými vápenci stupňů lochkov a prag. Hranice mezi oběma stupni je nejlépe odkryta v opuštěných lomech v severozápadní části chráněného území. Zde byl také v roce 1958 stanoven původní stratotyp této hranice. Studovaný profil patří mezi nejlépe zpracované referenční geologické profily této hranice na světě a slouží zároveň i jako stratotyp lochkovského a pražského souvrství.

Mladší stupeň lochkov je tvořen tmavě šedými až černými, velmi jemně zrnitými vápenci s vložkami tmavých vápnitých břidlic. Jedná se o radotínské vápence lochkovského souvrství. Střídání zrnitosti uprostřed vápenců i vložky břidlic svědčí o činnosti mořských proudů, které střídavě, patrně v závislosti na klimatických změnách, přinášely hrubší a jemnější materiál. 
Radotínské vápence obsahují hojné zkameněliny. Častí jsou zejména ramenonožci, velcí mlži, plži, rovní hlavonožci a trilobiti. Ke vzácnějším patří zbytky pancéřnatých ryb a části krunýřů až přes 1 m dlouhých členovců.

Na lochkovské souvrství souhlasně nasedá pražské souvrství, které je zastoupeno facií vápenců dvorecko-prokopských. Jedná se o světle šedé kalové vápence s nápadnou hlíznatou stavbou. Pravidelné střídání vrstev s různým podílem jílové složky snad i v těchto případech odráží periodické klimatické změny.

Na hranici obou souvrství došlo ke globálnímu změlčení (poklesu mořské hladiny), které je označováno jako lochkovsko-pražský hraniční event. Vyšší dvorecko-prokopské vápence se usazovaly již v klidném a patrně hlubším prostředí, s omezenou činností proudů. Vystupují jak v opuštěných lomech, tak tvoří přirozené výchozy “V Sudech” v severozápadní části Černé rokle pod prvními domky obce Kosoř. Tyto vápence jsou na zkameněliny chudší, obsahují však pěkně zachované zbytky trilobitů, mlže, ramenonožce a velmi drobné jehličkovité schránky tentakulitů.

Flóra

Území s převládajícími jižně ukloněnými svahy spadajícími do údolí Šachetského potoka, na kterých převládá nelesní vegetace. V horní nejsušší části svahů nalezneme xerotermní trávníky a v místě přirozených skalních výchozů společenstva skalních stepí, které lokálně přecházejí v plošně velmi omezené porosty šipákové doubravy. Na styku lesních porostů s xerotermními trávníky a na dalších příhodných místech se vyvinula přírodovědecky cenná lemová křovinná společenstva s bohatým bylinným patrem. Na těchto biotopech byla zaznamenána řada ohrožených druhů, zejména kruštík tmavočervený, sasanka lesní a jako asi největší pozoruhodnost třezalka ozdobná. Vzhledem k absenci pastvy však travinné porosty plošně zarůstají druhově chudými teplomilnými křovinami. Největší narušení vegetačního pokryvu území představují vysázené porosty nepůvodního akátu a borovice černé. Většina přirozených lesních porostů je omezena převážně na spodní vlhčí část údolí, v dolní části svahů to je habrová doubrava s dosti chudým bylinným patrem, v nivě potoka pak zlomky potočního luhu. Velkou část plochy území pokrývají antropogenní lokality opuštěných lomů, kde se v průběhu sukcese vyvinuly porosty xerotermních bylin a křovin odpovídající přirozeným podmínkám.

Z hlediska výskytu mechorostů je tato rezervace velmi zajímavá, především co se týká druhů, které se nacházejí na výslunných skalách nad roklí. Mezi tyto druhy patří mnohé vzácné a ohrožené druhy, jakými jsou např. třásnatka šupinatá, pározub srdčitý, tučnolístek tuhý  nebo bokoplodka kostrbatá.

Houby

Z vřeckovýtrusných hub zde byl zjištěn např. velmi vzácný chřapáč Stevensův, ze stopkovýtrusných lupenatých řada vzácných mykorizních pavučinců, jako p. hnědoolivový, p. olivový, p. bělofialový, p. lepobarvý, p. ohromující a p. vlnatý.Z jiných rodů špička rohonohá, trepkovitka Phillipsova, helmovka oděná, h. raná aj. Z břichatek to je např. nehojná hvězdovka límečková a vzácná podzemka loupavka vápencová.

Fauna

Bohatá je fauna bezobratlých, z nichž byli prozkoumáni zejména motýli. Na otevřené stepní biotopy jsou vázány nejen vzácné druhy můr a jiných nočních motýlů, ale zejména mnohé druhy tzv. mikrolepidopter, např. moli, trávníčci, zavíječi atd. Z denních motýlů zde létá např. otakárek fenyklový (Papilo machaon) a otakárek ovocný (Iphiclides podalirius), ustupující okáč metlicový (Hipparchia semele), žluťásek čilimníkový (Colias crocea) či vzácný soumračník proskurníkový (Pyrgus carthami) a soumračník skořicový (Spialia sertorius). V dřívějších letech zde bylo možné pozorovat ještě okáče skalního (Chazara briseis), který z lokality již úplně vymizel. V lesních porostech se vyvíjí drobní motýlci zvaní vakonoši, ve světlých lesích lze spatřit babočka jilmovou (Nymphalis polychloros) a velmi vzácně babočku osikovou (Nymphalis antiopa). V údolí u potoka se vyskytuje batolec duhový (Apatura iris), batolec červený (Apatura ilia) a poměrně hojně bělopásek dvouřadý (Limenitis camilla). Někteří zdejší plži svým výskytem indikují kvalitu přírodního prostředí (zejména lesní závornatky Clausilia pumila a Macrogastra ventricosa). Plazem charakteristickým pro stepní stanoviště je užovka hladká (Coronella austriaca). Ptačí a savčí fauna je velice podobná fauně hned vedle ležící PR Klapice. Ze savců zde žije např. kuna skalní (Martes foina).

Způsoby péče o území

Území je významné svými geologickými profily, které je třeba udržovat z důvodu možnosti jejích studia bez vegetačního pokryvu. Cenné jsou i zdejší xerotermní trávníky a skalní stepi. Ohrožení spočívá v postupném zarůstání dřevinami a to zejména keři (svídou, ptačím zobem, trnkou). Tyto keřové nárosty je třeba pravidelně odstraňovat a zabránit tak zarůstaní geologických profilů i trávníků a stepí. Z nepůvodních dřevin je třeba postupně odstranit trnovník akát, borovici černou, žanovec měchýřník a ostatní. Jednou z variant péče o území je i použití řízené pastvy smíšených stád ovcí a koz.

Omezení pro návštěvníky

Pokud chcete území navštívit, zanechte své automobily na parkovištích při okrajích přírodní památky (obec Kosoř, Radotín), Vaše následná pěší návštěva není nijak omezena.

V území není dovoleno rozdělávat ohně a tábořit. Vjezd motorových vozidel je pouze na povolení.

Vzhledem k územní členitosti a obtížné přístupnosti území pro pěší návštěvníky, doporučujeme vaši návštěvu započít na výhledech u obce Kosoř a po několika možných pěšinách doputovat k Šachetskému potoku na dně údolí. Problémem jsou v území opětovně se zabydlující pražští bezdomovci, kteří svoji přítomností a zejména produkcí odpadu znehodnocují přírodní hodnoty území.

Území leží v chráněné krajinné oblasti Český kras

Přílohy

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt