AOPK ČR >> Pískovna u Dračice
AOPK ČR - RP Jižní Čechy Seznam lokalit

Přírodní památka Pískovna u Dračice

Pískovna u Dračice

Předmět ochrany

Pro Třeboňsko unikátní geologicko-geomorfologické jevy na bázi kvartérních sedimentárních vrstev odkryté těžbou štěrkopísku (výchozy biotitických pararul moldanubického krystalinika), dále xerotermní biotopy skalních výchozů a obnažených štěrkopísků, drobné mokřadní biotopy na dně pískovny a na ně vázaná rostlinná i živočišná společenstva s výskytem ohrožených druhů, včetně druhů chráněných podle směrnice Evropských společenství. V lokalitě se např. vyskytuje a pravidelně rozmnožuje kriticky ohrožená ropucha krátkonohá, která zde vytváří významnou populaci v rámci jihočeského regionu. Pískovna demonstruje vznik přírodovědecky hodnotné lokality při exploataci tradiční místní suroviny a zároveň dokladuje geologickou stavbu Třeboňské pánve.

Základní údaje

Rozloha 7,96 ha
Nadmořská výška 458 - 470 m
Území je zvláště chráněno od 15. 7. 2001
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP Jižní Čechy
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Pískovna u Dračice

Geologie

Přírodní památka Pískovna u Dračice byla vyhlášena na ploše 7,96 ha v červnu 2001 v katastrálním území Rapšach ve třetí zóně CHKO. Nachází se v prostoru bývalé těžebny štěrkopísku a má komplexní charakter. Předmětem ochrany jsou zde pro Třeboňsko unikátní geologicko-geomorfologické jevy odkryté těžbou štěrkopísků, dále suchá a teplá stanoviště skalních výchozů a obnažených štěrkopísků, drobné mokřady na dně pískovny a na ně vázaná rostlinná i živočišná společenstva s výskytem ohrožených druhů, včetně druhů evropsky významných. Pískovna demonstruje vznik přírodovědecky hodnotné lokality při těžbě  tradiční místní suroviny a zároveň dokladuje geologickou stavbu Třeboňské pánve. Charakter území dobře odpovídá definici přírodní památky obsaženém v § 36 zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny a vyhlášení přírodní památky je v souladu se „Zásadami sanace a rekultivace těžeben štěrkopísku z hlediska ochrany přírody na území CHKO Třeboňsko“ schválenými jako příloha aktualizovaného plánu péče CHKO Třeboňsko odborem ochrany přírody MŽP ČR v roce 2007.

Centrum přírodní památky představuje nerekultivovaná zbytková těžebna štěrkopísku na levém břehu říčky Dračice, na východním okraji bývalého dobývacího prostoru Rapšach, který je rekultivován zemědělsky na louky a pastviny. Krajinný ráz území je oproti jeho původní podobě zcela změněn a má unikátní charakter připomínající místy pouštní či polopouštní oblasti. Těžbou štěrkopísku byly odkryty zajímavé geologicko-geomorfologické jevy při základně čtvrtohorních sedimentárních vrstev. Podrobnější popis lokality zpracoval doc. RNDr. Jan Votýpka, CSc. z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze, část byla obnažena těžbou.

Část skalních výchozů zřejmě vystupovala na povrch ještě před zahájením těžby štěrkopísku v této lokalitě, neměněnými horninami moldanubického krystalinika  - biotitickými pararulami, místy částečně migmatitizovanými, které se nacházejí na západním okraji mohutného plutonického tělesa granitů až granodioritů eisgarnského typu. Výchozy tak představují odkrytou trosku exfoliační klenby nasedající v hlubších polohách na povrch plutonického tělesa, na jehož formování a postupné tuhnutí byla vázána metamorfóza nadložních sedimentárních hornin v této části Třeboňské pánve. Na skalních výchozech je možno pozorovat řadu zajímavých jevů (zachovalá původní břidličnatost metamorfovaných hornin, hrubší i jemnější zvrásnění, puklinový systém dokladující průběh metamorfózy i působení tektonických tlaků, vzájemné průniky různých hornin ve formě žil, tektonická zrcadla apod.). Na skalní výchozy navazují odkryté stěny po těžbě štěrkopísků z kvartérních říčních teras Dračice, která v současnosti teče nedaleko severním směrem a vytváří pestrou nivu. Dobře patrné jsou zde zrnitostní změny jednotlivých vrstev sedimentů (doklad změn unášecí síly vodního toku při různých vodních stavech v odlišných sezónách a klimatických obdobích) a místy i křížové zvrstvení vzniklé ukládáním říčních sedimentů při proudění v různých směrech. Dokladem posledního vývoje lokality je proměnlivý eolický reliéf, který navazuje na skalní výchozy (písečné duny s různou mikromodelací) a různé projevy zvětrávání (osypová pásma při patě skalních výchozů).  

Piskovna-Dracie-SevcikVýchozy metamorfovaných hornin, foto RNDr. Jan Ševčík 

Flóra

V pískovně se vyskytuje několik hlavních typů biotopů. Jedná o především o xerothermní biotopy skalních výchozů a různých druhů písčitých substrátů od čistého písku přes různá sukcesní stádia s jednoletou vegetací až po zapojené trávníky písčin a mělkých půd, dále drobné mokřadní biotopy, nálety pionýrských dřevin i zbytky hospodářského lesa s převahou borovice lesní a dubu letního při okrajích pískovny. Z typických rostlin písčin se zde vyskytuje např. paličkovec šedavý (Corynephorus canescens) a nahoprutka písečná (Teesdalia nudicaulis). 

1A-piskovna-Dracice-SevcikPP Pískovna u Dračice, foto RNDr. Jan Ševčík

Fauna

Zatímco sukcese vegetace postupuje na skalních výchozech a na čistém písčitém materiálu díky extrémním vláhovým a teplotním poměrům relativně pomalu, v zamokřených sníženinách na dně pískovny se rychle vytvářejí zajímavá mokřadní stanoviště, která zároveň představují ideální životní prostředí pro obojživelníky. V lokalitě se vyskytuje a pravidelně rozmnožuje např. ropucha krátkonohá (Bufo calamita - kriticky ohrožený druh), která zde vytváří významnou populaci v rámci jihočeského regionu, dále blatnice skvrnitá (Pelobates fuscus - kriticky ohrožený druh), dále skokan štíhlý (Rana dalmatina) a rosnička zelená (Hyla arborea). Z plazů se hojně vyskytuje zmije obecná (Vipera berus) a dva druhy ještěrek - ještěrka obecná (Lacerta agilis) a ještěrka živorodá (L. vivipara). Výjimečnost území podtrhuje i v rámci Čech zcela mimořádné zahnízdění vlhy pestré (Merops apiaster) v roce 2002.

Společenstva bezobratlých (KŘIVAN nepubl.) vázaná na extrémně suchá a teplá stanoviště písečných svahů a dun zahrnují řadu vzácných druhů (např. saranče Sphingonotus coerulans) a svým významem staví lokalitu na úroveň známých písečných přesypů v severní části CHKO Třeboňsko (PR Pískový přesyp u Vlkova, PP Slepičí vršek). Na rozsáhlých písčinách na hranách bývalé pískovny se vyvíjí listokaz kovový (Anomala dubia, Col., Scarabaeidae). Tento druh je v jižních Čechách omezen svým výskytem pouze na zbytky písečných přesypů v nivě Lužnice, odkud proniká i na náhradní biotopy, kterými jsou vytěžené pískovny. Na březích tůní slabě zarostlých vegetací bylo zjištěno několik vzácnějších druhů střevlíků (Col., Carabidae). Hojně se zde vyskytuje např. Omophron limbatum, který obývá vlhký písek na rozhraní vody a souše. Na osluněných písečných stěnách v blízkosti vody žije střevlík Lionychus qadrillum. Mezi nejvzácnější střevlíky nalezené na této lokalitě patří Acupalpus brunnipes. Jeho larvy žijí v písčitých půdách, kde se živí kořeny trav. Rojení brouků trvá od konce května do července. Jedná se o velmi vzácný a lokální psamofilní druh, který byl na Třeboňsku opakovaně nalézán v širším okolí Tuště a Vlkova nad Lužnicí. Mezi nápadné obyvatele suchých spoře zarostlých ploch patří střevlík hlaváč (Broscus cephalotes). Tento dříve běžný druh suchých písčitých polí a luk dnes přežívá pouze lokálně v okolí pískoven. Na březích tůní zarostlých vegetací byl nalezen střevlík Dyschirius nitidus. Jedná se o druh dříve uváděný z písčitých náplavů Lužnice. Nález na této lokalitě je v současné době jediným údajem z území Třeboňska.

bufo_calamita_br6397JHlasek_2Samec ropuchy krátkonohé, foto Ing. Josef Hlásek

Omezení pro návštěvníky

Území je po obvodu označeno předepsaným způsobem a je přístupné po veřejných cestách pěším návštěvníkům a cyklistům. V jeho středu je umístěna informační tabule. Nejvhodnější přístup je po polní cestě z křižovatky silnic Tušť- osada Paříž - Rapšach a Rapšach - Františkov. Místo je tak napojeno na frekventované cykloturistické trasy jižního Třeboňska.

Sphingonotus-coerulans-Sevcik_1Saranče Sphingonotus coerulans, foto Ing. Josef Hlásek

Víte že

původním plánem bylo pískovnu zavést stavebním odpadem a zalesnit monokulturou borovice lesní? Ponechání přírodní obnově vytvořilo přírodovědně mimořádně cenné území.

Území leží v chráněné krajinné oblasti Třeboňsko

Přílohy

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt