AOPK ČR >> Polické stěny
AOPK ČR - RP Východní Čechy Seznam lokalit

Národní přírodní památka Polické stěny

Polické stěny

Předmět ochrany

geomorfologicky ojedinělý útvar Polických stěn tvořený formami pseudokrasového reliéfu v kvádrových pískovcích svrchní křídy vyskytujícími se zde především v podobě rozsáhlých skalních plošin a měst, složitě členěných hřbetů a skalních věží, kaňonů, soutěsek a jeskyní, se specifickými rostlinnými a živočisnými společenstvy a se zbytky přirozených lesních ekosystémů a typy přírodních stanovišť a druhy, pro které byla jiným právním předpisem vyhlášena EVL Broumovské stěny a které se nacházejí na území národní přírodní památky

Základní údaje

Rozloha 685,71 ha
Nadmořská výška 513 - 773 m
Území je zvláště chráněno od 1. 10. 2009
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP Východní Čechy
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Polické stěny

Geologie

Asymetrické horské skalnaté pásmo Broumovských stěn, které odděluje Broumovskou kotlinu od Polické pánve, je budováno převážně kvádrovými pískovci středního turonu. Dvanáct kilometrů dlouhý hřeben Broumovských stěn je orientován ve směru SZ–JV a je ukloněn jihozápadním směrem. V závislosti na tomto úklonu pískovcových vrstev jsou svahy směrem do Polické pánve mírné, do rovinaté Broumovské kotliny spadá hřeben příkrými skalními stěnami a prudkými svahy s převýšením přes 300 metrů. Na nesouměrném hřbetu (tzv. kuestě) Broumovských stěn jsou od 1. října 2009 vyhlášena dvě chráněná území, jejichž společná hranice vede po hřebeni Stěn. Pozvolný svah klesající k Polici nad Metují je národní přírodní památkou Polické stěny. Tvoří ji rozlehlé bludiště roklin tvořených kvádrovými pískovci. Mohutné vrstvy této usazené horniny byly původně dnem mělkého druhohorního moře. Písek byl slepen křemičitým tmelem, a tak vznikl pískovec, který později rozpukal v navzájem kolmých rovinách na obrovské kvádry. Pukliny už tisíciletí prohlubuje vítr a voda, jejíž sílu v zimě umocňuje rozpínání ledu.  Hřbet je směrem k Polici nad Metují zbrázděn řadou roklí, kterými odtéká voda ze skalnatých plošin až do Severního moře. Nejznámější je hojně navštěvovaná Kovářova rokle, asi 1 km dlouhý kaňon sevřený skalními bloky a vysokými věžemi, se dvěma přístupnými pseudokrasovými jeskyněmi. V dolní části rokle se nachází Mariánská jeskyně, o něco výše prochází značená stezka jeskyní Kovárna. Na území Polických stěn se nachází dalších 5 popsaných podzemních prostor (jeskyní a propastí), ale speleologický průzkum území není zdaleka dokončen. Z útvarů neživé přírody lze zmínit zejména jednotlivé nebo skupinové skalní hřiby vznikající selektivním zvětráváním nestejně odolných vrstev hornin ve skalních věžích. V Polických stěnách se skalní hřiby vyskytují ve všech vývojových stadiích, od počáteční iniciace až k rozpadu. Dobře vyvinuty jsou především tzv. Slavenské hřiby v oblasti nad osadou Slavný. Kromě vysokých skalních věží či skalních stěn se ve zdejším pískovci vytvořily i tzv. střední a malé formy pseudokrasového reliéfu. Proto můžeme obdivovat skalní mísy, okna, škrapy, drobné prohlubně (voštiny) nebo narezlé železité inkrustace tzv. železivce, které na skalních stěnách vytvářejí vystupující drobné útvary až skalní dlažbu. V některých vrstvách pískovce se zachovaly fosílie lastur křídových mořských živočichů (rodů Lima, Pinna, Pecten aj.). Zřetelné jsou zejména na čerstvě obnažených vrstevních plochách některých lesních cest, na tzv. mušlových cestách.

Na kvádrových pískovcích vznikají chudé, nepříliš hluboké půdy, převážně litozemě či arenické podzoly. Kambizemě se vyskytují v terénně příznivějších, nepříliš skalnatých a méně kamenitých lokalitách. Z hlediska půdních druhů převažují půdy lehké, písčité a hlinitopísčité.

Flóra

Vítr, který zde vane nejčastěji od západu, s sebou přinášel ve druhé polovině 20. století velké množství průmyslových škodlivin, které oslabily zdejší lesy, a ty následně na velkých plochách podlehly kůrovci. V době kalamity se snažili lesníci zabránit odnosu tenké vrstvy půdy doséváním břízy. Ta dnes přebírá úlohu přípravné dřeviny pro rozvoj nového lesa. Postupně se daří na imisních holinách obnovit smíšený les s bukem a jedlí, který je celkově odolnější.

Na chudých půdách roste relativně malý počet druhů cévnatých rostlin. Složení rostlinných společenstev je ovlivněno výraznou vertikalitou terénu. Na dně roklí je málo slunečního svitu a sníh se místy udrží až do začátku léta.V nejchladnějších polohách Polických stěn se tak vyskytují i fragmenty horských smrčin. Fytogeograficky významný je zde výskyt horských, resp. u nás většinou v horách rostoucích druhů. Vedle chráněného vrance jedlového lze zmínit zejména podbělici alpskou, papratku horskou, čípek objímavý a kapraď podobnou. Do Hruškovy rokle byl z Adršpašsko-teplických skal zavlečen mléčivec alpský.

Na vrcholcích skal je naopak sucho a teplo. Roste tam drobná keříčková vegetace brusnic a vřesu. Svislé stěny skal porůstají mechorosty a lišejníky, ovšem zastoupení bezcévných rostlin nevyniká druhovou pestrostí. Bryologický průzkum prokázal na Broumovských stěnách (myšlen je celý orografický útvar) 142 druhů mechorostů, z toho 38 druhů játrovek. Převládají spíše druhy rostoucí na suchých pískovcích. Bylo zde zaznamenáno 120 druhů lišejníků a 131 druhů hub. Výskyt lišejníků je negativně ovlivněn nevhodnou skladbou lesa, zejména epifytním druhům se více daří v zastíněných bučinách.

Fauna

Geomorfologická pestrost území podmiňuje vznik různě extrémních stanovišť, která nabízejí vhodné podmínky pro ekologicky různorodé skupiny organismů. Od teplých a suchých ekotopů na vrcholcích skal a skalních plošinách přes stanoviště skalních stěn až po chladné a vlhké ekotopy v zastíněných a hlubokých roklích. Ty často přecházejí až do extrémních stanovišť suťových jeskyní, hluboko pod povrchem terénu, kde se během roku minimálně mění mikroklima. V těchto podmínkách se mohou vyskytovat různé výjimečné druhy, často i glaciální relikty, převážně ze skupiny bezobratlých živočichů. V okrajových a osluněných lesních partiích se vyskytují hnízda mravenců rodu Formica. V lokalitách s výskytem vrb, které jsou jeho živnou rostlinou, se vzácně vyskytuje ohrožený motýl batolec. Na tlejícím dřevě se vyvíjí polyfágní brouk zlatohlávek tmavý.

Ze vzácnějších druhů obojživelníků a plazů se na území Stěn vyskytuje např. čolek horský a obecný, mlok skvrnitý, ještěrka živorodá či zmije obecná

V obou chráněných územích na Broumovských stěnách byl potvrzen výskyt 100 druhů ptáků, z nichž asi polovina v území hnízdí. Stěny jsou ideálním útočištěm sokola stěhovavého a výra velkého, kteří zde pravidělně hnízdí.

Terén Stěn vyhovuje také savcům. Běžným druhům, jako je jelen evropský, srnec obecný, prase divoké, jezevec lesní a malé šelmy, i těm chráněným. Lze zmínit například silně ohroženého rejska horského. V posledních letech se do oblasti začínají pomalu vracet také velké šelmy – rys ostrovid.

Skalní stěny s mnoha štěrbinami a jeskyněmi jsou také ideálním biotopem pro zimování netopýrů.

Způsoby péče o území

Cenné lesní porosty, tzv. jádrová území, byla v minulosti člověkem málo ovlivněná. V současnosti tvoří velkou genofondovou zásobárnu všech živých složek v území, včetně zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů. Tyto porosty jsou v území vedle geomorfologických fenoménů největší hodnotou, proto je lesníci maximálně šetří a spravují v režimu téměř bezzásahovém.

Bohužel většina lesních porostů v území nemá přirozenou skladbu dřevin. Těsně před kůrovcovou kalamitou v 80. letech 20. století byly kvádrové pískovce souvisle porostlé téměř čistými kulturami smrku poškozenými loupáním přemnoženou zvěří a zlomy. Do nich lesníci nyní postupně dosazují listnáče a jedle a vracejí tak lesu rovnováhu a odolnost. Aby nové výsadby a semenáčky mohly úspěšně odrůstat, je třeba snižovat stavy zvěře lovem a mladé stromky chránit oplocenkami, individuálními chráničkami nebo repelentními nátěry.

Pro úspěch hnízdění sokolů stěhovavých je důležitá jejich ostraha, kterou zajišťuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR.

Péče správců rezervace směřuje k budování a údržbě speciální návštěvnické infrastruktury, bez které by některé atraktivní části území nebyly přístupné. Kamenné schody, povalové lávky, visuté žebříky a zábradlí zároveň chrání zranitelné území před sílícím zájmem návštěvníků.

 

Omezení pro návštěvníky

V národní přírodní památce není vstup veřejnosti mimo značené cesty omezen. Přesto prosím využívejte hustou síť značených turistických a cyklistických stezek, snížíte tím riziko poškození keříčkové vegetace sešlapem a zabráníte vzniku eroze. Horolezectví je v území omezeno do několika oblastí s ohledem na cenná rostlinná společenstva a hnízdící ptáky (podmínky, za kterých lze v památce lézt, jsou zveřejněny na webu Českého horolezeckého svazu). Zejména sokol stěhovavý je v době hnízdění velmi citlivý na vyrušení. Pokud vyrušený rodič opustí vejce nebo mláďata, hrozí jim rychlé prochladnutí nebo úhyn. Děkujeme Vám, že respektujete dočasná omezení pohybu v blízkosti jejich hnízd.

Víte že

... si lidé odjakživa zkracovali cestu z Police do Broumova přes Stěny? Handlíři hnali zvířata po Dobytčí stezce, přes Hvězdu chodil z Hronova do broumovského gymnázia Alois Jirásek.

Území leží v chráněné krajinné oblasti Broumovsko

MZCHU v okolí

Fotogalerie

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt