AOPK ČR >> Býčí skála
AOPK ČR - RP Jižní Morava Seznam lokalit

Národní přírodní rezervace Býčí skála

Předmět ochrany

Druhově bohatá přírodní společenstva dubového, bukovo-dubového, dubovo-bukového a bukového vegetačního stupně, vzniklá převážně působením přírodních sil v údolí Křtinského potoka ve střední části Moravského krasu, a rovněž krasové jevy a jeskyně.

Základní údaje

Rozloha 181,58 ha
Nadmořská výška 260 - 509 m
Území je zvláště chráněno od 23. 6. 1975
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP Jižní Morava
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Býčí skála

Geologie

Vápencová část území je typická bohatým vývojem povrchových a podzemních krasových jevů. Z povrchových jsou to především vyvěračky Křtinského a Jedovnického potoka, různé typy skalních tvarů (hřebenáče, škrapy), závrty apod. Z podzemních jsou to především systémy aktivních průtokových jeskyní (Býčí skála a Sobolova jeskyně) a fosilních jeskyní Kostelík, Jáchymka s bohatými formami tvarů chodeb, dómů a sintrových výplní a sedimentárních výplní s paleontologickými a archeologickými nálezy.

Nejvýznamnější jeskyní rezervace je bezpochyby jeskyně Býčí skála. Jedná se o jeskyni ve vývěrové oblasti podzemního Jedovnického potoka, která spolu s jeskyní Rudické propadání vytváří druhý nejdelší jeskynní systém v Moravském krasu (délka chodeb  cca12 km). V podvědomí návštěvníka Moravského krasu je jeskyně Býčí skála spojena s nálezem tzv. pohřbu halštatského velmože, který zde ve druhé polovině 19. století učinil Jindřich Wankel. V Jižní odbočce bylo zachyceno paleolitické osídlení.

Býčí skála001

Jeskyně Býčí skála

 

Další významnou jeskyní je jeskyně Jáchymka. Vnější podobu jeskyně Jáchymka (také jinak Evina jeskyně) tvoří mohutný portál, za kterým se nachází hlavní dóm jeskyně. Částí jeskyně zvané „Tunel“ prochází modrá turistická značka a naučná stezka Josefovské údolí. Jeskyně je známa od nepaměti. Na začátku 19. století ji obýval poustevník Joachim, po němž nese své jméno. Na začátku 20. století byla v jeskyni prováděna těžba hlín, které obsahují velké množství kostí pleistocénní fauny – tzv. fosfátové hlíny používané jako hnojivo. Při těžbě a úpravách jeskyně byly učiněny paleontologické nálezy – především dvě zachované kostry psovité šelmy dhoula Cuon europaeus. Velká část paleontologických nálezů však byla zničena těžbou.

Jáchymka 

Jeskyně Jáchymka

 

Obdobně jako jeskyní Jáchymka prochází turistická značka také jeskyní Kostelík.

V  50. letech 20. století pravděpodobně pro zbrojní výrobu tehdejších Adamovských strojíren začaly být raženy 4 štoly na úpatí svahu směrem pod Babickou plošinu. Vzhledem k vyzrazení plánů štol tehdejším západním mocnostem, nebyla stavba dokončena.  Všechny štoly mají v současné době portál uzavřen cihelným zdivem ztuženým cihelnými sloupky. Tyto štoly představují geologické profily do nitra skalního masívu se stopami zkrasovění. Z ústí štoly č. II v blízkosti jeskyně Jáchymky vytéká drobný tok. V místě vyústění toku na povrch jsou polohy recentních travertinů.

 Štoly_Josefov

Štola

Flóra

V  rezervaci je zachována pestrá řada různých lesních typů, které se vytvořily na styku dvou geologických podloží (devonských vápenců a granodioritů brněnské vyvřeliny) ve značně členitém terénu s různým sklonem i různou expozicí a s možností teplotních inverzí. Mezi nejteplomilnější lesní typy patří doubravy s  dubem pýřitým, mahalebkou obecnou, řešetlákem a dřišťálem obecným. V bylinném podrostu nalezneme prvosenku jarní, pryšec mnohobarvý, tolitu lékařskou aj. Nejchladnější lesní typy představují jedlové bučiny a suťová společenstva s javorem klenem a javorem mléčem, jilmem horským a často s mohutnými jedlemi. V bylinném podrostu lze spatřit podhorské až horské druhy jako kriticky ohrožený ploštičník evropský, chráněnou měsíčnici vytrvalou, bažanku vytrvalou, čarovník pařížský, nápadnou kapradinu papratku samici aj. Pěkně jsou v rezervaci vyvinuty lipové a dealpinské bučiny .. Zcela odlišná vegetace je vyvinuta na kyselém podkladu brněnské vyvřeliny. Na extrémních stanovištích, se vedle dubu zimního, setkáme s borovicí lesní v podrostu s kostřavou ovčí a kostřavou sivou, smolničkou obecnou, kručinkou barvířskou aj. Unikátem je silně ohrožená kapradinka skalní.

Woodsia ilvensis

Kapradinka skalní

 

 Z Josefovského údolí byla nově pro vědu popsána vřeckovýtrusá houba Jafneadelphus olivaceofuscus a je doposud jedinou známou lokalitou na světě. Rostla na ležícím kmenu javoru klenu. Ze zvláště chráněných druhů vyšších hub jmenujme alespoň kriticky ohroženou hlívičku jedlovou.

Fauna

Území rezervace je druhově velmi bohaté a pestré. Bylo zde zjištěno 950 druhů motýlů. Společenstvo brouků střevlíků a drabčíků ukazuje na stabilizované přírodě blízké druhové spektrum. Nejhojnějším druhem je prskavec výbušný, který je typický pro vápencová území. V bezzásahových částech území je důležitý výskyt vzácných brouků vázaných na stromové dutiny. Jedná se především o páchníka hnědého a kovaříka fialového.

Na základě nálezů z j. Býčí skála byly nově pro vědu popsány a popis je platný u 3 druhů jeskynních živočichů.

Jeskyně jsou významnými zimovišti netopýrů. Nejdůležitější jeskyní je Býčí skála, kde bylo zjištěno za posledních 5 roků při zimování 11 druhů netopýrů. Počty netopýrů v jeskyni v současné době při zimování přesahují 1500 jedinců. Společně se Sloupsko-šošůvskými jeskyněmi se jedná o nejvýznamnější zimoviště v rámci Moravského krasu. Nejpočetnější je netopýr velký– cca 1000 jedinců, vrápenec malý  – do 500 jedinců a netopýr černý - desítky jedinců.

 Netopýr velký

Netopýr velký

 

Z ryb stojí za zmínku chráněná vranka obecná , která proniká od ústí Křtinského potoka až k vývěrům. V rezervaci je stabilizovaná populace.

Z obojživelníků jsou v údolí především v době rozmnožování na jaře k zastižení skokan hnědý a ropucha obecná, které se masově rozmnožují v Josefovském rybníku.

 

 Ropuchy

Samička ropuchy obecné si často nese samečka do rybníka k rozmnožování na zádech

 

 Rozmnožování obojživelníků

Rozmnožování obojživelníků v rybníku v Josefově

 

Velice pestrá jsou lesní společenstva ptáků. Vermouzek (2003) v inventarizačním průzkumu rezervace prokázal výskyt 64 druhů, z toho 12 druhů patří mezi zvláště chráněné a u 52 druhů je prokázáno nebo předpokládáno hnízdění. Mezi nejnápadnější druhy patří čáp černý který zde sice nehnízdí, ale Křtinský potok využívá pravidelně ke sběru potravy a ledňáček říční, jehož hnízdění v rezervaci nebylo rovněž prokázáno.

Způsoby péče o území

Většina lesních porostů je v přírodě blízkém stavu a jsou trvale ponechány samovolnému vývoji, pouze v malé části lesních porostů probíhají zásahy (např. úpravy druhové skladby - kácení nepůvodních dřevin). V údolní nivě podél Křtinského potoka jsou pravidelně likvidovány invazivní geograficky nepůvodní netýkavka žláznatá a křídlatka japonská. V těsné blízkosti huti Františka probíhá postupná likvidace nepůdního trnovníku akátu. V době zimování netopýrů se omezují aktivity v jeskyních. Dlouhodobě je zajišťovaná ochrana tahu obojživelníků pomocí přechodných zábran. Pro zachování světlomilných a teplomilných druhů jsou vymezeny a udržovány světliny na hranách údolí.

Omezení pro návštěvníky

Mimo obecné zákazy uvedené v zákoně o ochraně přírody a krajiny (např. zákaz sběru, poškozování či rušení zvláště chráněných druhů) je asi nejzásadnějším omezením pro návštěvníky zákaz pohybu mimo vyznačené cesty (tento zákaz je obecně platný í pro všechny národní přírodní rezervace).

Víte že

Národní přírodní rezervace se nachází na severním a jižním svahu Křtinského a Josefovského údolí mezi Křtinami a Adamovem. Území představuje klasický geologický profil nejstaršími horninami Moravského krasu. Na území rezervace se vyskytují četné povrchové a podzemní krasové jevy. Z povrchových jevů se jedná především o škrapová pole a vyvěračky. Z podzemních krasových jevů zasluhuje pozornost především jeskyně Býčí skála. Jeskyně je významná jako zimoviště netopýrů a dále i paleontologickými a archeologickými nálezy. Cenná je i jeskyně Jáchymka, s četnými nálezy kvartérní fauny. Pravděpodobně nejvzácnější je psovitá šelma (Cuon europaeus).

 Nepřehlédnutelnou zajímavostí je Huť Františka s expozicí Technického muzea Brno, která leží v ochranném pásmu rezervace v její centrální části. Expozice připomíná bohatou historii těžby a zpracování železné rudy v 18.–19. století.

 

 huť_Františka_01

Huť Františka

 

Historie využívání Josefovského údolí však má mnohem starší kořeny. Bukové dřevo bylo těženo a zpracováváno na dřevěné uhlí již od 11. století. Od 14. století se datuje rozvoj hamerské železářské výroby při Křtinském potoce. Ve století 17. byla v provozu v blízkosti křižovatky v Josefově sklárna (pravděpodobně však existovala již na přelomu 14. až 15. století). V 19. století se na místě hutě Františka vyráběl i černý střelný prach, jehož výroba však byla po neštěstí v roce 1876, při němž zahynuli dva dělníci, zastavena. Dřívější intenzivní využívání území připomíná opuštěný vápencový lůmek v místech vývěrů Jedovnického potoka a pozůstatky starých milířů v lesních porostech.

Vývěr Jedovnického potoka 

Vývěry Jedovnického potoka

 

Do poloviny 19. století intenzivně využívané a průmyslem ovlivněné lesní porosty se dokázaly zregenerovat takovým způsobem, že většina je jich v přírodě blízkém stavu.

Území leží v chráněné krajinné oblasti Moravský kras

MZCHU v okolí

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt