AOPK ČR >> Druhová ochrana >> EHP fondy >> Projektové aktuality

Projektové aktuality

Pro snazší orientaci v projektových aktualitách klikněte na projekt, který vás zajímá.english

 

EHP-CZ02-OV-1-024-2015

monitoring v soustavě Natura 2000
MGSII-8, perlorodka říční - Blanice a Zlatý potok MGSII-24, sysel obecný - odchovy

EHP-CZ02-OV-1-016-2014

fragmentace říční sítě

MGSII-9, matizna bahenní MGSII-25, hořečky

EHP-CZ02-OV-1-028-2015

fragmentace krajiny
MGSII-10, hořeček mnohotvarý český MGSII-26, raroh velký

EHP-CZ02-OV-1-026-2015

biodiverzita

MGSII-11, pobřežnice j., prasetník l., rozchodník h. MGSII-27, krasec dubový
MGSII-2, perlorodka říční - monitoring a odchovy, Ašsko MGSII-17, zvonovec liliolistý MGSII-29, rdest dlouholistý
MGSII-3, hnědásek osikový MGSII-22, snědek pyrenejský kulatoplodý MGSII-53, sysel obecný - péče o lokality
MGSII-4, perlorodka říční - propagace MGSII-23, koniklec otevřený MGSII-57, perlorodka říční - Lužní potok

Tisková zpráva Ministerstva financí – Národního kontaktního místa:

Význam a účel EHP a Norských fondů v ČR


 
Aktuálně z projektu EHP-CZ02-OV-1-024-2015, monitoring v soustavě Natura 2000

 

30.11.2016
Pozvánka na seminář k projektu Monitoring evropsky významných druhů rostlin a živočichů a druhů ptáků v soustavě Natura 2000

AOPK ČR ve spolupráci s ČZÚ a organizací ČSO vás srdečně zvou na seminář k projektu Monitoring evropsky významných druhů rostlin a živočichů a druhů ptáků v soustavě Natura 2000. Seminář proběhne 6.12.2016 od 10:00 hodin na České zemědělské univerzitě v Praze, Kamýcká 129, Praha 6 - Suchdol.

Během semináře bude zajištěné občerstvení. Pozvánka s programem je ke stažení ZDE.

 
12.5.2016
Výsledky aktivity Analýza habitatových nároků a identifikace potenciálních rizik pro naturové druhy vážek z projektu „Monitoring stavu evropsky významných druhů rostlin a živočichů a druhů ptáků v soustavě Natura 2000“
Garant aktivity projektu: Mgr. Filip Harabiš, Ph.D.

Hlavním cílem soustavy Natura 2000 je ochrana unikátních a druhově bohatých stanovišť. Díky své vazbě na vodní prostředí ve stádiu larvy a možnosti útěku ve stádiu dospělce jsou vážky velmi dobrými indikátory stavu sladkovodních biotopů a jejich okolí. Je tedy pravděpodobné, že ochranou druhů vážek, uvedených v příloze o stanovištích, chráníme i mnohé další skupiny živočichů a rostlin (koncept deštníkových druhů). Naneštěstí toho o většině vážek známe jen velmi málo, což výrazně komplikuje snahy o efektivní management cílových lokalit evropského významu (EVL), které by měly přispívat k jejich ochraně. A právě změnit tuto skutečnost si kladla za cíl i aktivita tohoto projektu.

Jelikož se jedná pouze o jednoletý projekt, byl zvolen přístup postavený na intenzivním sběru dat (6 návštěv na lokalitu) s cílem získat co nejpřesnější informace o cílových společenstvech na 15 EVL a faktorech, které je ovlivňují. Pro účely srovnání byla ke každé lokalitě přiřazena referenční lokalita (celkem tedy 30 lokalit), tedy lokalita podobného charakteru, ale bez statutu EVL. Na základě srovnání vlivu měřených faktorů prostředí a habitatových nároků jednotlivých druhů bylo možné provést vyhodnocení stavu a významu sledovaných lokalit.

Bylo zjištěno, že diverzita jednotlivých EVL se liší, nejen v souvislosti s tím ve kterém regionu se nachází, ale také na tom, pro který druh je určena. Na základě porovnání ekologických nároků jednotlivých druhů a aplikovaného managementu bylo možné vyhodnotit stav a perspektivu populací v rámci jednotlivých EVL. Podle zjištěných skutečností je zřejmé, že nevhodný management přispěl k oslabení několika cílových populací. Je nutné si uvědomit, že dlouhodobý management většiny EVL nahrazuje nebo eliminuje některé přirozené procesy (sukcesi) a je nesmírně nákladný.  Je ale nenahraditelný a perspektiva populací bez něj velmi nejistá. Data byla dále poskytnuta AOPK ČR a měla by být podkladem několika odborných publikací.

Nahoru
6.4.2016
Seminář k projektu

Druhý informační seminář k projektu Monitoring stavu evropsky významných druhů rostlin a živočichů a druhů ptáků v soustavě Natura 2000 proběhl poslední březnový den na České zemědělské univerzitě v Praze.
Účastníci semináře byli přivítání děkanem Fakulty životního prostředí ČZU, panem prof. RNDr. Vladimírem Bejčkem, CSc., od kterého se dozvěděli základní informace o projektu a jeho průběhu. Poté následovala prezentace výsledků 4 aktivit, které končí k 30. 4. 2016 a také prezentace výsledků aktivity Monitoring početnosti a reprodukční úspěšnosti hnízdních populací vodních ptáků v ČR. Prezentace připravili a představili členové realizačních týmů jednotlivých aktivit z České zemědělské univerzity v Praze a z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR. 

Prezentace aktivity Analýza habitatových nároků a identifikace potenciálních rizik pro naturové druhy vážek. Foto archiv ČZU. Prezentace aktivity Habitatové nároky sýce rousného. Foto archiv ČZU.

Nahoru
16.3.2016
Monitoring výskytu chytridiomykózy u evropsky významných druhů obojživelníků v rámci evropsky významných lokalit

V první fázi projektu, od března do května 2015, probíhal výběr EVL vhodných pro odchyt obojživelníků. Lokality byly vybrány na základě vlastního šetření v terénu i informací získaných díky spolupráci s AOPK ČR. Od poloviny května bylo navštíveno celkem 41 lokalit a na 28 z nich proběhlo vzorkování obojživelníků na přítomnost houby Batrachochytrium dendrobatidis (Bd) – původce chytridiomykózy. Po odběru vzorků byla provedena analýza na přítomnost Bd, nejdříve pomocí přístroje Genie II. Následně byla část vzorků (zejména při výskytu pozitivních nálezů či podezření na ně) převezena na VFU do Brna, kde byla provedena analýza DNA patogenu pomocí PCR. Díky této citlivé metodě je možné odhalit i vzácně se vyskytující molekuly DNA ve vzorku. Do konce roku 2015 byla provedena analýza celkem 612 vzorků ze 13 lokalit, v rámci kterých bylo zjištěno 72 pozitivních vzorků (cca 30 % z analyzovaných vzorků). Bylo zjištěno, že prevalence patogenu Bd jsou nízké, což značí malou početnost zoospor a tím i neznatelný dopad na fyziologické projevy a chování jedince. To je zřejmě ovlivněno citlivostí Bd na teploty nad 37°C a pod 4°C, které limitují jeho rozšíření v temperátu.

Příprava odebraných stěrů pro analýzu PCR, foto: Jiří Vojar Příprava odebraných stěrů pro analýzu PCR, foto: Jiří Vojar.

25.2.2016
Pozvánka na seminář k projektu

Druhý seminář projektu Monitoring stavu evropsky významných druhů rostlin a živočichů a druhů ptáků v soustavě Natura 2000 se uskuteční 31.3.2016 na Fakultě životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze. Podrobné informace o programu a místě konání naleznete v přiložené pozvánce.

Nahoru
22.2.2016
Biotopové nároky sýce rousného na lokalitách Natura 2000

Během první fáze projektu byla zjišťována početnost populace sýce rousného na základě hlasového sčítání a počtu obsazených budek na 3 lokalitách – v Krušných horách, na Třeboňsku a v Boleticích. Dále byla v Krušných horách a na Třeboňsku monitorována početnost potravní nabídky sýce rousného na základě odchytu drobných savců do sklapovacích pastí. V další fázi projektu pak byly na základě telemetrického monitoringu zjišťovány biotopové preference vyvedených mláďat sýce rousného – v Krušných horách bylo takto dálkově měřeno 27 a na Třeboňsku 3 jedinci.

V Krušných horách byla zjištěna zhruba 7 krát vyšší početnost houkajících samců (23 houkajících samců na 100 km2) v porovnání s Třeboňskem (3 houkající samci na 100 km2). Z 233 budek v Krušných horách bylo 34 obsazených. Z nich bylo 27 budek vyhodnoceno jako úspěšně vyhnízděných s celkem 118 mláďaty. Na Třeboňsku byly z 250 budek obsazeny pouze 3 a jen ze dvou bylo úspěšně vyvedeno celkem 9 mláďat. V Boleticích nebyla obsazena žádná z 50 evidovaných budek. Dále bylo zjištěno, že na sledovaných lokalitách v Krušných horách byla početnost drobných savců o třetinu vyšší než na Třeboňsku. Smrk ztepilý se potvrdil jako významná složka biotopu, ačkoliv využívání nepůvodních porostů smrku pichlavého ukazuje na dobré adaptační schopnosti sýců. Jako velmi důležité se také ukázalo vyvěšování budek na místech s nedostatkem přirozených hnízdních dutin (Krušné hory). Naopak v místech s nižší početností sýců a dostatkem přirozených hnízdních dutin (Třeboňsko) se ukázalo vyvěšování hnízdních budek jako málo efektivní.

Samice sýce rousného v hnízdní budce. Foto: T. Jůnek Hnízdní budka pro sýce rousného nainstalovaná ve vhodném habitatu. Foto: M. Zárybnická

Nahoru
19.1.2016
Analýza habitatových nároků a identifikace potenciálních rizik pro naturové druhy vážek

Během první fáze projektu, tedy od února do dubna 2015, proběhl výběr referenčních lokalit, teoretická příprava a optimalizace metodiky sběru dat. Z dostupných finančních prostředků se podařilo získat všechno vybavení nezbytné pro lokalizaci a odchyt vážek a uchovávání vzorků. Samotné terénní práce probíhaly od května do září 2015 a podařilo se při nich získat data o diverzitě vážek i klíčových environmentálních proměnných. Zajištěna byla rovněž fotodokumentace a byla také stanovena míra potenciálního ohrožení cílových populací. I přes relativně nepříznivé podmínky během sezóny se podařilo sebrat dostačující množství dat. Celkem bylo získáno 1382 záznamů, které jsou uloženy v databázi a v současnosti probíhá jejich statistické zpracování. Přítomnost cílových druhů byla zjištěna pouze na menší polovině lokalit. Jednou z příčin mohou být vlastnosti lokalit, které neodpovídají skutečným habitatovým nárokům vážek. Řada populací vážek je tak ohrožována sukcesí nebo nevhodným managementem. Po dokončení všech analýz budou výsledky interpretovány ve formě klíčových výstupů – vyhodnocení negativních dopadů na cílové populace vážek a optimalizace managementu cílových druhů.

Šídlatka páskovaná (Lestes sponsa), foto: Stanislav Švaček Vážka žlutavá (Sympetrum flaveolum), foto: Stanislav Švaček

Nahoru
30.12.2015
Zprávy z mapování vybraných druhů cévnatých rostlin ve vybraných EVL

Sledování 15 evropsky významných druhů cévnatých rostlin v roce 2015 se uskutečnilo i přes nepříznivé klimatické podmínky (přílišné sucho a teplo).

V Krkonoších se monitorovaly starší lokality i vytipovaná místa s potenciálním výskytem zvonku českého (41 lokalit) a všivce krkonošského (10 lokalit) s velmi pozitivním výsledkem. U zvonku bylo zjištěno 20 nových lokalit, což koresponduje s jeho rozsáhlejším rozšířením, ale byla nalezena i nová mikrolokalita silně ohroženého druhu všivce krkonošského nad Horním Úpským vodopádem.

V Beskydech byl proveden monitoring a mapování lokalit oměje tuhého moravského na 51 lokalitě, z toho bylo 5 lokalit nově nalezených. Nedostatek vláhy a vysoké teploty ve vegetační sezóně (a zčásti také v předchozí sezóně) se odrazily v masivním zasychání květů. Zda bude mít tato skutečnost trvalý dopad na populace, ukáže až monitoring v dalších letech. Zasychání na některých lokalitách postihlo 80−90 % květů.

Ve vybraných EVL se monitorovalo 12 druhů rostlin v EVL v Čechách i na Moravě, např. koniklec velkokvětý byl monitorován na všech lokalitách v Podyjí, s výjimkou některých lokalit s nejpočetnějšími populacemi. Byla vypracována závěrečná zpráva s upřesňujícími návrhy na management, která zohledňuje také výsledky monitoringu v předchozích letech. Mapování a monitoring mečíku bahenního byl též úspěšný, byly zjištěny nové mikrolokality, i když pravidelný monitoring je prováděn už od roku 2000. Druh je však v nekvetoucím stavu prakticky nezjistitelný, neboť připomíná stébla trav.

Monitorovanou lokalitu konikleců na vyhlídce Devět mlýnů v NP Podyjí chrání jednoduché ohrazení. Toto opatření spolu s vysvětlující tabulí je dostatečné pro ochranu druhu; zatím nebylo zjištěno svévolné poškození rostlin. Autor fotografie: RNDr. Dana Turoňová Květenství mečíku bahenního.  Autor fotografie: RNDr. Dana Turoňová

 

24.11.2015
Zprávy z mapování obojživelníků na vybraných lokalitách soustavy Natura 2000.

Batrachologická sezóna je u konce, obojživelníci putují nebo již obsadili svá zimoviště a je na čase zhodnotit letošní sezónu. Počasí obojživelníkům moc nepřálo. Po slibném jaru nastalo suché léto a spousta menších vodních ploch úplně vyschla. Tato situace nejenže nedovolovala na mnoha místech obojživelníkům úspěšně dokončit metamorfózu, ale také zkreslovala celkové výsledky mapování. Cílem této aktivity projektu bylo zjištění pokud možno kompletního druhového spektra obojživelníků, odhad početnosti populací a popis negativně působících faktorů na 183 evropsky významných lokalitách. Vykazované výsledky některých druhů z vyschlých lokalit tak mohly být v tomto roce podhodnoceny oproti rokům předešlým. V současné době jsou již terénní práce ukončeny a probíhá zadávání získaných dat do Nálezové databáze ochrany přírody a tvorba závěrečných zpráv.

Jednou z nových metod, která byla v projektu využívána při mapování čolků je použití živolovných pastí. Metoda je založena na odchytu adultů pomocí pastí (vrší), které jsou vkládány do vodních ploch (viz foto). Čolci aktivně vplouvají do pastí otvorem se zúženým hrdlem, které jim komplikuje nalezení cesty ven. Do pastí čolci pronikají v rámci exploračního chování na lokalitě, případně jsou lákáni návnadou (játra). Pasti jsou dostatečně prostorné, neomezují živočichy v pohybu, umožňují jim bez komplikací dýchat a dokonce i lovit potravu. Pasti jsou vkládány do vodní plochy zpravidla ve večerních hodinách a druhý den ráno jsou pasti kontrolovány. Chycená zvířata jsou determinována a vypuštěna zpět na lokalitě. Metodika pro používání živolovných pastí je dostupná na www.biomonitoring.cz. Tato metoda je vhodná především tam, kde není možné lokalitu pečlivě prolovit síťkou, nebo by použití této metody mělo na lokalitu negativní vliv. Vhodná je i tam, kde je populace čolků tak malá, že by byla malá pravděpodobnost zachycení čolků pomocí síťky.

Instalace živolovné pasti na monitorované lokalitě. Foto: Z.Mačát Živolovná past po vyjmutí včetně úlovku. Foto: Z. Mačát Detail osazenstva živolovné pasti. Foto: Z. Mačát

Nahoru
30.10.2015
Průzkum ichtyofauny VN Nová Říše

Na začatku září proběhl na vodárenské nádrži Nová Říše, která je zároveň Evropsky významnou lokalitou zřízenou pro ochranu sekavce podunajského, opětovný průzkum místní ichtyofauny. Hlavním cílem zářijových odlovů bylo potvrdit výsledky červnového průzkumu spojeného se značením odchycených jedinců. Na základě počtu zaznamenaných označených jedinců je možno metodou Mark-recapture odhadnout celkovou početnost místní populace. Tyto informace o pravděpodobně nejpočetnější populaci sekavce v České republice doposud chyběly. Sekavci byli navíc pro jednotlivé lokality značeni odlišně. Podzimními odlovy byla potvrzena věrnost sekavců své části nádrže a jen malé míchání lokálních populací na blízkých lokalitách. V průběhu odlovů byly odebrány také vzorky substrátu a potenciální potravy sekavců, což přispívá k objasnění základních ekologických nároků tohoto druhu v netypickém habitatu přehradní nádrže.

Sekavec podunajský, foto: RNDr. Milan Muška, Ph.D.

NV Nová Říše, RNDr. Milan Muška, Ph.D. Foto: RNDr. Milan Muška, Ph.D. Foto: RNDr. Milan Muška, Ph.D.

Nahoru
30.9.2015
Informační seminář k projektu

Informační seminář k projektu Monitoring stavu evropsky významných druhů rostlin a živočichů a druhů ptáků v soustavě Natura 2000 proběhl koncem září na ředitelství AOPK ČR v Praze.

Účastníci semináře se nejprve vzájemně seznámili, poté se dozvěděli od Mgr. et Mgr. Karla Chobota, Ph.D. základní informace o spolupracujících subjektech, důvodech vzniku projektu a jeho dosavadním průběhu. Následovaly prezentace jednotlivých aktivit projektu, které představili pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, České společnosti ornitologické a České zemědělské univerzity.

Úvodní část semináře k projektu EHP-7, foto: Ing. Alois Pavlíčko, Ph.D. Účastníci semináře k projektu EHP-7, foto: Ing. Alois Pavlíčko, Ph.D. Přezentace aktivity ohrožení biotopů soustavy Natura 2000 invazními druhy, foto: Ing. Alois Pavlíčko, Ph.D.

Nahoru
10.9.2015
Pozvánka na seminář k projektu

Úvodní seminář projektu Monitoring stavu evropsky významných druhů rostlin a živočichů a druhů ptáků v soustavě Natura 2000 proběhne 24.9. od 10:00 hod. na ústředí AOPK ČR. Součástí semináře bude také občerstvení. V případě zájmu žádáme o potvrzení Vaší účasti zasláním e-mailu s uvedením jména, kontaktu a instituce do 17. 9. 2015 na adresu jitka.bila@nature.cz. Pozvánka je ke stažení ZDE.

 
2.9.2015
Zpráva z monitoringu letounů na území EVL Voděradské bučiny

Poslední prázdninový týden pokračoval na území EVL Voděradské bučiny monitoring letounů, konkrétně bylo detektorováno a chytáno do sítí v údolí Jevanského potoka. Ještě před vlastními odchyty byla detektorem zjištěna výrazná letová aktivita 4 druhů: netopýra rezavého (Nyctalus noctula), n. vodního (Myotis daubentonii), n. hvízdavého (Pipistrellus pipistrellus) a n. nejmenšího (Pipistrellus pygmaeus). Netopýra vodního a hvízdavého se následně podařilo během noci odchytit také do sítí spolu s n. vousatým (Myotis mystacinus) a vzácným n. alkathoe (Myotis alcathoe). Doposud se tak celkem na území EVL Voděradské bučiny podařilo prokázat výskyt 15 druhů letounů, kromě výše uvedených dále n. velkého (Myotis myotis), netopýra řasnatého (Myotis nattereri), n. Brandtova (Myotis brandtii), n. černého (Barbastella barbastellus), n. ušatého (Plecotus auritus), n. parkového (Pipistrellus nathusii), n. večerního (Eptesicus serotinus), n. pestrého (Vespertilio murinus) a vrápence malého (Rhinolophus hipposideros). Akce se zúčastnila také zástupkyně odboru finančních a dobrovolných nástrojů MŽP, která kontroluje správný průběh realizace projektu.

Odchyt netopýrů do sítí, EVL Voděradské bučiny, foto: RNDr. Vladimír Hanzal Vzácný netopýr alcathoe (Myotis alcathoe), foto: RNDr. Vladimír Hanzal

 Nahoru

11.8.2015
Zprávy z monitoringu tesaříka alpského a střevlíka uherského

Ke konci července byl ukončen monitoring tesaříka alpského (Rosalia alpina) v EVL Velký a Malý Bezděz, EVL Slatinné vrchy a v blízkém okolí. Pro potřeby odhadu velikosti populace bylo individuálně označeno přes 400 brouků a zhodnocen stav lokalit. Bohužel se potvrdilo, že výměra vhodných bukových porostů se nadále snižuje a pro zajištění dlouhodobé existence tesaříka alpského na Dokesku bude třeba významných změn v lesnickém hospodaření.

Začátkem srpna byl zahájen projekt na intenzivní sledování střevlíka uherského (Carabus hungaricus) na Pálavě a Pouzdřanské stepi. Tento stepní druh střevlíka, dříve tak hojný na řadě lokalit, se v současné době vyskytuje jen na těchto posledních komplexech původních stepí. Metodou živolovných pastí a individuálním označením každého jedince chceme získat představu o počtu jedinců a získat tak možnost podniknout záchranné kroky v případě současného či budoucího poklesu populace.

Tesařík_alpský_rosalia_alpina_Foto: Radek_Hejda Střevlík_uherský_carabus_hungaricus_Foto: Pavel_Pokluda

 
30.6.2015
Trondheim, květen 2015: Conference on Mapping and Assessment of Ecosystems and their Services

Téma hodnocení ekosystémových služeb se v Evropě těší sílící pozornosti zejména díky Strategii EU na ochranu biologické rozmanitosti. Náročný cíl zmapovat ekosystémy a jejich služby vychází z poznání předloženého projekty a publikacemi. Ty ukázaly, že kromě své vnitřní hodnoty má biodiverzita také hodnotu pro lidskou společnost a lidské hospodářství. Ekonomické hodnoty ekosystémový služeb jsou odhadovány na miliardy EUR ročně. Přesvědčení o významu hodnocení ekosystémových služeb je sdíleno i státy mimo Evropskou unii. EHP fondy financované Norskem, Lichtenštejnskem, Islandem nabídly část svých prostředků právě na tuto problematiku.
V květnu 2015 se v norském Trondheimu sešli na konferenci zástupci států a institucí, řešících tématicky příbuzné projekty jako AOPK ČR. K tématům strategie se rozhodli postavit čelem v mnoha postkomunistických státech, jejichž zástupci tvořili na konferenci většinu.
Úcast na konferenci byla hrazena z projektu EHP-CZ02-BFB-1-045-2015.

Konference v norském Trondheimu v květnu 2015. Foto archiv.

Nahoru

 
Aktuálně z projektu EHP-CZ02-OV-1-016-2014, fragmentace říční sítě

 

22.3.2017
Pozváka na seminář

V rámci projektu pořádá AOPK ČR společně se českými partnery Beleco z.s. a Vědeckým ústavem vodohospodářským T. G. M. během měsíce dubna odborné semináře konané ve městech České Budějovice, Olomouc, Louny a Vrchlabí. Tyto semináře budou zaměřeny na prezentaci ovlivnění vodních toků povolenými odběry povrchových vod v Evropsky významných lokalitách (EVL), využívání databáze migračních bariér, mapování ryb a mihulí v EVL, aj. další. Všechny semináře jsou bezplatné s omezenou kapacitou.

Podmínkou je potvrzení účasti do registrační tabulky na webových stránkách AOPK ČR (viz pozvánka).

Nahoru
 
15.3.2017
Doplněny stavy ryb sledovaných při migraci přes vodní dílo Střekov

V polovině března letošního roku byly pracovníky Výzkumného ústavu vodohospodářského, za asistence zástupců Českého rybářského svazu, doplněny stavy ryb sledovaných při migraci přes vodní dílo Střekov. Toto značení bylo zaměřeno především na jedince ostroretky stěhovavé, která v jarním období absolvuje třecí migrace. Byli naznačeni ale i další zástupci místní ichtyofauny. U všech odchycených jedinců byly pořízeny záznamy o jejich tělesných parametrech (váha, délka a výška těla, zřetelná zranění,…). Celkem bylo takto odchyceno a očipováno přibližně 500 ryb, u kterých bude možné určit migrační trasu přes rybí přechod na tomto posledním stupni v ČR na řece Labi.

Loď používaná k odlovu ryb. Autor snímku: Foto: Tereza Barteková. Měření a značení ryb. Autor snímku: Tereza Barteková. Ostroretka stěhovavá s výraznou třecí vyrážkou. Autor snímku: Tereza Barteková.

Nahoru
3.3.2017
Implantování vysílačky radiové telemetrie

Během prvního týdne v březnu bylo pracovníky Výzkumného ústavu vodohospodářského, za asistence zástupců Českého rybářského svazu naloveno 50 strdlic lososa. Ty byly očipovány, aby mohl být v budoucnu zjištěn jejich přesun. Z tohoto množství bylo vybráno 24 jedinců s pravděpodobným okamžitým započetím migrace (určeno podle morfologických znaků zbarvení), kterým byla za pomoci veterinární lékařky implantována vysílačka rádiové telemetrie. Díky tomuto opatření bude moci být sledován okamžitý pohyb. Cílem tohoto sledování je mj. zjistit preference při výběru poproudové migrační cesty při styku s překážkou na toku: tedy např. přes jezové pole, rybím přechodem, nátokem do přilehlé malé vodní elektrárny a jiné.                         

Příprava na značení ryb. Autor snímku: Tereza Barteková. Výběr jedinců (podle vnějších morfologických znaků) vhodných ke značení. Autor snímku: David Štrunc. Jedna ze značených strdlic s číslem vysílačky 140. Autor snímku: David Štrunc.

Nahoru
27.2.2017
Specifikace výskytu předmětů ochrany v EVL

V rámci ČR evidujeme 17 evropsky významných druhů z přílohy II, v rámci Směrnice 92/43/EHS, které jsou předmětem ochrany v tocích na 89 evropsky významných lokalitách (EVL), jež jsou součástí soustavy NATURA 2000.

Při plánování ochranářských aktivit či posuzování míry ovlivnění zájmových druhů vlivem fragmentace toků, zejména potom předmětů ochrany v EVL, je nutné znát aktuální areál rozšíření druhu v zájmovém území. Z tohoto důvodu byla provedena studie, zabývající se specifikací výskytu předmětů ochrany přírody ve vybraných EVL, ve kterých jsou předmětem ochrany druhy ze skupiny ryb či mihulí.

V první fázi projektu byla provedena analýza dostupných výskytových dat předmětů ochrany v zájmových EVL. Pro tuto analýzu byla použita data z nálezové databáze ochrany přírody (NDOP). Hodnoceno bylo především pokrytí zájmových EVL nálezovými daty, a potom také jejich aktuálnost a věrohodnost. Na základě výsledků analýzy byly vybrány lokality, u kterých bylo nutné aktualizovat či doplnit data o výskytu předmětů ochrany.

V druhé fázi projektu byly provedeny terénní ichtyologické průzkumy na vybraných lokalitách za účelem ověření výskytu předmětů ochrany. Celkem bylo navštíveno 8 EVL. Data z průzkumů byla následně zanesena do databáze NDOP.

Třetí fází byla samotná analýza stávajících a získaných nálezových dat, která vedla k definování areálu výskytu předmětů ochrany v zájmových EVL. Výsledkem této analýzy jsou mapy s rozšířením předmětu ochrany v tocích na území zájmových EVL, viz. obrázek. Tyto výstupy byly vytvořeny v rámci celého území ČR pro vybrané EVL, na jejichž území je předmětem ochrany druh ze skupiny ryb či mihulí. Vzniklo celkem 17 mapových podkladů, jež reprezentují 17 evropsky významných druhů.

Areál rozšíření vranky obecné (Cottus gobio) jakožto předmětu ochrany v EVL Krkonoše.

Nahoru
27.2.2017
Extenzivní ověření funkčnosti rybích přechodů

V roce 2016 bylo ověřeno 42 rybích přechodů financovaných z Operačního programu Životní prostředí. Odchylky v závěrech rozdílných hodnotitelů byly minimální a byly způsobeny hlavně průtokovými podmínkami, metodologii je možné označit za objektivně nastavenou.

Kvalita realizovaných staveb je velmi proměnlivá. Technické rybí přechody jsou většinou v pořádku, přírodě blízké jsou naproti tomu velmi často ovlivněné konstrukčními vadami. Hlavní identifikované problémy spadají do fáze:

- procesní - nekoncepční podpora lokalizace, ústupky při schvalování projektu;

- konstrukční - charakter přepážek, podélný sklon;

- postrealizační - nedostatečná frekvence údržby, potřeba oprav poškození.
Na větších řekách je konstrukce jediného rybího přechodu většinou nedostatečná. Přechody

musí ke vstupu motivovat celé spektrum druhů společenstva. Umožnění průchod generačních ryb proti proudu je významnější než samotná nalezitelnost dolního vstupu do přechodu. Význam nalezitelnosti horního vstupu je třeba hodnotit v kontextu poproudové průchodnosti jezu.

Poznatky z průzkumů budou využity při zacílení financování staveb z veřejných zdrojů.

Body představují lokality rybích přechodů vybudovaných v rámci OPŽP, červené byly hodnoceny v rámci projektu.Nahoru

 
27.2.2017
Nakládání s vodami na vybraných tocích EVL

Nakládání s vodami bylo v roce 2016 zmapováno pracovníky Beleca, z.s. na 73 evropsky významných lokalitách. Jednalo se celkově o cca 3 500 říčních kilometrů. Prvotní data o nakládání s vodami byla získána z online databáze Centrální registr vodoprávní evidence (CRVE) spravovanou Ministerstvem zemědělství. Tato data byla následně ověřena a doplněna přímo s pracovníky vodoprávních úřadů zapojených obcí s rozšířenou působností (ORP) návštěvou archivu úřadu.

Výsledkem této aktivity je databáze, která bude sloužit k nahlížení a k vytváření analýz vhodných pro potřeby stanovení míry zatížení zájmových úseků toků stávajícím nakládáním s vodami.

 
1.2.2017
Ukončení mapování říčních překážek

Koncem ledna skončila jedna z hlavních etap projektu ,,Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“, a to sběr dat o příčných bariérách na vybraných vodních tocích, malých vodních elektrárnách, rybích přechodech a dalších objektech. Sběr dat a mapování zajišťovali pracovníci regionálních pracovišť AOPK ČR v období od září 2016 do konce ledna 2017 pomocí mobilních aplikací na chytrých telefonech, případně tabletech. Na mapovaných úsecích toků ČR (délkově cca 1/7 délky říční sítě) bylo zmapováno, i díky použité technologii, bezmála 10 tisíc profilů, z kterých je jen ¼ migračně průchodných při optimálních podmínkách. Příčné bariéry nepředstavují jen jezy, hráze, poldry aj, ale také velké množství malých vodních elektráren (MVE) včetně všech jejich průvodních jevů. Jmenovat můžeme například ztrátu vhodných biotopů po vzniku zdrží nad MVE a nebo změnu charakteru proudění v ovlivněném úseku vodního toku. Celkově se jedná o 761 zjištěných MVE.  Přiložené mapové výstupy znázorňují prostorovou distribuci migračních bariér (příčných překážek), MVE a rybích přechodů. V průběhu tohoto měsíce a v dalším období bude probíhat intenzivní práce nad vyhodnocením dat.

Zmapované říční překážky. Zmapované malé vodní elektrárny (MVE).

Zmapované rybí přechody.

Nahoru
31.1.2017
Úhoř s vysílačkou z povodí Odry odchycen v Polsku

Na konci měsíce června loňského roku byli v rámci projektu norských fondů „Vytvoření strategie pro snížení dopadů fragmentace říční sítě ČR“ vysazeni do povodí řeky Odry úhoři vybaveni vysílačkami. Za pomoci sledování jejich přirozené migrace bude po skončení monitoringu možno určit poproudovou prostupnost této řeky pro vodní živočichy na našem území.

V polovině ledna tohoto roku jsme dostali zprávu z Polska, že jeden z takto označených úhořů byl místními rybáři odchycen u vesnice Gryfino, která se nachází pár desítek kilometrů před déltou, kde ústí řeka do Baltského moře. Tento jedinec byl odchycen 8.12.2016 na říčním kilometru 719. Vypuštěn byl na 86 říčním kilometru, při své migraci tedy urazil 633 km. Bohužel jeho cesta neskončila v Sargassovém moři, ale v polské kuchyni. Tento výsledek je pro nás i přes tuto skutečnost velice užitečný, přináší informaci o možné prostupnosti řeky Odry nejen na území České republiky, ale i Polské, pravděpodobně až do moře (nevypovídá však o procentuální úspěšnosti). Dále se touto zprávou potvrdil i již dříve známý a během tohoto projektu ověřovaný fakt podzimního tahu úhořů do moře.  Po podrobné analýze dat budeme schopni určit i dobu trvání této cesty a průměrnou rychlost ryby.

Cesta, kterou označený úhoř během migrace překonal činila 633 km. Úhoř číslo 109, délka 89 cm, váha 1,15 kg. Foto: Tereza Barteková.

Nahoru
31.10.2016
Norský workshop partnerů projektu se vydařil

V polovině října proběhl v Norsku workshop partnerů projektu. Organizace celého pobytu a programu se ujal především norský partner projektu Norwegian Institut for Nature Research (NINA). Workshopu s terénními exkurzemi se zúčastnili zástupci všech českých partnerů projektu. Většina účastníků absolvovala celý program, přestože workshop trval téměř týden (16. - 21.10.).

Během terénních exkurzí byly navštíveny migrační bariéry s instalovanými systémy pro sledování migrací, dále rybí přechody v tělesech přehrad, monitorovací a značkovací stanice v lokalitě Hunderfossen a lososí líheň. V rámci reálných situací byla diskutována problematika minimálních zůstatkových průtoků resp. derivací vodních toků MVE. Pozorovány byly také migrující lososovité ryby (místní forma pstruha jezerního) v prostorech jejich trdlišť.

Po odjezdu členů dvou partnerských organizací (AOPK a Beleco), probíhala mezi zbylými partnery diskuze o statistických možnostech zpracování a vyhodnocení shromažďovaných dat o migracích. Šlo především o aktivity projektu „fragmentace“, migrace úhoře říčního, turbínovou mortalitu, monitoring funkčnosti sledovaných rybích přechodů a monitoring a možnosti migrace lososa obecného. Na závěr byly formulovány témata a možnosti další vzájemné spolupráce a podpory všech partnerů.

Monitorovací stanice Hunderfossen. Foto: archiv AOPK ČR. Ovlivněné koryto řeky Gudbrandsdalslägen. Foto: archiv AOPK ČR.

Přehrada (zdymadlo) Hunderfossen. Foto: archiv AOPK ČR. Účastníci terénní exkurze. Foto: archiv AOPK ČR.

Nahoru
7.11.2016
Konference GIS Esri 2016, aneb využití aplikací této společnosti

Při příležitosti 25. ročníku Konference GIS Esri, největší konference pro odborníky GIS v ČR, bylo prezentováno využití ESRI technologií Collector for ArcGIS a Survey123 for ArcGIS za účelem sběru dat v rámci aktivity EHP projektu „Pasportizace příčných objektů na vybraných vodních tocích ČR“.

Pracovníci IT oddělení AOPK ČR dokázali, jako jedni z prvních v České republice, využít předností mapové aplikace Collector for ArcGIS a formulářové aplikace Survey123 for ArcGIS a vzájemně tyto aplikace zkombinovat. Díky této práci vzniklo uživatelsky příjemné virtuální prostředí, které umožnuje interním pracovníkům AOPK ČR, reps. „mapovatelům“, mobilní sběr a následné odeslání dat do databáze AOPK ČR.   

Prezentace využití aplikací společnosti Esri na konferenci GIS Esri 2016. Foto: archiv AOPK ČR.Nahoru

12.9.2016
Spuštění mobilních aplikací

Jednou ze zásadních aktivit projektu je pasportizace (sledování) příčných objektů na vybraných vodních tocích ČR. Na základě této aktivity byly vytvořeny dvě mobilní aplikace společnosti ESRI (úzce mezi sebou spolupracují) a slouží interním pracovníkům AOPK ČR pro sběr dat. 

První z aplikací je tzv. “naváděcí“ aplikace Collector for ArcGIS (Obr. 1), která mapovateli napomáhá určit polohu a typ nalezené migrační bariéry. Uživatel prostřednictvím druhé “sběrné“ aplikace Survey 123 for ArcGIS (Obr.2 ) vyplní formulář s předdefinovanými atributy u zjištěné překážky (např. typ migrační bariéry, cílové druhy ryb, pro kreré je vhodné zprůchodnit bariéru,…). Zároveň tato aplikace umožňuje pořízení fotografií příčného objektu. Vyplněný formulář včetně fotografie je odeslán na webový server. Nashromážděná data budou jednou ze součástí Databáze fragmentace říční sítě ČR.

Zobrazení příčné překážky pomocí lokálního zoomu. Obr.: Archiv AOPK ČR. Formulář s atributem migrační bariéry. Obr.: Archiv AOPK ČR.

Nahoru
24.8.2016
Monitoring na Ohři v Žatci

Jednou z dílčích aktivit programu Norských fondů pro snížení negativních vlivů fragmentace říční sítě je monitoring rybího přechodu na řece Ohři u města Žatce. V druhé polovině července bylo za tímto účelem označeno celé druhové i věkové spektrum ryb vyskytujících se v oblasti této lokality. Ryby byly naznačeny čipy (tzv. PIT systém) a při každém proplutí přechodem bude její pohyb snímán. Při proplutí se zaznamená datum a přesný čas, kdy ryba přechodem prošla, dále jsou u všech ryb posuzovány jejich fyzikální parametry (velikost, váha a výška těla), které se budou moci porovnávat s výsledky dalších migrací. Na základě poměrů označených a zaznamenaných ryb PIT systémem se bude dát určit celková procentuální úspěšnost funkčnosti sledovaného rybího přechodu.

Odlov ryb. Foto: Archiv VÚV T.G.M. Čipování PIT. Foto: Archiv VÚV T.G.M.

Začátkem srpna bylo na řece Ohři, v oblasti mezi vodní nádrží Nechranice a městem Žatec, odloveno dvacet dospělých úhořů, dle vnějších znaků (především změna zbarvení) připravených k reprodukční migraci. Tito jedinci byli vybaveni vysílačkami, za jejichž pomoci bude v příštích třech letech možno sledovat jejich pohyb přes strategické body říční síti ČR. To pomůže určit míru migrační propustnosti pro vodní organismy v našich tocích, alokovat problematické oblasti a nastínit tak možnosti nápravných opatření. Obdobně jako na řece Ohři budou další úhoři za stejným účelem vysazeni v povodí řeky Labe, Vltavy, Berounky a Odry.

Implantace vysílačky pod kůži úhoře. Foto: Archiv VÚV T.G.M. Odchycený úhoř. Foto: Archiv VÚV T.G.M.

Nahoru
29.7.2016
Biomonitoring v KRNAPu

V rámci monitoringu migrační prostupnosti říční sítě pro vodní organismy v Krkonošském národním parku proběhlo v druhé polovině července značení 24 pstruhů obecných na řece Úpě. Každý jedinec byl změřen a vybaven vysílačkou pro radiovou telemetrii, díky níž je možné sledovat pohyb značených ryb. Již po první kontrole pomocí radiového přijímače, která proběhla týden po nasazení monitorovaných jedinců, je možné implantaci vysílaček shledat jako úspěšnou a začít shromažďovat informace o pohybu těchto ryb. Zároveň proběhlo při kontrolním odlovu také mapování početnosti tamní populace pstruha obecného v úseku řeky Úpy u soutoku s Albrechtickým potokem i v potoce samotném.

Odlov ryb určených k monitoringu v Horním Maršově. Foto: archiv VÚV T.G.M. Jedinec pstruha potočního vybavený vysílačkou. Foto: archiv VÚV T.G.M.

Měření odchyceného jedince pstruha potočního. Foto: archiv VÚV T.G.M.

Nahoru
Tisková zpráva
14. června 2016, Praha
Projekt určí, co dělat, aby byly řeky prostupnější

Naši říční síť dělí více než 6000 překážek, zejména jezů, které jsou vyšší než jeden metr. Pro ryby a další živočichy tvoří nepřekonatelnou bariéru, v řekách vznikají oddělené umělé úseky. Zmapování těchto překážek, sledování chování ryb a návrh, jak řeky učinit prostupnějšími [1], je cílem projektu [2], na kterém spolupracuje Agentura ochrany přírody a krajiny ČR s dalšími partnery [3].

Množství překážek je problémem zejména pro ty ryby, které migrují mezi sladkovodním a mořským prostředím, v našich podmínkách tedy pro úhoře říčního a lososa obecného.

...................

Celé znění tiskové zprávy naleznete ZDE.

 
1.6.2016
Sledování migrací ryb je odstartováno

V nedávné době dorazila do Výzkumného ústavu vodohospodářského TGM, v.v.i. (dále jen „VÚV“) již očekávaná zásilka od společnsoti „Biomark“ z USA ke sledování migrací ryb, včetně komponentů sloužích k odlovu a označení ryb a jejich následnému sledování. 

Pracovníci VÚV provedli rekognoskaci terénu na vodním díle Střekov (jeden z pěti vybraných profilů ke sledování migrace v rámci projektu) včetně stávajícího štěrbinového rybího přechodu. Zároveň byl prodiskutován se zástupci Povodí Labe s.p. výběr vhodných variant instalace zmíněného zařízení, včetně možnosti využití speciální pozorovací místnosti umístěné v trati rybího přechodu.

Mimo uvedenou techniku obdrželi partneři projektu z VÚV i techniku rádiové komunikace (kanadské z načky Lotek) ke sledování poproudové migrace na našem území reprezentované především úhořem říčním, při jejich tazích za rozmnožováním do Sargasového moře. Dospělý jedinec, připravený k reprodukční cestě, tak ponese vysílačku, která je detekovatelná na přijímacích zařízeních rádiové telemetrie v reálném čase.

Okno pozorovací komory v trati rybího přechodu. Foto: archiv VÚV TGM, v.v.i. Vhodné místo na umístění monitorovacího zařízení. Foto: archiv VÚV TGM, v.v.i. Automatická telemetrická stanice Lotek s anténou a s vysílačkami. Foto: archiv VÚV TGM, v.v.i.

Nahoru
19.5.2016
Zajišťování podkladových materiálů v rámci realizace projektu

Mezi stěžejní aktivity projektu patří sběr dat. Na základě analýzy se vybralo 74 EVL , na jejichž území nakládání s vodami významně přispívá k fragmentaci říční sítě. Nyní jsou na těchto územích získávána data formou analýzy dostupných materiálů (z již existujících datových zdrojů zejména vytvořených VÚV T.G.M.) včetně dat k zájmovému území v online databázi CRVE spravované Ministerstvem zemědělství. V další fázi, která aktuálně probíhá, považujeme za nezbytné, data ověřit a doplnit z vodoprávních rozhodnutí o nakládání s vodami.

Data jsou shromažďována zejména od obcí s rozšířenou působností z vodoprávních rozhodnutí. Vybrané lokality spadají do územní působnosti 101 obcí s rozšířenou působností. V období po zahájení projektu byla vytvořena Metodika určující strukturu sledovaných údajů a způsob jejich sběru. Sběr informací z vodoprávních úřadů bude probíhat období květen-září 2016 a následovat bude jejich implementace do databáze a interpretace pro využití cílovými skupinami.

Soutěska. Foto archiv Beleco. 778 zájmových jezů v  EVL podílejících se na fragmentaci říční sítě. Mapa archiv Beleco.

 Nahoru

 

Aktuálně z projektu EHP-CZ02-OV-1-028-2015, fragmentace krajiny                                                                    
10.11.2016
Konference na téma Fragmentace krajiny z pohledu druhů lesních ekosystémů

Ve středu 9.11.2016 v Brně proběhla konference k projektu „Komplexní přístup k ochraně fauny terestrických ekosystémů před fragmentací krajiny v ČR“. S partnery projektu jsme připravili řadu poutavých přednášek, které upozorňovaly na problém fragmentace krajiny z pohledu lesních druhů.

Nejprve byly koordinátorem projektu (Mgr. Michaela Sladová) z Agentury ochrany přírody a krajiny představeny základní informace o realizovaném projektu. Na tuto prezentaci navázal docent Anděl ze společnosti EVERNIA, který přednášel o obecných principech a způsobech hodnocení fragmentace krajiny.

První přednáška, kde byly zmíněny výstupy projektu, byla odprezentována zástupci z Centra dopravního výzkumu v Brně – Mgr. Markem Havlíčkem Ph.D. a Mgr. Ivem Dostálem. Účastníci semináře byli informováni o liniových migračních bariérách a o metodice pro identifikaci a hodnocení potenciálních střetů zelené a dopravní infrastruktury. Na tuto přednášku navázali RNDr. Dušan Romportl Ph.D. a Mgr. & Ing. Vladimír Zýka z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. Jejich prezentace byla zaměřena na plošné bariéry a míru fragmentace v České republice. V rámci tohoto bloku byly představeny i výsledky habitatových modelů, které nám ukázaly vhodné oblasti ať už pro trvalý, či přechodný výskyt zájmových druhů v České republice. Největší pozornost účastníků se však upírala k výsledné vrstvě Biotopu vybraných zvláště chráněných druhů velkých savců (BVZCHDVS). „Biotop“ se skládá z jadrových území, migračních koridorů a kritických míst a je hlavním výstupem společné práce všech dotčených institucí.  

Závěrečná přednáška byla věnována problematice ochrany přírody a územního plánování ve vztahu ke konektivitě krajiny, kde nás RNDr. Martin Strnad seznámil s budoucím využitím vrstvy BVZCHDVS.

RNDr.Martin Strnad (foto: Ivo Dostál). Foto: I. Dostál. RNDr. Dušan Romportl Ph.D. (foto: Ivo Dostál). Mgr. & Ing. Vladimír Zýka (foto: I. Dostál). Mgr. Marek Havlíček Ph.D. (Foto: Ivo Dostál). Doc. RNDr. Petr Anděl CSc. (foto: Ivo Dostál). Mgr. Ivo Dostál (foto: Michaela Sladová). Mgr. Michaela Sladová (foto: Ivo Dostál). Pozornost pro účastníky konference (foto: M.Sladová).

 Nahoru
7.11.2016
Pozvánka na seminář k projektu Komplexní přístup k ochraně fauny terestrických ekosystémů před fragmentací krajiny v ČR

AOPK ČR ve spolupráci s Českou společností ornitologickou a Záchranou stanicí v Bartošovicích Vás srdečně zvou na seminář k projektu Komplexní přístup k ochraně fauny terestrických ekosystémů před fragmentací krajiny v ČR. Seminář proběhne 2.12.2016 od 10:00 hodin v sídle AOPK ČR, Kaplanova 1931/1, Praha – Chodov. Můžete se těšit na prezentace, které Vám přiblíží problematiku vlivu elektrického vedení a prosklených stěn na migraci a mortalitu ptáků v České republice. Neméně zajímavá bude přednáška o migracích netopýrů. Na závěr budete informováni záchrannou stanicí v Bartošovicích o praktických zkušenostech s handikapovanými druhy.

Během semináře bude zajištěné občerstvení. Pokud budete mít zájem semináře se účastnit, prosíme o potvrzení Vaší účasti do 27.11.2016 na adresu michaela.sladova@nature.cz (kapacita je omezena).

Pozvánka je ke stažení ZDE.

 
13.10.2016
Pozvánka na seminář k projektu Komplexní přístup k ochraně fauny terestrických ekosystémů před fragmentací krajiny v ČR

AOPK ČR ve spolupráci s ČZÚ, NATURA Servis, ECODIS a Mokřady - ochrana a management z. s. vás srdečně zvou na seminář k projektu Komplexní přístup k ochraně fauny terestrických ekosystémů před fragmentací krajiny v ČR. Seminář proběhne 15.11.2016 od 10:00 hodin v sídle AOPK ČR, Kaplanova 1931/1, Praha – Chodov. Můžete se těšit na prezentace, které Vám přiblíží problematiku kolizních úseků pro obojživelníky a plazi v České republice. Zajímavé budou přednášky o praktických zkušenostech s budováním dočasných bariér či o mortalitě užovky podplamaté v obci Karlštejn.

Během semináře bude zajištěné občerstvení. Pokud budete mít zájem semináře se účastnit, prosíme o potvrzení Vaší účasti do 13.11.2016 na adresu michaela.sladova@nature.cz (kapacita je omezena).

Pozvánka je ke stažení ZDE.

 
5.10.2016
Pozvánka na seminář k projektu Komplexní přístup k ochraně fauny terestrických ekosystémů před fragmentací krajiny v ČR

AOPK ČR ve spolupráci s partnery projektu (VÚKOZ, CDV a EVERNIA) vás srdečně zvou na seminář k projektu Komplexní přístup k ochraně fauny terestrických ekosystémů před fragmentací krajiny v ČR. Seminář proběhne 9.11.2015 od 9:30 v sídle CDV, Líšeňská 33a, 636 00, BRNO. Můžete se těšit na prezentace, které Vám přiblíží problematiku fragmentace krajiny České republiky. Zajímavé budou i příspěvky o tom, jak silnice a sídla ovlivňují migraci a život našich velkých savců.

Během semináře bude zajištěné občerstvení. Pokud budete mít zájem semináře se účastnit, prosíme Vás o potvrzení Vaší účasti do 6.11.2016 na adresu michaela.sladova@nature.cz. V případě dotazů o místě konání kontaktujte vilma.jandova@cdv.cz

Pozvánka je ke stažení ZDE.

Nahoru
9.9.2016
Účast na mezinárodní konferenci IENE 2016

Ve dnech 30.8. – 2.9.2016 se ve francouzském Lyonu konala již po šesté mezinárodní konference o ekologii a dopravě, nazvaná tentokrát: „Integrating Transport Infrastructure with Living Landscapes“. Organizována byla sítí IENE (Infra Eco Network Europe), která zároveň oslavila 20 let své existence.

Vzhledem k tématické náplni konference a díky finanční podpoře z Fondu pro bilaterální spolupráci na programové úrovni – opatření B (iniciativa „EHP-CZ02-BFB-1-105-01-2015“) se jí mohli v hojnějším počtu zúčastnit i řešitelé probíhajícího projektu „Komplexní přístup k ochraně fauny terestrických ekosystémů před fragmentací krajiny v ČR“. Tuto příležitost využilo celkem osm řešitelů projektu – čtyři zástupci konečného příjemce AOPK ČR, dva zástupci partnera CDV, v.v.i. a po jednom zástupci partnerů EVERNIA, s.r.o. a VÚKOZ, v.v.i. Účast skupiny byla aktivní, bylo představeno celkem pět příspěvků vztahujících se k řešenému projektu – tři přednášky a dva postery. Poprvé zde byly prezentovány některé dílčí výstupy projektu – např. analýza lineárních bariér v krajině ČR a databáze migračních objektů, vývoj fragmentace krajiny v ČR od roku 1926 včetně prognózy do roku 2020, či využití habitatových modelů k vytváření ekologických sítí a ochraně konektivity krajiny. Kromě toho již byl předběžně představen i jeden z hlavních výstupů projektu, a sice vrstva biotopů vybraných zvláště chráněných druhů, byl předestřen plán dalšího postupu jejího využití v legislativě a zdůrazněn očekávaný pozitivní efekt zejména pro ochranu velkých šelem i dalších velkých savců v ČR.

Příspěvky k projektu prezentované našimi delegáty na konferenci jsou k dispozici ke stažení zde:

Konference byla velmi přínosná i díky různorodým exkurzím a dalším zajímavým příspěvkům na téma fragmentace krajiny ostatních účastníků – některé podněty se pravděpodobně řešitelé pokusí promítnout i do dalšího pokračování projektu, resp. do připravovaných metodických materiálů. Celková účast na konferenci čítala cca 450 odborníků/zájemců ze 44 zemí světa a nabídla tak samozřejmě i výbornou příležitost k navázání nových pracovních kontaktů v řešené problematice.

Návštěva ekoduktu jižně od Lyonu v rámci jedné z konferenčních exkurzí. Foto: J. Větrovcová. Rybí přechod jižně od Lyonu navštívený při jedné z exkurzí. Foto: V. Hlaváč.

Ing. Václav Hlaváč z AOPK ČR při diskusi po své prezentaci, ve které mj. představil novou vrstvu biotopů vybraných zvláště chráněných druhů – jeden z hlavních výstupů řešeného projektu. Foto: J. Větrovcová. Přestávková diskuse (v pozadí též prezentace posterů). Foto: J. Větrovcová.

Nahoru
14.6.2016
Losi doplatili na bariéry v krajině

Dne 14.6.2016 byla vydána tisková zpráva, která reagovala na usmrcení dvou losů, kteří se potulovali již řadu dní v okolí Brna. Samice s mláďatem byla uspána, aby byla převezena na Třeboňsko. Po uspání se však již obě zvířata neprobudila.

Velcí savci, zejména velké šelmy a kopytníci, obývají rozsáhlá území a migrují na vzdálená místa. Cestou však potkávají řadu bariér, ať už silnice, či sídla a průmyslové areály. Názorným příkladem jsou i zmínění losi u Brna. Losi k nám přicházejí z Polska, aby se dostali do oblasti Lipenské přehrady. Při své cestě však musí překonat řadu překážek. Věřme tedy, že v rámci projektu připravované migrační koridory povedou k tomu, aby se podobná situace již neopakovala.

Tisková zpráva je ke stažení ZDE.

 
29.4.2016
Migrace obojživelníků – kontrola trvalých bariér

V rámci projektu byly v dubnu 2016 zkontrolovány úseky trvalých bariér, které byly vybudované v minulosti pro ochranu obojživelníků během migrace. Bohužel většina těchto úseků není v dobrém stavu, převažují dokonce ty, které jsou ve špatném stavu. U většiny bariér chybí například naváděcí zídky, které by nasměrovaly obojživelníky do podchodů. Častým případem je i skutečnost, že jsou tyto podchody zanesené či poškozené. Větší výjimkou, v pozitivním slova smyslu, je úsek v brněnské části Žebětín. Zde jsou trvalé bariéry prakticky v bezvadném stavu a obojživelníci je nadále ve velké míře využívají. Ve velmi dobrém stavu je také rybník, do kterého migrují, takže zde může úspěšně probíhat jejich reprodukce. Na rozdíl od mnoha jiných rybníků zde není kapří hlava na hlavě a díky tomu je zde prostor pro existenci obojživelníků či dalších ohrožených nebo chráněných druhů naší přírody.

Ukázka nefunkčních bariér v Hanušovicích. Ve velkém množství se žáby dostávají mezerami v bariéře na silnici, kde zahynou pod koly aut. Mortalita je vysoká, ročně zde zahyne až stovky jedinců (autor: Antonín Krása). Příklad dobré praxe ze Žebětína ukazuje fungující napojení naváděcích bariér a propustku pod frekventovanou silnicí (autor: Antonín Krása).

Nahoru
9.3.2016
Setkání pořadatelů Ekologické olympiády

Dne 5.3.2016 byla v sídle ČSOP Kněžice v Chaloupkách na Vysočině přednesena Martinem Strnadem (AOPK ČR) přednáška o Fragmentaci krajiny a migračních koridorech. Přednáška byla určena pořadatelům krajských kol Ekologické Olympiády, kteří budou příští rok připravovat praktické úkoly na téma: „Biokoridory a biobariéry”. Pořadately krajských kol Ekologické Olympiády jsou základní organizace ČSOP, kluby přírodovědců, NNO, střední školy nebo gymnázia. Účastníci byli seznámeni jednak s problematikou fragmentace krajiny, ale také jim byly představeny dílčí aktivity, které se v rámci projektu řeší. Mohli si tak udělat celkem dobrý přehled o této problematice, a to nejen v rovinně teoretické, ale také díky praktickým ukázkám z řešeného projektu. Setkání se zúčastnilo celkem 15 osob.

Účastníci setkání. Foto: J. Síbrt Foto: J. Síbrt

Nahoru
18.2.2016
Zoologické dny 2016, České Budějovice

Ve dnech 11. a 12. února se konaly Zoologické dny v Českých Budějovicích. Konference se účastnilo bezmála 504 účastníků (z toho 287 studentů). Dlouhodobě tato konference patří k největším událostem svého druhu v České republice. Na konferenci bylo možné potkat nejen účastníky z České republiky, ale také kolegy ze Slovenska či doktorandy z různých zemí. Na konferenci odeznělo 140 přednášek a bylo vystaveno 162 posterů. Mezi postery nechyběl ani poster, který se vztahuje k našemu projektu. Poster informoval o problematice mapování vlivu elektrického vedení na mortalitu a migraci ptáků. Zároveň byly uveřejněny i první předběžné výsledky z mapování.  

Poster na konferenci Zoologické dny 2016, české Budějovice
Nahoru
18.1.2016
Mapování koridoru Jihočeský kraj

Nedílnou součástí plánování dopravních liniových staveb je navržení vhodných zmírňujících opatření k omezení bariérového efektu, který negativně působí na migraci živočichů. V Jihočeském kraji proto proběhlo terénní šetření u migračních objektů, jako jsou propustky, estakády, podchody či nadchody kolem dálnice D3 v úseku Chotoviny – Žíšov. Dálnice D3 se stala první dálnicí v Jihočeském kraji. Výstavba byla zahájena v první etapě obchvatem Tábora (uvedení do provozu 1991). Dálnice D3 je po detailním průzkumu jedna z nejlépe průchozích dálnic na území České republiky. V současnosti má dálnice několik migračních objektů (nadchody, podchody). Ne všechny jsou však vhodně řešeny. Celkem bylo navštíveno 28 míst. V úseku Chotoviny - Žíšov byly vybudovány dva speciální nadchody výhradně pro zvěř tzv. ekodukty, které nejsou kombinovány s účelovou komunikací - což není častým pravidlem. Vhodným řešením, které umožňuje migrační průchodnost dálnice, je vyjma ekoduktů i vedení dálnice na estakádovém mostě u Veselí nad Lužnicí (obr. 3). V rámci terénního šetření byly zaznamenány i problematické průchody. Byly zjištěny nedostatky u některých podmostí, které byly součástí podchodů. Důležitou roli hraje totiž typ povrchu v samotném podchodu, který by měl být ideálně pokryt zeminou. Nevhodným povrchem je štěrková či kameninová drť. Před samotný vchod do podchodu by také neměla být umisťována zábradlí nebo svodidla.

Ekodukt u Plané nad Lužnicí. Na ekodukt z obou stran navazuje les a přes ekodukt nevede účelová komunikace. Foto: Martin Strnad.. Stopní dráhy srnčí a černé zvěře svědčí o využívání ekoduktu u Plané nad Lužnicí. V minulosti byl zde zaznamenán daněk evropský. Foto: Martin Strnad

Dálnice D3 je u  Veselí nad Lužnicí vedena na několikasetmetrovém estakádovém mostě, který překlenuje řeku Lužnici. Foto: Martin Strnad Dvojtubusový podélně rozdělený podchod. Po stranách je nevhodné podmostí tvořené kamenitou drtí. Před vstupem je nevhodně umístěné zábradlí. Foto: Martin Strnad

Nahoru
18.12.2015
Úvodní setkání vlčích a rysích hlídek

Na počátku zimní sezóny proběhl maraton úvodních školení pro nové hlídkaře, kteří se vydávají stopovat velké šelmy v rámci tzv. Rysích či Vlčích hlídek. V termínu 27.-29.11. se konaly Vlčí hlídky v Ludvíkově pod Pradědem. Hlídek se účastnilo bezmála 50 nových dobrovolníků, kteří se v nadcházející sezóně zasadí o monitorování velkých šelem v Jeseníkách, Rychlebských horách a Králickém Sněžníku. V rámci přednáškového bloku byl představen i projekt EHP-40 „Komplexní přístup k ochraně fauny terestrických ekosystémů před fragmentací krajiny v ČR“ a na tuto přednášku navazovala prezentace, která zúčastněné seznámila s problematikou fragmentace krajiny a migračních koridorů. Sobota byla vyčleněna pro pochůzky v terénu, a jak je patrné z fotografií, sněhové podmínky byly ideální.

Následující víkend, tedy 4.-6.12., bylo uspořádáno Úvodní školení pro rysí hlídky v Prachaticích. Ve srovnání s vlčími hlídkami v Jeseníkách probíhají hlídky na Šumavě pravidelně od roku 2006 a i přes to se semináře účastnilo okolo 40 nových zájemců. Na semináři byl opět představen projekt EHP-40 „Komplexní přístup k ochraně fauny terestrických ekosystémů před fragmentací krajiny v ČR“ a návazná přednáška o fragmentaci krajiny a migračních koridorech. I přes to že sněhové podmínky tento víkend nebyly ideální, se hlídkaři vydali do terénu.

Popřejme tedy hlídkařům a novým dobrovolníkům v nadcházející stopařské sezóně ideální sněhové podmínky a spousty šelmích nálezů.

První zaznamenané stopy, které však patřily vysoké zvěři, foto: Michaela Sladová Úvodní školení vlčích hlídek v Ludvíkově, foto: Linda Krejčová V Jeseníkách panovaly ideální klimatické podmínky pro stopování velkých šelem, foto: Michaela Sladová

Ideální biotop pro velké šelmy – vrchol Sokol (Jeseníky), foto: Michaela Sladová Úvodní školení rysích hlídek v Prachaticích, foto: Josefa Volfová

 Nahoru
27.11.2015
Detailní monitoring kolizního místa a migrací užovky podplamaté

V září a říjnu 2015 proběhl monitoring užovky podplamaté v obci Karlštejn. Na řece Berounce v okolí zmiňované obce se nachází početná populace užovky podplamaté (Natrix tessellata). Silnice II/116 zde odděluje letní biotopy těchto semiakvatických hadů (a také druhu N. natrix) od části zimovišť, která se nacházejí na její druhé straně. Z toho důvodu zde na jaře a na podzim dochází k sezónním migracím hadů, důsledkem čehož je zvýšená mortalita způsobená projíždějícími auty. Úsek je známý především tím, že zde ve zvýšené míře dochází k zabíjení především juvenilních jedinců. Účelem studie bylo poskytnout informace o načasování a průběhu podzimní migrace a identifikace míst s nejvyšší mírou silniční mortality. Zároveň studie navrhuje způsob ochrany včetně technické specifikace řešení.

Zimoviště – Budňanská skála je odděleno trvalou migrační bariérou (silnice II/116) od letních biotopů, které se nacházejí na březích Berounky, foto: ECODIS Na migrační trase Budňanská skála-Berounka je množství potenciálně vhodných zimovišť či kladišť foto: ECODIS

Dočasné řešení pomocí plastové fólie, autor: ECODIS Dočasné řešení pomocí plastové fólie, autor: ECODIS Dočasné řešení pomocí plastové fólie, autor: ECODIS

 
6.11.2015
Mapování migračních koridorů v Karlovarském kraji

V tomto týdnu proběhlo mapování migračních koridorů v Karlovarském kraji, který se řadí k menším krajům v České republice. Průchodnost krajiny pro velké šelmy je zajišťována tzv. migračními koridory. Zda bude migrační koridor využíván, závisí na několika faktorech. Vyjma migračních bariér, které představují urbanizované plochy či dopravní infrastruktura, má vliv na průchodnost území především míra lesnatosti daného koridoru. Lesnatost Karlovarského kraje dosahuje v porovnání s ostatními kraji České republiky nadprůměrných hodnot. Lesnatost pro Karlovarský kraj je udávána okolo 50 %, a z tohoto důvodu patří tento kraj k migračně významným územím pro velké šelmy. Na druhou stranu jsou na území kraje rozsáhlé oblasti, kde je uplatňována těžební činnost. Tvary vzniklé těžební činností (doly, lomy, výsypky atd.) představují významnou migrační bariéru v krajině.

Území Karlovarského kraje spadá do oblasti tzv. Sudet. Po vysídlení německého obyvatelstva se řadí Karlovarský kraj k nejméně zalidněním krajům v České republice. Nízká hustota osídlení a vysoká míra lestnatosti vytváří vhodné podmínky pro trvalý či přechodný výskyt velkých šelem (autor: Michaela Sladová). Území Karlovarského kraje spadá do oblasti tzv. Sudet. Po vysídlení německého obyvatelstva se řadí Karlovarský kraj k nejméně zalidněním krajům v České republice. Nízká hustota osídlení a vysoká míra lestnatosti vytváří vhodné podmínky pro trvalý či přechodný výskyt velkých šelem (autor: Michaela Sladová).

„Schůdnější“ varianta překonání migrační bariéry, což potvrzují i nalezené tzv. chodníčky či stezky vysoké zvěře. Pomocí GPS přístroje byla zaznamenaná přesná poloha migračních tras (autor: Michaela Sladová). Na první pohled migračně prostupné území, avšak po detailnějším šetření byly zjištěny dvě zásadní skutečnosti. Za prvé zde byla zaznamenána vysoká intenzita provozu železniční dopravy. Jedná se o vysokorychlostní trať, kde projíždí vlaky v pravidelných intervalech 10 minut. Za druhé je trať umístěna v „zářezu“ kopce, kde uměle vytvořený sráz znemožňuje migraci zvěře (autor: Michaela Sladová). Detailní pohled na 3 metry vysoké terénní zářezy (autor: Michaela Sladová).

Terénnímu šetření prostupnosti migračních koridorů předchází fáze detailní přípravy mapových podkladů. Na základě metodiky, která odpovídá nejnovějšímu vědeckému poznání, je připravena tzv. vrstva migračních koridorů. Tato vrstva je dále upravovaná odborníky, kteří detailně vymezují koridory nad mapami s měřítkem 1 : 10 000 a pokud se jedná o kritické místo, tak se využívají mapy s měřítkem 1 : 5 000. Na obrázku je patrné oplocení, které v první fázi přípravy koridorů není z dostupných mapových podkladů patrné. Na oplocení, elektrické ohradníky atd. většinou narazíme až při terénním šetření. Poté se trasa koridoru musí upravovat na základě zjištěných skutečností (autor: Michaela Sladová). Nevhodný typ biotopu pro migraci velkých šelem představují tvary, které vznikly v důsledku těžební činnosti. Na obrázku je patrný bývalý lom Medard (autor: Michaela Sladová).

Nahoru
22.10.2015
Informační seminář k projektu

V pátek 16.10.2015 proběhl informační seminář k projektu „Komplexní přístup k ochraně fauny terestrických ekosystémů před fragmentací krajiny v ČR“.

Nejprve byly koordinátorem projektu (Mgr. Michaela Sladová) představeny základní informace o projektu. Poté pan docent Anděl nabídl sjednocený pohled na problematiku fragmentace krajiny. Během přednášky jsme slyšeli informace jak o základních přístupech k řešení konektivity krajiny, tak byly uváděny konkrétní příklady špatné a dobré praxe.

První přednáškou z bloku fragmentace krajiny z pohledu lesních druhů byla prezentace Mgr. Iva Dostála z Centra dopravního výzkumu v Brně, který informoval účastníky o liniových a plošných migračních bariérách. Na tuto přednášku navázal doktor Romportl z Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví. Prezentace byla zaměřena na vědecké přístupy, které řeší navýšení konektivity krajiny pro lesní druhy. V rámci tohoto bloku byly představeny i výsledky habitatových modelů, které nám ukázaly vhodné oblasti ať už pro trvalý či přechodný výskyt zájmových druhů v České republice.

Závěrečná přednáška byla věnována problematice fragmentace krajiny z pohledu ptáků. RNDr. Martin Strnad nás seznámil s metodikou mapování vlivu elektrického vedení na migraci a úmrtnost ptáků a zároveň nám představil dosavadní předběžné výsledky monitoringu.

Informační seminář k projektu EHP-40, fragmentace krajiny, foto: Jitka Větrovcová Informační seminář k projektu EHP-40, fragmentace krajiny, foto: Jitka Větrovcová Informační seminář k projektu EHP-40, fragmentace krajiny, foto: Jitka Větrovcová

 Nahoru
1.10.2015
Pozvánka na seminář k projektu

AOPK ČR ve spolupráci s partnery projektu (VÚKOZ, CDV a EVERNIA) vás srdečně zvou na seminář k projektu Komplexní přístup k ochraně fauny terestrických ekosystémů před fragmentací krajiny v ČR. Seminář proběhne v pátek 16.10.2015 od 9:00 na ústředí AOPK ČR. Můžete se těšit na prezentace, které Vám přiblíží problematiku fragmentace krajiny z pohledu velkých šelem. Zajímavé budou i příspěvky o vlivu elektrického vedení na migraci a úmrtnost ptáků.

Během semináře bude zajištěné občerstvení. Pokud budete mít zájem semináře se účastnit, prosíme Vás o potvrzení Vaší účasti do 9.10.2015 na adresu michaela.sladova@nature.cz. Pozvánka je ke stažení ZDE.

Nahoru
19.8.2015
Mapování a hodnocení elektrického vedení na územích mimo zemědělské kultury

V současné době probíhá mapování elektrického vedení tam, kde nejsou zemědělské kultury. Odborníci hodnotí samotné elektrické vedení (materiál sloupu, typ konzoly, ochranné prvky) a nalezené mrtvé či zraněné ptáky. Vše podrobně zdokumentují a zaznamenají do databáze. Někteří při mapování využívají aplikaci pro chytré telefony BIOLOG. Mapování probíhá v rámci standardizovaných kvadrátů pro síťové mapování na území celé České republiky. Za období červen 2015 až únor 1016 bude zmapováno 5 000 km elektrického vedení.

Zraněný samec poštolky obecné po zasažení elektrickým proudem. Foto: Petr Tichý Různé typy konzolí a izolátorů, foto: Petr Tichý Různé typy konzolí a izolátorů, foto: Petr Tichý Různé typy konzolí a izolátorů, foto: Petr Tichý Různé typy konzolí a izolátorů, foto: Petr Tichý

Nahoru
17.8.2015
Mapování migračních koridorů v Beskydech

Na konci července proběhlo mapování migračních koridorů pro velké šelmy v Beskydech, Javorníkách, Vsetínských a Vizovických vrších. Především Moravskoslezské Beskydy představují jádrovou oblast pro výskyt velkých šelem (medvěda hnědého, vlka obecného, rysa ostrovida) na území České republiky. Aby mohly být populace dlouhodobě stabilní, jsou závislé na migrujících jedincích ze Slovenska a Polska. Každodenně však přibývá migračních bariér v podobě nové výstavby sídel, silnic a průmyslových zón, které snižují konektivitu krajiny. Proto mohou být populace všech tří velkých šelem v budoucnu ohroženy především znemožněním potkávání jedinců mezi sebou, což následně vede mj. k omezení genetické výbavy u mláďat a snižování jejich životaschopnosti.

Mapování migračních koridorů bylo zaměřeno především na problematické oblasti – Jablunkovská brázda (Jablunkov a Mosty u Jablunkova) a severní podhůří Moravskoslezkých Beskyd mezi obcemi Tichá a Čeladná. Migrační koridory se mapovaly nad mapami 1 : 50 000 a 1 : 25 000. Pokud se však jednalo o kritické místo, tak byly použity mapy s měřítkem 1 : 10 000. V současnosti se připravují podrobné mapové vrstvy migračních koridorů (biotop vzláště chráněných druhů) pro katastrální území Jablunkov, Mosty u Jablunkova a Kunčice pod Ondřejníkem.

Biotopem velkých šelem jsou převážně lesy, avšak při migraci velké šelmy své požadavky na biotop snižují. Může se tedy stát, že během migrace překonávají menší vzdálenosti v otevřené zemědělské krajině. Foto: Michaela Sladová Zemědělské plodiny mohou poskytovat i příhodné podmínky pro migraci. V tomto případě se jedná o kukuřici setou, která ve vzrostlé formě dosahuje i 2 metrů. Foto: Michaela Sladová

Typické beskydské osídlení. Jihozápadně podél zapojené zeleně vede jeden z migračních koridorů, který může být však ohrožen stále se rozrůstající rozprýlenou sídelní zástavbou. Foto: Michaela Sladová Estakáda představuje vhodný migrační objekt, který snižuje vliv fragmentace krajiny. Foto: Michaela Sladová

Nahoru
5.8.2015
Školení mapovatelů elektrického vedení

Ke konci měsíce června se v Havlíčkově Brodě uskutečnilo úvodní školení pro odborníky, kteří budou mapovat vliv různého typu elektrického vedení na migraci a mortalitu ptáků. Mapování by mělo probíhat kontinuálně až do února 2016.

Jednotliví partneři pracují na svých aktivitách v rámci projektu od ledna 2015. Partner CDV prozatím připravil databázi liniových migračních bariér a shromáždil informace o konfliktních bodech v křížení zelené a dopravní infrastruktury. Další partner VÚKOZ se podílel na vytváření habitatových modelů pro rysa ostrovida, medvěda hnědého a vlka obecného. A konečně partner projektu EVERNIA má na starosti osvětový projekt, který bude informovat o fragmentaci krajiny na území České republiky. K dnešnímu dni byl nashromážděn podkladový materiál pro tvorbu krátkého filmu a pro informační panely. AOPK ČR se společně se všemi partnery podílí na vývoji migračních koridorů pro zájmové druhy.

Úvodní informační seminář pro aktivitu Mapování vlivu elektrického vedení na migraci a mortalitu ptáků konaný 23.6.2015 v Havlíčkově Brodě, foto: M. Sladová

Nahoru
15.6.2015
Mapování migračních koridorů ve Středočeském kraji

V nedávné době proběhlo terénní mapování biotopu zvláště chráněných druhů ve Středočeském kraji. Mapování v terénu je založeno na počítačovém modelu šíření zájmových druhů. Výsledky modelu se zpřesňují nad Základní mapou České republiky v různém měřítku. Terénní průzkum je zaměřen především na detailní průzkum a fotodokumentaci kritických míst. Kritická místa, typu dálnice, zástavba, široké bezlesí apod., představují v krajině zásadní bariéru. Vymezení a popis kritických míst jsou právě jedním z nejdůležitějších cílů projektu.

Krajinu středočeského kraje můžeme z hlediska migrace rozdělit na dvě části. Méně vhodnou krajinu nalezneme v rovinách střední (Praha), severní (Mělnicko) a východní (Kolínsko, Kutnohorsko) části Středočeského kraje. Reprezentuje ji hustá sídelní síť a rozsáhlé bloky zemědělské půdy. Daleko lépe vypadá krajina v západní (Křivoklátsko) a jihozápadní (Brdy) části kraje, kde členitější reliéf zamezuje prudkému rozvoji zástavby a vytváří relativně přirozené krajinné segmenty (CHKO Křivoklátsko, CHKO Brdy). Propojení těchto oblastí s příhraničními (Šumava, Krušné hory) je jednou z nejdůležitějších funkcí biotopové vrstvy ve Středočeském kraji.  Specifickou podobu má krajina v jižní části Středočeského kraje. Údolí řek Vltavy a Sázavy zde vytváří charakteristickou krajinou mozaiku širokých vodních ploch, strmých zalesněných svahů a chatových kolonií. Kombinace těchto krajinných prvků ale často vytváří neprůchodnou bariéru.

Specifikum Středočeského kraje je jeho paprskovitá dálniční síť se středem v Hlavním městě Praha. Dálnice představují největší překážku v migraci živočichů a bez migračních objektů jsou prakticky nepřekonatelné. Na první fotografii je vyobrazena oplocená dálnice D10 Praha – Ml. Boleslav (foto Vladimír Zýka). Druhá fotografie ukazuje dálniční most na dálnici D1 u obce Všechlapy. Most lze považovat za migrační objekt (podchod). Dostatečná šířka mostu, stromová vegetace v okolí a vodní tok vytváří dobré podmínky pro překonání dálnice. V ideálním případě by bylo dobré zaměnit štěrkový podklad za hliněný. (foto Vladimír Zýka). Typickým příkladem kritického místa pro Středočeský kraj je rozsáhlé bezlesí, které často doplňují silnice I. třídy, železnice a okolní zástavba.  Fotografie z místa u obce Rostoklaty nedaleko Kolína. (foto Vladimír Zýka).

Další migrační bariéru, typickou spíše pro jižní Moravu, tvoří oplocené sady a vinice. V tomto místě (severně od Kutné Hory) je bariérový efekt oplocení umocněn přiléhající zástavbou. (foto Vladimír Zýka). Široké vodní plochy (na obrázku VN Slapy) se velkým savcům těžko překonávají. Migrační průchodnost navíc mnohdy ztěžují rekreační areály a chatové osady na březích řek. (foto Vladimír Zýka).

Nahoru

 
Aktuálně z projektu EHP-CZ02-OV-1-026-2015, biodiverzita

 

13.2.2017
Webové stránky záchranných programů v novém

V rámci realizace projektu z EHP fondů s názvem „Opatření na zastavení úbytku biodiverzity na celostátní a regionální úrovni“ byla pod stávající doménou (www.zahranneprogramy.cz) spuštěna nová podoba webových stránek pro záchranné programy a programy péče.

Původní grafická podoba stránek byla z roku 2008, a proto vyžadovala celkovou renovaci s cílem lepší orinetace uživatele na webu (také vzhledem ke složitosti struktury) a přizpůsobení novým komunikačním trendům.

Stránky obsahují aktualizované a doplněné informace včetně textů záchranných programů (ZP) a programů péče (PP) o jednotlivých druzích rostlin a živočichů, pro které je ZP a PP realizován nebo je ve fázi příprav.

Novinkou je, vedle grafické podoby stránek vycházející z konceptu Domů přírody, také zařazení aktualit o průběhu realizace projektů z EHP fondů – Malé grantové schéma II. pro období 2009-2014.

Vzhled webových stránek "před" renovací. Vzhled webových stránek "po" renovaci.

Nahoru
15.11.2016
Realizace akčního plánu pro přesličku různobarvou

Přeslička různobarvá (Equisetum variegatum), známá také pod českým názvem cídivka peřestá, je dalším z druhů, pro které realizujeme regionální akční plán. Legislativně je chráněna jako kriticky ohrožený druh, jako silně ohrožený druh je řazena i v aktuálním Červeném seznamu. Patří mezi druhy s vyššími nároky na světlo a vodní režim lokality, významná část posledních populací přesličky je vázána na aktivní štěrkovny.

V roce 2015 proběhlo mapování lokalit přesličky v Olomouckém kraji. Na klíčové lokalitě na Moravičanském jezeře byl prokázán výskyt přesličky na novém aktivním náplavu, kde vytváří bohatou populaci na ploše cca 0,16 hektaru, nyní největší na střední Moravě. Došlo však k zániku původně nejbohatší populace přesličky u nás na starším náplavu, kde se ještě okolo roku 2000 vyskytovala v počtu tisíců lodyh. Velká populace přesličky byla potvrzena i na lokalitě Náklo, naopak na lokalitě u Nemilan byla zjištěna jen jedna lodyha. 

Pro podporu populace tohoto ohroženého druhu bylo v roce 2015 realizováno sečení a výřez dřevin na lokalitě u Moravičanského jezera.  K zániku populace na zmíněné historické lokalitě došlo kvůli ruderalizaci, zarůstání a postupné tvorbě humusové vrstvy. Proto byl v letošním roce realizován zásah, kdy byl na této lokalitě na ploše 100 metrů čtverečních stržen drn. V následujících letech budeme sledovat, zda dojde k návratu přesličky na nově obnovený biotop.

Porost přesličky různobarvé (Equisetum variegatum) na lokalitě Moravičanské jezero. Foto: Václav John. Stržení drnu je pro obnovu populace přesličky nezbytné. Foto: Jan Vrbický.

Po odstranění vrstvy humusu je možný opětovný návrat přesličky. Foto: Jan Vrbický.Nahoru

1.11.2016
Odstranění kleče na Malém Dědu

Během srpna-října 2016 bylo na Malém Dědu realizováno odstranění nepůvodní borovice kleče na celkové ploše 12 ha (z toho čistá plocha klečových porostů činila 1,79 ha). Toto opatření bylo realizováno zejména z důvodů podpory unikátní populace endemického poddruhu okáče menšího (Erebia sudetica sudetica), který se zde vyskytuje vedle řady dalších cenných druhů živočichů a rostlin vázaných na alpínské bezlesí.

Borovice kleč je v Jeseníkách nepůvodní a její výsadba v hřebenových partiích Jeseníků vedla k rostoucímu ohrožení místní unikátní fauny a flóry, z nichž některé druhy bohužel již vymizely. Naším cílem je zajistit přežití okáče menšího a dalších ohrožených druhů v Jeseníkách a zvýšit početnost jejich populací. Okáč menší je deštníkovým druhem, jehož ochranou pokrýváme potřeby mnoha dalších druhů živočichů. Na území České republiky se vyskytuje endemický poddruh Erebia sudetica sudetica, jehož výskyt je omezený jen na pohoří Hrubý Jeseník. Kromě něj můžeme potkat na hřebenových partiích NPR Praděd celou řadu dalších ohrožených druhů živočichů, z nichž nejznámější je další jesenický unikát – místní subspécie okáče horského (Erebia epiphron silesiana).

Okáč menší (Erebia sudetica sudetica), unikátní alpínský endemit, který se vyskytuje pouze v Hrubém Jeseníku. Autor snímku: V. John. Odstranění kleče na Malém Dědu. Našim cílem je záchrana ohrožených živočichů a rostlin, které šířící se kleč vytlačuje. Autor snímku: V. Slezák.

Odvážení vyřezané kleče z lokality. Autor snímku: V. Slezák. Okáč horský (Erebia epiphron silesiana) – další unikátní druh jesenické fauny. Autor snímku: V. John.

Nahoru
15.9.2016
Vývoj populace okáče metlicového v roce 2016

V roce 2016 jsme měli možnost zhodnotit zásahy prováděné na lokalitě NPP Zlatý kůň ve prospěch populace okáče metlicového (Hipparchia semele). Extenzivní pastva smíšeného stáda koz a ovcí, která proběhla na podzim 2015 a na jaře 2016, stejně jako výřezy dřevin přispěly k velmi příznivému vývoji populace, kdy po celou dobu letu (červenec-začátek září) byly na lokalitě pozorovány mnohem větší počty motýlů než v předchozím roce. Je samozřejmě možné, že se projevil příznivě i vliv extrémně suchého léta 2015, nicméně vzhledem k vývoji v posledních letech jde o velmi potěšující nárůst.

Pro podporu výsledků regionálního akčního plánu jsme doplnili další aktivity, došlo k navýšení objemu pastvy a schválení realizace zásahů i na vedlejší lokalitě Kotýz, která se lokalitou Zlatý kůň sousedí. Naším cílem je vytvoření metapopulace, která by zajišťovala dlouhodobé přežití tohoto kriticky ohroženého druhu.

Okáč metlicový odpočívající na kmeni borovice, 3. 7. 2016. Foto Mgr. Václav John. Příznivé počty okáčů v letošním roce se projevily i tím, že větší počet motýlů létal na lokalitě ještě v průběhu září. Foto z vrcholové části lokality (8. 9. 2016). Foto Mgr. Václav John.

Nahoru
16.3.2016
Tůně na pomoc střevli potoční

Střevle potoční (Phoxinus phoxinus) je drobná rybka, která kdysi v hojných počtech obývala většinu toků na Vysočině. V posledních desetiletích však na řadě míst vymizela a mnohde přežívá jen v malých, izolovaných populacích. V rámci regionálního akčního plánu pro střevli potoční jsme proto na třech místech navrhli vytvoření či obnovu tůní při vodních tocích. Práce nyní probíhají a na dvou místech byly v průběhu měsíce ledna tůně dokončeny.

První lokalitou je Huťský potok na Pelhřimovsku. Střevle zde žije v nepříliš početné populaci. V těsném sousedství potoka jsme pro ni obnovili drobné vodní plošky – tůně, částečně napojené na koryto potoka. Soustavy tůní pomohou střevlím najít útočiště před predátory i v době sucha. Věříme, že tůně mohou pomoci i dalšímu vzácnému druhu, který v tomto malém lesním potůčku dosud přežívá: mihuli potoční (Lampetra planeri).

Podobné tůně vznikly i na jiném místě Vysočiny, na Ranském potoce u Ždírce nad Doubravou. Ranský potok v loňském suchém létě až na několik izolovaných tůněk zcela vyschl, takže nechybělo mnoho a střevle zde vyhynula docela. Nové tůně napříště nabídnou střevlím další útočiště pro přežití doby extrémního sucha.

Děkujeme Lesům ČR a Lesnímu družstvu obcí Přibyslav za vstřícnost, díky níž bylo možné akci provést.

Ilustrační foto střevle potoční (Phoxinus phoxinus) – samec v době tření. Autor fotografie P. Mückstein.

Tůň na Ransku, těsně po dokončení. Foto Ing. Josef Havelka Tůně na Huťském potoce, krátce po dokončení. Foto Mgr. Jana Matrková. Tůně na Huťském potoce, krátce po dokončení. Foto Mgr. Jana Matrková.

Nahoru
23.2.2016
Průběžné zhodnocení projektu RAP pro tetřeva hlušce v Beskydech

Dosavadní průběh projektu se zaměřoval na zhodnocení současného stavu prostředí v centrální části Beskyd z hlediska vhodnosti habitatů pro dlouhodobý výskyt tetřeva hlušce (Tetrao urogallus). Početnost tetřeva totiž v Beskydech dlouhodobě klesá. Dříve odhadovaná populace čítající 500-700 ptáků (1.polovina 20. století) v současnosti nepřesahuje 30 jedinců. Od roku 2000 je evidováno přibližně 100 údajů o výskytu celkem na 9 lokalitách. Během terénního průzkumu byly v rámci stávajícího projektu nalezeny také 2 tetřeví pera v oblasti Konečné a Smrku. Vzorky peří byly koncem roku 2015 zaslány na DNA analýzu, abychom zjistili, odkud současná Beskydská populace pochází.

Zájmové území projektu, na kterém sběr dat probíhal, bylo vybráno na základě znalosti historického rozmístění tokanišť a také s ohledem na výškový gradient a zastavěnost území. Během léta a podzimu 2015 tak bylo prozkoumáno více než 1200 plošek, rozmístěných v pravidelném sponu, na kterých byly popsány základní charakteristiky prostředí. Výběr popisných charakteristik byl primárně zvolen podle metody HSI, která byla v nedávné době aplikována také na Šumavě či na Slovensku. V současnosti tak probíhá komparace Beskydských výsledků se závěry z proběhlých studií v okolních regionech. Nejhodnotnější území vykazující největší hodnotu HSI budou postupně vyhlášena jako tetřeví oblasti, ve kterých budou upraveny způsoby hospodaření či turistický ruch s ohledem na udržení kvalitních podmínek pro tetřeva. Každá taková tetřeví oblast bude mít rozlohu nejméně 500 km2 a první taková již vzniká v okolí Trojačky.

Výsledky RAP pro tetřeva hlušce objasní vhodnost současného prostředí Beskyd pro trvalý výskyt tohoto kriticky ohroženého kura. Během roku 2016 budou na základě výsledků tohoto projektu formulovány doporučení pro reintrodukční program Lesů ČR s.p. Vypuštění ptáci z nově vzniklé odchovny nedaleko Morávky budou moci nalézt zázemí v tetřevích oblastech.

Krovka adultního samce tetřeva hlušce, Smrk 2015. Foto Václav Tomáška Pero mladého jedince tetřeva hlušce, lokalita Konečná, 2015. Foto Václav Tomáška

 Nahoru
18.1.2016
Zpráva z monitoringu mihule ukrajinské a odlovu pstruhů na její jediné lokalitě v ČR

V roce 2015 byl prováděn monitoring zbytkové populace mihule ukrajinské na jediné lokalitě druhu v celé ČR, kterou je potok Račinka u Velkých Losin. Terénní práce zahrnovaly monitoring jarní reprodukce mihulí (vizuální vyhledávání dospělců na trdlištích) a následný kontrolní odlov larev mihulí elektrolovným zařízením v průběhu léta a podzimu. Vyhledávání trdlišť bohužel nepřineslo žádná pozitivní zjištění. Následné odlovy minoh však prokázaly, že úspěšné tření mihulí během jara přece jen proběhlo, pravděpodobně na jediném a dobře skrytém místě Račinky. Reprodukce byla potvrzena nálezem tohoročních larev (0+) v nízkém počtu. Monitorovací odlovy dále prokázaly, že v přežívající populaci mihulí jsou zastoupeny všechny věkové kategorie larev včetně metamorfujících jedinců. Minohy osídlují vhodné náplavy jak v upraveném, tak i v neupraveném úseku Račinky v celkové délce toku přibližně 1,8 km. Celková velikost zbytkové populace mihulí je v současnosti odhadována na 250 - 350 minoh.

Další aktivitou realizovanou na Račince v roce 2015 byla redukce početnosti zdejší populace pstruha potočního, který patří k významným predátorům mihulí. Odlov pstruhů byl prováděn opakovaně za pomoci elektrolovného zařízení. Celkem bylo na necelých dvou kilometrech dolní Račinky odloveno přes 700 jedinců pstruha ve velikosti od 3 do 25 cm. Početnost pstruha tak byla na úseku Račinky osídleném mihulemi snížena odhadem o více než 90%. K udržení šance na záchranu jediné naší populace mihule ukrajinské bude nutné uměle udržovat početnost pstruhů na nízkých hodnotách i v dalších letech.

Potok Račinka u Velkých Losin je jedinou recentní lokalitou výskytu zbytkové populace mihule ukrajinské. Foto: Lukáš Merta Mihule ukrajinská (ilustrační foto). Autor: Lukáš Merta

 Nahoru
15.12.2015
Obnova trávníků v NPP Zlatý kůň v roce 2015 úspěšně provedena

V rámci regionálního akčního plánu na záchranu okáče metlicového a ploskoroha pestrého na lokalitě Zlatý kůň v CHKO Český kras byly provedeny zásahy pro obnovu biotopů skalních a suchých trávníků. Při letní pastvě dvousethlavé smíšené stádo ovcí a koz spáslo 17 hektarů historicky vzniklé pastviny na vrcholu a jižním svahu vrchu Zlatý kůň. Za účelem obnovy a údržby trávníků zvířata při rotační nátlakové pastvě spásla také místa s nahromaděnou stařinou dominantních travin a zarůstající křovinami.

Po pastvě následovala podzimní a zimní likvidace dřevin zarůstající bývalé pastviny. Byly vyřezány rozsáhlé porosty křovin sestávající především z trnky, svídy krvavé, ptačího zobu, ale i náletu jasanů a borovic na celkové ploše 5,5 hektaru. Horolezeckou technikou byly dále vyřezány nálety především nepůvodní borovice černé na stěnách opuštěných lomů.

Letní pastva smíšeného stáda ovcí a koz na lokalitě Zlatý kůň, léto 2015, foto: Vojen Ložek ml. Letní pastva smíšeného stáda ovcí a koz na loklalitě Zlatý kůň, léto 2015, foto: Vojen Ložek ml. Podzimní a zimní odstranění náletových porostů a křovin v NPP Zlatý kůn, foto: Vojen Ložek ml. Podzimní a zimní odstranění náletových porostů a křovin v NPP Zlatý kůn, foto: Vojen Ložek ml.

 Nahoru

20.11.2015
Předběžné výsledky prověřování výskytu střevle potoční na Vysočině

Střevle potoční (Phoxinus phoxinus) bývala běžnou rybkou, která však v minulých desetiletích z většiny potoků Vysočiny vymizela. Součástí regionálního akčního plánu pro střevli potoční na Vysočině je i prověřování historických lokalit jejího výskytu. Výskyt střevle prověřujeme na bezmála čtyřiceti tocích v kraji Vysočina.

V letošním extrémně teplém a suchém létě se řada menších vodních toků ukázala pro trvalé přežití střevle jako nevhodná. Na většině míst byla střevle hojná především v kmenových tocích a do malých přítoků nevystupovala. Výjimkou je například malá populace přibližně šedesáti střevlí na Ranském potoce v NPR Ransko u Ždírce nad Doubravou. Bohužel Ranský potok během léta prakticky zcela vyschl a zůstalo jen několik oddělených tůní. Níže po proudu přitom již potok pro střevle vhodný není. Podobně vyschla i říčka Doubravka u Vilémova, kde jsme ještě v loňském roce zjistili stovky střevlí. Výjimečná sucha tak mohou být poslední ranou pro přežívající izolované populace střevlí na horních tocích.

Naopak příjemným překvapením byl hojný výskyt střevle na Želivce nad Želivem či izolovaná, ale silná populace na Šlapance nad Věžničkou severně od Jihlavy. Na Martinickém potoce na Pacovsku střevle překvapivě celkem početně přežívá i ve zdánlivě nevhodném úseku pod rybníkem v silné konkurenci rybničních ryb. Na tomto potoce byl vedle střevle potoční potvrzen i výskyt dalších zvláště chráněných druhů: vranky obecné a raka říčního.

Přestože ověřování výskytu střevle značně zkomplikovaly nízké vodní stavy a vysoké teploty letošního léta, podařilo se sledování na většině lokalit dokončit. Předběžné výsledky potvrzují zranitelnost izolovaných populací střevle. Nyní bude následovat zpracování dat, prověřování důvodů proč v některých tocích střevle dokázala přežít a v jiných vyhynula, a návrh opatření na ochranu zbývajících populací.

Foto: Přemysl Tájek (archiv)Nahoru

30.10.2015
Dílčí výsledky akčního plánu na podporu pastarčku dlouholistého moravského (Tephroseris longifolia subsp. moravica) v okolí Brumova-Bylnice v Bílých Karpatech

V letošní vegetační sezóně se uskutečnila průzkumná část projektu, zaměřená na revizi historických lokalit a studium vegetace s výskytem pastarčku dlouholistého moravského. Bohužel se žádnou dlouho neověřenou lokalitu nepodařilo potvrdit. U nejnadějnějšího místa v těsném sousedství PP Kaňoury, odkud byl pastarček uváděn na konci devadesátých let, se při terénním průzkumu zjistilo, že se tento údaj zakládal s největší pravděpodobností na mylně určených rostlinách jestřábníku zedního (Hieracium murorum), který zde má výrazně okolíkovitě stažená květenství, takže na první pohled poněkud připomíná pastarček. Při průzkumu se tak pouze podařilo najít a vybrat vhodná místa pro založení doplňkových populací pastarčku v blízkosti stávajících lokalit.

Vegetace s pastarčkem byla dokumentována metodou fytocenologických snímků, a to na všech pěti stávajících moravských lokalitách. Zjistilo se při tom například, že spolu s pastarčkem na většině lokalit roste také kontryhel příjemný (Alchemilla suavis), karpatský endemit, který se v České republice stejně jako pastarček vyskytuje pouze v širším okolí Brumova-Bylnice. Pozoruhodný je také častý společný výskyt se škardou měkkou čertkusolistou (Crepis mollis subsp. succisifolia), na některých lokalitách s nimi roste také kriticky ohrožená orchidej prstnatec Fuchsův Sooův (Dactylorhiza fuchsii subsp. sooana).

Letošní rok byl velmi příznivý pro kvetení pastarčku. Při pravidelném monitoringu byla jeho celková moravská populace letos spočítána na 2417 kvetoucích prýtů v 1457 trsech, dalších 684 trsů zůstalo v nekvetoucím stavu.

Pastarček dlouholistý moravský. Foto: Karel Fajmon Pastarček dlouholistý moravský. Foto: Karel Fajmon

Nahoru
4.9.2015
Dílčí výsledky monitoringu na lokalitě NPP Zlatý kůň

V rámci regionálního akčního plánu na záchranu okáče metlicového a ploskoroha pestrého na lokalitě Zlatý kůň v CHKO Český kras probíhá monitoring denních a nočních motýlů. Populace okáče metlicového se stále pohybuje v počtu minimálně vyšších desítek jedinců, její velikost však oproti minulosti poklesla, přesto však pro tento druh představuje lokalita Zlatý kůň v komplexu se sousední NPP Kotýz patrně aktuálně nejoptimálnější území v České republice. Během monitoringu byla zjištěna řada dalších významných druhů – po několikaleté absenci se znovu podařilo potvrdit ploskoroha pestrého (Libelloides macaronius), kriticky ohrožený druh síťokřídlého hmyzu a druhý cílový druh, na který je regionální akční plán zaměřen. Z denních motýlů je mimořádně významný nález vymírajícího soumračníka podobného (Pyrgus armoricanus), který nebyl na lokalitě zjištěn od 80. let. Potvrdil se početný výskyt dalšího kriticky ohroženého druhu, přástevníka mařinkového (Watsonarctia casta), z významných druhů se na lokalitě vyskytují dále ještě např. soumračník žlutoskvrnný (Thymelicus acteon), modrásek rozchodníkový (Scolitantides orion), modrásek hnědoskvrnný (Polyommatus daphnis) nebo ostruháček trnkový (Satyrium spini).

Překvapivě letos nebyl zjištěn ohrožený lišejníkovec malý (Setina roscida), který se na lokalitě dosud vyskytoval v poměrně početné populaci. Na aktuální početnost řady druhů pravděpodobně měla významný negativní vliv kombinace abnormálně mírné zimy následované chladným a deštivým jarem a poté vlna extrémních veder během července a srpna. Monitoring nicméně potvrdil mimořádný význam lokality pro ohrožené druhy hmyzu stepních trávníků, jde jednoznačně o jednu z nejcennějších zbývajících stepních lokalit v České republice. Na lokalitě proběhla podzimní část pastvy, která by měla podpořit ohrožené druhy, a probíhá plánovaná redukce náletových dřevin, na jaře 2016 proběhne další (jarní) část pastvy. V příštích letech bude velmi zajímavé sledovat vliv těchto zásahů na početnost cílových druhů hmyzu.

Okáč metlicový (Hipparchia semele), foto: Petr HeřmanNahoru


 
Aktuálně z projektu MGSII–2, perlorodka říční - monitoring a odchovy, Ašsko
 
30.6.2016
Ukončení projektu

S koncem června přichází i konec našeho projektu. Je tedy namístě malé vyhodnocení.

Překonané obtíže:

  • posun začátku projektu o řadu měsíců
  • horké a suché léto, které zmátlo (nejen) perlorodky
  • extrémní úmrtnost mladých perlorodek při odchovech
  • řada dalších problémů a problémků

Výstupy projektu:

  • několik tisíc malých perlorodek, o které se dál starají dobří lidé
  • výsledky bioindikačních testů, které potvrdily vhodnost péče o luční biotopy
  • výsledky monitoringu trvalých ploch, kde opět nějaké ty perlorodky ubyly
  • dvě setkání s odborníky, výměna zkušeností a vzájemná koordinace
  • dobrý pocit

A to není málo!

Autor snímku: M. Kopečková. Autor snímku: M. Kopečková. Autor snímku: M. Kopečková.

Nahoru
10.5.2016
Výsledky odchovu perlorodek

V podpořeném projektu byl plánován jeden zimní odchov. Předpokládali jsme, že v optimálních podmínkách bude výstupem odchovu asi 5000 malých perlorodek. Přes dodržení všech osvědčených postupů však bylo všechno jinak. Už při získávání glochidií se objevily problémy, byly samičkami uvolňovány brzy a nezralé. Nakonec se však podařilo larvy získat. Invadování pstruhů glochidiemi, jejich komorování a odlov proběhly zdánlivě dobře, glochidií na žábrách pstruhů bylo dost. Když však začaly vypadávat malé perlorodky, ukázala se jejich extrémní úmrtnost. Příčinou problémů bylo pravděpodobně nevídaně teplé a suché léto, které negativně ovlivnilo vývoj glochidií. Do projektu byla proto zařazena i část jarního odchovu, který byl podstatně úspěšnější. Nakonec by mohlo být kolem 4 tisíc perlorodek. Perlorodky ze zimního odchovu už byly umístěny v destičkách do potoka, o perlorodky z jarního odchovu bude třeba ještě několik měsíců pečovat.

Autor snímku: M. Kopečková. Autor snímku: M. Kopečková. Autor snímku: M. Kopečková.

Nahoru
9.3.2016
Výsledky bioindikací v povodí Rokytnice

Během roku 2015 byly v několika tocích v povodí Rokytnice provedeny bioindikační testy, kterými zjišťujeme kvalitu toků z hlediska přežívání a růstu perlorodek. Do speciálních destiček se umisťují mladé perlorodky, které jsou před začátkem sezóny a po ní přeměřeny pod mikroskopem, a změří se tak relativní přírůstek a pochopitelně i úmrtnost. Destičky byly po celou sezónu uloženy na 8 místech v 5 tocích. Loňský rok byl do značné míry ovlivněn extrémním průběhem počasí, kdy během léta nebyly šest týdnů žádné srážky a došlo ke snížení průtoků i vyschnutí části Bystřiny. I proto bylo v některých tocích přežívání i přírůstky menší než v předchozích letech.

Juvenilní perlorodky připravené k přeměření relativního přírůstku pod mikroskopem. Foto: Michala Kopečková.

8.2.2016
Péče o destičky s perlorodkami v ašských tocích

Po skončení „laboratorní“ fáze odchovu, když jsou dostatečně velké, jsou perlorodky umístěny ve speciálních destičkách zpět do původních toků na Ašsku. Tyto destičky je nutné pravidelně kontrolovat a čistit. V potocích jsou splavovány sedimenty, větvičky a listí, které destičky postupně zanáší a musí se odstraňovat. Kontroly se provádějí 1-2x měsíčně a po vyšších průtocích. V zimě je též třeba kontrolovat, zda nedochází ke vzniku vnitrovodního ledu a zamrznutí destiček. V rámci projektu pečujeme o destičky s perlorodkami z loňských odchovů, letošní perlorodky budou do toků umístěny na jaře.

 Bioindikační destička v toku. Foto: Michala Kopečková Vybírání bioindikační destičky z toku. Foto: Michala Kopečková

Bioindikační destička zanesená sedimentem. Foto: Michala KopečkováNahoru

14.11.2015
Mladé perlorodky opouštějí pstruhy

V dočasném azylu jihočeské odchovny začaly ašské juvenilní perlorodky vypadávat ze pstruhů, kteří je více než dva měsíce hostili. Tím pro ně začíná další náročné období. Vypadnuté perlorodky jsou každý den sbírány; protože jsou velmi nenápadné a drobné, měří jen asi 0,3 mm, jsou z boxů, ve kterých jsou umístěni pstruzi, získány přeceděním přes jemné síto. Získaný materiál je pak nutné co nejdříve přetřídit, aby se zamezilo infekcím. Zvláště po letošním teplém létě a podzimu je vysoké riziko parazitárních onemocnění, která by mohla celý odchov zhatit. Následně jsou mladé perlorodky umístěny do krabiček, ve kterých jsou krmeny kvalitním detritem (drobnými částečkami organické hmoty) získaným z vybraných pramenišť. Téměř denně je přitom nutné krabičky vyčistit, perlorodky znovu přebrat a odstranit případné uhynulé jedince a parazity. Péče o mladé perlorodky je tak velice časově náročná a vyžaduje značné zkušenosti. Než bude možné je umístit zpátky do ašských toků, byť zatím jen v odchovných destičkách, musí perlorodky trochu vyrůst a nabrat sílu, aby v náročných podmínkách měly šanci přežít.

Přelévání vody s odloučenými juvenilními perlorodkami z odchovné nádoby bylo nutné provést přes velmi jemné síto instalované ve dně nádoby, foto: M. Kopečková Třídění malých perlorodek je velmi náročnou činností, která vyžaduje mnoho času, velkou trpělivost a hlavně hodně znalostí. Foto. M Kopečková I po zvětšení jsou malé perlorodky opravdu titěrné. Foto: M. Kopečková

Nahoru

23.10.2015
Co dělají „projektoví“ pstruzi

Na konci srpna jsme několik desítek ašských pstruhů invadovali larvami perlorodek – glochidiemi. Pstruzi pak putovali do uzavřeného náhonu, kde v přirozeném prostředí přečkali několik týdnů, zatímco se glochidie na jejich žábrách vyvíjely. V říjnu jsme pstruhy opět odlovili, zkontrolovali počet a stav perlorodek na žábrách a ryby s dostatečným počtem dobře se vyvíjejících jedinců jsme převezli do jižních Čech na odchovnu. Zde jsou pstruzi umístěni individuálně do boxů a krmeni. Při tom je jim postupně upravován teplotní režim, který vyvolá metamorfózu, tedy přeměnu glochidií na juvenilní perlorodky, již podobné dospělým jedincům. Po dokončení přeměny mladé perlorodky z žaber vypadnou a vstoupí do další fáze svého vývoje a tedy i našeho odchovu.

Pohled na uzavřený náhon, dočasný životní prostor pro glochidiemi invadované pstruhy, foto: M. Kopečková Zpětný odlov invadovaných pstruhů z náhonu do odchovny, foto: M. Kopečková Odchovna s mladými pstruhy, kterým byl upravován teplotní režim s cílem odloučit metamorfované juvenilní perlorodky z žaber pstruhů, foto: M. Kopečková Detail odchovné nádoby s mladým pstruhem v úkrytu, foto: M. Kopečková

 Nahoru

7.10.2015
Představení projektu na česko-německém semináři

Ve dnech 5-6. října 2015 se konalo již 14. zasedání základní skupiny k ochraně perlorodky říční a velevruba tupého na česko-německých hraničních vodách. Tentokrát byla hostitelem Česká republika. V pondělí jsme pozvali hosty z Bavorska a Saska, a dále české zástupce z MŽP, AOPK ČR, Karlovarského kraje, Povodí Ohře, VÚV T.G.M., a externí spolupracovníky na terénní exkurzi s prohlídkou míst realizace českých aktivit pro perlorodku říční. Byl prezentován český koncept péče a probíhající opatření, které jsou letos z velké části podpořeny granty EHP fondů 2009-2014 a MŽP.

V úterý jsme využili skvělého zázemí Regionálního pracoviště Správa CHKO Slavkovský les v Mariánských Lázních a zasedání pokračovalo diskusní částí. Představeny byly záměry jak běžících, tak plánovaných projektů. Diskutovány byly následky letošně extrémně suchého průběhu roku, který negativně ovlivnil populaci perlorodek. Bavorští a saští zástupci představili aktuality týkající se perlorodek probíhající na jejich území. Další setkání se bude konat v následujícím roce v Bavorsku.

Nahoru

27.8.2015
Průběh odchovů perlorodek na Ašsku

Letošní horké léto neovlivňuje pouze lidi, ale i perlorodky. Již od jara jsme pečlivě sledovali průběh počasí, zejména teplotu, abychom určili začátek rozmnožování perlorodek říčních v ašských tocích.

Od začátku srpna jsme pravidelně kontrolovali kolonie perlorodek. Opatrnost byla na místě, protože se z perlorodek začaly uvolňovat larvy (glochidie) podstatně dříve než je obvyklé. Při kontrole pod mikroskopem se bohužel ukázalo, že nejsou dostatečně zralé a nejsou schopné se uchytit na žábrách pstruhů. Hrozilo tak, že se nepodaří získat dost kvalitních glochidií pro odchovy, a že letošní sezóna nedopadne pro nás ani pro perlorodky právě nejlépe. Zralost glochidií jsme proto kontrolovali každý druhý den ve více částech povodí a doufali jsme, že všechny uvolněné glochidie nebudou nakonec nezralé.

V rybí líhni mezitím čekali mladí pstruzi, odlovení v místních tocích. Nakonec se v polovině srpna podařilo odebrat dostatek vhodných glochidií a mohla nastat vlastní invadace, tedy nachytání larev na pstruhy, která proběhla v rybí líhni v Aši. Glochidie společně se pstruhy jsme dali na malou chvíli do kádě a promíchávali je, aby se glochidie dostaly k žábrám ryb. Z namátkové kontroly se zdá, že to zvládly. Pstruzi teď poputují do náhonu, kde zůstanou několik měsíců. Teprve pak se ukáže, zda jsme byli úspěšní.

Kontrola a fotodokumentace glochidií perlorodky, foto: Michala Kopečková Příprava "glochidiové polévky", foto: Michala Kopečková Invadace pstruhů glochidiemi perlorodek, foto: Michala Kopečková

 Nahoru

20.8.2015
Proč pomáháme perlorodkám s rozmnožováním

V ašských tocích lze stále ještě napočítat stovky perlorodek, proto by se na první pohled mohlo zdát, že je vše v pořádku. Opak je ale pravdou. Začátkem devadesátých let zde byly početné kolonie čítající na desítky tisíc jedinců tohoto kriticky ohroženého druhu. Úbytek je tak docela dramatický. Současná kolonie perlorodek je navíc věkem stará.

Příčina je zřejmá. Kvalita prostředí je na Ašsku dlouhodobě nevyhovující, a zatímco dospělé perlorodky přežít dokážou, mladé mají na prostředí vyšší nároky a rozmnožování přirozeně neprobíhá. Kritická je zejména teplota, která ovlivňuje jak úspěšnost parazitické fáze larev zvaných glochidie na pstruzích, tak růst juvenilních perlorodek. Samozřejmě je také potřeba dostatek pstruhů, kteří jsou u nás jediným hostitelským druhem. Nesmíme zapomenout na potravu perlorodek, tedy kousky rostlinného opadu, které je ve zdejších tocích málo. K tomu ještě příliš nízké pH a znečištění vody a je jasné, že bez pomoci dlouho tato populace perlorodek nepřežije. Proto je třeba především zlepšit kvalitu prostředí. O tom si více můžete přečíst na www.chranimeperlorodku.cz. Zároveň je nutné podpořit reprodukci, a tak přicházejí ke slovu polopřirozené odchovy, které pomohou překonat současné kritické období.

Ašsko_Bystřina_perlorodka říční, foto: Spisar Ašsko_Bystřina_habitat, foto: Ivana Vaníčková Ašsko_dlouhodobý biomonitoring, foto: Ivana Vaníčková

Nahoru

 
Aktuálně z projektu MGSII–3, hnědásek osikový
 
6.1.2017
Monitoringy hnědáska osikového

V rámci projektu jsme monitorovali jak současný výskyt hnědáska osikového, tak potenciální lokality vhodné k jeho repatriaci. Monitoring populace v Dománovickém lese ukázal, že se hnědáskovi v této lokalitě daří. Dále jsme zmapovali lokality, které by mohly hnědáskovi vyhovovat do budoucna, a ve kterých bychom mohli založit populace nové. Jedná se o několik lokalit v Polabí a na jižní Moravě. V Dománovickém lese proběhl i vegetační průzkum. Zajímalo nás, jestli mají vlastnosti vegetace v okolí jasanů nějaký vliv na jejich obsazování snůškami. Žádný jednoduchý a na první pohled patrný vztah nebyl prokázán. Výsledky ale pořád zpracováváme a možná se nám podaří nějaký vliv vegetace objevit a podle něj upravit management lokalit s výskytem hnědáska osikového.

 
18.2.2016
Byly provedeny prořezy náletových dřevin na lokalitě výskytu hnědáska osikového

Nezbytnou součástí záchranného programu hnědáska osikového je péče o plochy, kde dochází k žíru housenek. Vybrané plochy, které jsou z pohledu celé populace nejdůležitější, je potřeba pravidelně prosvětlovat výřezem části přimíšených dřevin, ale i některých jasanů, pokud tvoří příliš hustý porost. V rámci projektu jsme tak opět po roce částečně proředili plochu za hájovnou na lokalitě Dománovický les na Kolínsku. Obdobný zásah jsme provedli také na několika dalších plochách, kde jsme se zaměřili např. na nežádoucí zmlazení dubu červeného (viz fotografie).

Lokalita Dománovický les na Kolínsku s výskytem hnědáska osikového. Foto Antonín KrásaNahoru


 
Aktuálně z projektu MGSII–4, perlorodka říční - propagace

 

2.4.2016
Vydejte se hledat kešku

Nejen pro příznivce Geocachingu jsme připravili trochu dobrodružství s hledáním kešky, jejíž latinské jméno (např. s pomocí googlu) napoví, že se týká perlorodky říční.

Vydejte se do blízkosti lokality tohoto vzácného živočicha a načerpejte kromě poznání i trochu jihočeské atmosféry jednoho z poklidných harmonických koutů naší země.

Hledáme heslo "margaritifera".

Geocaching

Nahoru

9.3.2016
Článek v časopise Fóra ochrany přírody

V prvním letošním čísle časopisu Fórum ochrany přírody vyšel článek o ochraně perlorodky říční a jejího biotopu - neméně vzácných oligotrofních povodí a také projektu přibližujícího veřejnosti ochranu tohoto významného fenoménu. Přečtěte si, co se skrývá pod pesimistickým nadpisem "Perlorodka říční: Stále na ústupu", který je k nahlédnutí ZDE.

 

1.2.2016
Sociologické šetření v povodí Malše a Blanice v jižních Čechách

Právě probíhá sociologický průzkum, který organizuje společnost Beleco v projektu Propagace ochrany perlorodky říční a jejího habitatu. Cílem tohoto projektu je informovat veřejnost, a především obyvatele nejvýznamnějších „perlorodčích" povodí (Malše, Blanice) o biologii perlorodky a záchranném programu perlorodky říční v České republice. Odborné sociologické šetření vede nezávislý sociolog a veškeré výsledky jsou naprosto anonymní. Výsledkem sociologické studie bude potřebný podklad pro vedení záchranného programu a pro realizace opatření. Výsledky sociologické studie budou zveřejněné v dubnu a také veřejně prezentovány v regionech, kde lidé žijí a hospodaří na území perlorodky říční, tedy v jádrových území perlorodčích biotopů Jižních Čech.

 
7.1.2016
Přednášky pro školy v regionu perlorodky říční

Organizace Beleco z.s. připravila přednášku pro školy v Jihočeském kraji. Obsahem přednášky je představení perlorodky říční, jako unikátního živočicha, který představuje deštníkový druh pro ochranu oligotrofních toků a vyskytuje se v jižních Čechách.

Přednášky již s úspěchem proběhly v táborském gymnáziu a základní škole v Husinci. Nyní se připravují další, které proběhnou v dubnu, a po té je plánován konec projektu. Je tedy skutečně poslední chvíle pro projevení zájmu o přednášku. Proto neváhejte a ozvěte se na kontakt (jana.slezakova@beleco.cz).

Přednáška je v rámci projektu Propagace ochrany perlorodky říční a jejího habitatu financovaného z EHP fondů 2009-2014 a Ministerstva životního prostředí a bude poskytována zdarma.

Pozvánka na přednášku o perlorodce říční do gymnázia Tábor. Pozvánka na přednášku o perlorodce říční do ZŠ Husinec.

Nahoru

12.10.2015
Časopis Moje země přináší poutavý článek o perlorodce říční

V říjnovém čísle časopisu Moje země vyšel poutavý článek o životě, výskytu a ochraně perlorodky říční v České republice. Pokud máte chuť se o tomto chráněném druhu ještě více dozvědět, přečtěte si článek, který vyšel v rubrice Království divočiny.

Článek o perlorodce říční v časopisu Moje země. Nahoru

20.8.2015
Přítomnost perlorodky signalizuje čistou vodu

“Kolik lidí asi napadne, že perlorodky žijí i v českých vodních tocích?” O perlorodce se veřejnost často domnívá, že je to druh z české přírody již vymizelý. Přitom české populace jsou ve středoevropském kontextu vcelku významné. „Myslíme si, že veřejnost by měla mít zájem o ochranu vody a vodních zdrojů, tedy o kvalitu biotopu, v němž perlorodka žije a jako deštník schovává další vzácné druhy obývající stejné prostředí (tzv. deštníkový druh) pod svojí ochranu. (...) I když sladkovodní perly nejsou zdaleka tak ceněné jako ty mořské, jedno velké bohatství signalizují. Vždyť co je vzácnějšího, než čistá voda?“

Více o slavné historii perel, aktuální situaci perlorodky i běžícím projektu na propagaci perlorodky říční se dočtete v Učitelských novinách č. 23/2015 v článku Bohatství mlže závislého na pitné vodě od J. Štefflové. Článek je také možné si vyžádat v elektronické podobě na emailové adrese perlorodka@nature.cz.

Poslední oficiálně zdokumentovaný výlov perlorodek na Otavě v Horažďovicích v roce 1944. Foto: archiv Městského muzea HoražďoviceNahoru


 
Aktuálně z projektu MGSII–8, perlorodka říční - Blanice a Zlatý potok
 
8.2.2016
Divoká zvěř se podílí na tvorbě potravy pro mladé perlorodky

V rámci projektu MGSII-8 byla provedena kontrola plochy v okolí stružky č.9 na lokalitě Čapí mokřiny. Vzhledem k faktu, že se stružky nacházejí na odlehlém místě, je lokalita často navštěvována divokou zvěří. Zejména divoká prasata přerývají půdu v okolí i přímo ve stružkách, čímž dochází k rozlivům vody mimo koryto a opětovné stečení vody do meandrující stružky pod rozlivem. Vytváří se tak sekundární helokreny s příznivým vlivem na tvorbu potravy. Vývoj bude dále sledován a případně drobnými zasáhy usměrňován.

Počátek tvorby potravního a oteplovacího prvku v okolí přítoku č.9. Foto archiv Gammarus CZNahoru

27.1.2016
Kontrola stružek potvrdila jejich funkčnost

Kontrolou obnovených přítoků v údolí Spáleneckého potoka během předjarní oblevy byla potvrena jejich dobrá funkčnost. Stružky jsou plně zavodněné a odvádí vodu z pramenišť do hlavního toku. 

Plocha kolem přítoku č. 6. Foto archiv Gammarus CZ Detail stružky. Foto archiv Gammarus CZ

 
4.1.2016
Testování úživnosti detritu

Opakovaným testováním detritu odebraného z nově vytvořeného speciálního potravního prvku, a to za optimálních teplotních podmínek byla prokázána jeho dobrá úživnost pro juvenilní stádia perlorodek (přírůstek délky schránky činí až 150 µm za 10 dnů). Vzhledem k tomuto faktu a snížené hladině podzemních vod s mělkým oběhem a vysychání vhodných pramenišť v povodí, je v současné době tento detrit užíván pro polopřirozený odchov perlorodek. 

Speciálně vytvořný potravní prvek pro tvordu detritu. Foto archiv Gammarus CZ Submerzní zárost pod ledem. Foto archiv Gammarus CZ

 Nahoru
2.12.2015
Stav podzemních vod se zlepšil díky oblevě a srážkám

Po oblevě a významnějších srážkách se mírně zlepšil stav podzemních vod s mělkým oběhem. V důsledku toho bylo všech devět obnovených přítoků zavodněných. Byly provedeny „kosmetické“ práce spočívající ve vyčištění stružek od naplaveného listí. 

Zavodnění stružek. Foto archiv Gammarus CZ Zavodnění stružek. Foto archiv Gammarus CZ

10.11.2015
Práce na optimalizaci funkce dočasných rozlivů

v rámci projektu MGSII-8 byly partnerem projektu dokončeny práce na optimalizaci funkce dočasných rozlivů na Lučním potoce. Podle projektu byly umístěny do rozlivové plochy zpomalovací vegetační prvky. Očekávaným efektem je zdokonalení odsazování jemných splavenin.

Vegetační zpomalovací prvky v detailu. Doto archiv Gammarus CZ Uložené kmeny zakotveny svlaky vytvoří překážku pro putující erozní splaveniny. Foto archiv Gammarus CZ

Nahoru

29.10.2015

Byla provedena kontrola provedených prací v rámci projektu MGSII-8 pověřenými pracovníky MŽP.

20.10.2015
Srážková bilance

Při porovnání období důležitého pro vegetaci od počátku dubna do konce října mezi rokem 1947 a rokem 2015 byl rok 2015 v jarních a podzimních měsících dubnu, květnu, září a říjnu srážkově vydatnější a v letních měsících červnu, červenci a srpnu naopak významně srážkově chudší, než stejné období katastroficky suchého roku 1947. To se bohužel podepsalo i na vyschnutí 50 % nově vytvořených přítoků.

15.10.2015
Zpomalovací prvky

Byly ukončeny hlavní práce na optimalizaci funkce dočasných rozlivů na Lučním potoce. Podle pozorování povodňových vln a jejich destruktivních vlivů na již vybudované objekty byly v rámci optimalizace opraveny stávající zpomalující prvky.  Pozorováním dějů za povodňových vln byly realizovány další prvky pro navádění povodňové vody do nivy potoka (50 m kamenných výhonů). Zde byly dotvořeny další  prvky pro  zpomalení rychlosti proudění vody a odsazování erozních splavenin (20 m příčných kamenných tarasů). Vzhledem k suchému počasí nebyly prozatím užity vegetační prvky z kmenů vrb. I při těchto pracích bylo nutno při dopravě materiálu použít pásový motorový přepravní prostředek.

Příprava zpomalovacího prvku, foto archi Gammarus CZ Svoz kamene pro stavbu spomalovacího prvku. Foto archiv Gammarus CZ

Pohled na dokončený zpomalovací prvek, archiv: Gammarus CZ Detail zpomalovacího prvku. Foto archiv Gammarus CZ

20.9.2015
Člověk míní, příroda mění...

Vzhledem k abnormálnímu suchu je nárůst pobřežní vegetace v okolí nových stružek velmi pozvolný. Též význam na potravní zásobení biotopu perlorodek se v této vegetační sezóně s nejvyšší pravděpodobností zatím neprojeví.

Detail vytvořené stružky, archiv: Gammarus CZNahoru

10.9.2015
Práce na prameništních stružkách pokračovaly také v létě

V průběhu června až září bylo obnoveno napojení vybraných devíti pramenných oblastí do Lučního a Spáleneckého potoka a to v celé délce 4250 m. Práce byly prováděny bez pomoci těžké techniky s ohledem na místní přírodní společenstva . Plochy, na kterých bylo provedeno tvarování drobných svodných kapilár, byly posekány křovinořezem a to na celé ploše 4,25 ha. Koryta stružek o profilu 20*20 cm byla po zaměření trasy tvořena pomocí rýče. Vytěžené drny byly použity na tvorbu kompostových lůžek, dle metodiky ZP. Na ně pak byla uložena posečená travní biomasa. Vzhledem k faktu, že okolí nových stružek tvoří podmáčený a členitý terén, bylo nutno při dopravě materiálu použít pásový motorový přepravní prostředek. Díky průběžné konzultaci s dodavatelem prací v koordinaci s výsledky pravidelných kontrol biologického dozoru nebylo zaznamenáno negativní ovlivnění okolních biotopů. Očekávaným efektem bude další rozklad a mikrobakteriální oživení detritu v prohřáté vodě prameništní stružky, který tvoří potravu perlorodky říční.

Vytvořená stružka z ptačí perspektivy, archiv: Gammarus CZ

10.8.2015
Pro perlorodku bylo zbudováno na 2 km oteplovacích a potravních stružek

V polovině března se na ústředí AOPK ČR konal úvodní seminář k projektům věnujícím se ochraně perlorodky říční. Projekt zaměřený na revitalizaci povodí s perlorodkou se začátkem června naplno rozběhl. Lokality s naplánovanými opatřeními se nejprve prosvětlily odstraněním části náletových dřevin. Toto opatření bylo nutné k tomu, aby se mohla voda v půdě během léta dostatečně prohřát a umožnit tak rozmnožování perlorodek. Na prosvětlených lokalitách se postupně do dnešního dne vybudovaly asi dva kilometry (tedy asi polovina plánovaných) oteplovacích a potravních stružek. Kromě prohřáté vody totiž přinášejí stružky do hlavního toku i detrit – potravu perlorodek, vznikající na loukách rozkladem těl odumřelých rostlin a drobných živočichů. Aby se podpořila tvorba vhodného detritu, byly založeny v okolí stružek komposty, ze kterých se bude upravená biomasa po čase aplikovat přímo na louky. Podobné stružky byly vykopány i na perlorodčí odchovně, kde sice budou plnit stejnou funkci, ale voda se nebude ze stružek dostávat přímo do hlavního toku, nýbrž přes speciální a rovněž v rámci projektu nově opravený rybníček, kde budou umístěny perlorodky sloužící k bioindikacím.

Modelování oteplovací a potravní stružky na odchovně, foto: Bohumil Dort Dokončená oteplovací a potravní stružka, foto: Tomáš Birčák Opravený odchovný rybníček pro perlorodky, foto: Bohumil Dort

Nahoru

 
Aktuálně z projektu MGSII–9, matizna bahenní

 

10.3.2017

V rámci realizace projektu Vás AOPK ČR zve na závěrečný seminář k projektu "Aktualizace záchranného programu matizny bahenní", který se uskuteční v pondělí 20. března 2017 v Domě přírody Litovelského Pomoraví. Více informací najdete v přiložené pozvánce.

 
12.4.2016
6. ročník Tematického setkání ke studiu vzácných a ohrožených druhů naší květeny

Ve dnech 7. až 9. dubna 2016 se uskutečnil v Sedmihorkách u Karlovic v CHKO Český ráj 6. ročník Tematického setkání ke studiu vzácných a ohrožených druhů naší květeny. Setkání bylo zaměřené na představení projektů jednotlivých účastníků z různých tematických okruhů, jako jsou výzkum vzácných druhů, problematika managementu vzácných druhů a jejich lokalit či záchranné programy. Na setkání byly představeny také problémy, se kterými se momentálně potýká záchranný program matizny bahenní a opatření, která jsou navrhovaná za účelem zlepšení stavu populace druhu v rámci aktualizace záchranného programu.

 

15. 2. 2016
Ohrožuje matiznu bahenní v NPP Hrdibořické rybníky bobr?

V roce 2014 došlo z důvodu činnosti bobra evropského na lokalitě Hrdibořické rybníky k extrémnímu zamokření lokality a přeplavení ploch, na kterých se vyskytovala samovolně se udržující populace matizny bahenní. Tyto události měly negativní vliv na populaci matizny a během monitoringu v roce 2014 bylo na lokalitě nalezeno pouze 30 jedinců matizny bahenní.
Bobří hráz, která nadržovala vodu a způsobila zaplavení lokality v místě výskytu matizny, nebyla v roce 2015 obnovena. Bobří aktivity se soustředily na jižní část území a neměly výrazný vliv na vodní režim ploch s poulací matizny. Tyto plochy byly zarostlé porosty přesličky a sadce konopáče.
Při zářijovém monitoringu nebyly na lokalitě nalezeny žádné rostliny matizny bahenní. Nebyla potvrzena ani přítomnost semenáčků, které byly zaznamenány při červencové návštěvě lokality. Semenáčky byly pravděpodobně zlikvidovány měkkýši, jelikož i z kultury je známo, že obzvláště plzáci španělští matiznu s chutí okusují.

Abychom zajistili přežívání matizny bahenní na lokalitě Hrdibořické rybníky, hledáme v rámci projektu „Aktualizace záchranného programu matizny bahenní“ vhodné řešení uvedených problémů, které budou začleněny do aktualizovaného textu záchranného programu.

Bobří hrad na lokalitě Hrdibořických rybníků. Foto: J. Uhlíková Že Hrdibořické rybníky obývá bobr je viditelné na první pohled. Foto. J. Uhlíková Na plochách se vzrostlou vegetací se dříve vyskytovala samovolně se udržující populace matizny bahenní. Foto: J. Uhlíková

Nahoru
1.9.2015
Navracení matizny bahenní na lokalitu PP Jezero

Během jednání na KÚ Jihomoravského kraje, které se konalo počátkem července, byla se zástupci kraje diskutována možnost navrácení matizny bahenní na historickou lokalitu PP Jezero poblíž Vacenovic. Tato kriticky ohrožená rostlina se zdevyskytovala naposledy v polovině 20. století.

PP Jezero je jediná historická lokalita matizny bahenní vhodná pro repatriaci bez nutnosti jakýchkoliv zásahů. Tato lokalita má příznivý vodní režim a zachovalou slatinnou vegetaci. Repatriace by byla prováděna formou velkoplošných výsevů semen na vhodné plochy a nedošlo by tedy k výraznému ovlivnění lokality.

Účastníci jednání se shodli na zařazení repatriace matizny bahenní v PP Jezero do aktualizovaného ZP. Pokud bude během příštího roku tento dokument schválen, mohlo by se s repatriacemi začít od roku 2017.

Nahoru

30.6.2015
Zahajovací seminář k projektu matizny bahenní

V první polovině června proběhl v Domě přírody CHKO Litovelské Pomoraví seminář k aktualizaci záchranného programu matizny bahenní. Kromě aktivit projektu, byly na semináři představeny lokality, kde probíhají aktivity záchranného programu a problémy, kterým v současné době na těchto lokalitách čelíme. Stručné shrnutí diskutovaných bodů a plánovaných aktivit naleznete zde.

Seminář k aktualizaci záchranného programu matizny bahenní, foto: L. Tomášková 

Nahoru

 

Aktuálně z projektu MGSII–10, hořeček mnohotvarý český

 

19.7.2016
Projekt se chylí ke konci

V průběhu června 2016 byly provedeny poslední práce v rámci projektu na realizaci záchranného programu pro hořeček mnohotvarý český. Jednalo se o práce na dvou lokalitách na Českomoravské vrchovině. Lokalita Číchov, naproti železniční zastávce byla posečena a vyhrabána. Lokalita v PP Jersínská stráň byla zajištěna pastvou včetně pokosení nedopasků. Lokality jsou tak připravené na letošní sezónu, která dle biologie druhu kulminuje v srpnu až říjnu, kdy hořečky vykvétají.

Lokalita Číchov, železniční zastávka po seči a výhrabu ve druhé polovině června 2016. Foto: P. Martinec. Lokalita Číchov, železniční zastávka po seči a výhrabu ve druhé polovině června 2016. Foto: P. Martinec.

Lokalita PP Jersínská stráň po pastvě a dosečení nedopasků z druhé poloviny června 2016. Foto: P. Martinec. Lokalita PP Jersínská stráň po pastvě a dosečení nedopasků z druhé poloviny června 2016. Foto: P. Martinec.

Nahoru
25.3.2016
Výsledky monitoringu a péče o lokality hořečku mnohotvarého českého za rok 2015

Monitoring

Sčítání kvetoucích jedinců hořečku mnohotvarého českého na podzim 2015 ukázalo výrazný propad v celkových počtech exemplářů víceméně na všech sledovaných lokalitách, který evidentně způsobil výrazný letní přísušek minimálně v odbodí od června do srpna 2015. V porovnání s předešlými roky (viz graf) byly počty extrémně nízké a odpovídaly zhruba stavu v letech 2003 a 2004, které byly také ovlivněny výrazným suchem. Po této zkušenosti je naopak možné očekávat v příští sezóně 2017 nadprůměrné počty kvetoucích jedinců – tento jev souvisí s dvouletým životním cyklem hořečku českého a současně s uvolněním prostoru na klíčení rovněž vlivem sucha.

Graf celkového počtu kvetoucích exemplářů v ČR a průměrného počtu kvetoucích ex. na jednu lokalitu hořečku mnohotvarého českého za období 2000-2015.

Výsledkem monitoringu je také přehled o stavu lokalit a shrnutí realizovaných aktivit na podporu hořečku mnohotvarého českého. Z celkového počtu 74 sledovaných lokalit druhu bylo na 51 z nich sečeno, na 15-ti z nich se alespoň po nějakou dobu páslo, na 3 z nich došlo k eliminaci dřevin a vzrostlých náletů a na 40-ti z nich byla vyhrabána stařina včetně mechorostů, případně narušení povrchu půdy a vegetace. Z celkového počtu sledovaných lokalit již není aktuálně pro 12 lokalit navrhována další péče (žádná z těchto lokalit nepatří mezi prioritní z hlediska záchranného programu).

Repatriace

Pokusy o repatriaci hořečku mnohotvarého českého na historickou lokalitu druhu ve VÚ Boletice (lokalita „Boletice, vrch Olymp“) byly zahájeny v roce 2012 a od té doby se každým rokem provádí monitoring a na podzim se dalšími výsevy doplňuje semenná banka.

V loňské sezóně 2015 bylo při poslední prohlídce experimentálních ploch na konci září nalezeno pouze několik tohoročních jedinců odpovídajících hořečku mnohotvarému českému a to na sever orientované výsevové ploše. Na ostatních plochách nebyl nalezen žádný exemplář druhu.

V listopadu 2015 byl opět proveden výsev semen, ale vzhledem k extrémnímu průběhu léta byly z důvodu malého počtu kvetoucích jedinců ze zdrojové populace „Podvoří, Volský vrch“ odebrány semena z náhradní lokality „Chvalšiny, severní svahy“.

Výsevová plocha A na severním svahu vrchu Olymp, 20. 9. 2015. Foto: Jiří Brabec. Plocha A na severním svahu vrchu Olymp po posečení a výhrabu, detail výsevové plošky A7, 5. 12. 2015. Foto: Jiří Brabec.

Podpora stávajících populací

Ve druhé polovině listopadu 2015 byla provedena podpora stávajících populací, která spočívala v ručním narušení okolí fertilních rostlin, sběru a opětovném výsevu semen na stejném místě. Vzhledem k absenci výskytu kvetoucích ex. na lokalitě Číchov, stráň u zastávky, byla podpora populací provedena na náhradní lokalitě PP Jalovec, kde se plodní jedinci vyskytovali.

Dočasné vyplocení kvetoucích jedinců hořečku mnohotvarého českého na lokalitě v PP Na Jalovci. Foto: Čestmír Vitner. Příprava plochy pro zajištění vhodných podmínek pro vzcházení hořečku mnohotvarého českého na lokalitě v PP Na Jalovci. Foto: Čestmír Vitner.

Péče o lokality

Celkem na 7 lokalitách zařazených do projektu byly ve druhé polovině roku realizovány všechny naplánované aktivity pro zajištění vhodného stavu lokalit druhu. Práce zahrnovaly druhou seč či pastvu a poté na většině lokalit došlo k výhrabu za účelem odstranění stařiny, rozvolnění mechového patra a zapojení vegetace. Práce byly realizovány na těchto lokalitách: PP Hroby, PR Hořečky, NPR Vyšenské kopce, PP Jersínská stráň, PP Kamenný vrch, PP Na Jalovci a Číchov, stráň u železniční zastávky.

Druhá seč v PR Hořečky v roce 2015. Foto: Josef Kučera. Pohled na západní svah po seči ve druhé polovině října 2015 v NPR Vyšenské kopce. Foto: Vojtěch Študent. Bližší pohled na louku v PP Hroby po druhé seči a narušení drnu v roce 2015. Foto: Vojtěch Študent.

Rozfázování druhé seče ve spodní části sjezdovky v místě výskytu hořečku mnohotvarého českého v PP Na Jalovci v roce 2015. Foto: Čestmír Vitner. Pastva v SZ části PP Kamenný vrch na konci léta v roce 2015. Foto: Čestmír Vitner.

Nahoru
21.9.2015
Ohlédnutí za exkurzí za hořečkem českým

V sobotu 19. 9. 2015 jsme uspořádali exkurzi za hořečkem českým na přírodní památku Hroby. I přes výrazně suché léto, bylo možné nalézt v úvozu bývalé cesty zhruba 300 fialově kvetoucích exemplářů. Oproti předešlým rokům se ovšem jedná spíše o podprůměrné číslo. Účastníkům byla představena biologie druhu, jeho rozšíření a zásady péče o lokality, ze kterých vychází realizace záchranného programu pro tento druh v České republice.

Exkurze za hořečkem českým do PP Hroby, 19.9.2015, foto: P. Martinec

1.9.2015
Exkurze za hořečkem českým do přírodní památky Hroby

V rámci realizace projektu pořádá AOPK ČR společně s ZO ČSOP Silvatika v sobotu 19.9.2015 exkurzi do přírodní památky Hroby. Provázet zde bude botanik RNDr. Jiří Brabec, který účastníky seznámí s hořečkem mnohotvarým českým v PP Hroby, historií lokality, s péčí o lokalitu a v neposlední řadě s výsledky sčítání kvetoucích jedinců. Bližší informace o exkurzi lze nalézt zde.

 
6.8.2015
Management před vegetační sezónou hořečku mnohotvarého českého

Projekt zaměřený na realizaci záchranného programu pro hořeček mnohotvarý český v ČR už má za sebou několik splněných aktivit. Na úvodním informačním semináři byly pro odborníky představeny výsledky monitoringu z roku 2014 a lokality zařazené do projektu. Na začátku vegetační sezóny byly provedeny první práce představující výhrab stařiny včetně narušení drnu a výřez dřevin. Následně byla na lokalitách zajištěna první seč či pastva. Nyní nezbývá než počkat na „úrodu“ kvetoucích exemplářů hořečku. Další práce jsou plánované na podzim po odkvětu a uzrání semen.

Úvodní seminář k projektu, foto: Barbora Čepelová PR Hořečky - jarní výhrab stařiny a narušení drnu, foto: Alžběta Čejková NPR Vyšenské kopce - výřez dřevin je pro hořeček velmi prospěšný, foto: V. Študent.

 Nahoru

 

Aktuálně z projektu MGSII–11, pobřežnice jednokvětá, prasetník lysý a rozchodník huňatý

 

30.11.2016
Vyšla  brožura o pobřežnici jednokvěté

Brožura shrnuje poznatky o biologii a ekologii kriticky ohrožené pobřežnice jednokvěté. Dále čtenáře seznámí se současným a historickým rozšířením a příčinami ohrožení tohoto druhu. Závěrečné stránky přináší doporučení, jak hospodařit na vodních plochách, aby se zachovaly vhodné podmínky pro růst pobřežnice, včetně příkladu dobré praxe na vodárenské nádrži Láz. Brožuru je možné stáhnout si zde.

 
24.8.2016
Probíhá opětovný monitoring všech populací pobřežnice, rozchodníku a prasetníku

V průběhu letošní vegetační sezóny opakujeme monitoring populací. Minulá sezóna byla extrémně suchá, a proto bude přínosné získat data i z letošní roku s poměrně normálním průběhem počasí. Například rozchodník huňatý se na dvou šumavských lokalitách vyskytuje v obdobných počtech jako v loňském roce. Pro prasetník lysý byla objevena nová lokalita s několika desítkami rostlin.

M. Štech zapisuje fytocenologický snímek na lokalitě H. glabra. Foto: B. Čepelová. A. Kučerová se studentem měří vlastnosti vody na lokalitě S. villosum. Foto: B. Čepelová.

Nahoru
4.4.2016
Historické rozšíření pobřežnice jednokvěté

Jedním z výstupů projektu jsou mapy historického rozšíření pobřežnice jednokvěté. Jsou sestaveny na základě údajů z herbářů a z Nálezové databáze ochrany přírody. Nejvíce lokalit pobřežnice bylo zaznamenáno v letech 1901-1959. V následujícím období počet lokalit významně poklesl, a to z 58 lokalit na 15. Současný stav je 9 lokalit. Centrem výskytu pobřežnice v České republice jsou od prvních historických záznamů po současnost jižní Čechy.

Rozšíření pobřežnice jednokvěté do roku 1900. Autor mapy: J. Kolář. Rozšíření pobřežnice jednokvěté v letech 1901 - 1959. Autor mapy: J. Kolář.

Rozšíření pobřežnice jednokvěté v letech 1961 - 1989. Autor mapy: J. Kolář. Rozšíření pobřežnice jednokvěté po roce 1990. Autor mapy: J. Kolář.

Nahoru
25.1. 2016
Seminář shrnul výsledky projektu

V rámci pravidelných přednášek Jihočeské pobočky České botanické společnosti se konal druhý informační seminář projektu. V prostorách Jihočeského muzea v Českých Budějovicích se v sobotu 23. 1. 2016 sešlo více než 20 zájemců o problematiku kriticky ohrožených druhů pobřežnice jednokvětá, rozchodník huňatý a prasetník lysý. Pro každý druh byly představeny výsledky monitoringu, průzkumu historických lokalit a provedených experimentů. Na historických lokalitách nebyly druhy znovuobjeveny, ale některé mohou být vhodné pro reintrodukci (v případě pobřežnice a rozchodníku). Problematika případných reintrodukcí byla diskutována se závěrem, že prioritou je populace druhu uchovat a případně posílit na jeho stávajících lokalitách. Pro záchranu prasetníku lysého a jemu ekologicky podobných jednoletých druhů se jeví klíčové zachování (případně vytváření) vhodných stanovišť v krajině.

Druhý informační seminář k projektu shrnul výsledky projektu. Foto: Barbora Čepelová Druhý informační seminář k projektu shrnul výsledky projektu. Foto: M. Štech

Nahoru
2.11.2015
Quo vadis Sedum villosum?

Výzkum rozchodníku huňatého prováděný v rámci projektu byl prezentován na konferenci Ekologie 2015. Jednalo se o pátou konferenci České společnosti pro ekologii, která se konala 23. 10.–25. 10. 2015 v Českých Budějovicích. Problematika druhu byla představena na posteru s názvem „Quo vadis Sedum villosum?“. Poster shrnul informace o historickém rozšíření druhu, současných lokalitách a početnosti populací, ekologii druhu, příčiny jeho ohrožení a možnosti ochrany. Poster je ke stažení ZDE.

 
20.10.2015
Populace pobřežnice jednokvěté v ČR byla podrobně zmapována

V průběhu vegetační sezóny byly navštíveny všechny recentní lokality pobřežnice (Littorella uniflora) v ČR. Jedná se o rybníky Osika, Staňkovský, Hejtman, Králek, Rytíř, Nový u Kunžaku, Horní Mrzatec a vodárenské nádrže Karhov u Studené a Láz. Na těchto lokalitách byla podrobně zmapována populace pobřežnice, odhadnuta velikost její populace a dále byly v porostech pobřežnice pořízeny fytocenologické snímky. Nejbohatší populace v ČR se vyskytuje na březích vodárenské nádrže Láz na Příbramsku. Rostly zde statisíce rostlin, jak na pobřeží, tak rostliny ponořené. Na lokalitách Hejtman a Karhov nebyla pobřežnice ani přes intenzivní průzkum nalezena. Kromě samotného monitoringu byly odebrány vzorky vody a na místě změřeno pH, teplota, konduktivita a průhlednost vody. Tyto údaje poslouží ke zpřesnění znalostí o podmínkách prostředí, ve kterém se pobřežnice v ČR vyskytuje, a k vytipování vhodných lokalit pro případnou reintrodukci.

Monitoring ponořených rostlin, foto: Barbora Čepelová Pobřeží VN Láz s porostem pobřežnice, foto: Barbora Čepelová Detail porostu pobřežnice, foto: Barbora Čepelová

 Nahoru
7.9.2015
Proběhl monitoring rozchodníku huňatého

Monitoring byl proveden na všech v současnosti známých lokalitách výskytu rozchodníku. Jedná se o čtyři lokality, z nichž dvě se nacházejí na Šumavě, jedna v Krušných horách a jedna v okrese Tábor. Na všech lokalitách byl druh nalezen a velikost populací se pohybovala od stovek až po nižší tisíce. Nejpočetnější a nejvitálnější populace se vyskytuje v NPR Božídarské rašeliniště. Na lokalitách byly zaznamenány fytocenologické snímky, odebrány vzorky půdy a vody a změřeno pH a konduktivita, spočítán počet fertilních a sterilních jedinců.

Knížecí pláně, foto. J. Jersáková Rostliny na božídarském rašeliništi, foto: J. Jersáková Zápis fytocenologického snímku, foto: J. Jersáková

 

25.8.2015
Monitoring potvrdil výskyt prasetníku lysého na posledních dvou lokalitách v ČR

V rámci projektu byly navštíveny jediné dvě známé lokality prasetníku lysého (Hypochaeris glabra). Obě se nacházejí v obci Žíteč nedaleko Chlumu u Třeboně, jedna přímo na návsi a druhá na okraji obce. Na obou lokalitách byl druh potvrzen, nicméně ve velmi nízkých počtech. Nalezeno bylo celkem 8 rostlin. Rostliny na návsi byly poškozeny sečí trávníku, ale díky tomu i uprostřed suchého léta kvetly. Zatímco rostliny na skalce na kraji obce byly již uschlé. Pro lepší poznání biotopu, ve kterém se druh vyskytuje byly na lokalitách zaznamenány fytocenologické snímky a odebrány vzorky půdy. 

Biotop prasetníku lysého, foto: Barbora Čepelová Prasetník lysý v detailu, foto: Barbora Čepelová Pohled na náves obce Žíteč, foto. Barbora Čepelová

  Nahoru
5.8.2015
Zahajovací seminář představil zkoumané druhy a zaměření výzkumu

Seminář nazvaný stejně jako celý projekt se konal začátkem června v prostorách Školícího střediska Mohelský mlýn nedaleko Mohelna.

Účastníci semináře se dozvěděli základní informace o projektu a následovaly prezentace jednotlivých druhů. Pobřežnici jednokvětou a rozchodník huňatý představila Mgr. Andrea Kučerová, Ph.D. z Botanického ústavu AV ČR v Třeboni. Informovala také o zahájených experimentech. U pobřežnice se jedná o pokus na sledování kvetení, plodnosti a klíčivosti semen v závislosti na době vynoření rostlin, u rozchodníku je například sledováno přežívání uchycených rostlin dvou velikostí v podmínkách střídavého kolísání hladiny podzemní vody a přeplavování. Málo prozkoumaný druh prasetník lysý představila Mgr. Barbora Čepelová z AOPK ČR, přičemž upozornila na problematickou determinaci druhu a klíčové znaky pro rozlišení od běžného druhu prasetník kořenatý.

Zahajovacá seminář k projektu MGSII-11, foto: Pavel Martinec

 Nahoru

 

Aktuálně z projektu MGSII–17, zvonovec liliolistý
 
11.11.2016
Zvonovec je úspěšně pěstován v in vitro kultuře

Ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i. (VÚLHM) byla vypracována metodika množení kriticky ohroženého druhu zvonovce liliolistého pomocí mikropropagační technologie (ke stažení zde). Metodika byla použita pro rozdílné genotypy rostlin z několika lokalit výskytu. Byly optimalizovány postupy indukce, multiplikace a rhizogeneze explantátů. Z nově založených explantátových kultur se podařilo dopěstovat výpěstky in vitro. Nyní jsou sazenice vysazeny ve venkovních podmínkách. Současně jsou stabilizované explantátové kultury ve fázi multiplikace udržovány v bance explantátů VÚLHM. Kultury in vitro je možné dlouhodobě udržovat a jsou využitelné i pro případné napěstování rostlin tohoto kriticky ohroženého druhu.

Vysazený výpěstek ve venkovních podmínkách. Autor snímku: P. Máchová. Nahoru

 
Pečlivé záznamy o zvonovci z roku 1987. Zdroj: Správa CHKO Český kras.
7.9.2016
V CHKO Český kras vedou záznamy o výskytu zvonovce od roku 1980

Cenné podklady pro zpracování záchranného programu byly získány na Správě CHKO Český kras. Pracovníci Správy se zvonovcem dlouhodobě zabývají a vedou podrobné záznamy. Poznámky zprvu psané ručně, později na stroji budou naskenovány a podstatné informace vypsány do textu záchranného programu.

 

 
1.8.2016
Proběhl monitoring všech populací zvonovce

Na konci července, kdy zvonovec kvete, byly spočítány rostliny na všech lokalitách. Nejlépe se zvonovci daří na východočeské lokalitě Vražba, kde bylo nalezeno 87 trsů a rostliny bohatě kvetly. Při návštěvě lokalit byly také staženy údaje o teplotě, vlhkosti a světelných poměrech z dataloggerů.

Zvonovec liliolistý na lokalite Vražba. Foto: R. Prausova.

31.5.2016
Podle výsledků studie genetické variability jsou populace zvonovce životaschopné

Do studie bylo zahrnuto 23 lokalit z České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Rumunska. Byly zjištěny střední hodnoty genetické variability, které představují spíše rozdíly na úrovni jedinců než rozdíly mezi populacemi a ukazují na převahu pohlavního rozmnožování v populacích. Populace lze hodnotit jako životaschopné s dostatečnou úrovní genetické variability, zabezpečující dostatečný zdroj přirozené variability v populacích. Studii zpracovala Laboratoř molekulárních markerů Katedry botaniky PřF UP v Olomouci. Studie k nahlédnutí ZDE.

Nahoru
1.2.2016
Na čem právě pracujeme

Práce na projektu v průběhu zimních měsíců je zaměřena především na laboratorní práce a shromažďování podkladů pro text záchranného programu. Na Univerzitě Hradec Králové byly provedeny první testy klíčivosti semen zvonovce. Nejlépe klíčila semena ošetřená 50% Savem a Ethephonem (přípravkem uvolňujícím ethylen), kultivovaná na světle a při teplotě 21°C. Na Univerzitě Palackého v Olomouci proběhly všechny práce nutné pro finální analýzy genetické variability zvonovce: postupná izolace DNA ze vzorků, měření koncentrace vyextrahované DNA, kontrola kvality vyizolované DNA na agarózové elektroforéze, dále testování funkčnosti metody AFLP na vyizolované DNA a selekce primerových kombinací. Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. pokračuje v práci na metodice záchranné kultivace in vitro. Nové kultury z lokality Vražba jsou udržovány ve formě stabilizovaných explantátových kultur. První zakořeněné kultury jsou převáděny do nesterilních podmínek.

Semenáček, testy klíčivosti. Foto: R. Prausová Aklimatizace prvních zakořeněných kultur převedených do nesterilních podmínek. Foto: P. Máchová

Nahoru
 
10.10. 2015
Zprávy ze semináře

Avizovaný seminář k přípravě záchranného programu pro zvonovec liliolistý se konal 1. 10. ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. ve Strnadech. Zájemců o problematiku zvonovce se sešlo více než dvacet. Na programu bylo představení druhu, dále lokalit a v neposlední řadě zazněly přednášky o aktivitách projektu jako monitoring, in vitro kultivace a studie genetické variability. Následovala diskuze nad opatřeními připravovaného záchranného programu. Sporným bodem se ukázalo například posilování populací výsevy/výsadbami zvonovce. Na závěr účastníci využili možnosti prohlédnout si in vitro kulturu zvonovce.

Paní R.Prausová představuje zvonovec, foto: Barbora Čepelová Paní P.Machová prezentuje in vitro kulturu, foto: Barbora Čepelová

 
15.9.2015
Seminář Příprava záchranného programu pro zvonovec liliolistý

Dovolujeme si vás pozvat na seminář „Příprava záchranného programu pro zvonovec liliolistý“. Seminář se bude konat 1.10.2015 od 10:00 hod ve Výzkumném ústavu lesního hospodářství a myslivosti, v.v.i. (Strnady 136, Jíloviště). Cílem semináře bude představit si dosud známá fakta o zvonovci liliolistém a jeho výskytu v ČR, představit projekt nového záchranného programu a diskutovat opatření potřebná k záchraně tohoto druhu.

Více informací o semináři naleznete v přiložené pozvánce ZDE. Zájemce o účast prosíme o přihlášení na e-mail barbora.cepelova@nature.cz do 24. 9. 2015.

Nahoru

26.8.2015
Monitoring zvonovce liliolistého nepřinesl dobré zprávy

V srpnu proběhl monitoring zvonovce liliolistého na všech jeho lokalitách. Sčítání rostlin je prováděno v období květu rostlin, kdy jsou nejnápadnější. Celkem bylo nalezeno 188 trsů. Trsy byly často tvořeny pouze jednou lodyhou. Nejbohatší lokalitou je lesní komplex Vražba u obce Habřina na Královéhradecku, kde byla zaznamenána polovina z celkového počtu trsů.

Řada rostlin byla poškozena letošním suchým počasí. Byly nalezeny rostliny se zaschlým květenstvím, ale v mnoha případech byly uschlé i celé lodyhy. Na lokalitách, kde nejsou rostliny chráněné oplocenkami, byl zaznamenám okus rostlin. Jedná se o dlouhodobý a významný problém při ochraně tohoto druhu. Rostliny po ukousnutí nejsou obvykle schopné regenerovat a vytvořit nové květenství.

Rostliny zvonovce liliolistého s poupaty v oplocence, lokalita Džbán, foto: Barbora Čepelová Rostlina poškozená suchem, lokalita  Vražba, foto: R. Prausová Okusem poškozené rostliny nalezené v červenci, lokalita Babínské louky, foto: R. Prausová

 
5.8.2015
Odběr částí rostlin zvonovce liliolistého pro kultivaci in vitro

Součástí připravovaného záchranného programu pro zvonovec liliolistý je navržení metodiky popisující, jak získat nové rostliny metodou kultivace in vitro. Přípravou metodiky se v rámci projektu zabývá Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti, v. v. i., který má s kultivacemi in vitro bohaté zkušenosti. Kultivace in vitro sestává z několika kroků. První je nutné odebrat rostlinný materiál a sterilizovat jej. Dále je založena explantátová kultura na indukčním médiu, a pokud je její založení úspěšné, tak je možné začít kulturu rozmnožovat na multiplikačním médiu.

V červnu a červenci proběhl sběr rostlinného materiálu na lokalitách Vražba a Džbán. Při sběru se odebírají části lodyh. Odebrané části rostlin jsou patřičně označené a převáží se v chladícím boxu, aby zůstaly živé a nezaschly. Jakmile jsou dopraveny do Výzkumného ústavu, probíhá jejich sterilizace a umístění na živné médium.

Odběr částí rostlin, foto: Barbora Čepelová Zakládání explanátových kultur, foto: P. Máchová Zakládání explanátových kultur, detail, foto: P. Máchová

  Nahoru


 

Aktuálně z projektu MGSII–22, snědek pyrenejský kulatoplodý

 

15.3.2017
První snědky roku 2017

Abychom ověřili některé protikladné literární údaje, týkající se termínu rašení listů snědku pyrenejského kulatoplodého, provedli jsme začátkem března průzkum dvou lokalit. Na lokalitách bylo zjištěno, že převážná část rostlin měla délku listů přízemních růžic do 3 cm (obr.1) a významný počet rostlin teprve rašil (obr.2). Jen u největších listových růžic přesahovala délka listů 5 cm. Z toho usuzujeme, že v podmínkách ČR nezačínají (u většiny) rostlin rašit listy už na podzim.

celkový pohled na lokalitu snědku pyrenejského kulatoplodého. Autor snímku: T. Svačina. Obr. 1: Autor snímku. T. Svačina.

Obr. 2: Autor snímku. T. Svačina. Obr. 3: Autor snímku. T. Svačina.

Nahoru

13.3.2017
Přednáška Snědek pyrenejský kulatoplodý, neznámý kousek Balkánu na Moravě

V rámci pravidelného cyklu přednášek České botanické společnosti a katedry botaniky Přírodovědecké fakulty UK se v pondělí 27.3.2017 představí posluchačům i snědek pyrenejský kulatoplodý. Ing. Tomáš Svačina a Mgr. Karel Fajmon pohovoří nejen o poznatcích získaných v rámci realizace projektu. Posluchači se mohou těšit na poznatky o biologii snědku pyrenjského kulatoplodého a o jeho lokalitách, o připravovaném záchranném programu a navrhovaných opatřeních pro jeho ochranu.
Přednáška se koná v Krajinově posluchárně katedry botaniky PřF UK Praha, Benátská 2, Praha 2 od 17:00 hodin.

 
20.2.2017
Šťastná náhoda přispěla k objevení nové lokality snědku pyrenejského kulatoplodého

Na sklonku roku 2016 se šťastnou náhodou podařilo obohatit znalosti o známém rozšíření snědku pyrenejského kulatoplodého o dosud zcela neznámou lokalitu v NPP Pouzdřanská step - Kolby. Zde byl na kraji stepního porostu poblíž křovin tento snědek nelezen už v červnu 2010. Jedna rostlina byla odebrána jako herbářový doklad, který ale bez jednoznačného určení čekal mezi dosud nezařazenými herbářovými položkami ve sbírkách Muzea Vysočiny Třebíč. Až v říjnu 2016 se díky Janě Jelínkové, botaničce Muzea Vysočiny, dostalo tomuto nálezu náležité pozornosti a bylo zjištěno, že se překvapivě jedná o kriticky ohrožený snědek pyrenejský. Není to přitom první údaj o tomto druhu z regionu, neboť v roce 1882 jej asi 15 km VSV odtud sbíral Rudolf Steiger. Nález z roku 2010 se tak stal potvrzením výskytu v jihozápadním výběžku Ždánického lesa po 128 letech.

 

17.6.2016
Nové poznatky o opylování snědku pyrenejského kulatoplodého            

Množství semen je u cizosprašných druhů rostlin závislé na úspěšnosti opylování. Snědek  patří k rostlinám opylovaným hmyzem. Na lokalitě s největší populací snědku na úpatí Hostýnských vrchů bylo v polovině června 2016 provedeno pozorování opylovačů. Po dobu dvou hodin bylo nepřetržitě sledováno 50 rostlin. Tak jak napovídaly údaje průběžně zjištěné při mapování snědku, byly květy v naprosté většině navštěvovány včelou medonosnou. Na jedné rostlině se ve stejný okamžik nacházely vždy maximálně dvě včely. Po dosednutí na květenství nejčastěji navštívily několik květů než přeletěly na další rostlinu.

Na sledované rostliny zavítali také dva motýli patřící ke druhu modrásek jehlicový. Na některých rostlinách se oba druhy i potkávaly. Tyto výsledky z větší části odpovídají publikovaným literárním údajům. Květenství snědku posloužilo také jako loviště pro běžníka kopretinového.

Opylování snědku včelou medonosnou. Foto: T. Svačina. Mondrásek jehlicový na květech snědku. Foto. T. Svačina.

Opylovači snědku. Foto: T. Svačina. Květenství snědku posloužilo jako loviště pro běžníka kopretinového. Foto: T. Svačina.

Nahoru

12.4.2016
6. ročník Tematického setkání ke studiu vzácných a ohrožených druhů naší květeny

Ve dnech 7. až 9. dubna 2016 se uskutečnil v Sedmihorkách u Karlovic v CHKO Český ráj 6. ročník Tematického setkání ke studiu vzácných a ohrožených druhů naší květeny. Setkání bylo zaměřené na představení projektů jednotlivých účastníků z různých tematických okruhů, jako jsou výzkum vzácných druhů, problematika managementu vzácných druhů a jejich lokalit či záchranné programy. Na setkání byl představen rovněž druh snědek pyrenejský kulatoplodý, jeho biologie a ekologie, areál rozšíření, lokality a opatření pro jeho ochranu navrhovaná v připravovaném záchranném programu, který je zpracováván v rámci projektu MGSII-22.

Představení aktivit projektu MGSII-22 na setkání k vzácným druhům. Foto: T. Dostálek.

5.4.2016
Nejstarší literární údaje o snědku pyrenejském kulatoplodém z oblasti Hostýnských vrchů

V rámci terénního průzkumu aktuálního rozšíření snědku pyrenejského kulatoplodého byl potvrzen jeho výskyt v oblasti Hostýnských vrchů (s větším počtem lokalit) a Bílých Karpat. Nejstarší písemný záznam z Hostýnských vrchů je uveden v knize Rostlinnictví, čili Návodu k snadnému určení a pojmenování rostlin v Čechách, Moravě a jiných zemích rakouského mocnářství domácích z roku 1852.

Knihu napsal Daniel Sloboda (1809-1888), evangelický farář, botanik a etnograf, který působil od roku 1837 až do své smrti, tj. celých 51 let na Rusavě, valašské vesnici v Hostýnských vrších. Daniel Sloboda byl pohřben na místním hřbitově, který je nadohled od recentní lokality snědku v extenzivním sadu u této obce.

V uvedené knize je popsáno, že roste v Rakousích, Uhřích a na Moravě pod Hostýnem. Kniha je prvním česky psaným klíčem k určování rostlin v rozsahu 736 stran+48 stran úvodu. Klíč byl územně určen pro širší oblast, autor však vycházel z vlastních pozorování konaných především na území západního Slovenska a východní Moravy. Obsahuje více než 3000 druhů rostlin.

Kniha Roslinnictví z roku 1852. Foto: T. Svačina Hrob autora knihy Rostlinnictví Daniela Svobody blízko recentní lokality snědku. Foto. T. Svačina. Současná lokalita snědku pyrenejského kulatoplodého v Hostýnských vrších. Foto. T. Svačina.

Nahoru

18.3.2016
Pátrání po snědku v herbářových sbírkách

Při revizi veřejných moravských a českých herbářových sbírek se ukázalo, že se u všech herbářových položek z Bílých Karpat starších padesáti let původně určených jako snědek pyrenejský kulatoplodý (Ornithogalum pyrenaicum subsp. sphaerocarpum) ve skutečnosti jedná o snědek jehlancovitý (O. brevistylum). Potvrdilo to podezření, že drastický úbytek lokalit snědku pyrenejského v Bílých Karpatech oproti první polovině 20. století není skutečný, ale že je způsoben dřívějším nesprávným určováním, případně nesprávným používáním jeho jména pro snědek jehlancovitý, který je v Bílých Karpatech místy hojný i dnes.

Novinky v tomto směru přineslo nedávné studium herbářových sběrů Stanislava Staňka uložených v herbáři Moravského zemského muzea v Brně mimo hlavní sbírkový fond, které tak při předchozí revizi tohoto herbáře zůstaly opomenuty. Kromě množství položek snědku jehlancovitého se zde podařilo objevit také snědek pyrenejský kulatoplodý ze dvou bělokarpatských lokalit ze dvacátých let 20. století. Jedná se tak o jediné známé věrohodné doklady o výskytu tohoto druhu v moravských Bílých Karpatech před rokem 1970.

Jeden sběr pochází z Jablonic u Strání, nedaleko přes údolí od současného známého výskytu v PP Záhumenice. Druhou historickou lokalitou jsou obilná pole a úhory mezi Nivnicí a Korytnou. V případě této lokality se zároveň jedná o jediný doklad o tom, že snědek pyrenejský kulatoplodý rostl v Bílých Karpatech nejen na květnatých loukách, ale také jako polní plevel.

Fotografie herbářové položky snědku pyrenejského kulatoplodého z lokality „Strání, Jablonice“, kterou tam 15. 6. 1925 sebral Stanislav Staněk, největší znalec květeny Bílých Karpat. Foto: Karel Fajmon Herbářová položka snědku pyrenejského kulatoplodého z obilného pole na úpatí Kříbu mezi Nivnicí a Korytnou, sebraná Stanislavem Staňkem 17. 6. 1925. Foto: Karel Fajmon

  Nahoru

19.8.2015
Nové nálezy snědku pyrenejského kulatoplodého

Při podrobném monitoringu a průzkumu potenciálních lokalit sněkdu pyrenejského kulatoplodého, který probíhal v uplynulých týdnech, byly objeveny čtyři nové lokality. V Hostýnských vrších se jedná o tři nové lokality u Bystřice pod Hostýnem, dále u Bílavska a o lokalitu Kruhy poblíž obce Tučapy.

Čtvrtou lokalitu se podařilo objevit v Bílých Karpatech v komplexu sadů pod lesem Goliáška na severozápadním okraji Šumic. Místo se nachází necelé 3 km severně od dosud známé lokality u lesa Hradčovce mezi Šumicemi a Bánovem. Letos zde kvetlo asi 120 rostlin a jedná se tak o nejbohatší lokalitu druhu v Bílých Karpatech. Zdá se přitom pravděpodobné, že jde o potvrzení historické lokality, kterou v roce 1974 severně od Šumic objevil známý botanik L. Hrouda.

Podobně jako na louce u lesa Hradčovce zde spolu se snědkem pyrenejským kulatoplodým roste také snědek jehlancovitý (Ornithogalum brevistylum), který jej na obou lokalitách početně několikanásobně převyšuje. Zdá se, že snědek pyrenejský kulatoplodý byl díky tomu na této lokalitě přehlížen.

Nová lokalita snědku pyrenejského kulatoplodého - Šumice pod Goliáškou, foto: Karel Fajmon Nová lokalita snědku pyrenejského kulatoplodého - Šumice pod Goliáškou, foto: Karel Fajmon Nová lokalita snědku pyrenejského kulatoplodého - Šumice pod Goliáškou, foto: Karel Fajmon

 Nahoru

 

Aktuálně z projektu MGSII–23, koniklec otevřený

 

5.5.2016
Exkurze nejen za konikleci k zaniklé obci Pastviny v Doupovských horách v sobotu 14. 5. 2016

V rámci realizace projektu Vás AOPK ČR společně se Severočeskou pobočkou ČBS zve v sobotu 14. 5. 2016 na exkurzi do Doupovských hor k zaniklé obci Pastviny. Vedoucí exkurze, botanik Ing. Čestmír Ondráček, seznámí účastníky s biologií a ekologií koniklece otevřeného a s dalšími zajímavými druhy rostlin v oblasti. Bližší informace o exkurzi lze nalézt zde.

pozvanka_exkuzre_koniklec_Pastviny_14-5-2016  Nahoru

12.4.2016
6. ročník Tematického setkání ke studiu vzácných a ohrožených druhů naší květeny

Ve dnech 7. až 9. dubna 2016 se uskutečnil v Sedmihorkách u Karlovic v CHKO Český ráj 6. ročník Tematického setkání ke studiu vzácných a ohrožených druhů naší květeny. Setkání bylo zaměřené na představení projektů jednotlivých účastníků z různých tematických okruhů, jako jsou výzkum vzácných druhů, problematika managementu vzácných druhů a jejich lokalit či záchranné programy. Na setkání byla představena biologie a ekologie koniklece otevřeného, jeho areál rozšíření i lokality. Velice přínosná byla hlavně následná diskuse o příčinách ohrožení koniklece otevřeného a navrhovaných opatřeních na jeho záchranu.

Představení aktivit realizovaných v rámci projektu MGSII-23. Foto: T. Dostálek. Účastníci semináře. Foto: T. Dostálek.

Nahoru

6.4.2016
Exkurze za koniklecem otevřeným na Holý vrch v neděli 24. 4. 2016

V rámci realizace projektu pořádá AOPK ČR společně se Severočeskou pobočkou České botanické společnosti v neděli 24. 4. 2016 exkurzi do přírodní rezervace Holý vrch u Hinné v CHKO České středohoří. Vedoucí exkurze, botanik Ing. Čestmír Ondráček, seznámí účastníky s biologií a ekologií koniklece otevřeného, s lokalitou Holý vrch a s dalšími zajímavými druhy rostlin v oblasti. Bližší informace o exkurzi lze nalézt v přiložené pozvánce.

pozvanka_exkuzre_koniklec_2016 Nahoru

15.1.2016
Koniklec otevřený pod drobnohledem

Opravdu pod drobnohledem je dnes populace koniklece otevřeného na Krásné Lípě u Chomutova. Lokalitu objevil v roce 1855 chomutovský lékař Josef Knaf. Po letech publicity a obdivu, které se lokalitě dostalo, přišel ve 2. polovině 20. století zlom. Nejprve se zcela změnil způsob obhospodařování krajiny a exponovaná stráňka zůstala ležet ladem, v blízkosti vznikla skládka a později byly v jejím bezprostředním okolí vysázeny modříny. Zahrádkáři z Chomutova si sem jezdili vyrýpávat koniklece do skalek, až zde z původních přibližně 100 trsů zůstalo v roce 1985 posledních 13 jedinců. Pak nastal zlom druhý, k lepšímu. Chomutovský botanik Josef Lorber se rozhodl populaci zachránit. S nesmírným úsilím nechal nejprve lokalitu oplotit a poté celou plochu pečlivě sekal. Každý koniklec (trs či jedinec) dostal své evidenční číslo a od roku 1989 je přesně zaznamenáván počet květů jednotlivých trsů. Dnes tak máme k dispozici o každé rostlině jedinečné údaje, jaké snad nebyly podchyceny dosud nikde na světě. Díky pečlivě udržovanému povrchu zde můžeme dopodrobna sledovat i vývoj semenáčků.

I na této lokalitě se ovšem velice silně projevily nepříznivé klimatické podmínky v letech 2014 a 2015, kdy zde rozkvetlo necelých 90 květů (oproti roku 2010, kdy zde bylo zaznamenáno více než 1200 květů).

Odkvetlé trsy koniklece na lokalitě Krásná Lípa, foto: Barbora Čepelová Označený trs koniklece v květu na lokalitě Krásná Lípa. Foto: Čestmír Ondráček Detailní pohled na odkvetlé trsy koniklece na lokalitě Krásná Lípa. Foto: Barbora Čepelová

 Nahoru
30.11.2015
Monitoring koniklece otevřeného na lokalitě NPR Borečský vrch

Jednou z lokalit koniklece otevřeného v ČR je i populace na vrchu Boreč (NPR Borečský vrch) u obce Režný Újezd (okr. Litoměřice). Populace se nachází na prudkém ZSZ orientovaném svahu, na částečně pohyblivém suťovém poli pod skalním výchozem. Skalní výchozy i suť je tvořena znělcem. Lokalita je známa od roku 1904 (Domin) a pravidelně (každoročně) je monitorována od roku 2000. Jedná se o přírodní stanoviště „primárního“ výskytu koniklece otevřeného. Na lokalitě nebyly prováděny žádné managementové zásahy. Jediné ohrožení představovaly v příznivých letech expandující dřeviny (bříza, osika). Sušší roky a pohyblivá suť však udržovaly dřeviny v přiměřených mezích. Populace koniklece otevřeného se vyskytovala na ploše ca 0,3 ha a počet kvetoucích jedinců byl po celou dobu monitoringu oproti jiným lokalitám nebývale stabilní (ca 55–75 jedinců, z toho vždy více než 15 trsů mělo 3 a více květů). V roce 2015 kvetlo pouze 9 trsů, z nichž 8 mělo jen jeden jediný květ. Tento nebývale velký propad kvetoucích trsů a jejich oslabení je s nejěvětší pravděpodobností důsledkem klimatických změn, mírných zim bez sněhu, horkého a zejména suchého vegetačního období. Podobný dramatický pokles kvetoucích jedinců je možné pozorovat na většině lokalit koniklece otevřeného.

Jednokvěté trsy koniklece na lokalitě vrchu Boreč, foto: Č. Ondráček Koniklec otevřený na loklaitě vrchu Boreč, foto: Č. Ondráček Pohled na prudký suťový svah s koniklecem otevřeným v květu, foto: Č. Ondráček

 

17.8.2015
Mírně pesimistická zpráva z monitoringu koniklece otevřeného na lokalitě Líšnice

Letošní horké a suché léto se negativně projevilo na středočeské lokalitě Líšnice. Lokalita je ostrůvkem teplnomilné travinobylinné vegetace, která postupně zarůstá keři, což má negativní vliv na populaci koniklece otevřeného. Letos v létě se k negativním vlivům přidalo dlouhotrvající teplo a sucho, v důsledku toho travinobylinná vegetace na lokalitě včetně rostlin koniklece uschla. Jaký vliv, bude mít letošní sucho na již tak slabou populaci koniklece, se ukáže v příštím roce. Není to první kalamita, která koniklece postihla. V roce 2010 byly oddenky koniklece pod vysokou sněhovou pokrývkou silně okousány myšovitými hlodavci, ale několik květů a pak i listy v pozdním jaře nakonec vyrazily.

Lokalita Líšnice, klece nad koniklecí, foto: Eliška Blažejová Lokalita Líšnice, klece nad koniklecí, foto: Eliška Blažejová Lokalita Líšnice, zaschlé listy, květy a lodyhy koniklece otevřeného, foto: Eliška Blažejová

 Nahoru

 

Aktuálně z projektu MGSII–24, sysel obecný - odchovy

 

16.12.2016
Výsledky projektu prezentovány širšímu realizačnímu týmu ZP sysla

Dne 14.12.2016 se na AOPK ČR v Praze konalo tradiční setkání k záchrannému programu (ZP) sysla obecného v ČR, kterého se zúčastnili spolupracovníci z různých dalších institucí, kteří se nějakým způsobem na realizaci ZP podílejí (např. regionální pracovníci AOPK ČR, zástupci partnerských zoologických zahrad, krajských úřadů, univerzit, nevládních organizací, apod.). Jedná se o tzv. širší realizační tým ZP. Účastníkům nejprve koordinátorka ZP představila souhrn veškerých aktivit, které se v roce 2016 v rámci záchranného programu udály, včetně stručných výsledků projektu MGSII-24. Díky němu nyní v ČR existují tři nové polopřirozené odchovy syslů, které doufejme začnou brzy fungovat jako zdroj jedinců pro plánované reintrodukce. Následovala přednáška zástupce nevládní organizace ALKA Wildlife, který prezentoval její výzkumné a osvětové aktivity zaměřené na sysla obecného, realizované taktéž s podporou EHP fondů a Ministerstva životního prostředí. Velmi zajímavé a pro další pokračování ZP určitě do budoucna přínosné byly především výsledky provedených populačních analýz a modelování vývoje syslích populací. Setkání je vždy částečně pracovní, proběhly tedy mj. i diskuse ohledně monitoringu, výši příspěvků na management na jednotlivých lokalitách na příští rok, plánovaných reintrodukcí či posilování malých populací, apod. Všem aktérům děkujeme za účast a především za příjemnou dlouhodobou spolupráci!

Autor snímku: L. Tomášková Autor snímku: L. Tomášková

 Nahoru
9.11.2016
Projekt prezentován na mezinárodní konferenci „6th European Ground Squirrel Meeting“

Ve dnech 4. – 6. 11. 2016 se v srbském Bělehradě konal již šestý ročník mezinárodní konference zaměřené na ochranu a výzkum syslů. Setkání se zúčastnila i koordinátorka záchranného programu (ZP) sysla obecného v ČR a v rámci své prezentace o aktivitách realizovaných pod hlavičkou ZP v posledních dvou letech představila i projekty MGSII-24 a MGSII-53 a obecně finanční podporu ZP pro sysla plynoucí z EHP fondů prostřednictvím Malého grantového schématu „Záchranné programy pro zvláště chráněné druhy II“ (prezentace ke stažení ZDE).

Na konferenci byly v celkem šesti sekcích předneseny příspěvky (prezentace či postery) týkající se především sysla obecného (Spermohpilus citellus), ale i několika dalších druhů sysla. Zúčastnilo se přes 30 zástupců z celkem 9 zemí, kde se tyto druhy syslů vyskytují. Nejvíce příspěvků bylo věnováno problematice ekologie a péče o populace syslů, představeny však byly i „vědečtější“ práce na téma genetiky, fyziologie, etologie či parazitologie. Součástí setkání byl i diskusní workshop o nově připravovaném záchranném programu pro sysla obecného v Bulharsku. Více informací o konferenci je k dispozici na jejím webu.

Diskuse u posterů. Foto: Jan Matějů. Exkurze – lokalita výskytu sysla obecného. Foto: Jan Matějů.

 Nahoru
14.9.2016
Vydařený Syslí den v Zoo Hluboká

V sobotu 10.9.2016 se za velmi pěkného počasí konal v Zoo Hluboká tzv. „Syslí den“. V rámci něj byly představeny výstupy a aktuální dění na projektu, který realizujeme společně s partnery Zoo Brno, Zoo Hluboká a ČSOP Vlašim. Prezentaci ze Syslího dne si můžete stáhnout ZDE.

Na programu byly také další zajímavosti: komentovaná krmení syslů, vyder a medvědů, výtvarná dílnička a soutěž pro děti – obojí samozřejmě se syslí tématikou a s řadou stejně tematicky laděných odměn. Vše proběhlo dle plánu a v příjemné atmosféře. Kromě možnosti pozorovat opravdové živé sysly nejvíce zaujaly, a to zejména dětské účastníky, syslí výtvarná dílnička a pěkné syslí ceny. Návštěvníků na syslí den zavítalo opravdu hodně (Zoo v daný den registrovala cca 1 100 příchozích), proto doufáme, že se všem akce líbila, a také že se všichni o syslech dozvěděli něco nového a zajímavého.

Stanoviště syslí výtvarné dílničky a soutěže. Foto: J. Větrovcová. Jedním ze soutěžních úkolů byl i speciální syslí minigolf. Foto: J. Větrovcová.

Komentované krmení syslů u jejich expozice. Foto: J. Větrovcová. Usměvavé hlavní organizátorky u stolku se syslími odměnami. Patří jim velký dík! Foto: J. Větrovcová.

 Nahoru
5.9.2016
Pozvánka na Syslí den

Společně s Jihočeskou zoologickou zahradou Hluboká nad Vltavou vás tuto sobotu 10. 9. 2016 srdečně zveme na „Syslí den“ do této Zoo. Jeho součástí bude prezentace probíhajícího projektu soustředěného na založení nových odchovů tohoto kriticky ohroženého živočicha, kromě toho samozřejmě uvidíte opravdové sysly v expozici Zoo, komentovaná krmení dalších zajímavých druhů naší fauny a děti si mohou zasoutěžit o pěkné syslí ceny. Podrobnosti k programu naleznete níže v pozvánce. Těšíme se na vás!

pozvánka - syslí den

22.7.2016
Založen poslední odchov v ZS Rozovy u Temelína

Do nově zbudovaného odchovného zařízení v záchranné stanici Rozovy při Zoo Hluboká nad Vltavou bylo tuto středu vypuštěno 57 jedinců sysla obecného a byl tak založen v projektu poslední plánovaný odchov tohoto kriticky ohroženého druhu. Zvířata pocházejí stejně jako v loňském roce ze Slovenska, z lokalit u bratislavského letiště. Dovezli jsme si 24 samců a 33 samic, většinou letošních odrostlých mláďat. Všechna byla před převozem zvážena, očipována a prohlédnuta veterinářem a byl odebrán vzorek na pozdější genetickou analýzu, stejně jako směsný vzorek trusu pro parazitologickou analýzu. Transport všichni jedinci zvládli bez problémů a ve středu po poledni již byli vypuštěni do svého nového domova. Celou akci jsme letos provedli o něco dříve než loni, aby měli sysli dostatek času na zhotovení svých nor a přípravu před zimním spánkem – terén v odchovném zařízení je totiž poměrně kamenitý. Snad se syslům bude v Rozovech líbit.

Prohlídka syslů veterinářem před odjezdem z Bratislavy. Foto: J. Větrovcová. Připravená transportní bedna pro sysly. Foto: J. Větrovcová.

Vypouštění v odchovném zařízení v Rozovech může začít. Foto: J. Větrovcová. Syslům jsme opět předem připravili možné úkryty. Foto: Jitka Větrovcová.

 Nahoru
8.6.2016
Výborné zprávy také z Brna

Počátkem června byly v odchovu syslů v Zoo Brno provedeny kontrolní odchyty, jejichž výsledky nám udělaly velkou radost – potvrdily totiž úspěšné rozmnožení hned v prvním roce po založení tohoto odchovu. Celkem se podařilo odchytit 14 mláďat a min. 5 kojících samic. U mláďat jsme zaznamenali poměrně velké rozdíly v hmotnosti, což svědčí o tom, že období rozmnožování bylo pravděpodobně delší než obvykle. Nově narozená zvířata byla očipována a situace v odchovu bude nadále sledována.

Ostražitý sysel v brněnském odchovu. Foto: zoo Brno. Syslí hostina. Foto: zoo Brno.

 
10.5.2016
Skvělá zpráva z Vlašimi!

Ze záchranné stanice při ČSOP Vlašim nám počátkem května přišla výborná zpráva – ve voliéře byla pozorována letošní mláďata! Loni založený odchov je tedy, zdá se, úspěšný a začíná plnit svou hlavní funkci, z čehož máme obrovskou radost. Takto časné pozorování mláďat je sice neobvyklé (většinou se objevují na povrchu nejdříve na přelomu května a června či spíše v červnu), ale v odchovu snad nebude mít žádné negativní následky. Pravděpodobně bylo takto brzké rozmnožování způsobeno i netypickou aktivitou části syslů v průběhu zimy. Jak se nová mláďata mají k světu se můžete podívat ZDE.

29.4.2016
Odchovné zařízení v ZS Rozovy dokončeno

Zhotovitel voliéry pro odchov syslů v záchranné stanici Rozovy u Temelína, která patří pod Jihočeskou zoologickou zahradu Hluboká nad Vltavou, splnil všechny požadavky ve slíbeném termínu a tak bylo odchovné zařízení koncem dubna úspěšně dokončeno a převzato. Jak je vidět na fotografii z průběhu stavby, stěny byly zapuštěny opravdu hluboko, takže by se zvířata neměla podhrabávat. Hrabání nor budou mít už tak ztížené velmi kamenitou půdou s vysokým obsahem skeletu na lokalitě, nicméně dle dosavadních poznatků jsou schopni hrabat i v horším terénu, tak by to měli zvládnout. Vypuštění syslů do voliéry je plánováno na letní období – červenec či srpen.

Průběh výstavby odchovného zařízení. Foto: Petr Skála. Hotové odchovné zařízení. Foto: Petr Skála. Hotové odchovné zařízení. Foto: Petr Skála.

 Nahoru
23.3.2016
V ZS Rozovy se brzy začne budovat syslí odchovné zařízení

Práce na výstavbě třetího odchovného zařízení plánovaného v rámci projektu v ZS Rozovy při Zoo Hluboká se konečně brzy rozběhnou. Zoo Hluboká zvládla dořešit situaci s pozemky a během března uspořádala výběrové řízení na stavbu syslí voliéry. Ze tří přihlášených uchazečů byla jako zhotovitel vybrána firma Š+H Bohunice, s.r.o., která nabídla v rámci stanovených požadavků nejlevnější cenu. Dne 21.3.2016 si tato firma převzala stavbu a nyní si začíná připravovat všechen potřebný materiál. Výstavba tedy začne v nejbližších dnech, její dokončení je stanoveno na 28.4.2016. Poté budou ještě znovu osety plochy poničené při výstavbě a budou připraveny všechny další detaily tak, aby mohlo být v červenci či srpnu realizováno vypuštění nových obyvatel.

 

1.12.2015
Syslům v nových odchovech se nechce spát

Syslové v nově založených odchovech se zatím nechovají jako praví hibernanti, kterými jsou. Za normálních okolností se v přírodě sysli ukládají k zimnímu spánku v průběhu září a října, naši odchovanci v Brně i ve Vlašimi však byli pozorováni aktivní ještě během listopadu a zdá se, že jim příliš nevadil ani první sníh, který se koncem tohoto měsíce na lokalitách objevil. Tuto neobvyklou situaci konzultujeme s našimi i zahraničními odborníky a ti zmiňují několik potenciálních faktorů, které k ní mohly přispět. Jsou to: velmi teplý průběh podzimu, možný nedostatek času na vybudování kvalitních nor k hibernaci po vypuštění v srpnu a konečně i přikrmování, které zvířata může udržovat bdělá. Přerušit nabídku potravy, když jsou minimálně někteří syslové ještě evidentně aktivní se nám však zdá příliš riskantní, a tak bude přikrmování i nadále pokračovat a chovatelé budou situaci průběžně sledovat.

Stopy syslů, kteří v Zoo Brno aktivovali ještě koncem listopadu i poté, co napadlo trochu sněhu. Foto: P. Šrámek. Stopy syslů, kteří v Zoo Brno aktivovali ještě koncem listopadu i poté, co napadlo trochu sněhu. Foto: P. Šrámek. Stopy syslů, kteří v Zoo Brno aktivovali ještě koncem listopadu i poté, co napadlo trochu sněhu. Foto: P. Šrámek.

 

21.10.2015
Jak pokračují odchovy syslů v Brně a ve Vlašimi?

Slovenští syslové přivezení v létě do Brna a do Vlašimi se ve svých nových domovech začínají zabydlovat. Vytvořili si své nory a ochotně přijímají nabízenou potravu. Bohužel již však byly zaznamenány i úhyny – ve Vlašimi byli koncem srpna nalezeni dva mrtví jedinci a jeden ještě v polovině září. Dle výsledků pitvy byl u všech zvířat příčinou úhynu zápal plic. Je tedy i možné, že s bakterií způsobující dané onemocnění již přicestovali. Doufejme, že ostatní syslové se bakterií nenakazí, vlašimští ošetřovatelé jim pro jistotu na čas začali do krmení přidávat kapky na posílení imunity.

Sysel vykukující ze své nory v Zoo Brno. Foto: P. Šrámek. Přikrmování ve voliéře: syslům zdá se velmi chutná červená řepa. Foto: P. Šrámek. Pohled na odchovné zařízení v Zoo Brno za krásného podzimního dne. Foto: P. Šrámek.

Nahoru
10.8.2015
Transport a vypouštění syslů ze Slovenska proběhlo úspěšně

Nové přírůstky pocházejí z bratislavského letiště M. R. Štefánika a blízkého okolí, kde je slovenští kolegové pravidelně odchytávají. Lákají totiž dravce, kteří mohou ohrožovat bezpečnost letového provozu. Vypuštěním syslů ze Slovenska má za cíl oživit genetickou variabilitu našich stávajících populací.

 Přes extrémně vysoké teploty proběhl transport v pořádku a do speciálních voliér bylo vypuštěno celkem 62 jedinců: 40 v Brně a 22 ve Vlašimi. Ještě před převozem byla všechna zvířata zvážena, očipována a bylo určeno jejich pohlaví. Zvířata byla postupně vypouštěna jednotlivě do předvrtaných nor, kde budou pravidelně přikrmována. V následujících týdnech však sysly čeká náročný úkol – vybudovat si na novém působišti dostatečně hluboké a kvalitní nory pro přezimování.

Vypouštění syslů do předvrtaných nor v záchranné stanici ve Vlašimi, foto: Jitka Větrovcová Vypouštění syslů do předvrtaných nor v záchranné stanici ve Vlašimi, foto: Jitka Větrovcová Vypouštění syslů do předvrtaných nor v připravné voliéře v ZOO Brno, foto: Jitka Větrovcová

 

5.8.2015
Projekt byl zahájen pedologickými průzkumy

Projekt zaměřený na založení nových odchovů sysla obecného se již úspěšně rozběhl. Koncem května se na AOPK ČR uskutečnil úvodní informační seminář, dále byl proveden pedologický průzkum na všech třech plánovaných lokalitách a na dvou z nich – v Zoo Brno a v ZS Vlašim byla připravena a vybudována chovná zařízení pro nové syslí obyvatele. Ti by měli dorazit z Bratislavy koncem tohoto týdne. Držte nám palce, aby proběhlo vše bezproblémově a syslům se v jejich novém působišti zalíbilo.

Úvodní informační seminář pořádaný v Praze, foto: M. Sladová Hodnocení půdního profilu na lokalitě ve Vlašimi pomocí zarážené sondy, foto: J. Větrovcová Připravené chovné zařízení/voliéra pro umístění odchovu syslů v Zoo Brno, foto: J. Větrovcová

Nahoru

 
Aktuálně z projektu MGSII–25, hořečky
 
23.1.2017
Hořeček nahořklý v České republice v roce 2016, aneb těšíme se na rok 2017.

Rok 2016 nebyl oproti dřívějším letům pro populace hořečku nahořklého (Gentianella amerella) příliš ideální, přesto byl však nečekaně na některých lokalitách zaznamenán nárůst počtu kvetoucích jedinců. Potvrdilo se tak, jak je důležité trvale pečovat o lokality hořečků a to i v místech, kde se rostlina nějaký čas neobjevila.

Více informací o tom, jak se hořečku nahořklému dařilo v České republice v roce 2016 se dozvíte v aktualitách na webových stránkách záchranných programů.

 

Statistické údaje ze sčítání kvetoucích rostlin hořečku nahořklého (Gentianella amarella) v letech 2006 až 2016 na všech v daném roce monitorovaných lokalitách v ČR. V tabulce jsou zvýrazněny minimální (červeně), maximální (zeleně) a další nízké (oranžově) hodnoty za sledované období. Pozn.: Medián (střední hodnota) zde představuje nejvyšší hodnotu počtu kvetoucích jedinců, kterých dosahuje právě polovina všech lokalit.

Strážnice na Kokořínsku - ukázka stabilní lokality s mezernatým porostem (bílá stráň, pastva zvěře, občasné přepasení ovcemi, sucho - faktory tvořící zde mezery v porostu), kde v roce 2016 žádní jedinci hořečku nahořklého (Gentianella amarella) nekvetli. (29. 8. 2016) Foto: Jiří Brabec. Žehuňská obora, NPR Kopičácký rybník, louka za rybníkem - vysýchavá bezkolencová louka (svaz Molinion) s bohatě kvetoucí populací hořečku nahořklého (Gentianella amarella) v roce 2016. (31. 8. 2016) Foto: Jiří Brabec. PR Opolenec - lokalita Dolní Jitrnice za slunce, je vidět zastíněná jižní část s hořečky nahořklými a osvětlená severní část bez hořečků. (11. 9. 2015) Foto: Pavel Martinec.

PR Opolenec - louka Dolní Jitrnice během důkladného jarního vyhrabávání stařiny a mechorostů na lokalitě hořečku nahořklého (Gentianella amarella). (27. 3. 2015) Foto: Jakub Hromas. PR Opolenec – louky Jitrnice - hořečky nahořklé (Gentianella amarella) zaschlé před květem. (11. 9. 2015) Foto: Jiří Brabec. PR Opolenec – louka Dolní Jitrnice s kvetoucími hořečky nahořklými (Gentianella amarella). (11. 9. 2015) Foto: Jiří Brabec.

Nahoru
23.3.2016
Prezentace dosavadních výsledků

Za dobu trvání projektu k přípravě nového záchranného programu pro dva druhy hořečků (Gentianella amarella subsp. amarella a G. obtusifolia subsp. sturmiana) se podařilo shrnout dosavadní výsledky práce a představit je veřejnosti v rámci dvou přednášek v Českých Budějovicích a v Praze. Z řad veřejnosti přišlo dohromady 42 posluchačů.

Základním výstupem byl přehled recentních lokalit obou druhů a zhodnocení stavu populací. Na území ČR evidujeme celkem 65 lokalit hořečku nahořklého (od roku 2000) a celkem 11 lokalit hořečku drsného sturmova. Velikost populací v obou případech je značně rozdílná. Bohužel převažují populace s malým počtem jedinců či na pokraji zániku, je však známo i několik velmi početných populací (viz přehledové mapy).

Lokality hořečku nahořklého pravého (Gentianella amarella subsp. amarella) od roku 2000 na území ČR. V tabulce v pravém dolním rohu je znázorněn stav populací na lokalitách rozdělený do kategorií podle maximálního počtu kvetoucích jedinců za období 2011-2015.  Rozšíření celkem 11-ti recentních lokalit hořečku drsného sturmova (Gentianella obtusifolia subsp. sturmiana). V tabulce v levém dolním rohu je znázorněn stav populací na lokalitách rozdělený do kategorií podle maximálního počtu kvetoucích jedinců za období 2011-2015.

Přednáška „Výzkum a ochrana hořečků v České republice“ v Českých Budějovicích, 20. 2. 2016. Foto: Pavel Martinec

 Nahoru
18.11.2015
Práce na zpracování podkladů k záchrannému programu pokračují…

S koncem vegetační sezóny je již dokončen terénní monitoring lokalit obou druhů. I přes výrazné sucho a teplo v letních měsících tohoto roku, kvůli kterému došlo k výraznému propadu počtu kvetoucích rostlin, se podařilo pro druh hořeček nahořklý (Gentianella amarella subsp. amarella) pravý ověřit několik historicky známých lokalit z přelomu 20. a 21. století. V případě hořečku drsného sturmova (G. obtusifolia subsp. sturmiana) byli z dlouhodobě známého počtu 11 lokalit na území ČR spatřeni kvetoucí jedinci na 6 z nich. Výsledky z monitoringu budou však ještě dále zpracovány a vyhodnoceny.

Již nyní s přestihem si dovolím pozvat případné zájemce o průběžné výsledky z projektu na přednášku Jihočeské pobočky České botanické společnosti v Českých Budějovicích s názvem „Výzkum a ochrana hořečků v České republice“, která se bude konat v sobotu 20. 2. 2016 (viz pozvánka zde).

Gentianella amarella subsp. amarella, foto: P. Martinec Monitoring hořečku nahořklého, foto. P. Martinec

 
7.9.2015
Mapování historického rozšíření hořečků a studium životního cyklu hořečku drsného Sturmova

V rámci projektu probíhá zjišťování informací o historickém rozšíření hořečku nahořklého pravého (Gentianella amarella subsp. amarella) a hořečku drsného Sturmova (Gentianella obtusifolia subsp. Sturmiana) na území České republiky. Dosud bylo zrevidováno celkem 11 herbářových sbírek a více než 2 200 herbářových položek. Potvrzeno bylo 255 položek obou druhů hořečků. Pátrání po historických dokladech výskytu druhů bude i nadále pokračovat. Zatím se bohužel ukazuje, že ačkoliv hořeček nahořklý pravý byl v některých oblastech považován za obecně rozšířený taxon, nebyl příliš dokladován herbářovými sběry.

Další předběžné výsledky vyplývají ze studia životního cyklu hořečku drsného Sturmova (G. obtusifolia subsp. sturmiana). Již před sezónou 2015 byla na čtyřech lokalitách s experimentálními ploškami simulující různé typy hospodaření vyseta semena hořečku drsného Sturmova. Na všech ploškách populace hořečků dobře vzešly, vcelku dobře přežívaly, přičemž nejúspěšněji prospívaly na ploškách sečených včetně výhrabu. Bohužel letošní extrémní sucha silně ovlivnila přinejmenším dvě lokality, kde došlo téměř ze 100 % k úhynu semenáčků.

Gentianella amarella subsp. amarella, herbář Jihočeského muzea v Českých Budějovicích (CB), sběr od Soběsic, foto: Jiří Brabec Gentianella amarella subsp. amarella, herbář Jihočeského muzea v Českých Budějovicích (CB), sběr od Sudslavic, foto: Jiří Brabec

Kocelovice, výsevový blok č. II s šesti ploškami 20×20 cm se třemi typy obhospodařování s výsevem a bez výsevu. Výsev se uskutečnil v ploškách s ependorfkami se semeny. X/2014. Foto: J. Brabec. Semenáčky G. obtusifolia subsp. sturmiana, Kocelovice, výsevový blok č. II, ploška se sečí a s výsevem 500 semen. V této plošce vzešlo v květnu 2015 celkem 72 semenáčků. V/2015. Foto: J. Brabec.

Nahoru

 
Aktuálně z projektu MGSII–26, raroh velký
1.5.2016
Prodloužení realizace projektu

Dne 28.4.2016 schválilo MŽP prodloužení realizace projektu, projekt byl prodloužen do 30. 4. 2017. Dle nového harmonogramu projektu by měl být text záchranného programu poslán k oponentuře v lednu 2017.

Díky tomu, že bylo ze strany donorů umožněno prodloužení projektů, rádi bychom získali i letos další data o rozšíření raroha velkého na našem území. V projektu byl původně intenzivní monitoring plánován pouze na rok 2015. Finanční prostředky, které jsme ušetřili v jiných částech projektu, využijeme na monitoring vhodných oblastí ve východních a severních Čechách.

Nahoru

 

Aktuálně z projektu MGSII–27, krasec dubový

 

7.10.2016
Informační seminář a exkurze do zámeckého parku

Dne 4. října proběhl ve Veselí nad Moravou informační seminář k projektu „Příprava záchranného programu pro krasce dubového“. První přednáška seznámila účastníky semináře s fungováním záchranných programů obecně, například se základními předpoklady a cíli programů. Další příspěvek popisoval biologii a ekologii krasce dubového a jeho historické rozšíření. Po krátké přestávce, během níž padlo několik dotazů k předešlým přednáškám, byli účastníci informováni o samotném projektu. Postupně byla také představena jednotlivá opatření a jejich význam a způsob realizace.

Po další přestávce následovala exkurze do veselského zámeckého parku, který je jednou z mála lokalit, kde krasec dubový ještě přežívá. Odborníci ukázali účastníkům výletové otvory v kmenech stromů a mimo jiné názorně ukázali ekologické nároky krasce v různých částech parku. Během exkurze probíhala debata se zástupci města, ve které se řešily, jak konkrétní příklady péče o stromy obydlené krascem, tak i obecný management zámeckého parku jako celku.

Na podnět zástupců městské ochrany přírody byl napsán článek o krasci dubovém, který je zveřejněn na internetových stránkách města Veselí nad Moravou pod odkazem zde.

Průběh semináře k přípravě záchranného programu pro krasce dubového pořádaný v říjnu 2016 ve Veselí na Moravě. Autor snímku: T. Birčák. Mohutný kmen dubu obsazený larvami krasce dubového. Autor snímku: T. Birčák. Výletový otvor krasce dubového. Autor snímku: T. Birčák.

Nahoru


 
Aktuálně z projektu MGSII–29, rdest dlouholistý

 

27.10.2016
Proběhl závěrečný seminář k projektu

Seminář se konal ve středu 26.10.2016 na Univerzitě v Hradci Králové. Na semináři byly postupně představeny jednotlivé kapitoly aktualizovaného textu záchranného programu pro rdest dlouholistý. Zvláštní pozornost byla věnována především nově nastaveným opatřením záchranného programu. Účastníkům semináře byly rozdány propagační materiály.

Závěrečný semiář k projektu konaný v Hradci Králové. Autor snímku. B. Čepelová.Nahoru

17.10.
Pozvánka na závěrečný seminář k projektu

Zveme vás na závěrečný seminář k projektu "Aktualizace záchranného programu pro rdest dlouholistý". Seminář se bude konat ve středu 26.10.2016 na Univerzitě v Hradci Králové. Na semináři bude představen aktualizovaný text záchranného programu. Podrobnosti jsou uvedeny v pozvánce, která je ke stažení ZDE.

 
16.5.2016
Nové mapy historického a současného rozšíření

Pro aktualizovaný text záchranného programu byly vytvořeny nové mapy historického a současného rozšíření. Mapa historického rozšíření shrnuje data do roku 2000. Otazníkem jsou v mapě znázorněny problematické Deylovy herbářové doklady, u kterých jsou pochybnosti o jejich správné lokalizaci. V mapě současných lokalit (po roce 2000) jsou uvedeny i veškeré výsadby.

Rožšíření rdestu dlouholistého na území ČR do roku 2000. Mapa: Archiv AOPK ČR. Rožšíření rdestu dlouholistého na území ČR po roce 2000. Mapa: Archiv AOPK ČR.

Nahoru
15.2.2016
Vzniká pracovní verze aktualizovaného textu záchranného programu

První část záchranného programu uvádějící výchozí informace pro realizaci ZP byla podrobena pečlivé revizi a postupně je doplňována o nové informace, které byly shromážděny za 11 let realizace. Díky záchrannému programu máme detailní informace o recentním rozšíření druhu. Zásadně je také rozšířena kapitola o biologii a ekologii druhu, kde jsou shrnuty výsledky testů klíčivosti. Druhá část textu zaměřená na cíle ZP a především konkrétní opatření pro záchranu druhu vyžaduje větší diskuzi. Stanovení cílů tak, aby byly splnitelné a jejich naplnění opravdu vedlo k dlouhodobé záchraně druhu v ČR, není snadné. Opatření ZP budou reagovat na aktuální hrozby, jako je nevyhovující stav poslední lokality druhu a poškozování rostlin nevhodnými lidskými zásahy i živočichy (kachny, ryby).

 

6.8.2015
Proběhl úvodní seminář k projektu

Seminář nazvaný stejně jako celý projekt „Aktualizace záchranného programu pro rdest dlouholistý“ se konal začátkem června v prostorách Školícího střediska Mohelský mlýn nedaleko Mohelna.

Účastníky semináře seznámila RNDr. Romana Prausová, Ph.D. z Univerzity Hradec Králové s dosavadním průběhem záchranného programu. Záchranný program pro rdest dlouholistý je realizován již třináct let. Za tuto dobu se jednak řada okolností změnila a také bylo získáno mnoho nových poznatků. Vše je popsáno ve vyhodnocení záchranného programu, jehož závěry shrnula Mgr. Barbora Čepelová z AOPK ČR. Na vyhodnocení navazuje projekt aktualizace, který byl rovněž představen.

Seminář k projektu MGSII-29, foto: Pavel Martinec

Nahoru

 
Aktuálně z projektu MGSII–53, sysel obecný - péče o lokality
 
9.11.2016
Projekt prezentován na mezinárodní konferenci „6th European Ground Squirrel Meeting“

Ve dnech 4. – 6. 11. 2016 se v srbském Bělehradě konal již šestý ročník mezinárodní konference zaměřené na ochranu a výzkum syslů. Setkání se zúčastnila i koordinátorka záchranného programu (ZP) sysla obecného v ČR a v rámci své prezentace o aktivitách realizovaných pod hlavičkou ZP v posledních dvou letech představila i projekty MGSII-24 a MGSII-53 a obecně finanční podporu ZP pro sysla plynoucí z EHP fondů prostřednictvím Malého grantového schématu „Záchranné programy pro zvláště chráněné druhy II“ (prezentace ke stažení ZDE).

Na konferenci byly v celkem šesti sekcích předneseny příspěvky (prezentace či postery) týkající se především sysla obecného (Spermohpilus citellus), ale i několika dalších druhů sysla. Zúčastnilo se přes 30 zástupců z celkem 9 zemí, kde se tyto druhy syslů vyskytují. Nejvíce příspěvků bylo věnováno problematice ekologie a péče o populace syslů, představeny však byly i „vědečtější“ práce na téma genetiky, fyziologie, etologie či parazitologie. Součástí setkání byl i diskusní workshop o nově připravovaném záchranném programu pro sysla obecného v Bulharsku. Více informací o konferenci je k dispozici na jejím webu.

Diskuse u posterů. Foto: Jan Matějů. Exkurze – lokalita výskytu sysla obecného. Foto: Jan Matějů.

 Nahoru
5.10. 2016

Management na lokalitě Kolín pro tento rok uzavřen

Dne 30.9.2016 proběhla další kontrola lokality výskytu sysla na kolínském letišti. Jejím hlavním účelem byla obhlídka stavu vegetace po posledním kosení, nahlášeném zhotovitelem. Celá plocha byla opět nakrátko posekaná a byla z ní též odstraněna pokosená hmota (viz přiložené fotografie). Mohlo tak být konstatováno, že management pro tento rok byl uspokojivě dokončen, zhotovitel splnil objednané práce dle smlouvy o dílo a budou mu tedy na základě přebíracího protokolu vyplaceny smluvené finanční prostředky. Díky pěknému počasí bylo při kontrole ještě stále k vidění cca 10 – 15 jedinců sysla, větší část kolonie už ale zřejmě začala s hibernací.

Lokalita sysla Kolín – letiště dne 30.9.2016. Foto: J. Větrovcová. Lokalita sysla Kolín – letiště dne 30.9.2016. Foto: J. Větrovcová.

Lokalita sysla Kolín – letiště dne 30.9.2016. Foto: J. Větrovcová. Lokalita sysla Kolín – letiště dne 30.9.2016. Foto: J. Větrovcová.

Nahoru
13.7.2016
Kontrola lokality Kolín v rámci letního monitoringu

V minulém týdnu probíhal pravidelný letní monitoring všech známých lokalit výsktu sysla obecného v ČR. To byla vhodná příležitost mj. ke kontrole lokality letiště Kolín, kde je i v letošním roce management pro sysla hrazen z prostředků projektu. Lokalitu jsme navštívili ve čtvrtek 7. 7. odpoledne, za příznivého počasí a také poměrně čilého provozu na letišti (především seskoky padáky). Celá plocha byla krásně posekaná, což trochu zlepšilo monitorovací podmínky, mírně ztížené zmíněným pro zvířata rušivým provozem. Dle informací od zhotovitele byla plocha krátce po druhé z projektu provedené šeči, termín třetí seče bude domluven v závislosti na růstu vegetace. Z pohledu naplňování projektu je tedy zatím vše v pořádku. Co se týče monitoringu, na lokalitě bylo pozorováno celkem 39 syslů a používané vchody do nor byly nalezeny v podobných místech a hustotách jako v loňském roce. Zároveň byl potvrzen výskyt letošních mláďat. Konečný odhad celkové početnosti syslů na letišti v Kolíně bude teprve vyhotoven společně s odhady pro všechny ostatní monitorované lokality.

Lokalita sysla Kolín – letiště. Foto: J. Větrovcová. Management je v pořádku a probíhá dle plánu. Foto: J. Větrovcová. Na lokalitě proběhl pravidelný letní monitoring. Foto: J. Větrovcová.

Nahoru
27.6.2016
Další terénní seminář, tentokrát v Mladé Boleslavi

V neděli 26. 6. 2016 se konala další exkurze za sysly pořádaná v rámci publicity projektu. Tentokrát byla určena především pro děti a i proto byla jako hlavní místo konání vybrána lokalita Mladá Boleslav – Radouč, která sice nepatří k lokalitám podpořeným z projektu, ale sysli jsou zde zvyklí na přítomnost lidí a tak je možné je zde velmi zblízka pozorovat. Kromě základních údajů o biologii a ekologii sysla a informacích o realizovaném projektu byla exkurze tématicky doplněna i o návštěvu nedalekých lokalit v blízkosti Milovic, kde probíhá projekt návratu velkých spásačů do naší krajiny. Děti tak mohly vidět kromě syslů i divoké koně, zubry a pratury a pochopit některé přírodní souvislosti, např. že pastva vytváří stepní typ krajiny, který je vhodný mj. i pro sysla. Každý účastník také obdržel výtisk informační brožury o syslovi a syslího omalovánkového komiksu.

Pozorování a fotografování syslů na lokalitě Radouč. Foto: Jitka Větrovcová. Sysli na lokalitě Radouč. Foto: Jitka Větrovcová.

Výklad o velkých spásačích na lokalitě u Milovic. Foto: Jitka Větrovcová. Zubři se na nás přišli podívat zblízka. Foto: Jitka Větrovcová.

Nahoru
7.6.2016
Exkurze v Miroslavi se vydařila

Avizovaná sobotní exkurze v rámci modelářské soutěže na polním letišti v Miroslavi se dle našeho názoru velmi vydařila. Měli jsme krásné počasí, viděli zajímavé letecké bitvy, přišlo spousta zvídavých zájemců o syslí povídání a celkově panovala pohodová atmosféra, ke které jistě přispěla i možnost dobrého občerstvení. Děkujeme tedy všem zúčastněným a Aeroklubu Miroslav za skvělou organizaci, gratulujeme vítězům leteckých bitev a budeme se těšit na případnou další spolupráci v podobném duchu.

Pěkné fotoshrnutí celé akce si můžete prohlédnout i na webu Aeroklubu Miroslav – fotogalerie k akci „Miroslavská řež 2016“.

Modeáři ve víru soutěže, Miroslavská řež 2016. Foto: J. Větrovcová. „Syslí koutek“ v bufetu. Foto: J. Ševčík. Povídání o syslech a projektu. Foto: J. Ševčík.
 
23.5.2016
Pozvánka na terénní seminář/exkurzi

Společně s Aeroklubem Miroslav Vás srdečně zveme na exkurzi za syslíky z tohoto jihomoravského polního letiště. Bude se konat jako součást akce „Miroslavská řež“, což je tradiční soutěž leteckých modelářů. O polední pauze se tedy můžete těšit na povídání o syslech a o realizovaném projektu, pozorování zvířat bude (za pěkného počasí) možné po celý den. Máte-li tedy čas a chuť, přijeďte v sobotu 4.6. do Miroslavi na letiště, akce začíná v 9:30 (viz níže uvedená pozvánka).

Pozvanka_exkurze_MiroslavNahoru

 
25.11.2015
Managementy na projektových lokalitách ukončeny

V rámci projektu probíhalo v roce 2015 pravidelné kosení jako management pro sysla obecného na celkem 8 lokalitách jeho výskytu (Břeclav, Kolín, Kyjov – Milotice, Miroslav, Mohelno, Praha – Letňany, Roudnice nad Labem, Strakonice). Poslední seče byly dokončeny během října, nyní již je tedy na všech projektových lokalitách pro letošní rok splněno a syslové se uložili k zimnímu spánku. Přejeme jim klidné zimování a úspěšné probuzení v příštím roce.

Poslední seč na letišti v Miroslavi. Foto: archiv Aeroklubu Miroslav Dokončená podzimní seč na lokalitě Kolín – letiště. Foto: Pavel MoravecLokalita na Mohlenské hadcové stepi po poslední seči. Foto: Jana Matrková

31.8.2015
Průběh seče v obrazech

Péče jednotlivých lokalit zahrnutých do projeku MGSII-53 byla fotograficky zdokumentována. Souhrně lze fotografie shlédnout ZDE.

Nahoru
14.8.2015
Seče lokalit sysla obecného úspěšně probíhají

Stěžejní opatření projektu – management na celkem osmi lokalitách výskytu sysla, spočívající v jejich kosení, probíhá zatím dle plánu. Na většině lokalit dosud byly v období května až července provedeny dvě seče, třetí plánovaná šeč by měla být realizována do konce září.

Lokalita Kyjov-Milotice po druhé seči, foto: Jitka Větrovcová Lokalita Praha-Letňany v průběhu druhé seče, foto: archiv Letiště letňany Lokalita Mohelno po první seči, foto: Jitka Větrovcová

 

31.5.2015
Úvodní informační seminář

V úterý 26.5. se v ústředí AOPK ČR uskutečnil úvodní informační seminář, kterého se zúčastnili zástupci z regionálních pracovišť a některých dotčených letišť.

Úvodní informační seminář k projektu.
 

Nahoru

 
Aktuálně z projektu MGSII–57, perlorodka říční - Lužní potok
 
14.10.2016
Kontrolní den

Za již poměrně chladného počasí se 13. 10. 2016 konal 3. kontrolní den na stavbě. Byly zkontrolovány dosavadně provedené práce, tedy hrubá stavba koryta, lokální tůňka, rybí úkryt a kamenný práh sloužící ke zdrsnění dna. Zástupci všech dotčených stran (zhotovitel, projektant, AOPK ČR) se dohodli na drobných úpravách jednotlivých prvků tak, aby lépe plnily svoji funkci. Celkově však celá stavba probíhá úspěšně.    

Nově vznikající lokální tůňka. Autor snímku: T. Birčák. Na lokalitě Lužního potoka v rámci stavby vzniká také rybí úkryt. Autor snímku: T. Birčák.

 
20. 6. 2016
Terénní práce na revitalizaci koryta byly zahájeny

Stavebním pracem musela předcházet příprava lokality v podobě vykácení pásu dřevin, na jehož místě se má nově vymodelované koryto nacházet. Dne 14. 6. 2016 byla stavba koryta Lužního potoka předána zhotoviteli, čímž se mohly stavební práce naplno rozběhnout. V rámci stavby je počítáno kromě samotné výstavby a modelace nového koryta potoka také s vytvořením dalších prvků zvyšující ekologickou funkci koryta, jako jsou rybí úkryty, tůňky a kamenné prahy. Práce by měly být dokončeny v průběhu letošního roku.

Příprava lokality pro výstavbu a modelaci nového koryta Lužního potoka. Autor snímku: T. Birčák.Nahoru

 

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt