AOPK ČR >> Ranšpurk
AOPK ČR - RP Jižní Morava Seznam lokalit

Národní přírodní rezervace Ranšpurk

Ranšpurk

Předmět ochrany

Starý lužní prales s bohatou avifaunou

Základní údaje

Rozloha 20,38 ha
Nadmořská výška 153 m
Území je zvláště chráněno od 28. 12. 1949
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP Jižní Morava
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Ranšpurk

Geologie

Rezervace se nachází v údolní nivě řek Moravy a Dyje. V jejím podloží jsou sedimenty Vídeňské pánve; nad nimi jsou uloženy fluviální štěrky, na nichž leží písčité povodňové hlíny. Mrtvá ramena vyplňují organické sedimenty. Místy vystupují na povrch ostrůvky navátých würmských písků (tzv. hrúdy). Na sedimentech údolní nivy se vytvořily vesměs fluvizemě glejové a gleje (především pelické). Na hrúdech se vyvinuly regozemě, případně černozemě arenické.

Flóra

Největší plochu chráněného území pokrývá tzv. tvrdý luh, tj. porosty s dominantním dubem letním (Quercus robur), jasanem úzkolistým (Fraxinus angustifolia), javorem babykou (Acer campestre), místy s hojným zastoupením lípy malolisté (Tilia cordata) a habru obecného (Carpinus betulus). V podrostu tohoto typu lesa se objevují sasanka pryskyřníkovitá (Anemone ranunculoides), lecha jarní (Lathyrus vernus), řeřišnice luční (Cardamine pratensis), srha hajní (Dactylis polygama), ostřice lesní (Carex sylvatica), místy (v místech s dominantním habrem) i rozrazil horský (Veronica montana). Na nejvyšších (nezaplavovaných) místech jsou porosty svízele vonného (Galium odoratum). Kolem tůní se vyskytují fragmenty vrbin s vrbou bílou (Salix alba), kterou provázejí ostřice štíhlá (Carex gracilis), o. pobřežní (Carex riparia), chrastice rákosovitá (Phalaris arundinacea), šišák vroubkovaný (Scutellaria galericulata), kyprej obecný (Lythrum salicaria) a další druhy. Z vzácných druhů rostlin se zde vyskytují žebratka bahenní (Hottonia palustris, ostřice hubená (Carex strigosa), kruštík polabský (Epipactis albensis), bledule letní (Leucojum aestivum) a řeřišnice malokvětá (Cardamine parviflora). V tůni na severovýchodním okraje rezervace byla v roce 2001 objevena t.č. jediná současná lokalita kopřivy lužní (Urtica kioviensis) v České republice. Velmi významná je mykoflóra, zejména dřevokazných hub, které žijí na dřevní hmotě v různých stádiích rozkladu. Z pozoruhodných druhů hub zde byly pozorovány např. špička vlasonohá (Marasmius capillipes),rudoušek Rhodocybe xylophila a kalichovka lužní (Omphalina discorosea).

Fauna

V dutinách starých stromů hnízdí holub doupňák (Columba oenas), žluna šedá (Picus canus), lejsek bělokrký (Ficedula albicollis), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) nebo šoupálek krátkoprstý (Certhia brachydactyla). Bylo zde zjištěno několik druhů obojživelníků včetně čolka dunajského (Triturus dobrogicus). V lesním porostu se vyskytuje řada vzácných druhů hmyzu. Velmi hojný je mravenec lužní (Liometopum microcephalum), na starých dubech žije tesařík obrovský (Cerambyx cerdo) a krasec dubový (Eurythyrea quercus).

Způsoby péče o území

Plocha dnešního chráněného území byla od konce 19. století ušetřena významnějších zásahů. Do té doby se v celém lesním komplexu, jehož součástí jsou rezervace Ranšpurk i Cahnov-Soutok, páslo. Někdejší majitelé, Liechtensteinové, lesní porost v dnešním chráněném území považovali za přírodní památku a intenzivně lesnicky v něm nehospodařili. Lesní porosty mají přirozenou dřevinnou skladbu, pouze v jihovýchodním cípu je skupina vysázených ořešáků černých.

Počátky oborního chovu především jelení zvěře se v území  datují od 70. let 19. století. V 60. letech 20. století vznikla obora Soutok v dnešní výměře, největší obora v České republice, pro intenzivní chov jelení a daňčí zvěře. Plocha chráněného území byla podstatně narušena spásáním, které likvidovalo především přirozenou obnovu dřevinné složky. V roce 1992 byla proto celá rezervace oplocena. V současnosti se začíná kladný vliv oplocení projevovat výrazným zmlazováním dřevin, zejména babyky. Dalším negativním faktorem byla regulace řek Moravy a Dyje, která vedla k poklesu hladiny podzemní vody a znemožnila pravidelné záplavy. K umělému povodňování oblasti soutoku obou řek se přistoupilo až po roce 1992, v současné době ovšem není příliš využíváno. Část porostu ořešáku černého byla již vykácena a nahrazena výsadbou dubu.

Víte že

Národní přírodní rezervace Ranšpurk byla vyhlášena jako chráněné území v roce 1949. Tvoří část lužního lesa asi 5,5 km jižně od Lanžhota. Rozloha NPR je 19,20 ha, nadmořská výška  je na většině území 152 – 153 m. Důvodem ochrany území je zbytek hospodářskou činností málo ovlivněného (pralesovitého) porostu lužního lesa v oblasti soutoku Moravy a Dyje, které je také využíváno jako modelové území lesnického výzkumu.

MZCHU v okolí

Fotogalerie

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt