AOPK ČR >> Tabulová
AOPK ČR - RP Jižní Morava Seznam lokalit

Národní přírodní rezervace Tabulová

Tabulová

Předmět ochrany

Přirozené lesní porosty tvořené především teplomilnými doubravami a suťovými lesy; přirozená společenstva bazifilní vegetace efemér a sukulentů, skalní vegetace s kostřavou sivou, pěchavové trávníky, úzkolisté suché trávníky, pohyblivé sutě karbonátových hornin a štěrbinová vegetace vápnitých skal a drolin; soubor podzemních a povrchových krasových jevů tvořený zejména menšími jeskyněmi, závrty, skalními útvary a škrapy; populace vzácných a ohrožených druhů rostlin, zejména hvozdíku Lumnitzerova, koniklece velkokvětého, kosatce skalního písečného a šalvěje etiopské, včetně jejich biotopů; populace vzácných a ohrožených druhů živočichů, zejména kobylky ságy, přástevníka kostivalového, roháče obecného a střevlíka uherského, včetně jejich biotopů

Základní údaje

Rozloha 108,38 ha
Nadmořská výška 288 - 458 m
Území je zvláště chráněno od 1. 8. 2014
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP Jižní Morava
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Tabulová

Víte že

 Nad obcí Klentnice se vypíná do výšky 458 m n.m. Tabulová (nebo také Stolová) hora. Slovo „hora“ možná zní v tomto případě trochu nepatřičně. V jinak ploché krajině jižní Moravy však může i takový kopeček vypadat impozantně. Tabulová je součástí pásu vápencových skal, který se táhne od Pavlova až do Rakouska. Hlavním důvodem, pro který Tabulová hora požívá ochrany jako NPR, jsou různé typy stepí, se kterými se zde setkáme. Nalezneme zde skalní stepi s typickou flórou Pavlovských vrchů a také rozsáhlé plochy stepi drnové, která se vyvíjí na hlubších, úrodných půdách.

 

Ztracený svět?

Při pohledu na Stolovou horu je jistě každému jasné, jak její název vznikl. Její plochý vrchol připomíná slavnější příbuzné z jižní Afriky nebo j. Ameriky. Na jednu z takových stolových hor umístil děj svého známého románu Ztracený svět i autor postavy Sherlocka Holmese Arthur Conan Doyle. Po vrcholu jeho stolové hory běhali dinosauři. Takové dobrodružství pálavská „stolovka“ sice nenabízí, ale zcela prostá zajímavostí z říše rostlin a živočichů jistě není.

Přijměte alespoň pozvánku do „tajemného světa“ hlubinné žížaly Allolobophora hrabei. Půjde jen o krátké nahlédnutí, v životě tohoto tvora zbývá ještě mnoho nepoznaného. Mezi našimi žížalami je to učiněný obr – dorůstá velikosti i přes půl metru. Pojmenována je po svém objeviteli, významném brněnském zoologovi Sergeji Hraběti (jeho jméno nese i dalších 11 druhů živočichů). Žížala A. hrabei obývá jen několik málo lokalit střední Evropy. Poslední rozsáhlý průzkum docenta Václava Pižla ukázal, že míst, kde se vyskytuje, stále ubývá. Česká republika, resp. jižní Morava, je na tom se svými pěti lokalitami ještě relativně dobře. V Rakousku zbyla jediná, stejně tak i na Slovensku a v Maďarsku. Z jiných zemí není známa. Do roku 1979 bylo přitom známo 22 lokalit, z toho 8 v ČR. Výzkum také ukázal, že žížala preferuje místa s holou a utuženou (zdupanou) půdou. Její přítomnost prozradí velké kupky válečkovitého trusu, které jsou několik centimetrů vysoké a až 20 cm široké. Populace na Stolové hoře (jediná na Pálavě) není např. ve srovnání s blízkou Pouzdřanskou stepí velká, zjevně jich zde ubývá.

Zajímavý je také životní cyklus této žížaly. Je poměrně dlouhověká, žije totiž vcelku pozvolným tempem. Drtivou většinu roku stráví v neaktivním stavu (obdoba „zimního spánku“), který se jaksi nepočítá. Minimální úroveň metabolismu během spánku šetří všechny orgány, které by se jinak opotřebovávaly. Aktivní je jen několik týdnů na jaře a jsou-li vhodné podmínky, pak přidá i nějaký ten týden na podzim.

 

Další zajímavosti území

Z rostlin si pozornost zaslouží šalvěj etiopská (zvaná též š. habešská či vlnatá). Ti, kdo znají naše běžné šalvěje, budou překvapeni její velikostí. Podobně jako u zdejší žížaly jde o největší šalvěj u nás, dorůstá výšky až 120 cm. Pálava tvoří severní hranici rozšíření této rostliny, jinde v ČR neroste. Kriticky ohrožený střevlík uherský má na Tabulové nejpočetnější populaci. Vyskytuje se už jen na dalších dvou místech jižní Moravy – slabá populace se udržela na Děvíně a poměrně početný je na již zmíněné Pouzdřanské stepi.

Budete-li mít štěstí a dostatek trpělivosti při hledání, můžete se tu na podzim setkat také s naší největší kobylkou – kobylkou ságou, která může s kladélkem měřit i více než 10 cm. Kromě velikosti zaujme i způsobem rozmnožování. U tohoto druhu nejsou známi samečci. Samičky se obejdou bez sexu – množí se neoplozenými vajíčky, ze kterých se líhnou další samičky.

 

Pavel Dedek

 

 

ústřední seznam ochrany přírody http://drusop.nature.cz/ost/chrobjekty/zchru/index.php?frame&SHOW_ONE=1&ID=14394
plán péče o NPR Tabulová  PP_NPR_Tabulova_2014_2018_schvaleny_cely.pdf

MZCHU v okolí

Fotogalerie

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt