AOPK ČR >> Kobyla
AOPK ČR - RP Střední Čechy Seznam lokalit

Přírodní rezervace Kobyla

Kobyla

Předmět ochrany

Významná geologická lokalita \"Lom Na Kobyle\" s odkrytým Očkovským přesmykem a patrnými krasovými jevy včetně jeskyní, které mají paleontologický i archeologický význam. Dubohabřiny, teplomilné doubravy s dřínem a suché stepní trávníky na karbonátových horninách.

Základní údaje

Rozloha 18,50 ha
Nadmořská výška 403 - 456 m
Území je zvláště chráněno od 27. 10. 1967
Orgán ochrany přírody AOPK ČR - RP Střední Čechy
Výpis z rezervační knihy výpis z rezervační knihy
Kobyla

Geologie

Geologický podklad jižní části přírodní rezervace je tvořen světlešedými akantopygovými vápenci (stupeň eifel, střední devon), které leží nad vrstevnatými šedými, místy načervenalými biodetritickými vápenci suchomastskými (stupeň dalej, spodní devon). V severní části chráněného území je hluboký opuštěný lom “Na Kobyle”. Většina odkrytých hornin jsou masivní, světlé, místy narůžovělé krinoidové vápence slivenecké (stupeň prag, spodní devon). Jedná se o facii, která laterálně zastupuje koněpruské vápence z oblasti NPP Zlatý kůň. Na severním okraji lomu jsou tyto vápence tektonicky ohraničené voškovským přesmykem. Jedná se o směrnou poruchu, podél které byly při procesech variského vrásnění v mladších prvohorách od severu v podobě překocené vrásy přesunuty starší vápence lochkovského souvrství i silurské vápence požárského souvrství. Celková délka posunu se odhaduje na 1 km.

Těžbou v lomu byly odkryty i četné krasové jevy, které jsou významné z hlediska archeologie a čtvrtohorní geologie. Nejvýznamnější z nich je jeskyně Chlupáčova sluj s  nálezy kostí savců z poslední doby meziledové (např. jeskynní lev, hyena, medvěd, stepní kůň, dva druhy nosorožců), které zde především v posledních deseti letech svého života učinil významný český badatel Jaroslav Petrbok (1881–1960). Archeologické nálezy dosvědčují lidské využívání jeskyně v období starší doby kamenné.

Flóra

Z hlediska přirozené a polopřirozené vegetace se v území setkáváme především s porosty skalní stepi, s kostřavovými trávníky, teplomilnými doubravami, dubohabřinami a maloplošně i bučinami. Ze zvláště chráněných druhů se zde vyskytuje především silně ohrožený koniklec luční český, dále ohrožené druhy chrpa chlumní, dub šípák, dřín obecný. Z dalších pozoruhodných stepních a lesostepních druhů tu rostou například trávy kostřava waliská a smělek štíhlý, z dalších bylin devaterník tmavý, z dřevin jeřáb břek, jeřáb muk a tařice horská.

Přírodovědecky zajímavý je ovšem i samotný lom Na Kobyle, opuštěný někdy ve třicátých letech 20. století, kde jsou obnažené skály osídlovány rostlinnými druhy pionýrských společenstev. Na malém slatinném mokřadu v lomu Na Kobyle rostou mokřadní pampelišky p. vybraná a p. bavorská.

Na výslunných až polozastíněných stěnách vápencového lomu se ve společenstvu s dominancí mechu řetízkovce štíhlého vyskytuje ohrožený druh mechu prutník zdobný.

Z vřeckovýtrusných hub je odtud znám např. velmi vzácný ohnivec černý a ze stopkovýtrusných lupenatých velmi vzácná náramkovitka žlutozelená.

Fauna

Bohatá je fauna bezobratlých. Někteří její zástupci, jako např. mandelinkovitý brouk Timarcha goettingensis, svou přítomností dokazují původnost zdejšího stepního ekosystému. V zachovalých lesních porostech se zase vyskytují některé reliktní druhy živočichů, které svědčí o kontinuálním trvání lesa (zejména bezkřídlý nosatcovitý brouk Acalles hypocrita). Pod kameny je možné nalézt vzácného stepního mravence Myrmica deplanata. Na svídu krvavou je potravně vázána vzácná bejlomorka Craneiobia corni. V sekundárním lese byli nalezeni vzácní reliktní pavouci, např. zápředka Phrurolithus minimus a pavučenka Panamomops affinis, a na druhotných xerotermních stanovištích v lomu další vzácné druhy teplomilných pavouků. Žije zde rovněž vzácný litobiontní plž ovsenka skalní (Chondrina avenacea) a teplomilná páskovka žíhaná (Cepaea vindobonensis).

Z obojživelníků je zde možné pozorovat čolka obecného (Triturus vulgaris), ropuchu obecnou (Bufo bufo) a skokana hnědého (Rana temporaria).

Z ptáků, kterých zde hnízdí okolo 60 druhů, jsou významní především lesní druhy, např. datel černý (Dryocopus martius), strakapoud velký (Dendrocopos major), žluna zelená (Picus viridis), žluna šedá (Picus canus), puštík obecný 
(Strix aluco), budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix) a sedmihlásek hajní (Hippolais icterina). Na stepi každoročně hnízdí skřivan lesní (Lullula arborea).

Ze savců se zde vyskytuje plch velký (Glis glis) a jezevec lesní (Meles meles).

Způsoby péče o území

Jižní část území sloužila až do poloviny dvacátého století jako pastvina. Díky změně využívání krajiny a obživy obyvatel pastva v zásadě zcela zanikla. Bez pastvy se zejména trávníky na hlubší půdě nejprve zahušťují dominantními travinami, kromě sveřepu, válečky a kostřavy žlábkaté také expanzivním ovsíkem a posléze zarůstají dřevinami trnkou, svídou krvavou, či ptačím zobem. Díky tomu z trávníků zmizí konkurenčně slabé druhy rostlin, které jsou mnohdy vzácné a ohrožené v celé České republice nebo Evropě (typickým příkladem je koniklec luční).

Náletové dřeviny jsou za účelem zachování trávníků postupně vyřezávány. Plochy pod vyřezanými hustými křovinami velmi rychle osídlily druhy okolního trávníku.  V roce 2005 byla obnovena pastva smíšeným stádem ovcí a koz. Kozy jsou důležité pro spásání dřevin, především při rašení pupenů na jaře. Při pastvě je nutné zachovat mozaiku různě intenzivně spasených ploch s porosty živných rostlin významných druhů (motýlů, rostlinožravých brouků, ploštic aj.). Podobně při asanaci náletových dřevin je na stepních plochách nutné ponechat solitérní keře či stromy (hloh, skalník, dub atd., včetně odumřelých) jako úkryt a místo k vývoji a odpočinku - například dřevožijného hmyzu či ptáků.

V opuštěném lomu v severní části území se provádí pravidelné vyřezávání náletových dřevin za účelem udržování odkrytého geologického profilu s „voškovským přesmykem“.

Omezení pro návštěvníky

PR Kobyla je navštěvována především návštěvníky blízkých Koněpruských jeskyní. V návaznosti na východ z jeskyní, je zřízena naučná stezka Zlatý kůň, která prochází rovněž severní částí PR Kobyla. Automoblily je možno zanechat na parkovišti u Koněpruských jeskyní a pěší návštěva území není nijak omezena. Okrajem území prochází zelená turistická značka spojující obce Tetín, Tobolku, Vinařice a Liteň

 

Území leží v chráněné krajinné oblasti Český kras

Přílohy

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt