O NÁS

ORGANIZAČNÍ STRUKTURA

LEGISLATIVA

ODBORNÁ ČINNOST

PROJEKTY AOPK ČR FINANCOVANÉ Z OPŽP

PARTNERSKÉ SMLOUVY AOPK ČR

AOPK ČR INFORMUJE

VOLNÁ MÍSTA

FOTOGALERIE

CO DĚLAT KDYŽ...

Prohlášení | Mapa stránek

VIZUS | webmaster
design Jana Štěpánová

Úvodní stránka >> Agentura ochrany přírody a krajiny ČR >> Odborná činnost >> ÚSES

ÚSES

Územní systém ekologické stability (dále ÚSES) je podle § 3  písmene a)  zákona č. 114/1992 Sb. (396.8 KB) o ochraně přírody a krajiny je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu. Hlavním smyslem ÚSES je posílit ekologickou stabilitu krajiny zachováním nebo obnovením stabilních ekosystémů a jejich vzájemných vazeb. Cílem územních systémů ekologické stability je zejména:  

• vytvoření sítě relativně ekologicky stabilních území ovlivňujících příznivě okolní, ekologicky méně stabilní krajinu,
• zachování či znovuobnovení přirozeného genofondu krajiny,
• zachování či podpoření rozmanitosti původních biologických druhů a jejich společenstev (biodiverzity).

Vytváření územního systému ekologické stability je podle § 4 odst. (1) zákona č. 114/1992 Sb. veřejným zájmem, na kterém se podílejí vlastníci pozemků, obce i stát.

Rozlišujeme následující úrovně ÚSES:

1. Provinciální a biosférický ÚSES - jsou rozlehlé ekologicky významné krajinné oblasti, které reprezentují bohatství naší bioty v rámci biogeografických provincií a celé planety. Jádrová území s přírodním vývojem by u těchto segmentů měla mít plochu větší než 10000 ha.
2. Nadregionální ÚSES - jsou rozlehlé ekologicky významné krajinné celky a oblasti s min. plochou alespoň 1000 ha. Jejich síť by měla zajistit podmínky existence charakteristických společenstev s úplnou druhovou rozmanitostí bioty v rámci určitého biogeografického regionu.
3. Regionální ÚSES - jsou plošně rozlehlejší EVSK s minimální plochou podle typů společenstev od 10 do 50 ha. Jejich síť musí reprezentovat rozmanitost typů biochor v rámci určitého biogeografického regionu.
4. Místní (lokální) ÚSES - jsou plošně méně rozlehlé EVSK (obvykle do 5-10ha). Jejich síť reprezentuje rozmanitost skupin typů geobiocénů v rámci určité biochory.

Další úrovní ekologických sítí je pak EECONET (European Ecological Network), jehož kostru tvoří pro území České republiky vybrané skladebné části nadregionálního ÚSES.

Skladebné prvky ÚSES

Biocentrum

Biotop, nebo centrum biotopů v krajině, který svým stavem a velikostí umožňuje trvalou existenci přirozeného či  pozměněného, avšak přírodě blízkého ekosystému.

Biokoridor

Území, které neumožňuje rozhodující části organismů trvalou dlouhodobou existenci, avšak umožňuje jejich migraci mezi biocentry a tím vytváří z oddělených biocenter síť.

Interakční prvek

Krajinný segment, který na lokální úrovni zprostředkovává příznivé působení základních skladebných částí ÚSES (biocenter a biokoridorů) na okolní méně stabilní krajinu do větší vzdálenosti. Mimo to interakční prvky často umožňují trvalou existenci určitých druhů organismů, majících menší prostorové nároky (vedle řady druhů rostlin některé druhy hmyzu, drobných hlodavců, hmyzožravců, ptáků, obojživelníků atd.).

Dělení ÚSES dle významu

Nadregionální ÚSES

Rozlehlé ekologicky významné krajinné celky a oblasti s min. plochou alespoň 1000 ha. Jejich síť by měla zajistit podmínky existence charakteristických společenstev s úplnou druhovou rozmanitostí bioty v rámci určitého biogeografického regionu.

Regionální ÚSES

Ekologicky významné krajinné celky s minimální plochou podle typů společenstev od 10 do 50 ha. Jejich síť musí reprezentovat rozmanitost typů biochor v rámci určitého biogeografického regionu.

Lokální ÚSES

Menší ekologicky významné krajinné celky do 5-10 ha. Jejich síť reprezentuje rozmanitost skupin typů geobiocénů v rámci určité biochory.

nahoru

Plány ÚSES

ÚSES se vymezují v plánech, které mají obsahovat zejména:

a) mapový zákres existujících a navržených biocenter a biokoridorů s vyznačením zvláště chráněných částí přírody v měřítku 1: 50 000 a větším pro nadregionální a regionální ÚSES a v měřítku 1: 10 000 a větším pro lokální ÚSES.

b) tabulkovou a popisnou část charakterizující funkční a prostorové ukazatele ukazatele.

c) bližší odůvodnění včetně návrhů rámcových opatření k jeho zachování a zlepšení.

Plán ÚSES je podkladem pro projekty systémů ekologické stability, provádění pozemkových úprav, zpracování územně plánovací dokumentace, lesní hospodářské plány, vodohospodářské a jiné dokumenty ochrany a obnovy krajiny.

Vymezení prvků ÚSES je až na malé výjimky provedeno na celém území CHKO.

Elektronická mapa nadregionálního a regionálního ÚSES je k dispozici zde nebo na stránkách České informační agentury životního prostředí.

Bližší informace o dokumentaci ÚSES najdete zde.

nahoru

Zdroje dat

1. Obce s rozšířenou působností

• odbor životního prostředí (generely, plány a projekty lokálního ÚSES, mapování krajiny, hodnocení vlivu na životní prostředí, další studie a posudky)
• odbor územního plánování (územně plánovací dokumentace, někdy též generely a plány ÚSES)

2. Obecní (městské) úřady

• stejné dokumenty jako na úřadech obcí s rozšířenou působností s platností pro katastr

3. Ministerstvo životního prostředí (i jeho územní odbory)

• ÚPN regionálního a nadregionálního ÚSES
• dokumentace jednotlivých nadregionálních biocenter

4. Ministerstvo zemědělství

• Pozemkový úřad (komplexní pozemkové úpravy)

5. Agentura ochrany přírody ČR

• pracoviště Brno (jako MŽP, navíc databáze o jednotlivých plochách, druzích a stavu krajiny)
• regionální střediska (informace a dokumentace k provedeným i plánovaným realizacím jednotlivých skladebných součástí - biocenter a biokoridorů)
• správy chráněných krajinných oblastí

6. Správy národních parků

• jako okresní úřady (referáty životního prostředí)

7. Jiné instituce (především vysoké školy, výzkumné ústavy)

• různé studie, výzkumy, diplomové práce, které se týkají ÚSES cíleně nebo mají pouze podobné plošné vymezení

8. Soukromé subjekty, které zpracovávají výše uvedené dokumenty. Ve všech případech se jedná především o textové, tabulkové a mapové informace.

nahoru

Legislativa pro vymezení ÚSES

Základem při vymezování ÚSES jsou následující právní normy a předpisy:

• Zákon 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
• Vyhláška 395/1992 Sb., prováděcí vyhláška k zákonu 114/92Sb., včetně novelizací
• Metodický pokyn MŽP ČR č.j. 600/760/94-OOP/2490/94, k postupu zadávání, zpracování a schvalování dokumentace místního systému ekologické stability.
• Aktualizace Metodického pokynu MŽP ČR č.j. NM III/905/92 k postupu zadávání, zpracování a schvalování dokumentace místního územního systému ekologické stability (MŽP ČR, 1994).

Širší právní zázemí vymezování a tvorby ÚSES

- organizace a výkon veřejné správy – mimořádně významné pro uplatnění zpracované dokumentace ÚSES je přesné územní a kompetenční vymezení správních celků, jejichž orgány jsou zodpovědné za pořizování a uplatňování dokumentace ÚSES.

• 128/2000 Sb. - o obcích, ve znění pozdějších předpisů
• 131/2000 Sb. - o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů
• 22/2004 Sb. - o místním referendu, ve znění pozdějších předpisů
• 314/2002 Sb. - o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů
• 388/2002Sb. - o stanovení správních obvodů obcí s pověřeným obecním úřadem a správních obvodů obcí s rozšířenou působností, ve znění pozdějších předpisů
• 312/2000 Sb. - o úřednících územních samosprávných celků
• 512/2002 Sb. - o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků
• 129/2000Sb. - o krajích, ve znění pozdějších předpisů

- územní plánování - základním a klíčovým okruhem veřejného práva, které má zcela mimořádný význam pro utváření ÚSES je soubor předpisů upravujících problematiku územního plánování:

• 183/2006 Sb. - o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)
• 135/2001 Sb. - o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci
• 137/1998,Sb. - o obecných technických požadavcích na výstavbu
• 132/1998 Sb. - kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona

- péče o životní prostředí a posuzování vlivů na životní prostředí

• 17/1992 Sb. - o životním prostředí
• 100/2001 Sb. - o posuzování vlivů na životní prostředí
• 244/1992 Sb. - o posuzování vlivů rozvojových koncepcí a programů na životní prostředí
• 457/2001 Sb. - o odborné způsobilosti a o úpravě některých dalších otázek souvisejících posuzováním vlivů na životní prostředí

-péče o zemědělský půdní fond a pozemkové úpravy

• 334/1992 Sb. - o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů
• 13/1994 Sb. - kterou se upravují některé podrobnosti ochrany zemědělského půdního fondu
• 139/2002 Sb. - o pozemkových úpravách a o pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů
• 545/2002 Sb. - o postupu při provádění pozemkových úprav a náležitostech návrhu pozemkových úprav

- péče o lesy

• 289/1995 Sb. - o lesích o změně a doplnění některých zákonů
• 77/1996 Sb. - o náležitostech o odnětí nebo omezení a podrobnostech o ochraně pozemků určených k plnění funkcí lesa
• 78/1996 Sb. - o stanovení pásem ohrožení lesů pod vlivem imisí
• 80/1996 Sb. - o pravidlech poskytování podpory na výsadbu minimálního podílu melioračních a zpevňujících dřevin a o poskytování náhrad zvýšených nákladů
• 83/1996 Sb. - o zpracování oblastních plánů rozvoje lesů a o vymezení hospodářských souborů
• 84/1996 Sb. - o lesním hospodářském plánování
• 55/1999 Sb. - o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích

- péče o vodu

• 254/2001 Sb. - o vodách, ve znění pozdějších předpisů
• 140/2003 Sb. - o plánování v oblasti vod
• 431/2001 Sb. - o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci
• 92/2002 Sb. - o oblastech povodí
• 432/2001 Sb. - o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu
• 236/2002 Sb. - o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovení záplavových území

- výkon povolání autorizovaných osob

• 360/1992 Sb. - o výkonu povolaní autorizovaných architektů a výkonu povolání autorizovaných inženýrů techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů
• Soubor vnitřních předpisů České komory architektů

nahoru

Možnosti financování

Příklady dotačních programů využitelných při realizacích a údržbě skladebných částí ÚSES. Podrobné informace k jednotlivýk dotačním programům jsou k dispozici na www.dotace.nature.cz

Ministerstvo životního prostředí - www.env.cz

• Program péče o krajinu
• Program Podpora obnovy přirozených funkcí krajiny (POPFK) 
• Strukturální fondy EU – Operační program Životní prostředí – www.env.cz
• Program LIFE – www.env.cz

Ministerstvo zemědělství – www.mze.cz

• Horizontální plán rozvoje venkova
• Strukturální fondy EU – Operační program zemědělství
• Leader ČR (dotační titul III. Zhodnocení přírodních a kulturních zdrojů)
• Dotace Agrokomplexu 2

Ministerstvo pro místní rozvoj – www.mmr.cz

• Program obnovy venkova ve správě krajských úřadů

Národní program zadržení vody v krajině

zpět | nahoru