AOPK ČR >> Borek
AOPK ČR - RP Východní Čechy Seznam lokalit

Přírodní památka Borek

Borek

Předmět ochrany

Geomorfologicky zajímavé území kvádrových pískovců Lysého vrchu s příkrou skalní stěnou, vysokým balvanitým osypem a na ně vázaných fragmentů specifických společenstev - reliktních borů a vegetace silikátových skal a drolin

Základní údaje

Rozloha 4,67 ha
Nadmořská výška 566 - 611 m
Území je zvláště chráněno od 4. 7. 1956
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP Východní Čechy
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Borek

Geologie

Lysý vrch (611 m) je nesouměrný hřbet (kuesta) budovaný kvádrovými pískovci s členitými skalními útvary severozápadně od Teplic nad Metují. Přírodní památka na jeho vrcholu je pojmenována po fragmentu reliktního boru, který se zde dochoval z původních lesů, když někdejší bučiny byly zcela nahrazeny smrkovou monokulturou.

Památka zaujímá skalnatý okraj strukturní plošiny, který se vypíná ve výšce přibližně 100 m nad údolím Metuje. Místní horniny mají původ v mladších druhohorách. Podloží je tvořené svrchněkřídovými kvádrovými pískovci, které jsou řazeny do svrchního turonu až spodního coniacu. Stáří těchto sedimentů je 89 milionů let. O Borku lze říct, že je malým bratrem Adršpašsko-teplických skal. Charakteristické je zde výrazné šikmé zvrstvení pískovců. To dokládá, že zdejší vrstvy písku se ukládaly na mořských svazích nedaleko pobřeží, kde sedimentaci ovlivňovaly mořské proudy a ústí řek. Pohyby zemských desek, postupné zvětrávání a eroze vymodelovaly terén do dnešní podoby. Kromě příkrých srázů zde také vystupují několik metrů vysoké, kolmé stěny, svah se místy rozpadá do dvou či několika stupňů. Ojediněle se tu vytvořily i menší oddělené skalní věže. Spodní okraj památky pod úpatím skal tvoří balvaniště a písčité osypy.

Flóra

Přírodní památku Borek v celé ploše pokrývá les, převážně kulturní smrčiny s příměsí borovice, modřínu a břízy. Na zastíněných skalkách se daří lišejníkům a mechorostům. Cévnaté rostliny jsou na území přírodní památky zastoupeny nevelkým počtem acidofilních druhů. Jen na těžko přístupných skalních terasách se zachovaly střípky reliktních borů. Reliktními je nazýváme proto, že jsou pozůstatkem souvislého rozšíření borovice po poslední době ledové. Bylinné patro zde tvoří brusnice borůvka, brusnice brusinka, metlička křivolaká a vřes obecný, místy nalezneme osladič obecný, kapraď osténkatou, kapraď rozloženou a hasivku orličí. Ve spodních partiích památky se vyskytují i druhy bučin, např. mléčka zední, kokořík přeslenitý nebo věsenka nachová. Původně zde byl podíl buku a jedle pravděpodobně vyšší, dnes zde nalezneme jen několik pokroucených jedinců buku středního stáří.

Fauna

Skalní reliéf vytváří vhodné podmínky pro výskyt zvláště chráněných druhů živočichů. Vzhledem k malé rozloze území jde v současnosti jen o migrující jedince. Je však možné, že zde někdy v budoucnu zahnízdí výr velký nebo sokol stěhovavý, kteří v podobných biotopech v okolí hnízdí.

Z běžných druhů savců můžeme pozorovat lišku obecnou, jezevce lesního, různé druhy hlodavců včetně veverky obecné, ale třeba i divoká prasata, která tudy procházejí do sousedních Adršpašsko-teplických skal. Z ptáků zde hnízdí například králíček obecný, lejsek šedý, strakapoud velký, zaletuje sem jestřáb lesní, krahujec obecný a již zmiňovaný výr velký. Ve starých zetlelých stromech si hloubí hnízdní dutiny sýkora parukářka. Z plazů byl potvrzen výskyt ještěrky obecné a zmije obecné.

Na pískových a zemitých osypech je možno spatřit lapací jamky mravkolvů i obsazené otvory larev svižníků.

Způsoby péče o území

K zachování hodnot území provádějí lesníci těžby jednotlivým nebo skupinovým výběrem a vnášejí do porostů chybějící dřeviny přirozené druhové skladby, především buk a jedli.

Omezení pro návštěvníky

Pohyb turistů v území usměrňuje turistické značení.  Žlutá trasa vede na vyhlídku, odkud je možno přehlédnout oblast Adršpašsko-teplických skal se zaniklým hradem Střmen a zahledět se do kaňonovitého údolí řeky Metuje. Vzhledem ke  zranitelnosti územízde není horolezecká činnost povolena.

Víte že

... lapací jamky mravkolvů vypadají jako důlek pro hru s kuličkami? Místo kuliček jsou ale do jamky lapáni mravenci, kteří se přiblíží k jejímu okraji. Když larva mravkolva zaznamená mravence, začne na něj házet zrníčka písku, která ho strhnou na dno jamky, kde se larva schovává pod vrstvičkou písku. Po zakuklení se z larvy líhnou létající dospělci.

Území leží v chráněné krajinné oblasti Broumovsko

MZCHU v okolí

Fotogalerie

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt