AOPK ČR >> Zmrzlík
AOPK ČR - RP Střední Čechy, Magistrát hlavního města Prahy Seznam lokalit

Přírodní památka Zmrzlík

Zmrzlík

Předmět ochrany

Terénní zářezy v pramenné oblasti Kopaninského potoka, geologické profily v kopaninském souvrství siluru, úsek staré zemědělské krajiny s vegetační mosaikou pastvin, zalesněných roklí a mokřadů podél vodotečí.

Základní údaje

Rozloha 15,97 ha
Nadmořská výška 280 - 344 m
Území je zvláště chráněno od 1. 9. 1988
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP Střední Čechy, Magistrát hlavního města Prahy
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Zmrzlík

Geologie

Neúplně odkrytý geologický profil má podobu skalních výchozů a stěn opuštěných lomů. Dokumentuje vývoj příslušné části pražské prvohorní pánve ve svrchním siluru až devonu (zhruba před 400 milióny let) a vývoj života v tomto období.

Na několika místech přírodní památky (Zmrzlík, Jirasův lom v Zadní Kopanině a Draská rokle) jsou typická naleziště zkamenělin (především ramenonožců, mlžů, gastropodů, hlavonožců a trilobitů) známá již Joachimu Barrandovi. V Jirasově lomu se do 40. let 20. století těžily hlavonožcové vápence, v přilehlé kamenické dílně firmy A. Jiras a synové zpracovávané spolu s hlavonožcovými vápenci z Mramorového lomu u Lochkova na kdysi proslulé obkladové desky „Kopaninského mramoru“.

Jihovýchodně od Zmrzlíku a jižně od Zadní Kopaniny vystupují na povrch i vápence lochkovského souvrství (lochkov, spodní devon). V nárazovém břehu Mlýnského potoka jihovýchodně od Zadní Kopaniny leží v ochranném pásmu bohaté naleziště zkamenělin (trilobitů) v pražském souvrství (prag, spodní devon).

Flóra

Svahy s hlubší půdou porůstají převážně širokolisté suché trávníky válečky prapořité s nízkým pcháčem bezlodyžným, šalvějí luční, pcháčem panonským, zvonkem klubkatým a jehlicí trnitou. Oproti tomu vápencové hřbítky s mělkou půdou porůstají úzkolisté suché trávníky s kostřavou žlábkatou, kavylem Ivanovým, koniklecem lučním a vlnicí chlupatou. V obou typech trávníků roste bělozářka liliovitá.

Na severním svahu skalního hřbítku je vyvinut i pěchavový trávník s penízkem horským. V údolíčkách jsou vlké louky s pcháčem zelinným, které od konce 80. let 20. století zarůstají po skončení pastvy ovcí kopřivami a křovinami.

Bývalé pole na vrcholové plošině a mírném svahu na východě území bylo opuštěno na konci dvacátého století a postupně se mění pastvou na suchý trávník.

Fauna

Z měkkýšů zde žije teplomilná páskovka žíhaná (Cepaea vindobonensis) a žitovka obilná (Granaria frumentum).

Na stepích se vyskytují vzácné teplomilné druhy pavouků, např. běžník Ozyptila nigrita a Xysticus robustus, reliktní fytofágní brouci z čeledi mandelinkovitých např. Coptocephala rubicunda, krytohlav Cryptocephalus primarius, bázlivec Luperus xanthopoda apod., brouci z čeledi z nosatcovitých Aceratapion penetrans, Cycloderes pilosus či stepní lalokonosec Otiorhynchus ligustici atd. Další zdejší vzácné druhy lze najít mezi luskokazovitými brouky, dvoukřídlými, blanokřídlými či motýly.

Z obratlovců zde byl pozorován např. skokan hnědý (Rana temporaria) či ťuhýk obecný (Lanius collurio).

Způsoby péče o území

Zmrzlík leží v území, které bylo po tisíce let osídleno a kultivováno zemědělstvím. Svahové polohy s mělčí půdou byly především paseny. Od přelomu devatenáctého a dvacátého století byly na opouštěné pastviny vysazovány především dřeviny cizokrajného původu – borovice černá původem z Balkánu a akát ze Severní Ameriky za účelem tzv. zušlechtění neplodných půd.  Je třeba zachovat, resp. obnovit pastvu na svazích a kosení údolních luk, aby nezarůstaly dřevinami a zachovalo se druhové bohatství rostlin i živočichů.

Skalní výchozy a lomy je taktéž třeba chránit před zarůstáním dřevinami a před černými skládkami. Vrcholová plošina a mírné svahy na východě území byly původně obdělávány jako pole do konce dvacátého století, následně se postupně mění na suchý trávník pastvou nejprve ovcí a posléze koní.

Omezení pro návštěvníky

Východně od Zmrzlíku vede červeně značená turistická trasa i s naučnou stezkou Sliveneckého mramoru. Severní část vede po asfaltové cestě, kterou je možné používat i pro kola, jižním směrem pak pokračuje pěšina, na kterou navazuje stará kamenná cesta. Z Radotína přes osady Cikánka a Zmrzlík do Řeporyj vede cyklostezka.

Zmrzlík je přístupný pro pěší bez omezení z hlediska ochrany přírody a krajiny, u cyklistů je vhodné se pohybovat pouze po cestách. Je třeba ovšem nevstupovat na ohrazené pastviny s koňmi a dobytkem a respektovat jezdce na koních.

Přílohy

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt