AOPK ČR >> Druhová ochrana >> EHP fondy >> EHP-42 Biodiverzita

EHP-42 Biodiverzita

EHP-fondy_Logo-2OPEU-Logo-MZP_20141218

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska

AKTUALITY english


Název projektu: Opatření pro zastavení úbytku biodiverzity na celostátní a regionální úrovni

Číslo projektu: EHP-CZ02-OV-1-026-2015

Místo realizace: V rámci celé České republiky

Finanční podpora: EHP fondy, program CZ02 – Biodiverzita a ekosystémové služby /Monitorování a integrované plánování a kontrola v životním prostředí/ Adaptace na změnu klimatu

Celkový rozpočet: 9 999 619 Kč vč. DPH

Financování: Finanční prostředky z EHP fondů se poskytují v hodnotě 7 999 695,- Kč, což představuje maximálně 80% z celkových předpokládaných výdajů projektu. Finanční prostředky ze státního rozpočtu se poskytují ve výši 1 999 924,- Kč, což představuje 20% z celkových předpokládaných výdajů projektu.

Doba trvání projektu: 1.1.2015 – 30.4.2017

Partneři projektu: bez partnerů

Garant projektu:


Výstupy dílčích aktivit dle cílů a náplně projektu:

Regionální akční plány (RAP):

Příprava ZP pro dropa velkého (Otis tarda):

Navžený text ZP pro dropa velkého byl sepsán a odevzdán nadřízenému orgánu k oponentskému posouzení na základě standardních postupů vymezených schvalovacím procesem pro záchranné programy.

Překlady programu péče (PP) o bobra evropského :

Webové stránky záchranných programů

Původní webové stránky záchranných programů, jejich struktura a vizualizace již neodpovídaly nárokům a technologiím současné doby. Proto byly webové stránky navrženy zcela nově. Přestože je struktura stránek velmi komplikovaná, funkčnost a intuitivnost stránek byla zachována. Stránky jsou v provozu na adrese: http://www.zachranneprogramy.cz.

Tvorba nových Červených seznamů cévnatých rostlin, obratlovců a bezobratlých

Seznamy vyšly jako samostatná čísla sborníku Příroda, který jako odborný a recenzovaný časopis vydává AOPK ČR od roku 1994.



Cíle a náplň projektu:

Úbytek biodiverzity je jeden z nejzávažnějších ekologických problémů současnosti, v Evropě (stejně jako v České republice) patrně problémem vůbec nejzávažnějším. I proto byl v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti stanoven cíl zastavit v zemích EU pokles biodiverzity do roku 2010 ("Cíl 2010"), tento cíl se bohužel zdaleka nepodařilo splnit a úbytek nadále pokračuje. Jak se navíc ukazuje, samotná legislativní ochrana vybraných území bez dalších návazných kroků přitom zdaleka nestačí, k masivnímu úbytku biodiverzity vlivem špatného managementu nebo jeho absence totiž dochází i v nejpřísněji chráněných územích.

Projekt obsahoval tři zásadní kroky jak přispět k zastavení případně zpomalení úbytku biodiverzity v České republice. Realizace a příprava záchranných programů bylo opatřením řešícím kritickou situaci nejvíce ohrožených druhů. Realizace regionálních akčních plánů umožnilo regionální podporu významných a vážně ohrožených druhů, často ideálních kandidátů na záchranný program, pro něž ovšem záchranný program není schválen. Do těchto regionálních akčních plánů byly vybrány takové druhy, které slouží jako druhy deštníkové (tzv. „umbrella species“) a jejich ochrana zajistí ochranu dalších celoevropsky, celostátně či regionálně ohrožených druhů. Sepsání nových Červených seznamů (návaznost na bod: „Tvorba červených seznamů ohrožených druhů a dalších odborných dokumentů“) bylo velmi potřebné, protože předešlé Červené seznamy již byly zastaralé (seznamy shrnují aktuální poznatky a informace o aktuálním stavu biodiverzity). Dalšími aktivitami projektu byly překlad a vytištění Programu péče pro bobra evropského do angličtiny a němčiny, tvorba nových webových stránek Záchranných programů a výdaje na Řízení projektu a Publicitu.

Bližší popis vybraných částí projektu

Regionální akční plán pro tetřeva hlušce v CHKO Beskydy

Tetřev hlušec (Tetrao urogallus) je kriticky ohrožený druh hrabavého ptáka, vázaný na staré smrkové porosty. Jeho kritický úbytek v prostoru (nejen) střední Evropy nezůstal stranou zájmu ornitologů a odborné veřejnosti. Přes přísnou zákonnou ochranu není možné zajistit přežití tohoto druhu bez ochrany vhodných biotopů, starých prosvětlených smrčin. Území CHKO Beskydy je jedním z posledních míst v České republice, kde se tetřev dosud vyskytuje. Akční plán řešil koncepci dlouhodobého přežití tetřeva v CHKO Beskydy, včetně výběru nejvhodnějších míst, v nichž byly realizovány lesnické zásahy ve prospěch tetřeva (prosvětlení porostu a výsadba vhodných dřevin). Tetřev je typickým „deštníkovým“ druhem, jehož ochrana zajišťuje vhodné podmínky pro další vzácné druhy vázané na horské smrčiny.

Regionální akční plán pro mihuli ukrajinskou

Mihule ukrajinská (Eudontomyzon mariae) je netažným (ne-anadromním) a neparazitickým druhem mihule. Česká republika tvoří západní okraj jejího areálu, jedinou známou lokalitou druhu v ČR je Račí potok (zvaný též Račinka) u Velkých Losin v povodí řeky Moravy, početnost mihulí v Račince od dob prvního nálezu (1968) však dramaticky poklesla. V 90. letech byly na toku provedeny úpravy, které významně snížily členitost koryta a zmenšily plochu náplavů nutných pro vývoj mihulích larev (minoh), úsek s prokázaným výskytem larev se zkrátil z původních 2 km na pouhých 300 m. U této aktivity byly navrženy aktuální kroky potřebné pro záchranu mihulí, které zahrnovaly záchranný odlov vyplavených mihulích larev a jejich opětovné vysazení a odlov pstruha potočního.                

Regionální akční plán pro okáče menšího na lokalitě Malý Děd

Horské bezlesí na Malém Dědu je v rámci České republiky velmi cenným biotopem s výskytem řady ohrožených druhů rostlin a živočichů. Je však ohroženo zarůstáním vysazenou borovicí klečí, která se zde za poslední několik desítek let velmi rozšířila a zdejší unikátní faunu a flóru vážně ohrožuje. Tato část projektu řešila především záchranu místní subpopulace endemického poddruhu okáče menšího (Erebia sudetica sudetica), stejně jako řady dalších horských druhů. Realizační část spočívala v likvidaci a odstranění části kleče z lokality.

Regionální akční plán pro okáče metlicového a ploskoroha pestrého

Okáč metlicový (Hipparchia semele), vázaný na krátkostébelné stepní trávníky, patří mezi naše nejohroženější druhy denních motýlů. Kdysi běžný a plošně rozšířený druh doplatil na ústup extenzivní pastvy, vymizel na celém historickém území Moravy a Slezka a v Čechách přežívá jen několik posledních populací. Lokalita NPP Zlatý kůň v CHKO Český kras hostí nejpočetnější přežívající populaci tohoto druhu u nás, podobně jako na jiných stepních lokalitách je i zde problém se zarůstáním. V rámci této části projektu byla realizována pastva a pro rozšíření vhodných biotopů i odstranění (výřez) náletových dřevin. Zajištění ochrany okáče metlicového tak podpoří populace mnoha dalších vymírajících druhů hmyzu, mj. kriticky ohroženého ploskoroha pestrého (Libelloides macaronius), který se na lokalitě dosud vyskytuje.

Regionální akční plán pro střevli potoční na Vysočině

Střevle potoční (Phoxinus phoxinus) je dalším druhem, který v rámci ČR prodělal značný úbytek. Kdysi plošně rozšířený druh v minulých desetiletích z většiny potoků Vysočiny vymizel, v současné době je početnější populace střevlí známa jen z několika málo lokalit. Hlavní příčinou jsou jednak změny v prostředí střevle (regulace drobných vodních toků, jejich fragmentace, plošný nárůst obsahu živin ve vodě, který brání úspěšnému rozmnožování), jednak odchov pstruha obecného na horních úsecích potoků. V rámci této části projektu bylo realizováno vytvoření návrhu konkrétních opatření pro zjištěné lokality, důsledný monitoring lokalit výskytu (historických i stávajících), analýza kvality vody na historických i stávajících lokalitách a realizace přímých opatření na ochranu druhu – omezení intenzity chovu plůdku pstruha potočního na lokalitách s výskytem střevle, revitalizační úpravy toků, podpora místních populací střevle v rámci povodí.

Regionální akční plán pro přesličku různobarvou v CHKO Litovelské Pomoraví

V České republice je přeslička různobarvá (Equisetum variegatum) velmi vzácným druhem. V červeném seznamu je zařazena do kategorie silně ohrožených druhů (C2b) a podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. patří mezi kriticky ohrožené druhy. Má vyšší nároky na světlo, vyžaduje specifický vodní režim a je konkurenčně slabým druhem. Stav populace ohrožuje přímá likvidace biotopů (stavební práce na pískovnách a lomech či změna využívání lokalit), sukcesní změny, změny vodního režimu (často vlivem poklesu hladiny podzemní vody) a eutrofizace stanoviště (dochází k masivnímu rozrůstání okolní vegetace). V rámci projektu byla stržena svrchní vrstva na části plochy Mohelnické pískovny a cihelny v Nemilanech pro vytvoření vhodných biotopů pro růst druhu. Za účelem získání podrobnějších informací o ekologii a stavu populací byl naplánován monitoring stávajících lokalit a prověření možného výskytu v okolí Litovelského Pomoraví a Olomouce. Do vytipovaných lokalit s vhodnými podmínkami byly s cílem založit další („záložní“) lokality vysazeny rostliny odebrané ze silných populací (Mohelnická pískovna, případně štěrkovna Náklo).                                  

Regionální akční plán pro pastarček dlouholistý

Pastarček dlouholistý moravský (Tephroseris longifolia subsp. moravica) je endemitem nejzápadnější části Karpat, jedná se o kriticky ohrožený taxon květeny, zároveň se jedná o evropsky významný druh uvedený v příloze II. směrnice o stanovištích soustavy NATURA 2000. V České republice se nachází pouze v pohoří Bílé Karpaty a to v jeho severní části v okolí Brumova – Bylnice a Nedašovy Lhoty s historickými výskyty na čtyřech lokalitách. Velikost populací vykazuje kolísavý až negativní trend. V rámci tohoto projektu byly vhodně nastaveny ideální podmínky pro vývoj populací a jejich posílení. Součástí projektu byly praktické zásahy, nastavení vhodného managementu a podpora populací kultivací semen a výsadby na vytipované lokality.                               

Příprava Záchranného programu pro dropa velkého

Předmětem je aktualizace, zpřesnění a doplnění návrhu záchranného programu pro kriticky ohrožený druh, v souvislosti s přistoupením České republiky k Memorandu porozumění o ochraně a managementu středoevropské populace dropa velkého (Otis tarda) v České republice a naplňování dalších bodů ZP pro dropa velkého, přičemž hlavní důraz byl kladen na monitoring stavu lokalit (a jeho změn), kde je a bude zajišťován speciální management ve spolupráci a vlastníky pozemků a hospodařícími subjekty na těchto pozemcích. Cílem připravovaného ZP je výhledově zajistit návrat dropů na území ČR (Jihomoravského kraje) pomocí aktivních opatření na vytipovaných lokalitách, především změnou skladby plodin a způsobu hospodaření ve spolupráci s místními zemědělci. K tomu bylo potřeba zajistit také odpovídající osvětu a vysvětlování ochranářských postupů a návrhů. Navrženými změnami hospodaření dojde ke zlepšení podmínek pro mnoho dalších druhů organismů (polní druhy ptáků, hmyz a další bezobratlí i rostliny).

Tvorba nových Červených seznamů cévnatých rostlin, obratlovců a bezobratlých

Červené seznamy jsou zavedeným zdrojem informací o stavu druhů živočichů, rostlin i hub. Analyzují pravděpodobnost jejich budoucího vymření za použití standardních kategorií a kritérií. V českých červených seznamech jsou vyhodnoceny téměř všechny skupiny druhů. Na druhé straně není zcela dodrženo používání standardních kritérií a kategorií, což je důsledek chybějící centrální koordinace. Červené seznamy jsou používány při vyhodnocování složení druhových společenstev, jako podklad pro návrhy rozmanitých ochranářských opatření či pro hodnocení vlivu projektů na životní prostředí. Dílčí část projektu si kladla za cíl sestavit a publikovat aktuální červené seznamy podle standardů IUCN, u vybraných skupin organismů, a to v bilingvní podobě (česko-anglicky) jako samostatná monotematická čísla časopisu Příroda.

AOPK ČR

Vyhledávání

Regionální pracoviště

Regionální pracoviště
Resort životního prostředí další instituce resortu ŽP
Skrýt