AOPK ČR >> Výtopa Rožmberka
AOPK ČR - RP Jižní Čechy Seznam lokalit

Přírodní rezervace Výtopa Rožmberka

Výtopa Rožmberka

Předmět ochrany

Rozsáhlý komplex litorálních porostů rybníka a na ně navazujících mokrých luk. Lokalita je stanovištěm cenných mokřadních rostlinných a živočišných společenstev s řadou chráněných a ohrožených taxonů.

Základní údaje

Rozloha 205,19 ha
Nadmořská výška 426 - 430 m
Území je zvláště chráněno od 1. 1. 1995
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP Jižní Čechy
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Výtopa Rožmberka

Geologie

Svrchnokřídové sedimenty svrchního oddílu klikovského souvrství (santon) jsou překryty pleistocenními fluviálními štěrky a písky. Holocenní pokryv těchto vrstev tvoří kromě fluviálních písčitých hlín a hlinitých písků ve východní části také deluviální sedimenty. Výstavbou rybníka Rožmberk došlo v jeho výtopě k postupnému ukládání dalších písčitých a písčitohlinitých fluviálních sedimentů o mocnosti několika metrů, krytých v současnosti nivními půdami - fluvizem glejová. Při ústí Lužnice do Rožmberka dochází k akumulaci písčitých nánosů i nadále, v závislosti na dynamice řeky vznikají na tomto území nejrůznější tvary jako břehové valy, písečné lavice a výspy, dočasné ostrůvky.

Pupečník obecný preferuje vlhká až bažinatá stanoviště.Pupečník obecný, foto Ing. Josef Hlásek

Flóra

V rozlehlých nepravidelně sečených podmáčených loukách (Molinion) roste ostřice prosová (Carex panicea) a obecná (C. nigra), čertkus luční (Succica pratensis), pcháč bahenní (Cirsium palustre), sítina nitkovitá (Juncus filiformis), řeřišnice luční (Cardamine pratensis), v nižších trávnících pupečník obecný (Hydrocotyle vulgaris) a violka bahenní (Viola palustris) a na mnoha místech tavolník vrbolistý (Spiraea salicifolia). V ostřicových polích (Caricion gracile, Caricion fuscae) s převažující ostřicí štíhlou (Carex gracilis) roste o. měchýřkatá (C. vesicaria) a o. zobánkatá (C. rostrata), suchopýr úzkolistý (Eriophorum angustifolium) i velké plochy třtiny šedavé (Calamagros­is canescens) a zábělníku bahenního (Comarum palustre). Podél řeky pronikají do výtopy rybníka poříční rákosiny tvořené hlavně chrasticí rákosovitou (Phalaroides arundinacea). Řeku často lemují doprovodné dřeviny, hlavně vrba křehká (Salix fragilis), trojmužná (S. triandra) a olše lepkavá (Alnus glutinosa). Pod východní částí hráze rybníka Vítek je olšina (Carici elongatae - Alnetum), v podrostou  roste lilek potměchuť (Solanum dulcama­a), ostřice prodloužená (Carex elongata), kosatec žlutý (Iris pseudocarus), řeřišnice hořká (Cardamine amara), rozpuk jízlivý (Cicuta virosa) a bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora). Hladiny malých tůní ve zblochanových porostech pokrývá sporadicky leknín bělostný (Nymphaea candida), voďanka žabí (Hydrocharis morsusranae) a ďáblík bahenní (Calla palustris). V kyselejších a čistších vodách v porostech vysokých ostřic se vyskytuje bublinatka bledožlutá (Utricularia ochroleuca), žebratka bahenní (Hottonia palustris) a zevar nejmenší (Sparganium minimum).

Orel mořský se živí převážně rybami a ptáky.Orel mořský, foto RNDr. Jan Ševčík

Fauna

U bezobratlých živočichů existují pouze údaje o výskytu pavouků a některých skupin brouků. Nejvýznamnější druhy pavouků: Satilatlas britteni, Gnahosa nigerrima, Hygrolycosa rubrofasciata. Brouci: Blethisa multipunctata, Demetrias imperialis, Carpelimus heidenreichi, Medon ripicola, Paederus limnophilus, Xantholinus roubali. Na vtoku Staré řeky do rybníka se vyskytuje sekavec písečný (Cobitis taenia). Z ptáků hnízdí např. linduška luční (Anthus pratensis), cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides) a  c. zelená (L. naevia), slavík modráček (Luscinia svecica), chřástal vodní (Rallus aquaticus) a bekasina otavní (Gallinago gallinago). Lokalita má význam především jako tahové shromaždiště vodních ptáků, hlavně v podzimním období, kdy bývá rybník vypuštěn. Celkový počet protahujících ptáků, především potápkovitých, brodivých, vrubozobých, bahňáků a rackovitých, dosahuje řádově stovek až tisíců jedinců. Rybník je jedním z center výskytu zimujících orlů mořských (Haliaeetus albicilla), pohromadě se jich může vyskytnout i více než deset. Trvale se vyskytuje více jedinců vydry říční (Lutra lutra). Na mokrých loukách je běžný skokan ostronosý (Rana arvalis).

Křemenáč osikový roste hojně v osikových náletech.Křemenáč osikový, foto Ing. Josef Hlásek

Způsoby péče o území

Tok řeky Lužnice není upravený a je ponechán přirozenému vývoji. Otevřené plochy porostlé travními porosty jsou na ploše cca 30 ha periodicky koseny v intervalech 2–3 let a je rovněž odstraňován případný nálet dřevin.

Omezení pro návštěvníky

Územím rezervace neprocházejí veřejné cesty, průjezd sportovních lodí po toku Lužnice je možný.

Víte že

rybník Vítek byl původně součástí Rožmberka?

Území leží v chráněné krajinné oblasti Třeboňsko

Přílohy

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt