AOPK ČR >> Radostínské rašeliniště
AOPK ČR - RP SCHKO Žďárské vrchy Seznam lokalit

Národní přírodní rezervace Radostínské rašeliniště

Radostínské rašeliniště

Předmět ochrany

Přechodové rašeliniště rozvodnicového typu s charakteristickými rostlinnými a živočišnými společenstvy.

Základní údaje

Rozloha 31,03 ha
Nadmořská výška 618 - 622 m
Území je zvláště chráněno od 24. 7. 1987
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP SCHKO Žďárské vrchy
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Radostínské rašeliniště

Geologie

Podložím sníženiny v Dářské brázdě jsou vápnité glaukonické pískovce a slínovce křídového výběžku Dlouhé meze České křídové tabule, s kvartérními písčitými a jílovými překryvy. Rašeliniště typu přechodového vrchoviště vzniklo překrytím starších slatinných vrstev, vytvořených zarůstáním mělkého preboreálního jezera kyselou vrchovištní rašelinou rašeliníko-suchopýrovou s příměsí dřevin, vytvářenou za chladného a vlhkého klimatu atlantiku. Území je součástí druhého největšího rašelinného ložiska v oblasti Dářska „Březina“ s odhadovanou kubaturou 2,176 mil. m3 rašeliny na ploše 107 ha. Hloubka rašelinných vrstev v rezervaci dosahuje 326 cm.

Flóra

Rostlinná společenstva na hlubokých rašelinách náleží ke svazu Sphagnion magellanici a primární klimaxovou vegetaci zde představuje asociace Eriophoro vaginati-Sphagnetum recurvi s borovicí lesní a jejími kříženci se vzácnou a zde typickou borovicí blatkou, přimíšeným smrkem ztepilým a břízou pýřitou. V podrostu se nachází bohatá keříčková vegetace typických rašelinných druhů s borůvkou, vlochyní, klikvou bahenní, vřesem obecným a trsy suchopýru pochvatého. Vzhledem k dřívější těžbě rašeliny je vedle primárních přírodních rašelinných společenstev vytvořena mozaika sekundárních vývojových stádií rašelinné vegetace. Přirozeně sukcesně zarůstající plochy po těžbě rašeliny jsou v závislosti na hladině podzemní vody rozrůzněny v mozaiku rašeliníkových a ostřicovo-rašeliníkových porostů asociací Eriophoro vaginati-Sphagnetum recurvi a vzácněji Andromedo polifoliae-Sphagnetum magellanici, na něž navazují společenstva svazu Caricion canescenti-nigrae, přecházející na výše položených sušších okrajích v krátkostébelná společenstva svazu Violion caninae. U rybníka Malé Dářko se vyskytují pobřežní porosty vysokých ostřic a rákosin třídy Phragmito-Magno-Caricetea, především společenstva svazu Magno-Caricion gracilis. Mimo již uvedené druhy zde rostou ostřice plstnatoplodá, masožravá rosnatka okrouhlolistá, kyhanka sivolistá, zábělník bahenní, tolije bahenní, bazanovec kytkokvětý, všivec lesní, v. bahenní, bublinatka menší, hvězdoš podzimní, skřípinka smáčknutá, sítina kostrbatá aj.

Fauna

Na zachovaná společenstva rašelinišť je vázán výskyt řady bezobratlých. Celkem zde bylo zjištěno přes 500 druhů motýlů, mezi nimi tyrfobionti (druh žijící na rašeliništi), např. modrásek stříbroskvrnný, okáč stříbrooký, píďalky, dále řada stenotopních druhů vlhkých luk a bažin, např. vzácná píďalka prameništní. V poslední době již nebyl ověřen dřívější početný výskyt žluťáska borůvkového. Území obývají mj. početné druhy střevlíků, mravenců a pavouků. Ojedinělý, dosud jen na čtyřech místech Moravy potvrzený, je výskyt vážky čárkované. Hojní jsou obojživelníci, zejména skokan hnědý, s. zelený, s. ostronosý a ropucha obecná, méně rozšířen je čolek horský a ojediněle i rosnička zelená. Běžnými druhy plazů jsou ještěrka živorodá, dále slepýš křehký a méně častá je zmije obecná. Početně zastoupení jsou ptáci. Hnízdí zde mj. datel černý, puštík obecný, bekasina otavní, linduška luční, bramborníček hnědý, pěvuška modrá a ťuhýk obecný. Až do 80. let 20. století byla v území stálá populace tetřívka obecného. Žijí zde rejsek obecný, r. malý, rejsec vodní, hraboš mokřadní, plšík lískový a další druhy savců.

Území leží v chráněné krajinné oblasti Žďárské vrchy

MZCHU v okolí

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt