AOPK ČR >> Broumovské stěny
AOPK ČR - RP Východní Čechy Seznam lokalit

Národní přírodní rezervace Broumovské stěny

Broumovské stěny

Předmět ochrany

Přirozené lesní porosty na severních a východních svazích Broumovských stěn tvořené především acidofilními a květnatými bučinami a suťovými lesy a tvořícími biotop vzácných a ohrožených druhů rostlin a živočichů. Geomorfologicky ojedinělý útvar Broumovských stěn tvořený formami pseudokrasového reliéfu v kvádrových pískovcích svrchní křídy vyskytujícími se zde především v podobě rozsáhlých skalních stěn, věží a měst, složitě členěných hřbetů, soutěsek a jeskyní, se specifickými rostlinnými a živočišnými společenstvy. Typy přírodních stanovišť a druhy, pro které byla jiným právním přepisem vyhlášena Evropsky významná lokalita Broumovské stěny a které se nacházejí na území národní přírodní rezervace.

Základní údaje

Rozloha 557,39 ha
Nadmořská výška 484 - 769 m
Území je zvláště chráněno od 5. 3. 1956
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP Východní Čechy
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Broumovské stěny

Geologie

Broumovské stěny patří geomorfologicky k nejhodnotnějším částem území CHKO Broumovsko. Asymetrické horské skalnaté pásmo, které odděluje Broumovskou kotlinu od vnitrozemí, je považováno i za historickou hranici. Hřeben Broumovských stěn je orientován ve směru SZ–JV a je dlouhý cca 12 km. Broumovské stěny jsou budovány převážně kvádrovými pískovci středního turonu. Pískovcové souvrství je ukloněno jihozápadním směrem. V závislosti na tomto úklonu vrstev jsou svahy směrem do Polické pánve mírné (NPP Polické stěny), k SV do rovinaté Broumovské kotliny spadá hřeben příkrými skalními stěnami a prudkými svahy s převýšením přes 300 metrů (NPR Broumovské stěny).

Sedimenty svrchní křídy v polické pánvi vznikaly v intervalu od svrchního cenomanu do coniaku, přibližně před 97 až 88 miliony let. Jsou mocné 400–500 m, místy i více. Vlivem horotvorných pohybů a vlivem zvýšení mořské hladiny byly souše zaplaveny mělkým křídovým mořem. Nad hladinu křídového moře vystupovaly dva ostrovy. Západosudetský ostrov, který tvořily Jizerské hory a Krkonoše a východosudetský ostrov odpovídající širší oblasti Sovích hor a Králického Sněžníku. Oba ostrovní celky poskytovaly hojnost zvětralin potřebných pro vznik svrchnokřídových sedimentů. Dokladem transportu a přemývání písku v moři je dnešní šikmé zvrstvení pískovců.

V průběhu sedimentace se vytvořily tři hlavní vrstvy kvádrových pískovců: dolní – glaukonitové, střední – živcové a horní – křemenné. Mocnost jednotlivých pískovcových vrstev se pohybuje mezi 30–100 metry. Pískovcové polohy jsou od sebe odděleny vrstvami opuk, tj. prachovců, vápenců a slínovců, místy s rohovci. Vrstvy slínovců sedimentovaly dále od břehů, pískovce odpovídají příbřežním sedimentům pláží a delt. V některých vrstvách se zachovaly fosílie lastur křídových mořských živočichů (rod Lima, Pinna, Pecten aj.). Zřetelné jsou zejména na čerstvě obnažených vrstevních plochách některých lesních cest, na tzv. mušlových cestách.

Erozí i dalšími procesy postupné denudace terénu byl odkryt skalní masív, na kterém vznikl velice členitý a pestrý pseudokrasový reliéf skalních hřebenů, kaňonů, roklí a soutěsek, skalních stěn, věží a útvarů, jeskyní i propastí. Některé rokle jsou až 50 hluboké (Třešňová rokle) a stěny kaňonů mohou tvořit i samostatné skalní věže. V blokových akumulacích se nacházejí systémy pseudokrasových suťových jeskyní, často protékané podzemním tokem. Strukturní plošina mezi vrcholy Velké kupy (708,4 m) a Koruny (769,3 m) výrazně vystupuje příkrými a vysokými srázy nad plochou Broumovskou kotlinou, převýšení od obcí Martínkovice a Božanov je více než 300 m. Po celém obvodu je hrana plošiny lemována skalními stěnami (až 40 m vysokými) i jednotlivými skalními věžemi. Nejvyšším bodem Stěn je Božanovský Špičák (772,7 m n. m.). Broumovské stěny a především samotný Božanovský Špičák  jsou unikátní výskytem velice atraktivních skalních hřibů.

Na kvádrových pískovcích vznikají chudé, nepříliš hluboké půdy, převážně litozemě či arenické podzoly. Kambizemě se vyskytují v terénně příznivějších, nepříliš skalnatých a méně kamenitých lokalitách. Na balvaništích a sutích jsou zastoupeny arenické regozemě a rankery. Z hlediska půdních druhů převažují půdy lehké, písčité a hlinitopísčité.

 

Flóra

Vegetace Broumovských stěn je narušena imisemi a lesnickým hospodařením, proto  se zde nacházejí převážně smrkové kulturní porosty. Specifikem území jsou porosty s vysokým zastoupením břízy, která tu v době nedávných rozsáhlých kalamit byla místy i vysévána. Přes všechny historické i současné negativní vlivy jsou v rezervaci na velkých plochách dochována cenná společenstva. Na strmých stinných svazích, kde příznivé mezoklimatické podmínky a zčásti bohatší půdy umožňují dobré zmlazování buku, se daří pralesovitým acidofilním bučinám. Z nich místy vystupují skalní stěny – často vlhké, stinné, porostlé mnoha druhy mechorostů a lišejníků. Na minerálně bohatších podkladech jsou rozšířené i bučiny květnaté. V rezervaci se nacházejí i fragmenty suťových lesů, horských smrčin, reliktních borů a podmáčených smrčin. V okrajových částech území jsou místy vyvinuty údolní jasanovo-olšové luhy.

Podrost lesa prozrazuje, která z přítomných hornin dala základ lesním půdám. Na křídovém pískovci, tvořeném hlavně zrnky křemene spojenými křemitým tmelem, roste pod stromy hebká tráva metlička křivolaká, kapraď osténkatá a porosty brusnic.  Z tenké vrstvičky půdy na skalách čerpá živiny keříčková vegetace. Porosty vřesu, borůvek a brusinek jsou hojně zastoupené. Z kapradin je nejčastější kapraď rozložená, místy se vyskytuje osladič obecný. Další druhy zde kvůli nedostatku živin najdeme jen zřídka. Na horninách minerálně bohatších zdobí les pitulník horský, bažanka vytrvalá, mařinka vonná, lilie zlatohlavá nebo jedovaté vraní oko čtyřlisté.

Nadmořská výška a teplotní inverze členitého reiéfu podmiňují výskyt horských druhů, vedle chráněných druhů – plavuně pučivé a vrance jedlového např. papratky horské, která tvoří pozoruhodný porost v Papratkové rokli. 

Nejenomže na chudých půdách roste relativně malý počet druhů cévnatých rostlin, ale ani zastoupení bezcévných rostlin není zvlášť pestré. Bryologický průzkum prokázal na Broumovských stěnách (myšlen je celý geomorfologický útvar) 142 druhů mechorostů, z toho 38 druhů játrovek. Převládají spíše druhy rostoucí na suchých pískovcích. Bylo zde zaznamenáno 120 druhů lišejníků a 131 druhů hub. Výskyt lišejníků je negativně ovlivněn nevhodnou skladbou lesa, zejména epifytním druhům se více daří v zastíněných bučinách.

Fauna

Díky geomorfologické pestrosti území se v něm vytvořil rozsáhlý soubor různě extrémních stanovišť, která umožňují výskyt různorodých skupin živočichů. Od teplých a suchých ekotopů na vrcholcích skal a skalních plošinách přes stanoviště skalních stěn až po chladné a vlhké ekotopy v zastíněných a hlubokých roklích. Ty často přecházejí až do extrémních stanovišť suťových jeskyní, hluboko pod povrchem terénu, kde se během roku minimálně mění mikroklima. V těchto podmínkách se mohou vyskytovat různé výjimečné druhy, často i glaciální relikty, převážně ze skupiny bezobratlých živočichů.

V Broumovských stěnách bylo zjištěno 100 druhů ptáků, z toho asi polovina zde hnízdí. Území je ideálním útočištěm sokola stěhovavého, který hnízdí pravidelně na okrajových skalách těsně pod hřebenem. Balvaniště a skály rozeseté mezi mohutnými buky jsou hnízdištěm naší největší sovy – výra velkého. Výr umístění své hnízdní jamky kvůli parazitům každý rok mění a na hnízdištích zanechává stopy po svém hodování – vývržky kostí drobné zvěře, ježčí kůže, zobáky ptáků.

Ve zdejších lesích je možné zaslechnout tiché hvízdání nejdrobnější sovičky naší přírody – kulíška nejmenšího. Kulíšek hnízdí stejně jako další vzácná sova, sýc rousný, výhradně v dutinách starých stromů. Tichý pozorovatel může zahlédnout v korunách také čápa černého, datla černého, žlunu zelenou nebo některého ze strakapoudů. Velmi výrazně na sebe upozorňuje hlasitým voláním „Rro, rro“ krkavec velký. Jen několikrát byl v nejklidnějších částech rezervace pozorován velmi vzácný jeřábek lesní.

Ze savců v rezervaci žije jelen evropský, srnec obecný, prase divoké, jezevec lesní a malé šelmy, z chráněných mimo jiné plch velký, plšík lískový a rejsek horský. Zdejší skalnatý terén s mnoha štěrbinami a pseudokrasovými jeskyněmi je zcela ideálním biotopem pro zimování netopýrů. V posledních letech se do oblasti začínají pomalu vracet také velké šelmy – rys ostrovid.

Ze vzácnějších druhů obojživelníků a plazů se na území Stěn vyskytuje např. čolek horský a obecný, mlok skvrnitý, ještěrka živorodá či zmije obecná

V posledních letech byla věnována zvýšená pozornost výzkumu různých skupin hmyzu. Ojedinělý výskyt byl prokázán u dvou druhů koutulí, které aspirují na zařazení mezi kriticky ohrožené druhy, a u chrostíka Synagapetus iridipennis. Nálezy mnohých významných druhů brouků dokazují přírodní zachovalost a inverzní charakter některých lokalit.

Lepidopterologický průzkum prokázal přítomnost několika vzácných či pro region východních Čech významných druhů motýlů. Patří mezi ně například obaleči. Na vhodných lokalitách po celém území se lze setkat s mravkolvem běžným.

Způsoby péče o území

Péče správců rezervace směřuje k budování a údržbě speciální návštěvnické infrastruktury, bez které by některé atraktivní části území nebyly přístupné. Kamenné schody, povalové lávky, visuté žebříky a zábradlí zároveň chrání zranitelné území před sílícím zájmem návštěvníků.

Národní přírodní rezervace je území se zvláštní péčí, proto jsou zde lesnické zásahy omezeny. Lesníci diferencují péči o les v rezervaci podle jeho dochovanosti. V hospodářsky využívaných lesích nenajdete skutečně starý strom. Přitom je odumřelé dřevo vedle půdy druhově nejbohatší částí lesního ekosystému. Dutiny vznikají podle druhu dřeviny obvykle ve věku 80 až 200 let. Odumírající a mrtvé stromy vyhledává velké množství bezobratlých živočichů, kteří se na nich živí nebo se v jejich dřevě vyvíjejí. Když starý strom ztratí vitalitu, začnou ho parazitické houby a hmyz rozkládat. V této životní etapě se obrovský energetický potenciál stromu začne proměňovat v nový život. Všechny živiny, které velikán během svého života načerpal, začne navracet do půdy. Proto v rezervaci ponecháváme listnáče do úplného rozpadu. V bučinách se péče lesníků omezuje na zajištění bezpečnosti návštěvníků. U stezek odstraňují stromy hrozící pádem. V porostech, které dříve sloužily k produkci dřeva, dnes lesníci vracejí lesu rovnováhu a odolnost. Vysazují buky, jedle a jeřáby. Jejich cílem je přirozený, věkově a prostorově rozrůzněný les, který bude schopen samovolné obnovy.

Pro úspěch hnízdění sokolů stěhovavých je důležitá jejich ostraha, kterou zajišťuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Omezení pro návštěvníky

Ochranný režim rezervace omezující vstup veřejnosti mimo značené cesty a horolezectví (podmínky, za kterých lze v rezervaci lézt, jsou zveřejněny na webu Českého horolezeckého svazu) chrání rostlinná společenstva a hnízdící ptáky. Zejména sokol stěhovavý je v době hnízdění velmi citlivý na vyrušení. Pokud vyrušený rodič opustí vejce nebo mláďata, hrozí jim rychlé prochladnutí nebo úhyn. Respektujte proto, prosím, dočasná omezení pohybu v blízkosti jejich hnízd.

Víte že

…mezi Hvězdou a Laudonovými valy, které nesou jméno císařského generála Laudona ze slezských válek, roste bukový prales starý 180–200 let?

Území leží v chráněné krajinné oblasti Broumovsko

MZCHU v okolí

Fotogalerie

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt