AOPK ČR >> Sedloňovský vrch
AOPK ČR - RP Východní Čechy Seznam lokalit

Přírodní rezervace Sedloňovský vrch

Sedloňovský vrch

Předmět ochrany

Smíšený porost pralesovitého charakteru

Základní údaje

Rozloha 92,00 ha
Nadmořská výška 790 - 1050 m
Území je zvláště chráněno od 6. 7. 1954
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP Východní Čechy
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Sedloňovský vrch

Geologie

Přírodní rezervace je vyhlášena v okolí vrcholu Sedloňovský vrch (1051 m.n.m.), jehož geologický podklad tvoří svorová rula a granitický svor.

Flóra

Jádro rezervace tvoří velmi hodnotné smíšené buko-smrkové porosty pralesovitého charakteru, dalších cca 16 ha zaujímají přírodě blízké porosty s rozvinutou přirozenou obnovou zejména západní části území. Většinu plochy zaujímají kulturní smrčiny s ojediněle vtroušenými listnáči a pomístní spontánní přirozenou obnovou buku i smrku. Druhové složení porostu v rezervaci (zejména střední část) neodpovídá potenciální druhové skladbě, liší se ve vyšším zastoupení smrku, naopak zastoupení buku a jedle je nižší než potenciální druhová skladba. Porosty rezervace se nacházejí pod výrazným imisně ekologickým zatížením s vrcholovým fenoménem.
Botanicky je nejhodnotnější západní část rezervace v okolí pramenišť a potoků. Největší a nejbohatší porost tohoto typu se nalézá v nejníže položené západní části území podél zaříznutého údolí potoka, kde se velmi cenné porosty nachází také v ochranném pásmu rezervace v centrálním bezlesí – louce nazývané starousedlíky Planvize. 
Svahová prameniště jsou často skeletovitá s různým stupněm zastínění a zvodnění během sezóny. Na jaře je pro ně typický výskyt bledule jarní, během sezóny pak vedle běžných druhů pramenišť výskyt horských druhů oměj pestrý, méně oměj šalamounek a violka dvoukvětá.
Z floristického hlediska se tedy jedná o relativně chudé území, což však odpovídá převažujícímu typu společenstev kyselých bučin a kulturních smrčin.

Fauna

Vyskytuje se zde typická fauna hřebenového smíšeného lesa. Z ptáků zde můžeme pozorovat např. křivku obecnou, sýce rousného, datla černého. Z drobných savců rejska horského a veverku obecnou. Typickým obyvatelem letních osluněných pasek je ještěrka živorodá a zmije obecná. Za letních soumraků lze sledovat lov lesních netopýrů, chytajících noční motýly.

Způsoby péče o území

Cílem managementových opatření je vytvoření smíšeného horského lesa. Žádoucí je podpora přirozeného zmlazení a nastartování autoregulačních procesů a následné ponechání porostů samovolnému vývoji. Dále v zájmu podpory živočichů využívajících dutiny ve stromech nejsou z porostů přírodní rezervace káceny ani nijak odstraňovány dutinové stromy. Na území přírodní rezervace se dále neodstraňují padlé a rozkládající se kmeny s větvemi v bučinách, neboť příznivě působí na rozvoj hub a hmyzu. Snahou do budoucna bude udržení smíšeného charakteru porostů rezervace i za cenu dosadeb chybějících dřevin (jedle, buk) a rekonstrukcí porostů. Od roku 2005 je občasně koseno centrální bezlesí – tzv. Planvize a současně jsou z louky vyřezávány náletové dřeviny. Na území rezervace je umístěno 5 ks budek pro sýce rousného.

Omezení pro návštěvníky

Území přírodní rezervace je návštěvníkům volně přístupné, kromě oplocených ploch.

Víte že

Původ místního již počeštěného názvu Planvize má základ v německém wiese – louka? V okolí se nachází dalších několik podobných lesních louček (Motsawiesse, Judavize, Cincwiese), které sloužily do 2. světové války ke sklizni sena, jako krmeliště a říjiště jelení zvěře. Na Planvizi stával prý ještě v 60. letech 20. století skokanský můstek a místní odvážlivci zde mohli vyzkoušet své první lety na lyžích.

Území leží v chráněné krajinné oblasti Orlické hory

MZCHU v okolí

Fotogalerie

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt