AOPK ČR >> Kačení louka
AOPK ČR - RP Olomoucko Seznam lokalit

Přírodní rezervace Kačení louka

Kačení louka

Předmět ochrany

Ochrana mokřadních biotopů s téměř kompletní hydrosérií ekosystémů od společenstev volné hladiny až po podmáčené olšiny, s výskytem řady vzácných druhů rostlin i živočichů.

Základní údaje

Rozloha 13,88 ha
Nadmořská výška 245 - 257 m
Území je zvláště chráněno od 20. 11. 1992
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP Olomoucko
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Kačení louka

Geologie

Geologie Geologické podloží tvoří styk holocénních diluviálních svahových sedimentů a lakustrinních písčitých jílů, v jižní části rezervace kvartérní štěrkopískové sedimenty.

Flóra

Z nelesní vegetace zde najdeme porosty vysokých ostřic, vodních rostlin, křovitých vrb a rákosin. Bylo zde zjištěno téměř 200 druhů cévnatých rostlin, mj. zevar nejmenší (Sparganium minimum), pryskyřník velký (Ranunculus lingua), žebratka bahenní (Hottonia palustris), bazanovec kytkokvětý (Naumburgia thyrsiflora), rdest ostrolistý (Potamogeton acutifolius), bahnička bradavčitá (Eleocharis mamillata) a pomněnka trsnatá (Myosotis cespitosa). K demontánním prvkům patří oměj různobarvý (Aconitum variegatum), kýchavice bílá Lobelova (Veratrum album subsp. lobelianum), pryskyřník hajní (Ranunculus nemorosus), žluťucha orlíčkolistá (Thalictrum aquilegifolium) a šťovík vodní (Rumex aquaticus). V lesních porostech se vyskytuje i sněženka podsněžník (Galanthus nivalis).

Fauna

Zdejší mokřad a tůně obývá řada obojživelníků. Nejtypičtějším z nich je kuňka obecná, díky červenočenému zbarvení břicha někdy nazývaná také ohnivá. Jak její rodové jméno napovídá ozývá se tichým kuňkáním, které se však v chóru samců nese do značné vzdálenosti. V noci žabí hlasy doplňuje zpěv slavíka a cvrčilky. Kuňka obecná vyhledává především mělké, prohřáté, stojaté vody. Tyto podmínky vyhovují rovněž vývoji pulců. Kromě kuňky se zde můžeme setkat se skokanem štíhlým, rosničkou zelenou či ropuchou obecnou. Žijí zde také dva druhy čolků - vzácnější čolek velký a čolek obecný. Lokalita je rájem užovek obecných. Často se vyhřívají na březích tůní, zahlédnout je však můžeme i přímo ve vodě. Dalším plazem, který je tu doma, je ještěrka obecná. Řadu jedinců tohoto druhu můžeme zastihnout i přímo na železničním náspu. Z brouků za zmínku stojí výskyt vzácného, mokřadního střevlíka Pterostichus aterrimus, s nápadnou linií teček v každé krovce. Či pestře zbarveného střevlíka Elaphrus cupreus. Vyskytuje se zde rovněž spousta zajimavých druhů vážek. Asi nejběžnější z velkých druhů je zde vážka čtyřskvrnná, často zde létá i šídlo modré, lesklice či několik červeně zbarvených druhů z rodu Sympetrum. Vyskytuje se zde rovněž šídélko ruměnné, které se díky svému červenému zbarvení dá snadno určit. Květnaté lesní okraje vyhledává kultovní motýl Litovelského Pomoraví - jasoň dymnivkový.

Způsoby péče o území

Kačení louka pochází v těchto dnech dost radikální obměnou, vzhledem k zarůstání lokality se Správa CHKO rozhodla odstranit nálet vrbin a olší a tím lokalitu více prosvětlit.

Víte že

Kačení louka je jedna z nejvýznamějších mokřadních lokalit v CHKO Litovelské Pomoraví? Voda se zde však drží pouze v jarních měsících. V létě mokřad vysychá k čemuž přispělo mimo jiné i současné klima a dřívější odvodňování sousedních pozemků.

Území leží v chráněné krajinné oblasti Litovelské Pomoraví

MZCHU v okolí

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt