AOPK ČR >> Staňkovka
AOPK ČR - RP Střední Čechy Seznam lokalit

Přírodní rezervace Staňkovka

Staňkovka

Předmět ochrany

Tolitová doubrava na svazích údolí Berounky, významný krajinný prvek.

Základní údaje

Rozloha 44,69 ha
Nadmořská výška 202 - 350 m
Území je zvláště chráněno od 1. 9. 1988
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP Střední Čechy
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Staňkovka

Geologie

Významný geologický profil svrchním ordovikem dokumentuje vývoj sedimentace a života v této části pražské pánve. Významné typické naleziště zkamenělin v několika stratigrafických úrovních.

Mírně zakrytý geologický profil začíná ve východní části přírodní rezervace v dolní části levého svahu blízko železničního přejezdu prachovitými břidlicemi záhořanského souvrství (ordovik). Z těchto břidlic byla v r. 1900 popsána význačná a bohatá fauna trilobitů a ramenonožců. Nadloží tvoří jílovité břidlice bohdaleckého souvrství (ordovik) asi 150 m mocné. Výše na svahu vycházejí ještě mladší jílovité břidlice kralodvorského souvrství (ordovik). V hluboké erozní rýze je zastižena jejich hranice vůči nadložnímu kosovskému souvrství (ordovik), tvořenému na bázi masivním drobnozrnným slepencem s valounky křemene, který dokumentuje usazování v prostředí ovlivněném jižním zaledněním v době svrchního ordoviku. Půdní pokryv tvoří převážně mezobazické kambizemě, místně plošky rankerů kambizemních.

Flóra

Zalesněné svahy se skládají z několika přirozených typů teplomilných doubrav. Největší rozlohu ve střední části svahu zaujímá břeková doubrava, které udává tón dub zimní, často v bizarně pokřivených tvarech. Pro břekovou doubravu je typická kombinace druhů indikujících nedostatek vláhy (např. tolita lékařská, nebo vikev kašubská), druhů bohatších hájů (např. ptačinec velkokvětý, lipnice hajní) a druhů indikujících kyselou půdní reakci (např. kostřava ovčí, rozrazil lékařský).

Vysychavou horní hranu s mělkou kamenitou půdou ochuzenou o živiny porůstá smolničková doubrava, které dal jméno roztroušený výskyt smolničky obecné. Mimo tento druh v této doubravě rostou hlavně acidofilní trávy kostřava ovčí a metlička křivolaká, ale i ostřice nízká a vřes. Velice hojné jsou mechy a lišejníky.

V nižší střední části území na půdě obohacené živinami se rozkládá druhově bohatá kamejková doubrava, nápadná hojným výskytem dřínua kamejky modronachové, a s nitrofilními druhy jako je tořice japonskánebo česnáček lékařský. Zajímavý je výskyt jilmové doubravy na náplavovém kuželi drobného potoka. Uplatňuje se několik dřevin - habr, dub letní, jasan ztepilý, babyka, jilm habrolistý. Nápadný je jarní aspekt geofyt jako je orsej jarní, dymnivka dutá, sasanka pryskyřníkovitá, křivatec žlutý.

V pramenném vhloubení tohoto potoka najdeme malý porost ostřicové jaseniny s hojnou olší a ostřicí oddálenou.

Plošiny nad horní hranou porůstá lipová doubrava s méně náročnými hájovými druhy a silně expandující netýkavkou malokvětou. Vegetační obraz území doplňují nevelké porosty bikových doubrav naochuzených půdách v horní části svahu, černýšové dubohabřiny na úpatí svahu a fragment habrové javořiny na suti v západní části území.

Fauna

Typická je zde fauna bezobratlých teplých listnatých lesů - z brouků tu žijí chráněné druhy roháč obecný (Lucanus cervus) a krajník pižmový (Calosoma inquisitor), dále několik druhů reliktních mandelinkovitých a nosatcovitých, které dokládají kontinuálnost lesa. Ze střevlíkovitých na území Prahy typicky lesní druhy jako střevlík zahradní (Carabus hortensis) nebo střevlík hajní (Carabus nemoralis).

Podrobněji byla prozkoumána skupina motýlů. Byla zde zjištěna řada druhů mikrolepidoptery a nočních motýlů, z denních motýlů pak běžné druhy jako perlťovec stříbropásek (Argynnis paphia), okáč strdivkový (Coenonympha arcania), žluťásek řešetlákový (Gonepteryx rhamni), ostruháček dubový (Neozephyrus quercus), vřetenuška ligrusová (Zygaena carniolica) nebo chráněný otakárek fenyklový (Papilio machaon).

Fauna lesních plžů je relativně chudá, z citlivějších druhů lze zmínit ostnatku trnitou (Acanthinula aculeata).

Obratlovci zde nebyli zatím podrobně zkoumáni. V jezírku lze pozorovat ropuchu zelenou (Bufo viridis) a čolka obecného (Triturus vulgaris). Z ptáků zde najdeme především běžné lesní druhy pěvců, např. mlynaříka dlouhoocasého (Aegithalos caudatus), brhlíka lesního (Sitta europaea) nebo šoupálka dlouhoprstého (Certhia familiaris). Vzácně zde hnízdí datel černý (Dryocopus martius). Poblíž rezervace se nachází pískovna s velkou kolonií břehule říční (Riparia riparia). Negativní vliv na lokalitu má početné stádo muflona (Ovis musimon).

Způsoby péče o území

Celé území rezervace pokrývají lesní porosty a péče o území spočívá v lesnickém hospodaření, které při obnově porostů maximálně využije přirozenou obnovu. Cílem péče jsou lesní porosty dřevin přirozené dřevinné skladby s významným podílem dubu. Důležité je neodstraňovat z porostů odumřelé - mrtvé dřevo, které je „domovem“ pro mnoho dalších organizmů (mechorostů, lišejníků, hub, bezobratlých a na ně poté vázaných obratlovců). 

Územím prochází několik elektrovodů, pod kterými je možno hospodařit v lesních porostech formou pařezin a zachovat tak funkční propojení jednotlivých částí. Částečně je zastoupen i nepůvodní trnovník akát, který je nutno z lesních porostů postupně odstraňovat.

Omezení pro návštěvníky

Pokud chcete území navštívit, není vaše pěší návštěva nijak omezena.

V území není dovoleno rozdělávat ohně a tábořit. Vjezd motorových vozidel je pouze na povolení.

Vzhledem k územní členitosti a obtížné přístupnosti, doporučujeme k návštěvě použít červenou turistickou trasu, procházející v horní části svahů rezervace. Další možná přístupová cesta spojující Radotín a Černošice prochází spodní částí území nad železniční tratí.

Území leží v chráněné krajinné oblasti Český kras

Přílohy

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt