AOPK ČR >> Kaňkovy hory
AOPK ČR - RP Východní Čechy Seznam lokalit

Národní přírodní památka Kaňkovy hory

Kaňkovy hory

Předmět ochrany

Lesní ekosystémy bučin, suťových lesů, mokřadních olšin a lužních lesů, biotop společenstva hnízdících lesních druhů ptáků, zejména holuba doupňáka (Columba oenas) a lejska malého (Ficedula parva), včetně populací těchto ptáků, a biotop vzácného a ohroženého druhu živočicha čolka horského (Triturus alpestris), včetně jeho populace.

Základní údaje

Rozloha 224,35 ha
Nadmořská výška 344 - 560 m
Území je zvláště chráněno od 26. 7. 1955
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP Východní Čechy
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Kaňkovy hory

Geologie

Geologické podloží tvoří pararula, migmatit, granodiorit, báze svahů jsou překryty kvartérními sedimenty, v severozápadním ochranném pásmu se vyskytují svrchnokřídové písčité slínovce až jílovce. Převažujícím půdním typem je kambizem modální, ve vrcholových partiích hřebenu se vyvinul ranker kambický, na bázích svahů pseudoglej modální, v terénních depresích glej povrchový. Území národní přírodní památky je geomorfologicky nejvýraznější částí hlavního hřebene Železných hor. Ten zde probíhá zhruba ve směru severoseverozápad – jihojihovýchod a díky značnému relativnímu převýšení dominuje okolní krajině (železnohorský zlom, zlom Dlouhé meze).

Flóra

Vegetaci tvoří zejména bučiny, suťové lesy a jasanové olšiny. Z vyšších rostlin jsou zde zastoupeny relativně běžné druhy. V květnatých bučinách lze zmínit kyčelnici devítilistou (Dentaria enneaphyllos), rozrazil horský (Veronica montana), samorostlík klasnatý (Actaea spicata) a bukovník kapraďovitý (Gymnocarpium dryopteris), v kyselých bučinách např. biku bělavou (Luzula luzuloides) a metličku křivolakou (Avenella flexuosa). Zajímavý je výskyt lýkovce jedovatého (Daphne mezereum) nebo několika vzácných mohutných jilmů horských (Ulmus glabra).

Fauna

Zejména na staré listnaté stromy a stromy s dutinami je vázána řada živočichů. Zde je to např. velmi vzácný lejsek malý (Ficedula parva) nebo holub doupňák (Columba oenas). Hnízdí zde pravděpodobně do 5 párů obou ptačích druhů. Ve starých světlých bučinách se zde vzácně vyskytuje strakapoud prostřední (Dendrocopos medius). Z lesních porostů, kde zimuje, se k drobným tůňkám v jarním období přichází rozmnožovat obojživelník čolek horský (Triturus alpestris).

Způsoby péče o území

Území je historicky využíváno k lesnímu hospodaření, dodnes jsou místy patrné známky po pálení dřevěného uhlí – tzv. milířiště. Lesy tak mají na většině území kulturní charakter, ve východní části na patě svahů byly v minulosti listnaté lesy hospodářskou činností přeměněny na nepůvodní porosty smrku ztepilého (Picea abies). Péče je tedy cílena především do nepůvodních lesů, jejichž druhové složení je postupně navraceno do přírodního stavu. Smrk je nahrazován hlavně jedlí bělokorou (Abies alba) a bukem lesním (Fagus sylvatica). V kulturních bučinách, které jsou zároveň genovou základnou, se hospodaří výběrem jednotlivých stromů či jejich skupin, tak aby po těžbě nevznikaly holé plochy a nová generace lesa vznikala přirozenou cestou ze semen zdejších starých stromů. Na vlhčí místa je i do bučin vnášena jedle. Kvůli patačím druhům se zde netěží stromy s dutinami, tzv. doupné stromy. V lese je ponechávána i část ostatního dřeva, jako vývraty, zlomy či odumřelé suché stojící stromy nebo zbytky větví, které jsou nezbytné pro život zejména některých hub a hmyzu.

Omezení pro návštěvníky

Vstup veřejnosti do území není nijak omezen. Je však třeba dbát maximální opatrnosti, neboť v území je zvýšené riziko pádu starých a poškozených stromů nebo jejich částí.

Území leží v chráněné krajinné oblasti Železné hory

MZCHU v okolí

Fotogalerie

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt