AOPK ČR >> Zimný potok
AOPK ČR - RP SCHKO Beskydy Seznam lokalit

Přírodní rezervace Zimný potok

Zimný potok

Předmět ochrany

Cenná geomorfologická lokalita podél Zimného potoka na východním úbočí Lysé hory s dochovaným ekosystémem přirozeného karpatského lesa jedlobukového a smrkobukového lesního vegetačního stupně s bohatou diverzitou rostlinných i živočišných druhů. Posláním je rovněž umožnit přirozené procesy v lesním prostředí.

Základní údaje

Rozloha 3,32 ha
Nadmořská výška 790 - 1045 m
Území je zvláště chráněno od 30. 9. 2004
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP SCHKO Beskydy
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Zimný potok

Geologie

Geologický podklad je tvořen flyšovými komplexy slezské jednotky vnějšího flyšového pásma. Území spadá do střední části vývoje vlastních godulských vrstev (turon). Souvrství je zde tvořeno zhruba 3 km mocným sledem poměrně mocných lavic nazelenalého glaukonitického pískovce, které jsou odděleny různě mocnými proplástky jílovitých břidlic. V korytě Zimného potoka převažují výchozy pískovcových lavic o mocnosti do 1 m, mocnost břidlicových proplástků obvykle nepřesahuje 30 cm. Na přirozených odkryvech lze pozorovat v poměrně velkém vertikálním řezu charakter sedimentace relativně odolných flyšových hornin středních vrstev godulských, které jsou v povodí Zimného potoka prostoupeny systémem zlomů a puklin. Půdním typem je podzol kambizemní (z flyšových břidlic slabě až silně karbonátových), který ve vrcholových částech přechází v podzol arenický.

Flóra

Ve svažitém severně orientovaném zářezu Zimného potoka se na rozdíl od okolního území uchovaly zbytky přirozených smíšených lesních porostů. Ve stromovém patře je zastoupen buk lesní (Fagus sylvatica), javor klen (Acer pseudoplatanus), jilm horský (Ulmus glabra), jedle bělokorá (Abies alba) a smrk ztepilý (Picea abies), ohrožené druhy lesních keřů představuje růže převislá (Rosa pendulina), rybíz alpský (Ribes alpinum) a zimolez černý (Lonicera nigra). Vegetaci podrostu tvoří prvky typické pro kyselé bučiny, např. metlička křivolaká (Avenella flexuosa), bika bělavá (Luzula luzuloides), bika lesní (Luzula sylvatica), lipnice hajní (Poa nemoralis), brusnice borůvka (Vaccinium myrtillus), starček Fuchsův (Senecio ovatus), pstroček dvoulistý (Maianthemum bifolium) a věsenka nachová (Prenanthes purpurea), dále se zde vyskytuje např. hořec tolitovitý (Gentiana asclepiadea), pitulník horský (Galeobdolon montanum), protěž lesní (Gnaphalium sylvaticum), violka lesní (Viola reichenbachiana), vrbovka horská (Epilobium montanum), zlatobýl obecný (Solidago virgaurea), z kapradin zde rostou papratka samičí (Athyrium filix-femina), kapraď rozložená (Dryopteris dilatata), kapraď samec (Dryopteris filix-mas), bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris) a bukovinec osladičovitý (Phegopteris connectilis). Z botanického hlediska jsou cenné především břehové biotopy bezprostředně ovlivňované tokem Zimného a na něj vázaná společenstva hygrofilní vegetace. Tato společenstva jsou do velké míry autoregulační. Mokřadní druhy zastupuje např. devětsil bílý (Petasites albus), mokrýš střídavolistý (Chrysosplenium alternifolium), ptačinec mokřadní (Stellaria alsine) a ptačinec hajní (Stellaria nemorum). Byla zde zjištěna značná druhová diverzita mechorostů (44 druhů) a zajímavá je i velikost a vitalita populací regionálně zajímavých mechorostů rostoucích především terestricky, epifyticky a částečně i epilithicky, např. terestrická játrovka vršatka Taylorova (Mylia taylori) nebo epifyticky rostoucí struhatka zploštělá (Radula complanata). Z mechů stojí za zmínku rokyt bledý (Hypnum pallescens), považovaný za ohrožený druh.

Fauna

Z hlediska výskytu ohrožených druhů plžů jsou cenná zejména svahová a podsvahová prameniště a průsaky s porosty devětsilu, kde byla zjištěna i silně ohrožená skelnička karpatská (Vitrea transsylvanica). Motýli jsou na lokalitě zastoupeni druhy vázanými na horské bukové a smíšené porosty, vyskytuje se zde např. martináček bukový( Aglia tau), šedovníček sudetský (Eudonia  sudetica),  štětconoš ořechový (Calliteara pudibunda), lišejníkovec žlutokrajný (Eilema depressa) a další. Současně se objevují druhy s trofickou vazbou na jehličnany a také společenstvo saproxylických motýlů. Celkem zde bylo zaznamenáno 180 druhů, z nichž k významnějším patří různorožec jedlový (Deileptenia ribeata) a vzácný boreomontánní druh šedavka rudoskvrnná (Apamea rubrirena), která se na Moravě vyskytuje pouze v nejvyšších polohách vlhčích jehličnatých a smíšených lesů. Zbytky starých porostů slouží jako hnízdiště významných druhů ptáků, jedná se o datla černého (Dryocopus martius) a silně ohroženého kosa horského (Turdus torquatus). Území je také potenciálním hnízdištěm holuba doupňáka (Columba oenas), čápa černého (Ciconia nigra) a kriticky ohroženého puštíka bělavého (Strix uralensis). Oblast Lysé hory je součástí trvalého biotopusilně ohroženého rysa ostrovida (Lynx lynx). 

Území leží v chráněné krajinné oblasti Beskydy

MZCHU v okolí

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt