AOPK ČR >> Ostaš
AOPK ČR - RP Východní Čechy Seznam lokalit

Přírodní rezervace Ostaš

Ostaš

Předmět ochrany

Geomorfologicky cenné území v kvádrových pískovcích svrchní křídy s přírodovědně významnými formami pískovcového reliéfu a zbytky přírodě blízkých ekosystémů se specifickými rostlinnými a živočišnými lesními a skalními společenstvy

Základní údaje

Rozloha 30,30 ha
Nadmořská výška 598 - 701 m
Území je zvláště chráněno od 4. 6. 1956
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP Východní Čechy
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Ostaš

Geologie

V srdci Broumovského výběžku, severozápadně od města Police nad Metují, vystupuje nad okolní krajinu stolová hora Ostaš. Svými 700 m nepatří k nejvyšším, přesto je zdaleka viditelná a díky svému tvaru snadno rozpoznatelná. Jako pevný stůl uprostřed světnice přitahuje pozornost všech, kdo do tohoto kraje zavítají.

Přírodní rezervace zaujímá vrcholovou část stolové hory o rozloze 30,3 ha. Strukturní plošina je tvořena druhohorními kvádrovými pískovci. V její východní části najdeme malé skalní město pojmenované Horní labyrint (nebo Bludiště). Povrch skalních útvarů je na Ostaši vlivem selektivního zvětrávání modelován do pestré škály mezo- a mikroforem pískovcového pseudokrasu. Působivé jsou např. zdejší skalní perforace (útvar Čertovo auto), skalní brány, mísy, škrapy, voštiny nebo železité inkrustace (tzv. železivce). Součástí skalního labyrintu jsou také menší pseudokrasové jeskyně. Okraje vrcholové plošiny lemují až 30 m vysoké skalní stěny i samostatné skalní věže. Oddělující se věže se naklánějí směrem ven od skalních bloků, postupně se řítí a na svazích stolové hory vytvářejí balvaniště.

V území převažují kyselé písčité půdy. Nejčastějším půdním typem jsou zde arenické a kambické podzoly, na svazích se vytvořily kryptozoly a kyselé kambizemě, ojediněle se setkáme i s litozeměmi.

Vzhledem ke zdejším ukázkovým geomorfologickým procesům se stal Ostaš cílem mnoha vědeckých výkumů a dlouhodobého měření pohybů skal.

 

 

Flóra

Vrcholovou plošinu i níže spadající svahy v minulosti porůstaly převážně acidofilní bučiny. Dnes bohužel většinu tohoto území pokrývá hospodářský smrkový les s příměsí borovice a břízy. Původní porosty se zachovaly pouze na okrajových špatně přístupných skalních vrcholech v podobě tzv. reliktních borů.

Bylinné patro tvoří pozoruhodná keříčková vegetace skal a skalních štěrbin – rostlinstvo velice houževnaté, pokud jde o vyrovnávání se s extrémními klimatickými podmínkami, ale zároveň křehké a snadno podléhající zániku vlivem necitlivých zásahů člověka. Druhy jako vřes obecný, brusnice borůvka a brusnice brusinka bojují o každý milimetr na skalách tolik vzácné půdy. Svou přítomností pak zabraňují odnosu zeminy a přispívají i k jejímu dalšímu vzniku. Pokud je tato vegetace zničena nadměrným sešlapem nebo dokonce úmyslně ze skal očištěna, není již tenká vrstvička hlíny ničím chráněna a je rychle odnášena vodou a větrem. Trvá potom mnoho let, než se celé společenstvo obnoví.

Druhové zastoupení cévnatých rostlin je na pískovci typicky chudé. O to pestřejší je tu ale svět mechorostů, lišejníků a řas. Na skalách rostou mechorosty, které lépe odololávají suchu. Lišejníků bylo v území zjištěno na 78 druhů.

 

Fauna

Lesní komplex Ostaše  představuje v jinak zemědělské krajině útočiště pro mnohé živočichy. Členitý skalní terén nabízí pestrou škálu úkrytů. Skalní výklenky a římsy využívají ke stavbě hnízd hlavně krkavci a poštolky, setkáme se tu ale také s největší evropskou sovou výrem velkým. V roce 2016 na Ostaši poprvé po 60 letech znovu zahnízdil sokol stěhovavý. Tento král vzdušných proudů je při střemhlavém letu schopný dosáhnout rychlosti kolem 300 km/hod a je tak nejrychlejším živočichem na Zemi. V době hnízdění odvážně brání svou snůšku i mláďata prudkými nálety na případné predátory. Těmi jsou zejména jiní draví ptáci nebo kuna skalní. Ve dne sokol většinou vítězí, ve velkém ohrožení je ale hnízdo po setmění. Často je v tuto dobu napadeno výrem velkým, který je se svým nočním viděním ve výhodě.

Začátkem jara můžeme při večerní procházce slyšet výrazné „pupupupupu“. To se houká sýc rousný, menší sova, která tu hnízdí v dutinách starých stromů. Pravidelně se zde ozývá také kulíšek nejmenší, sovička velikosti vrabce. Jeho hnízdění se ale dosud nepodařilo prokázat. Běžně se zde vyskytují pěvci.

Rezervaci obývají běžné druhy savců jako liška obecná, jezevec lesní, kuna skalní a velcí kopytníci (prase divoké, srnec obecný). Z plazů se v rezervaci vyskytuje ještěrka živorodá a zmije obecná

 

Způsoby péče o území

K postupné obnově stejnověkých smrčin na druhově a věkově pestrý porost využívají lesníci přirozené zmlazení smrku. Na prosvětlená místa vysazují  buky a jedle. Cílem jejich péče jsou stabilní různověké smíšené lesy s odumřelým dřevem, např. ve formě souší nebo padlých kmenů. Takový les se obnovuje sám a je vhodným biotopem pro živočichy. 

Omezení pro návštěvníky

Pohyb mimo značené turistické stezky není na Ostaši výslovně omezen, oblast ale navštěvuje velké množství turistů. Dochází tak k nadměrnému sešlapu vegetace a urychlení erozních procesů. Děkujeme Vám, že šetříte křehkou přírodní krásu a pohybujete se po značených stezkách. Pohyb návštěvníků může být omezen v době hnízdění ptáků, proto prosím nevstupujte do označených klidových zón a v celé rezervaci se chovejte tiše.

Víte že

... Ostaš je zapomenuté staročeské mužské jméno, které vzniklo z původního Eustachius nebo Eustach? Hora byla pojmenována po Sv. Eustachovi, který je patronem myslivců a lovců. Proto je jméno hory mužského rodu.

Území leží v chráněné krajinné oblasti Broumovsko

MZCHU v okolí

Fotogalerie

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt