AOPK ČR >> Kočičí skála
AOPK ČR - RP Jižní Morava Seznam lokalit

Přírodní památka Kočičí skála

Kočičí skála

Předmět ochrany

Zachovalý skalní vápencový výchoz Pavlovských vrchů s kombinací skalní vegetace s vegetací úzkolistých a širokolistých suchých trávníků a vysokých křovin s výskytem zvláště chráněných teplomilných druhů rostlin a živočichů, biotop druhů ptačí oblasti a ukázka typického krajinného prvku území CHKO Pálava

Základní údaje

Rozloha 0,66 ha
Nadmořská výška 345 - 362 m
Území je zvláště chráněno od 1. 1. 1946
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP Jižní Morava
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Kočičí skála

Víte že

Drobounký vápencový výchoz aspiruje na titul „nejlepší“ chráněné území v hodnocení poměru rozloha/druhová pestrost. Přezdívka „malá Pálava“ je pro Kočičí skálu zasloužená. Na území o rozloze 0,66 ha bylo dodnes nalezeno 271 druhů rostlin, z toho 12 druhů patří mezi ty chráněné zákonem. Uvážíme-li, že celkový počet druhů vyšších rostlin v ČR (původních) je cca 2500, je výsledek o to úctyhodnější.

Pozoruhodný pavouk

Kočičí skála je jednou z mála lokalit u nás, na které byl nalezen pavouk šestiočka uherská (Dysdera hungarica). To samo o sobě není nic převratného. Nezaujme velikostí ani pestrým zbarvením a poznají ho jen specialisté v oboru – arachnologové. Přesto není bez zajímavosti ani pro prostého milovníka přírody. U tohoto totiž druhu neexistují samci.

Věda dosud zná u šestioček uherských pouze samičky, které se množí tak, že kladou neoplozená vajíčka a z nich se líhnou zase pouze samičky. Tomuto jevu se odborně říká parthenogeneze. U hmyzu sice výrazně převažuje klasické, pohlavní rozmnožování, jehož se účastí samičky a samečci, nicméně parthenogeneze není úplně neobvyklá. Málokdy se však stává, že by to byla jediná reprodukční strategie druhu. Někteří bezobratlí mohou mezi pohlavním a nepohlavním rozmnožováním „přepínat“ podle toho, co je zrovna výhodnější (případně pravidelně střídat pohlavní a nepohlavní generace jako u mšic). Klasickým příkladem, kdy se může vyplatit rozmnožování při kterém nepotřebujete partnera, je osídlení nové lokality na okraji areálu. Pravděpodobnost, že v takovém prostředí potkáte druhého jedince svého druhu a ještě toho správného pohlaví je velmi malá a tak je jistější odbýt si „to“ osamotě, bez asistence dárce spermií.

Druhů bezobratlých, které by se vydaly cestou úplné sexuální askeze, je jako šafránu. Na Pálavě se však vyskytuje ještě jeden takový – kobylka sága. Je to ten samý případ, známe pouze samičky (až na jednu výjimku – jediný sameček v nám známé historii tohoto druhu se objevil ve Švýcarsku v roce 2005).

Šestiočka uherská představuje v původní evropské fauně pavouků unikát, neznáme žádný jiný druh pavouka starého kontinentu, který by se zcela oprostil od pohlavního rozmnožování.

Další zajímavosti území

Kočičí skála je jedinou lokalitou pomněnky úzkolisté na Pálavě. Jde o drobnou modře kvetoucí kytičku (jak se na pomněnky sluší). Kromě ní zde najdete i rostliny typické pro bradlo Pavlovských vrchů, jako jsou kosatec nízký, tařice skalní nebo třeba hlaváček jarní.

Ochranné pásmo Kočičí skály tvoří úhor – pravidelně přeorávaná plocha, avšak neosetá. Prostor zde dostávají vzácné druhy plevelů a rostlin nesnášejících konkurenci. Na holé, vegetací nezarostlé půdě nalézají vhodné biotopy také různé druhy samotářských včel a vos, z brouků kupříkladu vyhynutím ohrožení rýhonosci či majky.

 Více se o území dozvíte např. z plánu péče (viz odkaz níže).

Pavel Dedek

 

Ústřední seznam ochrany přírody http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=175
Plán péče o PP Kočičí skála  PP_PP_Kocici_skala_2013-2022_schvaleny_cely.pdf

Území leží v chráněné krajinné oblasti Pálava

MZCHU v okolí

Fotogalerie

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt