AOPK ČR >> Koda
AOPK ČR - RP Střední Čechy Seznam lokalit

Národní přírodní rezervace Koda

Koda

Předmět ochrany

Ochrana krajinného rázu, zvířeny a květeny.

Základní údaje

Rozloha 497,77 ha
Nadmořská výška 243 - 467 m
Území je zvláště chráněno od 13. 3. 1952
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP Střední Čechy
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Koda

Geologie

Geologický podklad tvoří hlavně devonské vápence a v menší míře i břidlice. Svrchnosilurské vápence vystupují pouze v Údolí děsů u Srbska. Mezi významné stratigrafické a paleontologické lokality patří Císařská rokle, Údolí děsů a z. svah Tobolského vrchu. V období mladších třetihor (v neogénu) tekla nad územím široká řeka, která zanechala na temenech návrší Koda a Tobolského vrchu písčité a štěrkové uloženiny.  Z čtvrtohorních sedimentů jsou pozoruhodné soustavy pěnovcových kaskád, které se vytvořily pod vyvěračkami v Císařské rokli a Údolí děsů. Jedná se o významné lokality sledování změn v přírodě od posledního glaciálu po dnešek. Na území rezervace je evidováno téměř 50 jeskyní z nichž některé mají díky své sedimentární výplni značný význam pro kvartérní stratigrafii.

Zajímavostí je, že nedaleko obce Tobolka byl v letech 1975–76 vyhlouben opěrný strukturní vrt Tobolka 1, který dosáhl konečné hloubky 2712,4 m. Je to nejhlubší vrt v oblasti Českého krasu a zastihl devonské a svrchnosilurské vápence, spodnosilurské vulkanity a graptolitové břidlice a ordovické sedimenty (jílovce, prachovce a pískovce) až po letenské souvrství.

Archeologie a jeskyně

V rezervaci najdeme řadu jeskyní i s archeologickými nálezy. Největší v NPR Koda je 450 m dlouhá jeskyně Martina. Nálezy z její vstupní části dokládají zejména pravěké osídlení. Ze Sysifovy propasti na Tobolském vrchu pocházejí nálezy lidských pozůstatků z mladší doby bronzové. Další lidské pozůstatky ze stejného období pocházejí z jeskyně Uzávěrové v Císařské rokli. Jeskyně Koda je sice dlouhá jen 17 m, ale poskytla mnohé nálezy z několika fází pravěkého osídlení. Jeskyně Ve stráni byla jako jediná celá zkoumána archeologicky. Ve vrstvách byly nalezeny doklady o pobytu člověka v období neolitu, eneolitu, střední době bronzové i v novověku.

Flóra

Podstatnou část území pokrývají dubohabřiny s bohatým bylinným patrem, které je nejbohatší jarním aspektu. Je složené zejména s jaterníku podléšky, hrachoru jarního a svízele vonného. Pomístně v území nalezneme vápnomilné bučiny s výskytem orchidejí (okrotice bílé, o. červené a hlístníku hnízdáku). Pro mělké půdy a výhřevné horní části převážně jižních a jihozápadních svahů jsou charakteristické teplomilné doubravy s dubem zimním a d. šipákem, dřínem, jeřábem mukem a endemickým jeřábem krasovým. V bylinném patře zde roste kamejka modronachová, hrachor chlumní či vstavač nachový. Tyto porosty plynule přecházejí do lesostepí a skalních stepí, které na území rezervace představují primární bezlesí. V druhově bohatých kostřavových xerotermních trávnících dominuje z trav kostřava waleská, k. žlábkovitá, kavyl Ivanův, smělek štíhlý, z bylin charakteristických pro Český kras se tu vyskytuje například žluťucha smrdutá a třemdava bílá. Na skalních hranách v květnu vykvétá zdejší nejvzácnější rostlina, kriticky ohrožený včelník rakouský.

údolích potoků se mezi jinými na stavbě travertinových kaskád podílí ohrožený druh mechu krasatka přeslenitá.

Z vřeckovýtrusných hub stojí za zmínku výskyt lanýže letního a kačenky české. Z hřibovitých hub zde roste i vzácný hřib Fechtnerův.

Fauna

NPR Koda je velice pestrá zvláště z hlediska bezobratlých. Ty je zde možné rozdělit na dvě hlavní ekologické skupiny, a to na druhy stepní a lesostepní, které se zde zachovaly z teplého stepního poledového období, a druhy přirozených a původních lesů.

Z nejvýznamných plžů lze zmínit citlivé lesní závornatky nebo pro povodí dolní Berounky endemickou vřetenku lesklou (Bulgarica nitidosa).

Dobře prozkoumaná je fauna motýlů, která zde zahrnuje zvláště bohatě zastoupenou tzv. mikrolepidopteru. Vzácné druhy nočních a denních motýlů létají především na zdejších stepích, z nejvýraznějších druhů se jedná např. o pabourovce pampeliškového (Lemonia taraxacia), hřbetozubce Milhauserova (Harpyia milhauseri), vřetenušku čičorkovou (Zygaena ephialtes) a otakárka ovocného (Iphiclides podalirius).

Z dlouhého seznamu nalezených druhů brouků lze uvést alespoň jejich hlavní skupiny: střevlíkovití, kovaříkovití, mandelinkovití a nosatcovití. Na lokalitě bylo zjištěno mnoho dalších vzácných druhů, a to z řádu síťokřídlí, dvoukřídlí, blanokřídlí, polokřídlí a rovnokřídlí.

Z obojživelníků a plazů zde žije čolek velký (Triturus cristatus), čolek obecný (Lissotriton vulgaris), mlok skvrnitý (Salamandra salamandra), skokan štíhlý (Rana dalmatina), slepýš křehký (Anguis fragilis), ještěrka obecná (Lacerta agilis) a užovka hladká (Coronella austriaca).

Významná je i avifauna, žije a hnízdí zde mnoho vzácných druhů, např. luňák červený (Milvus milvus), ostříž lesní (Falco subbuteo), včelojed lesní (Pernis apivorus), holub doupňák (Columba oenas), lejsek malý (Ficedula parva) atd. V minulosti zde byl pozorován zedníček skalní (Tichodroma muraria) a v roce 1978 naposledy hnízdící mandelík hajní (Coracias garrulus).

Způsoby péče o území

Jedním z nejcennějších biotopů jsou zdejší skalní stepi. Největší biodiverzitu rostlinných i živočišných společenstev nalezneme právě zde. Jejich ohrožení spočívá v postupném zarůstání dřevinami a to zejména keři (svídou, ptačím zobem, trnkou). Tyto keřové nárosty je třeba pravidelně odstraňovat a zabránit tak zarůstaní skalních stepí. Jednou z variant je použití řízené pastvy smíšených stád ovcí a koz.

Dubohabřiny a teplomilné doubravy jsou také domovem mnoha dnes vzácných rostlinných i živočišných druhů vázaných na dřivější intenzivní hospodaření (pařezení). Pařezinné hospodaření se pokoušíme na částech rezervace obnovit, případně prořeďováním lesních porostů zajistit dostatek potřebného světla pro přežívání vzácných druhů.

Oproti tomu suťové lesy a bučiny je ideální ponechat přirozenému vývoji. Důležité je neodstraňovat z nich odumřelé - mrtvé dřevo, které je „domovem“ pro mnoho dalších organizmů (mechorostů, lišejníků, hub, bezobratlých a na ně poté vázaných obratlovců).

Omezení pro návštěvníky

V území platí zákonný zákaz vstupu a vjezdu mimo cesty vyznačené se souhlasem ochrany přírody. Pokud chcete území navštívit, zanechte své automobily na parkovištích při okrajích rezervace (obec Srbsko, Tetín, parkoviště u obce Tobolka) a k pěší návštěvě využijte značené turistické cesty, které vás provedou tímto jedinečným územím. Jedná se opravdu o unikátní území, které je značně zranitelné. Vznikající travertinové hrázky na zdejších potocích jsou velmi křehké a i pěší pohyb návštěvníků je poškozuje a vede k jejich postupné destrukci.

Zdejším specifikem je historická chatová zástavba vzniklá ve 20. letech minulého století. Původní trampská osada respektující přírodu, se postupně mění v rekreační chatovou oblast. Majitelé chat cítí potřebu dopravit se motorovými vozidly do bezprostřední blízkosti svých víkendových domovů a původní trampská myšlenka se z tohoto důvodu stává narůstajícím problémem.

Území leží v chráněné krajinné oblasti Český kras

Přílohy

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt