AOPK ČR >> Na Ivance
AOPK ČR - RP Jižní Čechy Seznam lokalit

Přírodní rezervace Na Ivance

Na Ivance

Předmět ochrany

Zachování meandrující řeky, udržení přirozeného procesu vzniku, vývoje a zániku odstavných ramen v její inundaci a zachování cenných mokřadních společenstev na tyto stanoviště vázaných. Cílem je dále postupná dlouhodobá přeměna nevhodných lesních porostů v porosty odpovídající místním stanovištním podmínkám, tedy převážně v lužní porosty v inundaci řeky a smíšené porosty s převahou borovice na svazích terasy a na dalších suchých a písčitých stanovištích.

Základní údaje

Rozloha 131,23 ha
Nadmořská výška 442 - 449 m
Území je zvláště chráněno od 15. 4. 1998
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP Jižní Čechy
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Na Ivance

Geologie

Různobarevné pískovce, slepence, jílovce a prachovce svrchní křídy v rámci spodního oddílu klikovského souvrství (turon - campan) jsou překryty pleistocenními fluviálními štěrky a písky risského stáří, ve kterých meandruje uprostřed nivy omezené svahy nejmladších teras tok Lužnice. Nejvyšší svahy písčitých teras jsou u ústí pravostranného přítoku Dračice. Nejmladší vrstvy tvoří nejrůznější holocenní fluviální sedimenty. Vlivem regulace řeky nad odběrným objektem Zlaté stoky u jezu Pilař těsně pod rezervací postupuje proti proudu recentní zahlubování koryta řeky, které se projevuje táhlými břehovými nátržemi. Ty často odkrývají zajímavé profily pleistocenními a místy i křídovými sedimenty. Půdní povrch tvoří fluvizem glejová.

Ohrožená žebratka bahenní vynořuje z vody pouze květy. Žebratka bahenní, foto RNDr. Jan Ševčík

Flóra

Plochy kdysi psárkových luk vzniklých po odlesnění lužních lesů (Quercus robur - Padus avium) pokrývá řídký nálet borovice, bříz a krušiny olšové (Frangula alnus). V řece jsou nápadné velké porosty lakušníku vodního (Batrachium aquatile), v tůních hvězdoše háčkatého (Callitriche hamulata). Místy se vyskytuje žebratka bahenní (Hottonia palustris) a stulík žlutý (Nuphar lutea). Okrajové lemy tvoří chrastice rákosovitá (Phalaroides arundinacea), ostřice štíhlá (Carex gracilis), vzácněji pod svahy terasy ostřice banátská (C. buekii). Na přítoku potoka Žabince se uplatňují velké porosty tavolníku vrbolistého (Spiraea salicifolia). V břehových porostech dominuje olše lepkavá (Alnus glutinosa) a vrba křehká (Salix fragilis), které jsou často ve stádiu rozpadu. Doprovází je dub letní (Quercus robur), v podrostu roste střemcha obecná (Padus avium), brslen evropský (Eunymus europaeus) a kalina obecná (Viburnum opulus). Výskyt lýkovce vonného (Daphne cneorum) na hranách terasy je již minulostí a poslední naleziště bylo zničeno těžbou štěrkopísku.

Houževnatec tygrovaný roste převážně v zaplavovaných lužních lesích.Houževnatec tygrovaný, foto Ing. Josef Hlásek

Fauna

Vzhledem k tomu, že říční niva má charakter dlouhé úzké linie široké cca 300-500 m obklopené z jedné strany kulturním lesem a ze strany druhé těžebnou štěrkopísku s rozsáhlými plochami volných písků a vodní hladiny, migrují běžně do území rezervace druhy těchto biotopů. Je pravděpodobný výskyt některých cenných druhů bezobratlých zjištěných v nedaleké přírodní rezervaci Horní Lužnice. Existují pouze víceméně náhodná pozorování jednotlivých druhů, jako je lovčík vodní(Dolomedes fimbriatus) a vodouch stříbřitý (Argyroneta aquatica), motýlice lesklá (Calopteryx splendens), bělopásek tavolníkový (Neptis rivularis) a další. Vedle běžných druhů obratlovců okolních biotopů byl prokázán výskyt významných taxonů typických pro ekosystémy říční nivy. Mimo jiné jde o mníka jednovousého (Lota lota), piskoře pruhovaného (Misgurnus fossilis) a skokana štíhlého (Rana dalmatina). Hnízdí hohol severní (Bucephala clangula), bekasina otavní (Gallinago gallinago), ledňáček říční (Alcedo atthis), strakapoud prostřední (Dendrocopos medius), konipas horský (Motacilla cinerea) atd. Nejvýznamnějšími pravidelně se vyskytujícími savci jsou rejsec vodní (Neomys fodiens) a vydra říční (Lutra lutra).

Vzácný střevlíček Bemebidion litorale žije na strmých hlinitých březích řeky.Střevlíček Bemebidion, foto Ing. Josef Hlásek

Způsoby péče o území

Přirozený korytotvorný proces je ponechán bez zásahů, pouze je udržována průchodnost toku od padlých kmenů pro průjezd sportovních lodí.

Omezení pro návštěvníky

Řeka je využívána pro vodní turistiku.

Víte že

na levém břehu za povodňovou hrází probíhá od 60. let 20. století těžba štěrkopísků? Vznikla tak rozsáhlá jezera.

Území leží v chráněné krajinné oblasti Třeboňsko

Přílohy

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt